Jak zachovat vodu v krajině? Místní akční skupiny nabízí čtyři v praxi ověřené postupy

Výborný článek. A proti rozumu a logice stojí realita a rozhodování odpovědných. Krajina se zabetonovává, budují se tisíce hektarů dálnic, dotovanými kanalizacemi, ČOV kami, likvidací drenáží!!!se odvodňují tisíce hektarů půdy vesnic a měst, průmyslové a obchodní zóny na nejlepších polích, kácí se osotšest a zeleň ve městech pod investicemi žádostivými developeři mizí, solární pole kam se podíváš, tolik potřebný hnůj, močůvka a kejda nezbytná pro činnost mikroorganizmů v půdě fajnovým rypákům smrdí a je pomalu prohlášena za zakázanou látku, skladba zemědělských plodin podlehla dotovaným kšefům......., atd.atd.Prostě nakopat slovutné úřednictvo do pr..lí a vrátit se k normálnímu hospodaření s krajinou a půdou. A tak to vypadá ve všech oblastech životního prostředí. A protože jsou to zásahy do přírody a mají nějakou dobu setrvačnosti, vrací se nám všechny hlouposti moudrých po několika letech.

Článek je dobrý, ale jenom naznačující. Sanotný problém hospodaření s vodou v krajině je daný právě způsobem zacházení s půdou i vodou. Je pravda, že se rozšiřuje zabetonování a asfaltování, ale jak je na tom zbytek? Dešťovou vodu z betonu a asfaltu je přeci možné svádět do "suchých poldrů" a nenechat ji odtéct. Na polích v Česku už není možno potkat ani krtka, ten by zahynul hlady. Nejsou totiž ani žížaly. Půda je, aniž si to běžný občan uvědomuje zamořená, otrávená chemií. Mizí hmyz, u nás žilo asi 30 druhů velkých střevlíků rodu Carabus, dnes jsou k nenalezení, dokonce mizí i uměle chovaný hmyz - včely. Dle publikovaných výsledků studií v moči 60% Čechů je vylučovám glyphosát, což je účinná složka herbicidu s obchodním názvem Roundup. Z krajiny mizí vzrostlé solitérní stromy i dokonce celá stromořadí - bez náhrady.
Co je nutno udělat??
1) Dohnat k odpovědnosti místní zstupitelstva, jako volený orgán uplatňování státní moci. Přeci nemohou jenom přihlížet svévolnému odstraňování vzrostlých solitérních stromů, nebo dokonce svévolnému vytrhání celých stromořadí. Nemohou jenom přihlížet rozorávání (odstranění) polních cest, které jsou na mapách a nedovolili si je rozorat ani zemědělci minulého ružimu.
2) Okamžitě snížit zornění České krajiny a půdu zatravnit, obnovit polní cesty a kolem cest stromořadí. My totiž plodiny pěstované na orné půdě potřebujeme jenom do určitého objemu. Nadlimitní produkce se vyváží jako surovina bez přidané hodnoty, nebo se pro využití uměle hledá důvod. Jako příklad uvedu biosložku v palivech spalovacích motorů, která zvyšuje cenu paliva a snižuje energetickou účinnost motoru. (stejná situace je u elektrické energie dodávané z fotovoltaiky do centrální distribuční soustavy).
3) Okamžitě přehodnotit rozdělování dotačních prostředků z veřejných zdrojů vyplácené směrem k "zemědělským podnikatelům". Pro společnost nejsou přínosní zemědělští podnikatelé jejichž cílem je "čerpání dotací" a k tomu plošně a nešetrně obhosodřují s několika zaměstnanci tisíce hektarů půdy bez hnojení půdy hnojem. Tito čerpači dotací z půdy prodají i slámu ke spálení ve výtopnách, a všem musí být jasné, že až půdu zcela vyčerpají, tak jednoduše přestanou podnikat. Jak je možné, že stát z veřejných prostředků dotuje "bioplynaře" kteří své bioplynky krmí kukuřicí vypěstované jinými "zemědělci" za použití dotací z veřejných zdrojů. Původní smysl výstavby bioplynek přeci byl zužitkování přebytkové "biomasy" ze zatravněné orné půdy!! Zemědělská půda, jako nenahraditelný přírodní zdroj se dostal do nesprávných rukou!
4) Je třeba změnit nesprávný, v západní společnosti zaběhlý systém, kde velmi vulgárně řečeno "lidé serou do pitné vody". Tím si společnost pod sebou uřízla větev, na které sama sedí. Neobstojí snahy o jímání dešťové vody ke splachování WC, atd., je třeba vůbec nepoužívat vodu jako dopravní medium lidstých výměšků. Jsou přeci vymyšlené a odzkoušené suché záchodky, kde se o likvidaci postarají bakterie. Jsou zvlášť pro kluky a holky, nezapáchají a mají minimální údržbu. Jenom vodárenské společnosti příjdou o zisky...
5) Pokud se okamžitě zaběhlý nesprávně nastavený systém v Česku nezmění, tak to dopadne na nás všechny v podobě povodní, období sucha, ale i ekonomicky nedostupností základních potravin.
fous

