https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jednim-z-nejtoxictejsich-ptaku-sveta-je-orel-belohlavy-zjistili-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jedním z nejtoxičtějších ptáků světa je orel bělohlavý, zjistili vědci

14.4.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Orli stojí na vrcholu potravního řetězce. Z pohledu kumulace toxických látek to není výhodná pozice.
Orli stojí na vrcholu potravního řetězce. Z pohledu kumulace toxických látek to není výhodná pozice.
Foto | nigel / Flickr
Okřídlený státní symbol Spojených států amerických, ikonické zpodobnění hrdého národa. Tak se Američané vyjadřují o orlu bělohlavém, který zdobí vlajky, odznaky, uniformy i mince. Jak ale ukazuje výzkum publikovaný v lednovém vydání přírodovědného žurnálu Great Lakes Research, orli bělohlaví mají ještě jeden unikát. Patří mezi druhy nejvíce promořené toxickými látkami na světě. Populace dravců z okolí Michiganu ve svých tělech nesou až padesátinásobek povolené koncentrace polybromovaných difenyletherů (PBDE).
 

PBDE patří do skupiny přibližně dvou stovek bromovaných organických látek, které se využívají jako zhášeče a zpomalovače hoření. Jejich sláva započala v šedesátých letech minulého století, kdy se rozšířily se napříč celým světem, Sovětský svaz, Evropu a Čínu nevyjímaje. Dnes se oficiálně od jejich aplikace postupně upouští (prodražují cenu výrobku, jsou neekologické a v konečném důsledku ani nepřispívají ke snižování škod na majetku a lidských životech), ale jak dokazuje praktický příklad z Velkých jezer, evidentně jsou stále v životním prostředí hojně přítomné. Tyto retardanty, v USA široce využívané v nábytkářském a textilním průmyslu, se postupně kumulují ve vysokých koncentracích v játrech dravců, kteří stojí na vrcholu potravního řetězce.

Nil Basu, docent na McGill University, podotýká, že přímá citlivost orlů bělohlavých na PBDE nebyla dosud testována. „Ale spíše než rizik primární toxicity se obáváme doprovodných efektů.“ Jak mohou škodit toxické látky, které přímo nezabíjejí? Účinné látky zpomalovačů hoření v játrech orlů by mohly být odpovědné za narušením žláz s vnitřní sekrecí a fungování hormonů, poruchy rozmnožování a také stát za z etologického hlediska „podivným chováním“ orlů. To zahrnuje jak nedostatečný zájem samců o páření, nižší inkubační teploty hnízda, menší vejce s tenčí skořápkou, opožděné snůšky vajec, menší příjem potravy či méně frekventované pářící volání.

„V USA se PBDE přestaly ve velkém používat více než před čtyřiceti lety, ale do té doby byly všudypřítomné. Je velmi pravděpodobné, že se splachem a říčními toky dostaly až do jezer. A orli se k nim dostali konzumací kontaminovaných ryb,“ dodává Basu. Nemusí to být ale jediná cesta. Orli bělohlaví se mohli také kontaminovat při pobytu na skládkách odpadů, mohli vdechnout prach s vysokou koncentrací PBDE, nebo jej zachytit ve svém peří. Případ z Velkých jezer jen dokresluje smutný osud dravců. Jejich počty v padesátých letech minulého století decimovaly sloučeniny PCB (polychlorované bifenyly) a později zemědělské postřiky DDT. Nyní se v okolí Michiganu nachází jen okolo 750 aktivních hnízd.

I proto se Nil Basu společně s dalšími kolegy věnoval rozboru 33 mršin orlů, které sesbírali zaměstnanci Michiganského ministerstva přírodních zdrojů mezi lety 2009-2011. Až na dva nalezené jedince byla játra všech ostatních kontaminována PBDE. „Povolená koncentrace PBDE v mateřském mléce činí zhruba 30 ppb (parts per billion). U orlů jsme nacházeli v průměru 1538 ppb,“ říká Basu. „Prakticky se tak jednalo o nejvíce kontaminované vzorky přírodního původu, které jsme kdy viděli.“


reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist