Každá kapka vody se počítá. Jak mohou krajině pomoci svejly a poldry?
Svejl pracuje s každým deštěm
Jedním z nejjednodušších, ale zároveň velmi účinných opatření je zasakovací svejl. Jde o mělký zatravněný průleh vedený zpravidla po vrstevnici nebo s jen minimálním podélným sklonem. Na rozdíl od odvodňovacích příkopů není jeho cílem odvést vodu pryč, ale naopak ji co nejdéle zadržet v místě dopadu, zpomalit její odtok a umožnit její vsakování do půdy.
Při běžných deštích se voda ve svejlu postupně vsakuje a doplňuje půdní vláhu i zásoby podzemní vody. Při intenzivnějších srážkách funguje jako dočasný retenční prostor, který výrazně zpomalí povrchový odtok. Pokud množství vody překročí jeho kapacitu, odvádí přebytek bezpečnostním přepadem do dalších prvků v krajině nebo do vodoteče. Správně navržený svejl tedy vodu nezadržuje za každou cenu, ale hospodaří s ní tak, aby co nejvíce využil přirozené vsakování.
Remízky účinnost svejlů ještě zvyšují
Ještě lepších výsledků dosahují svejly ve spojení s remízky, alejemi nebo pásy keřů. Stromy a keře svými kořenovými systémy zlepšují strukturu půdy a zvyšují její infiltrační schopnost. Vegetace zároveň zpomaluje proudění vody po povrchu, zachycuje splavovanou zeminu a omezuje vodní erozi. Organická hmota, která se pod porostem hromadí, navíc výrazně zvyšuje schopnost půdy zadržovat vláhu.
Taková kombinace přináší i další přínosy. Remízky snižují účinky větrné eroze, vytvářejí útočiště pro ptáky, opylovače i drobné savce a zvyšují druhovou rozmanitost zemědělské krajiny.
Poldr nastupuje až při nebezpečí povodně
Na první pohled podobnou funkci plní také poldr, jeho princip je však odlišný. Poldr je vodohospodářská stavba určená především k ochraně před povodněmi. Jde o vymezený retenční prostor, který je za běžných podmínek zpravidla suchý a zaplní se až při zvýšených průtocích nebo povodňové situaci. Zachycenou vodu následně řízeně vypouští, čímž snižuje kulminační průtok a omezuje riziko zaplavení níže položených obcí.
Rozdíl mezi oběma opatřeními je tedy zásadní. Svejl pracuje prakticky při každém dešti a pomáhá vodu vracet zpět do půdy. Poldr zasahuje především při mimořádných hydrologických situacích, kdy chrání majetek a lidské životy před povodňovou vlnou. Oba prvky se přitom vzájemně doplňují a při vhodném návrhu tvoří součást komplexních protipovodňových opatření.
Kde hrozí bleskové povodně nejčastěji
Bleskové povodně vznikají nejčastěji po velmi intenzivních deštích v menších povodích, kde voda rychle stéká ze svahů nebo rozsáhlých zemědělských ploch. Riziko nezávisí pouze na množství srážek, ale také na sklonu terénu, stavu půdy, velikosti půdních bloků a množství krajinných prvků, které dokážou vodu zpomalit.
Vyšší riziko se dlouhodobě objevuje například v podhůří Jeseníků, Beskyd a Krkonoš, na Vysočině nebo v některých částech jižní Moravy. Právě zde může vhodně navržená soustava přírodě blízkých opatření významně zmírnit následky přívalových dešťů.
Budoucnost patří vodě, která zůstane v krajině
Hydrologové i klimatologové se shodují, že Českou republiku čekají větší výkyvy počasí. Delší období sucha budou stále častěji přerušována krátkými, ale mimořádně intenzivními dešti. Vedle velkých vodních nádrží proto poroste význam menších přírodě blízkých opatření rozptýlených po celé krajině.
Slovníček pojmů:
Svejl (swale)
Mělký průleh vedený zpravidla po vrstevnici. Zachytává dešťovou vodu, zpomaluje její odtok a podporuje vsakování do půdy.
Poldr
Vodohospodářská stavba určená k dočasnému zadržení vody při povodních. Za běžných podmínek bývá prázdný nebo využívaný jiným způsobem.
Retence vody
Schopnost krajiny nebo půdy vodu zadržet a postupně ji uvolňovat.