Víceméně s Vámi souhlasím.
Akorát mám tyto poznámky:
1. místní zastupitelstva mohou k zodpovědnosti dohnat právě občané. Kdo chce kritizovat, měl by se zajímat o dění v obci a především jít k volbám. Např. u nás je realita taková, že na veřejné zasedání často přijde více zastupitelů, než ostatních občanů, kvůli kterým se to koná.
2. nežijeme v socialismu, zemědělská půda má své vlastníky. Vysazovat stromy bez jejich souhlasu se nedá. Pokud nemá obec hotové pozemkové úpravy, tak se stává, že polní cesty vedou přes pozemky soukromých vlastníků. Další komplikací je diletantsky napsaný nový občanský zákoník. Podle něj se nesní vysazovat stromy 3 m od hranice, bez souhlasu vlastníka sousedního pozemku. V intravilánu by se to dalo pochopit, ale ve volné krajině to nedává smysl.
3. jinak přerozdělování dotačních prostředku, stejně jako podpora biopaliv je z velké části dílem našich poslanců a ministerstva zemědělství. Bohužel v tomto se voliči nepoučili a uvěřili lidem napojeným na nejmenovaný zemědělsko-potravinářsko-chemický holding, kteří nebudou mít zájem současný stav měnit.

Jak je známo největší zádržnost vody má půda, jenže tu si ve velkém ničíme, podorniční vrstva zhutněná do konzistence betonu, když trochu více zaprší je voda i s ornicí na návsi v lepším případě na poli vzniknou jezera, místo toho, aby půda tuto vodu vsákla. Proč velkopodnikatele v zemědělství na péči o půdu absolutně kašlou, je třeba vyždímat co se dá, přece nebudeme šetrně zaorávat biomasu, když ji můžeme nacpat do plynárny a hospodařit s troškou selského rozumu. Takže pokud zde nenastane změna tak se může vymýšlet jaká chce rádoby ekologická akce viz slavná dešťovka, ale ke změně nedojde. A k té dešťovce proč obce a města, která jsou odkanalizovaná nejímají vodu z dešťové kanalizace, ale jen ji bez užitku proženou trubkami a vypustí bezcílně do potoků a řek???

To co popisujete je důsledkem nemilosrdného tržního hospodaření, které vystřídalo socialismus, kdy bylo všechno všech.
Praxe je taková, že ten kdo se chová bezohledněji a jde tvrdě za ziskem, si může pronajmout více půdy, nakoupit novější větší mechanizaci a vytlačit konkurenci. S následky jednání si neláme hlavu, většinou se projeví stejně až po čase. Naopak ten, kdo se snaží chovat ohleduplněji, je na tom bitý. A to vše s posvěcení vlády a strany, jejíž slibům, že bude líp, mnoho voličů zase naletělo.
Jinak odkanalizování je odkazem dob, kdy bylo vody dostatek a uvažovalo se, jak se přebytečné vody co nejrychleji zbavit. Komplexní náprava pokud k ní dojde, bude nákladná (terénní úpravy, vsakování vody do země, dešťové nádrže, aj). Nehledě na to, že někde mají ještě směsnou kanalizaci, tj. že dešťová voda jde do splaškové kanalizace a do řeky se dostává přepadem.

