Každá kapka vody se počítá. Jak mohou krajině pomoci svejly a poldry?

Česká krajina dnes čelí dvěma zdánlivě protichůdným problémům. Jedním je dlouhodobé sucho, druhým stále častější přívalové srážky a bleskové povodně. Odborníci přitom upozorňují, že oba jevy spolu úzce souvisejí. Voda z intenzivních dešťů totiž často odteče z krajiny dříve, než se stačí vsáknout do půdy a doplnit zásoby podzemní vody. Právě proto nabývají na významu přírodě blízká opatření, která vodu zpomalují, zadržují a umožňují její postupné vsakování. Mezi nejúčinnější patří zasakovací svejly a poldry. Přestože bývají často zaměňovány, jejich účel je odlišný.

Svejl pracuje s každým deštěm

Jedním z nejjednodušších, ale zároveň velmi účinných opatření je zasakovací svejl. Jde o mělký zatravněný průleh vedený zpravidla po vrstevnici nebo s jen minimálním podélným sklonem. Na rozdíl od odvodňovacích příkopů není jeho cílem odvést vodu pryč, ale naopak ji co nejdéle zadržet v místě dopadu, zpomalit její odtok a umožnit její vsakování do půdy.

Při běžných deštích se voda ve svejlu postupně vsakuje a doplňuje půdní vláhu i zásoby podzemní vody. Při intenzivnějších srážkách funguje jako dočasný retenční prostor, který výrazně zpomalí povrchový odtok. Pokud množství vody překročí jeho kapacitu, odvádí přebytek bezpečnostním přepadem do dalších prvků v krajině nebo do vodoteče. Správně navržený svejl tedy vodu nezadržuje za každou cenu, ale hospodaří s ní tak, aby co nejvíce využil přirozené vsakování.

Remízky účinnost svejlů ještě zvyšují

Ještě lepších výsledků dosahují svejly ve spojení s remízky, alejemi nebo pásy keřů. Stromy a keře svými kořenovými systémy zlepšují strukturu půdy a zvyšují její infiltrační schopnost. Vegetace zároveň zpomaluje proudění vody po povrchu, zachycuje splavovanou zeminu a omezuje vodní erozi. Organická hmota, která se pod porostem hromadí, navíc výrazně zvyšuje schopnost půdy zadržovat vláhu.

Taková kombinace přináší i další přínosy. Remízky snižují účinky větrné eroze, vytvářejí útočiště pro ptáky, opylovače i drobné savce a zvyšují druhovou rozmanitost zemědělské krajiny.

Poldr nastupuje až při nebezpečí povodně

Na první pohled podobnou funkci plní také poldr, jeho princip je však odlišný. Poldr je vodohospodářská stavba určená především k ochraně před povodněmi. Jde o vymezený retenční prostor, který je za běžných podmínek zpravidla suchý a zaplní se až při zvýšených průtocích nebo povodňové situaci. Zachycenou vodu následně řízeně vypouští, čímž snižuje kulminační průtok a omezuje riziko zaplavení níže položených obcí.

Rozdíl mezi oběma opatřeními je tedy zásadní. Svejl pracuje prakticky při každém dešti a pomáhá vodu vracet zpět do půdy. Poldr zasahuje především při mimořádných hydrologických situacích, kdy chrání majetek a lidské životy před povodňovou vlnou. Oba prvky se přitom vzájemně doplňují a při vhodném návrhu tvoří součást komplexních protipovodňových opatření.

Kde hrozí bleskové povodně nejčastěji

Bleskové povodně vznikají nejčastěji po velmi intenzivních deštích v menších povodích, kde voda rychle stéká ze svahů nebo rozsáhlých zemědělských ploch. Riziko nezávisí pouze na množství srážek, ale také na sklonu terénu, stavu půdy, velikosti půdních bloků a množství krajinných prvků, které dokážou vodu zpomalit.

Vyšší riziko se dlouhodobě objevuje například v podhůří Jeseníků, Beskyd a Krkonoš, na Vysočině nebo v některých částech jižní Moravy. Právě zde může vhodně navržená soustava přírodě blízkých opatření významně zmírnit následky přívalových dešťů.

Budoucnost patří vodě, která zůstane v krajině

Hydrologové i klimatologové se shodují, že Českou republiku čekají větší výkyvy počasí. Delší období sucha budou stále častěji přerušována krátkými, ale mimořádně intenzivními dešti. Vedle velkých vodních nádrží proto poroste význam menších přírodě blízkých opatření rozptýlených po celé krajině.

Každý správně navržený svejl, remízek, mokřad nebo tůň sice představují jen malý zásah, jejich součet však dokáže výrazně zvýšit odolnost krajiny vůči suchu, zpomalit odtok vody, omezit erozi půdy a zmírnit následky bleskových povodní. Ochrana před povodněmi totiž nezačíná až u řek. Začíná už tam, kde dopadne první kapka deště.

---

reklama

---