Jak ochladit dům či ulici bez klimatizace? Nejúčinnějším opatřením je strom

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Město ukládá teplo na noc

Městský tepelný ostrov vzniká souhrou husté zástavby, umělých povrchů, odpadního tepla a nedostatku vegetace. Střechy, vozovky a fasády pohlcují sluneční záření, zahřívají se a získanou energii vyzařují i po západu slunce. Omezené proudění vzduchu mezi budovami může ochlazování dále zpomalovat.

Klimatizace zlepší podmínky uvnitř konkrétní místnosti, teplo však "pouze" odvádí ven a spotřebovává elektřinu. Prvním krokem by proto mělo být omezení přímého slunečního záření venkovními žaluziemi, okenicemi, markýzou nebo vegetací. Vnější stínění zachytí záření dříve, než projde oknem a ohřeje interiér.

Nejúčinnější opatření představuje strom. Vzrostlý strom stíní fasády a zpevněné plochy, listy ochlazují okolí prostřednictvím vypařování vody. Samotná výsadba však úspěch nezaručí. Strom potřebuje dostatečný prostor pro kořeny, vhodnou půdu a přístup ke srážkové vodě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Majitel pozemku může vysadit listnatý strom tak, aby v létě chránil jižní nebo západní stranu domu. Výběr druhu musí odpovídat velikosti pozemku, půdě a dostupnosti vody. Zohlednit je nutné také základy, inženýrské sítě a budoucí rozměry stromu.

Ozelenit lze fasádu i střechu

Kde se strom nevejde, mohou pomoci popínavé rostliny. I ony omezují dopad slunečního záření na stěnu a ochlazují své okolí výparem vody. Nelze však vysadit libovolný druh k jakékoliv budově. U narušené omítky je bezpečnější vést rostlinu po samostatné opoře. Volba musí odpovídat také orientaci stěny, dostupné vláze i možnostem údržby.

Přečtěte si také |

Kam strom nemůže, nasaďte popínavku!

Také vegetační střechy chrání střešní plášť před přímým sluncem, zadržují část srážek a zpomalují odtok do kanalizace. Chladicí účinek založený na výparu ale závisí na dostupnosti vody. Vyschlá střecha nemůže evapotranspirací ochlazovat stejně jako vegetace s dostatkem vláhy.

Před jejich realizací musí odborník ověřit nosnost konstrukce a navrhnout hydroizolaci, odvodnění i bezpečný přepad. Pokud zelená střecha možná není, může přehřívání omezit světlejší materiál s vyšší odrazivostí. Návrh však musí počítat s oslněním a s tím, kam bude odražené záření dopadat.

Přečtěte si také |

Jak Vídeň podporuje popínavky a adaptuje se na klimatickou změnu

Déšť patří ke stromům, ne rovnou do kanálu

Na nepropustných plochách déšť rychle odteče, později se tak nemá z půdy a vegetace co odpařovat. Smyslem tzv. modrozelené infrastruktury proto není přidat několik dekorativních stromů nebo záhonů, ale propojit zeleň s hospodařením se srážkovou vodou.

Nejjednodušším krokem je zachytit vodu ze střechy a používat ji k zálivce. Dešťová zahrada ji může dočasně zadržet, umožnit její vsakování nebo ji postupně předat rostlinám. Propustná dlažba, štěrkový trávník či dlažba s otevřenými spárami zase omezí povrchový odtok. Rozhoduje ovšem celá konstrukce, nejen její viditelná vrstva. Dlažba položená na nepropustném podkladu vodu do půdy nepustí.

Vsakování není vhodné všude. Návrh musí respektovat vlastnosti půdy, hladinu podzemní vody, vzdálenost od základů i možné znečištění.

Ochlazování výparem tak neznamená bezhlavé kropení ulic pitnou vodou. Smysluplnější je ponechat dešťovou vodu v místě dopadu a využít ji pro půdu a vegetaci. Největší účinek přinese propojení opatření: strom zastíní dům i chodník, voda ze střechy podpoří jeho růst, propustný povrch omezí odtok a popínavá rostlina ochrání stěnu, před níž pro strom nezbylo místo.