Hospodaříme s vodou, hospodaříme s bohatstvím budoucích generací a jejich schopností přežít. Jenomže mně to vládní rozhodování připomíná spíše způsoby pokus-omyl, chytání kočky za ocas a vymýšlení žabomyších buzerací občanů tu o studnách, tu o žumpách, tu o komínech, tu kotlíková dotace, tu dotace dešťovka, ale zásadní problém je nepochopení problematiky, nepochopení souvislostí přírodních procesů, hazardní investiční a developerské projekty, mizerná ochrana půdy, lesů a krajiny, kterou snad mají zajistit závory na lesních cestách....a skutek stejně utek, zelená krajina mizí, lesy schnou, voda se ztrácí.... Ale přesně tak to musí dopadat,když místo odborníků řešení vymýšlejí politici a když chtějí stát řídit jaoko firmu.

Zásadní problém, je ten, že ty politiky co chtějí stát řídit jako firmu, si lidé sami demokraticky zvolili. V loňských i letošních volbách mnoho lidí uvěřilo slibům, strašení a pomluvám, nedokázalo si udělat vlastní úsudek, nebo se naopak na vše vykašlali. Proto to taky dopadlo, tak jak to dopadlo.

Umožnit rozliv vody v údolní nivě na loukách je dobré, ale často se stává, že kolem toku jsou i ve volné krajině protipovodňové hráze. V některých případech je regulovaný potok, kterým v době sucha sotva protéká voda, zahloubený 3 i více metrů a rozliv vody do okolí je téměř nemožný.

Taktéž v údolní nivě je často místo luk, mokřadů a lužních lesů orná půda, která bývá navíc nesmyslně odvodněna. Často kvůli pěstování vysoce rentabilních plodin, jako je kukuřice nebo řepka.

S výsadbou stromů v krajině sympatizuji. Co v článku chybí, je fakt, že zcela zásadní význam má povýsadbová péče. Mohla by tam být aspoň zmínka - vždyť u nově navrhovaných výsadeb se už počítá s následnou péčí i sledováním stavu. Zvláště v době sucha může nastat problém, kde vzít vodu na zalévání, co dělat pokud se zakáže odběr povrchové vody (dle mého by se měla udělit výjimka právě pro zalévání nových výsadeb).

Jinak dodržování osevních postupů a střídání plodin by dle mého názoru měla být běžná praxe, a to nejen pro ekologické zemědělství.

Jak zachovat vodu v krajině? Jednoduše, snížit odtok.
https://www.youtube.com/watch?v=GTyJHt8H3Ag

Na udržení vody v půdě naši předkové vymysleli způsob hospodaření na polích. Dodržováním agrotechnických zásad udrželi půdu v humózním stavu a ta byla schopna zadržet obrovské množství vody. A dlužno podotknout, že můžeme komunisty pomlouvat jak chceme, oni v tom pokračovali a tomuto systému takto obdělanou půdu předali. Dnes si o tomto můžeme nechat jenom zdát. Kapitalismus je založen pouze na tom, kde cítíš 10 Kč, kašli na všechno. Nejvíc se mi líbí neustálé tvrzení, jak jsou ekologické rozlehlé pastviny a jak tito hospodáři hospodaří ve šlépějích svých rodičů. Ne žádný náš předek takto nehospodařil. Tehdy nebyl nikdo, kdo by mu tu nevýrobu formou dotací zaplatil. Půda na pastvinách je totálně zdevastovaná(i když je pravda, že při deštích ji nelze spláchnout) a její schopnost zadržet vodu je minimální. Je to totální antiekologie. O ostatním hospodaření se nebudu rozšiřovat, zemědělství skončilo v r.1989. A ve světě a na západě žádné není. Planeta je vyholená nehospodaří se na ní a strašně se divíme. Jsem zvědav, jak dlouho nám to divení vydrží.

