Japonsko marně hledá úložiště pro radioaktivní zeminu z Fukušimy

Zdá se, že ani ledový vítr vanoucí od pobřeží nebrání mužům v ochranných maskách, přilbách a rukavicích, aby pokračovali v největší světové úklidové akci po jaderné havárii. Stranou veřejnosti odvážejí dalších 1000 černých pytlů naplněných radioaktivní půdou a vykládají je na gigantická síta. Krytý dopravní pás veze půdu na okraj obrovské jámy, kde je udusána a připravena na další převoz, po němž by měla zůstat netknutá dalších téměř 30 let, píše britský deník The Guardian v článku k osmému výročí havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima.

V letech po katastrofě odstranilo asi 70.000 dělníků vrchní vrstvu půdy, větve stromů, trávu a další kontaminovaný materiál z oblastí poblíž domů, škol a veřejných budov při historicky nejdražším programu za 2,9 bilionů jenů (630 miliard korun). Chtějí tak snížit radiaci na úroveň umožňující desítkám tisíc evakuovaných obyvatel vrátit se domů. Dekontaminační operace vyprodukovala miliony metrů krychlových radioaktivní půdy nacpané do pytlů, které teď pokrývají rozsáhlé území prefektury Fukušima.

Japonská vláda slíbila převézt zeminu do dočasného úložiště a pak, v roce 2045, na trvalé místo. Podle dohody s místními obyvateli má být stálé úložiště mimo vlastní prefekturu, neboť místní obyvatelé odmítali, aby se z okolí jejich bydlišť stala jaderná skládka. Vládní plán naložení s kontaminovanou půdou se ale rozpadá, jelikož se jí nepodařilo najít ani jednu lokalitu, kde by místní správa dovolila toxický odpad uskladnit.

Zatímco dělníci uvnitř pobořené jaderné elektrárny se všemožně snaží zabránit úniku více než jednoho milionu tun radioaktivní vody, venku pokračují práce na odstranění, zpracování a uskladnění půdy, jejíž objem do roku 2021 dosáhne objemu až 14 milionů metrů krychlových.

Akce má podle pracovníka ministerstva životního prostředí Džiróa Hiracuky trvat ještě dva roky: "Zákon nám ukládá najít konečné úložiště mimo Fukušimu, takže zde půdu nemůžeme nechávat donekonečna. Je pravda, že stále musíme hledat vhodné místo, ale bude hodně záležet na tom, kolik budeme potřebovat prostoru a jaká bude úroveň radioaktivity zeminy."

Odpor se zvedl také proti nápadu použít půdu s nižší radiací - méně než 8000 becquerelů na kilogram - do základů silnic, hrází a dalších infrastrukturních projektů ve Fukušimě.

Provizorní úložiště se rozprostírá mezi městy Okuma a Futaba na západ od elektrárny, kde je úroveň radiace stále příliš vysoká na to, aby se sem lidé mohli vrátit. Dosud bylo na toto místo svezeno 2,3 milionu metrů krychlových půdy, což je asi 15 procent z celkového objemu. Na operaci se podílí tisíce dělníků, včetně řidičů, kteří každý den podniknou 1600 jízd tam a zpět. Doposud uskutečnily nákladní vozy 355.000 převozů, přičemž práce stále není u konce.

"Jsem si vědom, že někteří lidé říkají, že by bylo lepší nechat to tady, ale lidé v Okumě a Futabě si už užili dost zlého a souhlasili, že tady zemina může být nechána pouze pod podmínkou, že bude následně odvezena pryč z Fukušimy," řekl Hiracuka.

Navzdory snahám o dekontaminaci se jen malá část nuceně evakuovaných obyvatel mohla vrátit domů. Minoru Ikeda, který se účastnil dekontaminační akce, uvedl, že si dělníci práci usnadňují. "Byly doby, kdy nám řekli, ať necháme kontaminovanou vrchní vrstvu půdy a prostě jen ať odstraníme listí, abychom stihli všechno podle plánu. Někdy jsme se na sebe podívali a jako bychom si řekli, co tu sakra děláme," poznamenal Ikeda. Je skeptický vůči tvrzení vlády, že se podaří najít pro půdu trvalé úložiště. "Ani na minutu nevěřím, že budou schopni odvést všechnu tu půdu pryč z Fukušimy. Vláda musí přijít s plánem B," zdůraznil.

---

reklama

---