Jak zachránit vzácného motýla? Kácením lesa
„Housenky hnědáska se totiž v prvé fázi vývoje živí právě listy jasanu. Potřebují navíc dostatek světla, nikoli souvislý les, ale na druhou stranu nesnáší extrémy velkých holin a pasek,“ vysvětluje Pavel Bína z Agentury ochrany přírody a krajiny, která záchranný program koordinuje. Podle něj program nepomůže jen hnědáskovi. Díky tomu, že se les prosvětlí, by se měly vrátit i další druhy rostlin a živočichů typických pro světlé nížinné lesy.
Hnědásek osikový se v takových lesích dříve běžně vyskytoval. Jenže řídké lesy s nízkým či středním porostem, ze kterých pocházelo dřevo určeno na běžné topení v domácích kamnech, zmizely. A s hospodařením, které je primárně zaměřeno na produkci z vysokého lesa, vymizel i hnědásek. V rámci záchranného programu probíhá postupná změna lesního hospodaření tak, aby vznikly vhodnější podmínky pro tohoto vzácného motýla.
O tom, jak vzácnému motýlu pomoci, se ochrana přírody několik let přela s lesníky, protože potřeba radikálně prořezat dubovo-habrový les, ve kterém žije, představoval problém pro lesní zákon. K funkčnímu řešení dospěli před rokem.
Hnědásek osikový není jediným z kriticky ohrožených motýlů. Za posledních 60 let jich podle AOPK vyhynulo 19 druhů, polovina zbylých 142 druhů je ohrožená. Většina motýlů je totiž velmi úzce specializovaná, a to jak na potravu, tak na vlastnosti prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Na pražském Petříně vědci objevili nový druh pavouka - šestiočku bezmužnou
Kočka divoká letos úspěšně vyvedla mláďata v Lužických horách
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci příroděOnline diskuse
Mor. - 27. 4. 2012 - TydýtNeznám Klokočov u Vítkova, ale moje reakce je založena na osobni zkušenosti člověka který má se stavbou bioplynek a jejich uváděním do provozu zkušenosti. Bioplynku nepostavíte ani nezafinancujete bez zajištění zmíněné jímky. Mimochodem, emise metanu se u digestátu ani kejdy nesledují, nanejvíš amoniaku, a toho je v digestátu s porovnáím s kejdou minimum. Metan je ta věc, kterou její provozovatel zpeněžuje, čili ho nepouští do luftu. Pokud si někdo postavil bioplynku s dobou fermentace 40 dní, a ne na standartních 60 (při teplotě fermentace 40stupňů C), pak je to jednak jeho blbost, a hlavně ho to nezprostuje povinosti zajistit skladovací kapacity na 4-6 měsíců a dostatek plochy na vyvážení digestátu. Legislativa k nakládání s hnojivy je obsáhlá a složitá, samozdřejmě se obchází, ale tak aby bioplynka byla vůbec spuštěná bez skladu digestátu to opravdu nejde. K tomu odebírání vzorků - také se pletete, vzorky se často odebírají i průběžně, zvláště při nestejnoměrném dávkování substrátů, jinak by bioplynka klekla. Pokud je zvolená vhodná technologie a kvalitní a stabilní složení substrátů, není to nutné, ale každý dobře ví, co mu z bioplynky vyleze - ono se to totiž musí vykazovat... |