Potřeba podotknout, že soudruzi brali půdu jako výrobní prostředek k zajištění produkce potravin. V duchu tohoto se zbytečně likvidovaly mokřady a krajinná zeleň, jen aby ustoupily orné půdy. Pravdou ale je, že změna, která nastala po 89. nevedla zcela optimálním směrem. Revitalizace krajiny postupuje pomalu a s obtížemi (buďme rádi, že postupuje), zatímco díky neviditelné ruce je půda zastavována závratnou rychlostí. A na orné půdě se často místo potravin pěstují biopaliva a na dodržování agrotechnických zásad se dnes nehraje.

Dovoluji si oponovat vašemu sdělení týkajícímu se toho, že komunisté předali půdu tak jak ji převzali. V roce 1986 vydaly půdoznalecké ústavy ČSSR zprávu týkající se obsahu organické složky půdy na území republiky. Tato zpráva uvádí aktuální průměrný deficit organické složky půdy 200t na hektar. Vzhledem k velkoplošnému způsobu hospodaření a personální provázanosti, jak samotných zemědělských podniků tak i organizací, jež mají nastavovat podmínky hospodaření, lze konstatovat, že jsme svědky pokračování trendu, jež byl nastaven po roce 1948. Neznám sice současná data, ale vzhledem k pokračujícímu soustavnému plundrování orné půdy, si dovoluji odhadovat, že dnes se pohybuje deficit organické složky půdy již někde okolo 400t na hektar. Celkově toto považuji za skutečně nejvážnější současný problém našeho životního prostředí.
Souhlasím s tím co uvedl:pavel hašek4.8.2018 10:10, jako adolescent jsem se intenzivně věnoval sběru brouků, tehdy se dal téměř pod kažkým kamenem nějaký ten střevlík najít, dnes jsou vzácné i dříve běžné druhy, půda je díky nedostatku organické složky v podstatě mrtvá

Doopravdy nevím jak půdoznalecký ústav přišel k číslu jaké uvádíte. Neslyšel jsem ani o tabulkách, nebo postupech podle kterých by bylo možno k těmto číslům dospět. Natož pak porovnání, co předávali naši předci a komunisti. Ale o tom, že komunisti předávali půdu s humusem a ten tam dnes vůbec není nepochybuji. Ale, jestli jste tak stár, že pamatujete za komunistů hromady hnoje u každé vesnice a každého kravína, tak ty se doopravdy dodávaly do půdy jedenkrát za 4 roky. Dnes ten hnůj zůstává na ekologických pastvinách a to na povrchu a po dlouhá léta jsou tyto pastviny takto jednostranně přehnojovány a devastovány( by mě zajímalo, kolik těch brouků na ekologických pastvinách pochytáte). Neustále se obracíme na západ, jak tam krásně hospodaří, sedláci jsou srostlí s půdou a pod. doslova keci. Rád udávám. V r. 1989 se zde na zdevastovaných půdách chytalo spousta zajíců a na ekologický západ vozili, neb tam již nebyli. Nebo čtu. Zachraňme sýčka. Komunisti to tu zdevastovali, ale ještě tady určitá populace v r. 1989 byla byla v tu dobu vyšší než na západě, kde již v některých státech v tu dobu nebyl. A můžeme pokračovat. Děláme si srandu.Nedělejme si iluze o západním hospodaření. Sedláci tam, jsou závislí na dotacích daleko víc jak tady a je jim ostatní ukradený. Veškerý západ dnes, mimo oblastí a zemí, které mají velké řeky z tajících ledovců z Alp, komplet suchem hoří. Nevěřím tomu, že to je tím, že komunisti v Česku rozorali meze. Pokud skutečně si nezačneme říkat pravdu, tak se nikam nepohneme. Já už jsem hodně starý. Pamatuji ještě hospodaření starých sedláků. Komunisti moji rodinu zase až tak rádi neměli. Ale dospěl jsem k názoru, že dnes se lže víc jak tehdy.