Infiltrace
Proces vsakování vody z povrchu do půdy. Čím vyšší je infiltrační schopnost půdy, tím menší je riziko rychlého odtoku a eroze.
Povrchový odtok
Voda, která se nestačí vsáknout do půdy a odtéká po jejím povrchu. Při přívalových srážkách může způsobovat erozi i bleskové povodně.
Blesková povodeň
Rychle vznikající povodeň způsobená zpravidla intenzivními přívalovými srážkami na malém území. Vzniká během desítek minut až několika hodin a bývá obtížně předvídatelná.
Každý správně navržený svejl, remízek, mokřad nebo tůň sice představují jen malý zásah, jejich součet však dokáže výrazně zvýšit odolnost krajiny vůči suchu, zpomalit odtok vody, omezit erozi půdy a zmírnit následky bleskových povodní. Ochrana před povodněmi totiž nezačíná až u řek. Začíná už tam, kde dopadne první kapka deště.
reklama
Dále čtěte |
Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
Jak pomoci domácím mazlíčkům překonat letní vedra
Západní Evropa zažila rekordně teplý začátek léta, uvádí Copernicus
Další články autora |
Mýtus o zeleném koberci: Proč anglický trávník v létě zabíjí život v půdě
Co to je renovační pas? Nový systém má zamezit špatně načasovaným renovacímOnline diskuse
Všechny komentáře (32)
Radek Čuda
21.7.2026 11:53Protože bych očekával, že v něm budou alespoň nastíněny případné problémy, se kterými se vlastník/vlastníci pozemků při budování a údržbě těchto "zařízení" budou muset vyrovnat.
Od administrativy až po ekonomické záležitosti typu daní z těch pozemků, připdného čerpání dotací a podobně. Moc se nebudu rozepisovat, bo tomu nerozumím ... na rozdíl od jiných pravidelných přispěvatelů do diskuzí tady, kteří napíší k danému víc.
Jaroslav Řezáč
21.7.2026 13:29 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
21.7.2026 15:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčČekal bych, že aspoň nějaký základ těchto zcela praktických věcí v článku bude, ne že to bude jen o tom, jak je to bájo. A jako jo, ale to je prostě na článek málo.
smějící se bestie
21.7.2026 18:37 Reaguje na Radek Čudau takto upravených je zrušit, no.
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 12:58 Reaguje na smějící se bestieJiří Svoboda
21.7.2026 13:51
Jakub Graňák
21.7.2026 15:52 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.7.2026 23:59 Reaguje na Jakub GraňákJiří Svoboda
22.7.2026 13:46 Reaguje na Jakub GraňákPokud je někde dosti srážek a relativně příjemné klima, dělat tam víceméně trvalé malé vodní plochy typu tůní či vlhká území je kontraproduktivní ze dvou důvodů: 1) spousta vody se tam zbytečně odpaří a 2) při silném dešti se tam nic nezasákne a všechna dešťová voda odtud odteče (nulový vsak i retence - protipovodňová ochrana).
Jiří Svoboda
22.7.2026 19:02 Reaguje na Jiří SvobodaJakub Graňák
22.7.2026 21:05 Reaguje na Jiří SvobodaHned v první větě máte zádrhel - už se totiž tak nějak nepohybujeme v prostoru, kde je dosti srážek a relativně příjemné klima. Naopak trendem jsou dlouhá suchá období beze srážek následovaná periodami intenzivních srážek. No a co se děje v mokřadu (předpokládám, že trnem v oku jsou Vám stanoviště typu vlhkých podmáčených luk apod.) na který spadne po měsících trvajícím suchu přívalová srážka? Samozřejmě ne všechnu, ale nemalou část té srážky naakumuluje tím, že se nasytí vodou. Jestli máte někde poblíž nějaké takové stanoviště zajděte se někdy za sucha podívat jaké jsou na takových stanovištích praskliny v zemi - prostrčíte ruku po rameno. To proto, že "mokřadní" půda s klesajícím nasycením vodou významně ztrácí na objemu čímž vytváří prostor pro akumulaci.
