Jak Vídeň podporuje popínavky a adaptuje se na klimatickou změnu

Vídeň se dlouhodobě umisťuje na špičkách žebříčků nejlepších měst pro život. S pověstnou rakouskou systematičností tu vytvářejí prostředí, ve kterém se dobře žije jejím obyvatelům a obyvatelkám. A nezapomínají ani na adaptaci na změnu klimatu a dopady extrémního počasí. Její součástí je systematická podpora zelené infrastruktury města, která kromě parků a zelených ploch sestává také ze zelených fasád a střech.

Nezisková organizace Bieno, která se zabývá ozeleňováním vnitrobloků, uspořádala pro pražské úředníky a politiky v červnu 2025 exkurzi po vídeňských adaptačních opatřeních. Zelené fasády se kromě toho, že ochlazují budovy a jejich okolí, zachycují dešťovou vodu a zlepšují izolaci, vyznačují také tím, že mimořádně lahodí oku. A jak se účastníci Bieno výpravy přesvědčili na vlastní oči, dokáží esteticky pozvednout i stavby, které bychom jinak raději přehlédli.

Význam zelených střech a fasád v husté zástavbě nepodceňuje ani vídeňský magistrát, konkrétně odbor životního prostředí. Jak nám vysvětlila Eva Unger, specialistka na územní rozvoj, klima a teplotu, úřad si sám ozelenil fasádu jedné ze svých budov jako pilotní projekt a podporuje majitele nemovitostí, kteří chtějí udělat totéž. „Teplota ve Vídni stoupá, tudíž ozeleňujeme a izolujeme budovy, čím zlepšujeme biodiverzitu i mikroklima.“ V praxi to znamená, že magistrát poskytuje 4 různé typy finanční podpory: na zelené střechy, na fasády do ulice, fasády do vnitrobloku a na tzv. odbetonování neboli odstraňování zpevněných povrchů.

Složité, ale ne nemožné

Kromě finanční stimulace motivuje město k vytváření zelených ploch i zákonnou povinností u nových budov, které musejí mít zelených minimálně 20 % fasády a plochých střech. Úřad provozuje také poradenskou ekologickou linku zdarma, součástí práce Evy Unger je i to, že pomáhá jednotlivým zájemcům dotáhnout administrativu žádostí úspěšně do konce, včetně například jednání s památkáři. „Ozelenit lze téměř každou fasádu. U památek je to sice složité, ale není to nemožné,“ shrnuje své zkušenosti z odboru, který ročně pozitivně vyhodnotí až 80 z mnoha žádostí o podporu. Plnění se kontroluje namátkovou kontrolou a dokládá fotodokumentací.

S tou přichází na schůzku s Bieno výpravou také Katharina Mauss z inovačního centra Gruenstatt Grau, které od roku 2017 propojuje vědu a výzkum s veřejným sektorem za účelem adaptace města na klimatickou změnu. Se zalaminovanými fotografiemi budov ve stavu „před“ nás bere na procházku po několika příkladech ozeleněných budov. Je horké červnové odpoledne a my máme možnost pocítit účinky zelených fasád, jakožto přírodní klimatizace, na vlastní kůži. A právě Bieno je prosazuje, navrhuje a realizuje v Praze.

Místo pitné dešťová

Procházku začínáme u montované budovy Vídeňských vodáren z 80. let minulého století, jehož zelenou fasádu z roku 2015 Gruenstatt monitoruje z hlediska spotřeby vody. Popínavky si tu pořídili právě místo klimatizace, která je přes náklady na zavlažování zelené fasády v ocelových květináčích pitnou vodou o dost energeticky náročnější. Dnes už ale město Vídeň prosazuje u zelených fasád, které není možné zasadit rovnou do země, zavlažování zachycenou dešťovou vodou a poskytuje také příspěvek na nákup cisteren. Jak nám vysvětlila Eva Unger, u nových budov se standardně nechává tzv. klimatický pruh, tedy půl metru od domu vydlážděného kostkami. Ty se dají snadno vyndat právě za účelem ozelenění fasády. Sítě i potrubí se u nových staveb nepokládají tak blízko domů, jako v minulosti.

Naší další zastávkou je pak další projekt Gruenstattu, budova nemocnice, kterou ozeleňují modulární stěny, tedy jakési vertikální záhony. „Celoplošné pokrytí poskytuje lepší izolaci směrem dovnitř, velká diverzita rostlin láká nejrůznější hmyz,“ vysvětluje Katharina. A zmiňuje se také o pozitivním vlivu zeleně na fasádě na psychiku pacientů a tepelné stabilitě, tedy nižšímu rozdílu mezi denní a noční teplotou, který rostliny přinášejí. Vizuální a estetický efekt modulárních stěn je navíc prostě wow. Přestože je toto adaptační opatření dost náročné na počáteční investici i údržbu, stále se oproti klimatizaci vyplatí. A navíc chladí i ulici a voní.

O 25 stupňů méně

Jenže to zdaleka není poslední wow, které jsme to odpoledne v ulicích Vídně zažili. Katharina nás vede k budově radnice v 6. vídeňském okrsku. Ta spadá pod památkovou ochranu a tak, jak nám vysvětlila Katharina, se tu ozelenil pouze její uliční parter. „I tak je tu pocitová teplota o 13 stupňů nižší a teplota povrchů i o 25 stupňů menší,“ říká. Krásná ozeleněná radnice tak vytváří precedens pro ostatní městské části. A vídeňská IKEA, u které naši procházku končíme, by mohla inspirovat i ostatní obchodní domy nábytkového giganta. Nejen, že nachází ve městě a jde se k ní pohodlně dostat veřejnou dopravou i pěšky, ale její fasádu zdobí obří květináče se stromy. Každá z nádob stojí ve svém vlastním „regálu“ a má své vlastní zavlažování. Stromy jsou i na střeše, která je veřejně přístupná a poskytuje tak prostor k odpočinku i výhled na celé město.

Přestože město Vídeň podporuje ozeleňování fasád pobídkami, vlastním příkladem i legislativou, i tady mají lidé často obavy o fasádu svého domu, bojí se hmyzu, vlhkosti atd. Jak ale potvrzuje Eva Unger, s dnešními technologiemi a znalostmi je to naprosto zbytečné. „Technicky se to dá ošetřit, voda se dovnitř nedostává právě proto, že ji absorbují rostliny. Dokazuje to i studie Technické univerzity Vídeň. Ale i osvěta patří mezi naše úkoly,“ dodává. Její odbor vydává prezentace, průvodce a brožury, vysvětluje a na základě zkušeností z dosavadní praxe každé 3 roky evaluuje podmínky a pravidla pro čerpání dotací. Zkrátka dělá všechno pro to, aby Vídeň zůstala nejlepším městem pro život i přes nevyhnutelnou klimatickou změnu. Z Prahy to sem je jen 4 hodiny vlakem. Inspirujeme se?

---

reklama

---