Ještě bych chtěl dodat. Vždycky, tam kde se začalo hospodařit na půdě k určitému, po staletí, vlivem intenzifikace a přeměně podmínek k životu k poklesu a změně biodiverzity. Neubránili se tomu, ani komunisti, ani naši předci. Dnes po mnoha letech, s odstupem času, bych dokázal možná vyjmenovat víc negativ, které zde byly páchány, než Vy. Ale to, co je dnes, to je doslova tragedie.

Do jisté míry souhlasím s tímto Vašim příspěvkem. O tom co jste psal dříve budu polemizovat.
Ta intenzifikace započala již v neolitu, kdy se člověk přestal živit jako sběrač a lovec, a začal přizpůsobovat krajinu ke svému užitku. V počátcích jeho snažení naopak vedlo k nárůstu diverzity. Její pokles začal nabývat významu díky průmyslové revoluci, a zejména díky změnám ve 20. století, a tomu co se děje nyní.

Úkolem zemědělství za komunismu rozhodně nebyla nějaká péče o půdu a krajinu, ale maximální výnos. Je pravda, že na rozdíl od novodobých kolchozníků do půdy dodávali hnůj, orali a střídali plodiny.
Co se týká zajíců, o kterých píšete, posílám statistický výkaz 1950-2011. Zajímavé je sledovat jarní kmenové stavy v položce myslivost:
https://www.czso.cz/csu/czso/historie-a-soucasnost-lesniho-a-vodniho-hospodarstvi-n-e7lyl6x4da
Od konce 70-tých let až do konce období je vidět pokles, způsobený intenzifikací zemědělství a používáním pesticidů.

Na závěr posílám odkaz na mapy erozního ohrožení půd. Do značné míry je to vinou velkoplošného hospodaření, souvisejícího s rozoráním mezí a likvidací krajinné zeleně.
http://mapy.vumop.cz/

Skutečně nevím, co jsem měl pochopit na této mapce. Že je, nestydím se říct velká eroze způsobena likvidací zeleně, v tom si asi nebudeme odporovat. Ale nepochopil jsem, proč by ji mělo způsobovat rozorání mezí. Uvedu příklad. Dokud se na poli hospodařilo a hospodaření bylo spjato s chovem skotu, což dnes není, tak když bylo pro potřeby zeleného pásu krmení vyčleněno několik polí jetelotrávy a ta se postupně sekla, tak to žádná mez po ekologické stránce nemohla nahradit. Vždyť jak se dnes hospodaří. Pastviny a louky nemají pro ekologii a zadržení vody význam. To se vyhobluje za pár dní a je to vystaveno slunci. Voda se nemá kde chytit. Pole plodina - Roundup. Postřik proti plevelům, zasít, postříkat, nejlépe 2x během vegetace, postříkat před sklizní, sklidit a postříkat aby tam nic nerostlo. A dlouhou dobu pole holé, vystavené slunci. To je celá agrotechnika. Ano, došlo u nás ke zneužití zcelených lánů z doby socialismu a toto je uplatňováno prakticky jedna plodina na areálu jedné vesnice. Divíme se, že je sucho. Komunisti to sice zcelili, ale pěstovali tam rozličnou škálu plodin. A museli. Dodržovali 8 honný osevní postup, střídali plodiny, 2x za těch 8 let hnojili hnojem a dodržovali agrotechniku, za kterou se dneska stydíme. Já dneska tvrdím, že každý stranický zemědělský funkcionář za socialismu, byl lepší hospodář, než všichni dnešní zodpovědní majitelé pozemků. Před projíždějící 613 jsme se tenkrát klepali, aby nezjistil, že hned po sklizni nejsou na všech polích zasety směsky,které měli za úkol pole chránit a následně se zaorali. O tohle vůbec dneska nikdo nemá zájem. Ale ruka se nastaví, plaťte, vždyť je sucho a ono se platí. Vždyť je sucho.