No a co říct k tomu odparu? Snad jen, že není zbytečný, protože prospívá okolní biotě podstatně více, než voda, která daným prostorem po přívalové srážce jen prohučí, či je deponována ve velkých objemech desítky km daleko, nebo je zasáknuta svejlem. Při těch objemech přívalových srážek totiž většina vody odtéká mimo oblast spadu srážky a pokud v krajině žádné malé vodní plochy etc. nejsou tak daná oblast zústává bez vody na povrchu, či jen nepatrně pod ním - a to je důvod proč nelze oddělovat biotickou rovinu celé věci.
Nakonec zmíněný typ podmáčených luk není ve výsledku ničím jiným, než takovým svejlem se specifickým typem půdního pokryvu. Funguje úplně stejně - část vody zasákne, část odpaří.
Slavomil Vinkler
25.7.2026 13:39 Reaguje na Jakub Graňák(aneb protitůňový manifest)
https://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/proc-neni-stavba-tuni-a-malych-vodnich-nadrzi-obnovou-prirody
Jakub Graňák
26.7.2026 19:23 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pobeha
7.8.2026 13:06 Reaguje na Slavomil VinklerToto je perla ducha:Všechny tůně typu „prokopeme se k vodě“ podporují vysychání krajiny. Jakmile nastane perioda sucha, z volné vodní hladiny tůní se voda neomezeně vypařuje. Podzemní voda z okolí pak směřuje do tůně, jelikož už není chráněná v podzemním zásobníku, přikrytá zeminou a zachovaná v chladu. Za normálních okolností by se tato voda dostávala k povrchu pouze velmi zvolna kapilárním vzlínáním a byla by „jistotou“ pro vegetaci. Neomezené odpařování z volné vodní hladiny tůně způsobuje rychlou ztrátu zásoby podzemní vody z celého okolí a celkový pokles její hladiny, což pozorujeme především v teplých oblastech ČR.
Odkedy spôsobuje odparovanie vody z vodnej plochy stratu zásoby podzemnej vody niekde na rovine ? Na zarastených plochách spôsobujú stratu vody rastliny a stromy. Vysekáme teraz stromy všade ?
Jakub Graňák
22.7.2026 08:32 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
22.7.2026 13:37 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.7.2026 20:14 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Pokorný
21.7.2026 20:34Velká mechanizace potřebuje "velké, širé, rodné" lány, které se roztahují nehledíc na sklonové poměry. Zmizení drobného hospodářského zvířectva, ale i chovů dobytka u zemědělců a specializace na několik málo plodin, způsobuje, že půda je stále více degradována. No a pak se řeší eroze, degradace půdy, poškozování ŽP, zanášení rybníků bahnem ....... a požadavky na dotace, omezování daní .......
Ale o s tím??
Jiří Svoboda
22.7.2026 00:03 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
23.7.2026 22:03 Reaguje na Jiří SvobodaVelké lány by měl být "rozkouskovány", za socialismu se psalo, že taková optimální velikost honu je nějakých 90 ha, ale tehdy byla mechanizace menší, v současnosti jsem takové nějaké úvahy nečetl. Jenže kdo zemědělcům nařídí, jak mají lány rozparcelovat? A kdo to bude kontrolovat a vyhodnocovat? Obávám se, že postupně se dopracujeme až k "hořkým koncům".
Ignác Duhový
22.7.2026 09:03 Reaguje na Jaroslav PokornýV USA mě celník vyhodil z batohu jabko. Proč to u nás nejde?????
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 22:04 Reaguje na Ignác DuhovýTonda Selektoda
22.7.2026 11:39Karel Ploranský
22.7.2026 15:06Pole bývala rozdělená tak, že pokud to jen trochu šlo, meze běžely po vrstevnici. Každá mez proto plnila popisovanou funkci úplně automaticky.
Mimochodem, pro ten mělký příkop brzdící odtok vody máme hezký český název průleh - a ten se mi líbí rozhodně víc než počeštěný anglický výraz.
Petr Blažek
23.7.2026 13:23 Reaguje na Karel PloranskýKdyž se v minulosti dělily pole tak se nikdo nestaral o nějakou vrstevnici. Právě naopak, každý chtěl mít kousek plochy u vodoteče. Naprostá většina malých pozemků se táhla z konce dolů.
A zase právě naopak, to že dnes máme relativně velké plochy (mnohem menší než leckde v Evropě, o světě ani nemluvě), nám umožňuje (alespoň tomu kdo chce) provádět většinu operací po vrstevnici. A to (zase pouze ten kdo o to stojí) při orbě otočným pluhem znamená významný boj proti erozi.
