Kamerun - národní park nestačí jen založit
 |
|
| Park je domovem mnoha ohrožených druhů, například goril. | |
| Foto: UNESCO/Ian Redmond |
"Cesta do nového národního parku Campo-Ma'an trvá z hlavního města celý den, asfaltová silnice končí dříve než v polovině této cesty. Bez pohonu na všechna čtyři kola, zkušeného průvodce a vůbec velké vytrvalosti se tam nedá dostat," domnívá se Olivier van Bogaert z tiskového oddělení WWF, jeden z prvních návštěvníků.
Zadupané manioky
"Ekoturistika je klíčová pro rozvoj tohoto kraje," říká Bertin Tchikangwa, sociolog, který vede projekt WWF v parku Campo-Ma'an. Ve vesnici Ebianemeyong, sousedící s parkem, má WWF v plánu postavit u řeky bungalovy a posedy pro pozorování divokých zvířat. Je to součástí projektu, který začal v dubnu 2003, a jehož cílem je zajistit ochranu a správu parku a okolních území. "Chceme, aby tyto iniciativy pomohly místní komunitě k lepšímu živobytí," říká Tchikangwa.
Nebude jednoduché přesvědčit o tom všechny místní obyvatele, kteří území parku tradičně využívali k lovu zvěře. Patří sem různé kmeny jako Buluové, Mvaeové, Ntumuové a pygmejové Bagyeli. "Dosud nás živil prales," říká Sylvain Motto, vůdce vesnice Ebianemeyong. Po vytvoření parku byl přístup k životně důležitým zdrojům omezen. "Přešli jsme k zemědělství, ale gorily a sloni nám opakovaně ničí pole."
Přestože jsou pralesní sloni menší než jejich příbuzní ze savany, stále váží od tří do šesti a půl tun a mohou způsobit vesničanům na jejich kukuřici nebo manioku značné škody. "Turistika by naší vesnici pomohla vyřešit mnoho problémů," vysvětluje Motto. "Mohla by vytvořit pracovní místa pro naše mladé lidi."
Potenciál tu je určitě obrovský. Divoká příroda, procházky pralesy, vodopády, jízdy na kanoích z vydlabaných kmenů, prastaré neolitické jeskyně, to jsou jen některé z mnoha krás, které může Ebianemeyong a okolní vsi nabídnout ekoturistům a milovníkům dobrodružství. Chybí tu však strategie a infrastruktura.
Výjimkou v této oblasti je jen pobřeží u městečka Kribi se svými čtyřiceti hotely, jenže to se nachází asi 140 kilometrů daleko z Ebianemeyongu za dlouhými úseky špatně udržovaných štěrkových cest. Mimo Kribi turistická infrastruktura prakticky neexistuje, a jiná potenciální turistická místa zase nejsou nikde inzerována nebo je k nim těžký přístup.
Nápady čtenáře detektivek
Kancelář národního parku nemá informační centrum a většina místních obcí nemá ponětí, jak začít pečovat o rozvoj turistiky. "Dokud nebude turistická hodnota území dostatečně propagována, Národní park Campo-Ma'an nepřispěje ke zlepšení života zdějších obyvatel," říká sociolog Tchikangwa. "Musíme najít způsob, jak lidi přimět, aby navštívili toto jedinečné území, ale musíme to učinit jedině způsobem ekologicky udržitelným."
 |
||
| Ilustrační foto: Ian Redmond/UNESCO |
Například vesnice Ebodje - asi 30 km jižně od letoviska Kribi - je už nyní otevřená obchodním aktivitám, propaguje návštěvy nedalekých pláží, kde kladou každý rok mezi listopadem a lednem vejce dva druhy mořských želv. Místní vůdce, známý tím, že věčně čte detektivky, sedíc na lenošce před svou chatou na pláži, dohlíží na výbor, pomocí něhož se obec účastní veškerých rozhodnutí, týkajících se turistiky.
Několik vesničanů přistavělo hostinské pokoje ke svým domům, aby ubytovalo turisty, a dokonce se objevily malé restaurace, nabízející chutná místní jídla jako Mbounga (uzená ryba) či Alloko (smažené banány).
Gorily jako na dlani
WWF také podporuje obce, které chtějí podnikat výpravy na kánoích z vydlabaných kmenů. Některá území národního parku mohou být objevována na kánoích, řeky tam poskytují velkolepé pohledy na peřeje a vodopády, ale i výtečná místa pro rekreační rybaření. Další možností je "procházka po baldachýnu", přes vrchy tropických stromů, aby bylo možné zblízka pozorovat život divokých zvířat, jak se dozvěděli z průzkumu v rámci tzv. projektu Velké opice, provedeném v antverpské ZOO.
"Park ukazuje na veliký potenciál pro pozorování goril," říká Virginie Vergnesová, francouzská bioložka specializovaná na primáty, která se jako dobrovolnice připojila k WWF v projektu Velké opice. "Dosavadní zjištění nám neumožňuje zatím říci konečná čísla, ale nepřekvapilo by nás, kdyby tu bylo mezi pěti sty až tisíci gorilami a šimpanzy," říká Vergnesová. Přírodovědci už našli místo, ze kterého by bylo možné pozorovat gorily, ale jeho zpřístupnění je závislé na financích a plánech, jak pomalu zvyknout gorily na návštěvníky na jejich území.
Založením turistických aktivit stojících čistě na přírodních krásách nějaký čas potrvá a bude to chtít tvrdou práci," je přesvědčen Bertin Tchikangwa, "ale pokud uspějem, místní obce a ochrana parku určitě budou mít z parku Campo-Ma'an dlouhodbý užitek."
Podle materiálu Oliviera van Bogaerta z tiskového oddělení WWF International.
reklama