Velikost půdních bloků, respektive délka svahu nebo délka pozemku vystavená působení větru patří mezi zásadní faktory eroze půdy. Dalšími důležitými faktory jsou fyzikální vlastnosti půdy a ochranný vliv vegetace.
Vzhledem k současnému způsobu hospodaření, který zde popisujete (netvrdím, že se tak hospodaří na 100% půdy) je nezbytným opatřením zmenšení půdních bloků. Netvrdím, že všude zrovna na hektarová políčka, ale je potřeba zohlednit více faktorů. Stohektarové lány rozdělené často jen cestami bez doprovodné vegetace jsou z dlouhodobého pohledu neudržitelné.
Dalším opatřením by měla být změna hospodaření, pro kterou je nezbytná zásadní změna zemědělské politiky a systému přidělování dotací.

Vůbec mi nepodsouvejte snad to, že bych snad neuznával velikost půdního bloku a na jeho ploše pěstovanou jednu plodinu jako zásadní prvek pro erozi půdy. Ale rozhodně nesouhlasím s tím, že situaci nějakým zásadním způsobem změní pár prvků zeleně, i když proti nim nic nenamítám, spíše zazlívám komunistům, že tam tyto nezůstaly. Ale ptám se, jak tato zeleň pomohla v Austrálii, kde jsou pastviny totálně vyhoblované a vysušené pastvou a hynou stáda dobytka. Kdo rozoral meze v Kalifornii, Portugalsku, Španělsku a dokonce i ve Švédsku. Nechce se mi věřit, že toto všechno ovlivnilo rozorání mezí v Česku, čemuž se u nás klade v nástupu sucha obrovský význam. Největší význam má hospodaření na půdě. Ano, za socialismu se vytvořili velké půdní bloky, ale ty byly zmenšeny tím, že všechny podniky pěstovaly co možná největší škálu plodin a tím mohly onen osmihoný osevní postup dodržovat. Neustále se mluví o utužení půdního profilu pojezdy traktorů, kombajnů a pod. Víte, já si dokonce myslím, že vzhledem k používání místo agrotechniky herbicidů, ani toto nehraje v utužování tak zásadní roli. Vždyť těch pojezdů zas tolik není a traktory během roku k ošetření herbicídy používají pořád stejné koleje. Opět tvrdím, že největší roli zde sehrává absolutní absence agrotechniky.

Stanovení obsahu humusu v půdě se provádí kolorimetrickou analýzou stanovení organického uhlíku v půdě. Výše uvedená data jsem vyčetl z kompendia pedologické společnosti pro rok 1986. máte pravdu v tom, že za komunistů se hnojilo více než dnes, nicméně už tehdy bylo toto prováděno naprosto nedostatečně. Pokud hovoříte o tom, že dnes zůstává hnůj na pastvinách, měl by jste si uvědomit, že naši předkové vyháněli dobytek na pastvu každodenně a poté jej vedli zpět na dojení. Dobytek byl ve stáji v noci a v zimě. Neuzavírali dobytek do kravínů. Dnes je chováno daleko více skotu, než tomu bylo za bývalého režimu. A to i ve stájových chovech, dokladem budiž produkce mléka, která o 500% převyšuje domácí poptávku a je vyvážena. Problém je, že hnůj vyprodukovaný tímto skotem, končí v bioplynkách, nikoli na polích. Hromady hnoje za vesnicemi pamatuji, taktéž pamatuji masivní splachy močůky z těchto hnojišť do vodotečí.
Ve svém tvrzení o snížení biodiverzity vlivem hospodaření se mýlíte, příkladem jsou motýli kde se hovoří o tom, že celá řada druhů vznikla až vlivem hospodaření člověka a diverzifikace krajiny na les, pole, úhor, mez... Co se týče brouků na ekogických pastvinách, tak jejich množství a diverzita je několikanásobně vyšší než, na polích. Dlužno dodat, že pastvin jež spadají do managementu ekologického zemědělství je naprosto mizivé procento. taktéž přehnojení takovýchto pastvin skotem je nereálné( v ČR je minimální zatíženost pastvin dobytčími jednotkami stanovena na hodnotu 3,5 Dj/Ha a většina chovatelů se kterými jsem se setkal(jsou jich stovky) má spíše problém toho poměru dosáhnout pro nedostatek dobytka). Pro porovnání v Holandsku je stanovena zatíženost 11 Dj/Ha. Pokud hovoříte o síčcích je třeba si uvědomit, že důvodem jejich masivního úbytku je: likvidace potravního rětězce (velký noční hmyz a drobní hlodavci hubení pesticidy), likvidace starých stromů s dutinami kde sýčci hnízdí, intenzivní noční osvětlení způsobující dezorientaci nočních dravců a úbytek nočního hmyzu.
Souhlasím s vámi, že na vině je agrotechnika, především výše uvedená absence organické složky půdy, upuštění od orby a její nahrazení bezorebnými postupy(nedostatečně provzdušněná a prokypřená půda), snížení výměry okopanin a pícnin(především vojtěšky a jetelovin). Nesouhlasím však s vámi, v tom že za komunistů se to dělalo lépe, byli to v podstatě stejní bezohlední lemplové, jako dnešní především velcí zemědělci (jak jsem uvedl ve svém předchozím příspěvku personální provázanost komunismu a současnosti je v tomto oboru velmi vysoká).

