Jihomoravští silničáři chtějí ve spolupráci s obcemi zakládat nové aleje

Jihomoravští silničáři plánují spolu s neziskovou organizací Sázíme stromy na jaře a na podzim vysadit několik stovek nových stromů. Chtějí obnovit bývalé aleje a ve spolupráci s obcemi zakládat nová stromořadí. Cílem je podpořit přirozený rozvoj krajiny a předcházet dopadům, které s sebou přinášejí klimatické změny, uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) Roman Hanák.

"Budou i nová místa, která vytipují naši odborníci. Při plánování nových výsadeb na sebe naráží pohled životního prostředí a pohled policie v souvislosti s bezpečností pro řidiče. Snažíme se najít nějaký kompromis. Máme 4000 kilometrů silnic, takže prostor na nové výsadby je, ale vše projednáváme s policií. Zejména v zátočinách nebo na hodně frekventovaných silnicích stromy vidět nechce," uvedl Hanák.

Loni spolupráce s neziskovou organizací přinesla 230 nových stromů. Kraj má představu, že jich každoročně vysadí asi 1000. Do krajiny by se měly vracet druhy, jako je javor babyka, lípa, kaštan, ořešák nebo ovocné dřeviny - jabloň, švestka, hrušeň, třešeň či meruňka. "Velkým benefitem této spolupráce je skutečnost, že odborníci z organizace Sázíme stromy se vracejí na místo nejpozději do jednoho a půl roku od výsadby, aby monitorovali stav stromů a posoudili, zda je třeba podniknout další kroky při následné péči," doplnil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Jiří Crha (ODS).

V Jihomoravském kraji se nyní díky spolupráci chystá pět výsadeb. "Na některých místech budeme pokračovat ve výsadbě z loňska a připravujeme nová místa na Znojemsku. Od loňské sezony se některé obce samy ozvaly s návrhy, kde by se dalo sázet. Obecně nám to přijde jako nejlepší varianta, kdy o novou zeleň je u místních zájem, o to je větší záruka, že se o stromy a keře budou hezky starat," řekla za společnost Sázíme stromy Zdenka Ambrožová.

SÚS JMK loni navázala spolupráci s vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Důvodem je každoroční úhyn stovky stromů v souvislosti se suchem. Vědci přišli s hydrogelem, který v tomto období dokáže zadržet vodu v krajině, a zlepšit tak retenční schopnost půdy. První zkušební stromy s hydrogelem vysadili silničáři na Břeclavsku.

---

reklama

---