Asi žijeme každý v jiným světě. Většina farmářů nemůže naplnit DJ jednoduše proto, že pastviny takto udržované již nemůžou tyto DJ udržet proto, že už žádný další dobytek neuživí. Vůbec už mě nezajímá, kolik pastvin spadá do managementu ekologického zemědělství. Možná, že tyto pastviny z Vašeho pohledu mají určitou biologickou hodnotu(nevěřím tomu, že valnou), ale těch je jak sám píšete velmi malou. Ostatní celoročně hoblované pastviny jsou mrtvé. Ale jestli máte dojem, že takto obhospodařované pozemky jsou vhodné pro zadržení vody , já Vám to nevyvracím . Já jen tvrdím, že voda se nemá kam vrátit a nejde jenom o zabetonované plochy. Třeba si za 2 r. opět podiskutujem.

Takže jsem se ještě vrátil. A to pouze proto, že jsem hledal statistice a utvrdil jsem se skutečně v tom, že jste se vrátil po dlouhé době z měsíce. Stavy skotu. R.1986 3 462 392 ks. R. 2017 1 421 242. Nevím, kde jste vzal, že nyní jsou stavy vyšší než za socialismu. Výroba mléka se pohybovala více jak 4 miliardy litrů, dnes 2,5 miliardy. Tyto údaje jsou snadno dohledatelné. Dotknu se ještě sýčků. Oni, když končil socialismus, tak tu ještě potravní řetězec měli. Prakticky vyhynuli až se zvedly plochy pastvin, o kterých tvrdíme, že jsou pro přežití sýčka vzhledem k potravě rozhodující. A najednou, oni na těch pastvinách, které tady tak bráníte,které jsou plné brouků, nepřežijí. Socialismus ty ekologické pastviny neměl a sýčci přežili. Mě se ten Váš článek skutečně zdá poněkud divný. A již jsem o tom psal. Říkejme si pravdu, ne naše přání.

Pardon u těch stavů skotu jsem čerpal z nedůvěryhodného zdroje. Zbytek toho co jsem uvedl je realita, nikoli přání. Z vašeho vyjádření vyplývá, že za socialismu se hospodařilo lépe. Rozorání mezí, likvidace mokřadů, meliorace, masivní výsadba smrkových monokutur, devastace krajiny těžební činností, narovnávání a vybetonování vodních toků... tomu tedy říkám lepší hospodaření. Laskavě si ještě jednou přečtěte můj původní příspěvek a ukažte kde se zmiňuji o tom, že pastviny jsou vhodné pro zadržování vody. Celý můj příspěvek se týkal nedostatečné aplikace organických hnojiv na orné půdě... Evidentně vás rozpaluje, že jsem si dovolil konstatovat, že komunisti byli stejně špatní hospodáři jako ti současní. Toto je však ta pravda po které tolik voláte.
A ještě k těm vašim sýčkům... problém je v tom, že potřebují mít zdroje potravy ve vzdálenosti do 200m od hnízdiště( to jsou ty porosty vojtěšky a jetelovin jež bývaly dříve situovány okolo zemědělských usedlostí, kde zpravidla také byly i stromy, které byly v krajině jinak rozorány společně s mezemi)-nejsem žádný ornitolog toto jsem vyčetl z odborné literatury. Zajímám se především o bezobratlé a u těch mohu bez obav říci, že komunisté jejich populace decimovali stejně intenzivně jako současní zemědělci.
Závěrem bych vás chtěl požádat aby jste se v diskuzích vyvaroval invektiv, splést se může každý, já vás ve svých příspěvcích nijak nenapadal, ani neměl narážky odkud jste se právě vrátil

Vážený pane. Mě je úplně jedno, do jaké vzdálenosti potřebuje sýček letět. Komunisti to tu zdevastovali, nebudu opakovat, to co jste napsal, že zdevastovali, ale sýček zde v r. 1989 byl, na západě, kde jsou malá políčka, všechno se nám tam líbí, sýček lítá 200m od hnízdiště, ale prostě nelítá, protože už tam v r. 1989 nebyl. Ono totiž tady všeho živého bylo plošně( to je důležité říci) více jak na západě. Po roce 1989 došlo u všeho k poklesu, ale ne pod úroveň západu, když je to tu všechno zničený, ale na jeho úroveň. Je třeba ale dodat, že se někde objevují druhy, které zde zde již za totality nebyly pozorovány, ale to není celkovým zlepšením stavu přírody, ale zvýšeným počtem chráněných lokalit. Ale tyto výskyty jsou velmi lehce zranitelné. Omlouvám se, ale co se týče počtu dobytka ve srovnání s totalitou, to mě napadlo, že jste skutečně po 10 letech spadl z měsíce. To je tolikrát probíraný, že by to snad netvrdil žák vycházející základní školu. A to, že komunisti hospodařili lépe než se hospodaří dnes, za tím si stojím. Dnes se o hospodaření v polích nedá vůbec mluvit. Hospodaření na polích v r. 1989 skončilo.

Jak udržet vodu v krajině.
Dřív zemědělci orali dvakrát , jednou podmítka ,po sklizni , a na podzim hluboká orba. ale hlavně orali po vrstevnici.
Bylo to možná dáno silou koní a nevýkonných traktorů. Možná taky byli chytřejší než my. Dnes nevím proč se oře a seje zásadně z kopce . Možná , že řidiči strojů nechtějí sedět nakřivo.
Z brázd se při silných deštích stávají koryta a lidé se diví, že mají na návsi po dešti metr bahna, když na kopci nad vesnicí mají kukuřici zasetou po svahu.
Navíc, pro kukuřici se půda upravuje způsobem , že připomíná víc popel a ne půdu. Takový povrch se uzavře a voda se nevsakuje a doteče až na zmíněnou náves.
Věřím, že změna směru orby by byla významný krok k zadržení vody v krajině a nic by to nestálo. Měli by to uzákonit.
Dále jsem si všimnul , že někteří zemědělci , asi v rámci úspor, neořou a využívají tzv zelené hnojen.
V nynějších mírných zimách bez sněhu povrch pole zmrzne a déšť steče do potoka bez užitku.
Podobné je to s příkopy u silnic na horách. Pří oblevách a deštích se z příkopů stávají bystřiny a odvádí všechnu vodu velkou rychlostí do potoků atd.
Stačilo by nadělat z příkopů odbočky do lesa
Nejsem zemědělec .Možná se mýlím a možná taky ne .
Daneš