Kapacita jaderných elektráren loni stoupla na nové maximum

Provozní kapacita jaderných elektráren po celém světě za minulý rok stoupla o 3,4 procenta na nové historické maximum 370 gigawattů. / Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Traumrune / Wikimedia Commons

Zpráva rovněž upozornila, že jaderná energie zaostává za obnovitelnou v oblasti nákladů i kapacity, protože jaderné reaktory jsou stále více považovány za méně úsporné a pomalejší pro využití při snižování uhlíkových emisí. V polovině letošního roku nové větrné a solární elektrárny z hlediska nákladů zdatně konkurovaly dokonce už existujícím jaderným elektrárnám a kapacita jejich produkce rostla rychleji, než u jakéhokoliv jiného typu energie.

Zpráva odhaduje, že průměrná doba na výstavbu jaderného reaktoru od roku 2009 činí celosvětově necelých deset let. To je výrazně nad odhadem, který uvádí Světová jaderná asociace (WNA), podle které by výstavba jaderné elektrárny měla trvat pět až 8,5 roku. Toto prodloužení má zásadní dopad na klimatické cíle, protože existující elektrárny na fosilní paliva musí stále emitovat oxid uhličitý, zatímco čekají na nahrazení.

Jaderná energie je také mnohem dražší než obnovitelné zdroje, uvedla WNISR. Náklady na produkci energie ze slunce se podle dokumentu pohybují v rozmezí od 36 do 44 dolarů (850 až 1030 Kč) za megawatthodinu (MWh). U větrných elektráren na pevnině je to 29 až 56 dolarů za MWh. Náklady u jaderné energie jsou 112 až 184 dolarů za MWh.

"Zástupci jaderného průmyslu v české vládě vytvářejí iracionální dojem, že pro řešení našich energetických potřeb a snížení emisí skleníkových plynů není žádná jiná volba, než stavba nových atomových reaktorů. Jenže nahradit spalování uhlí jádrem by znamenalo postavit osm až devět nových reaktorů velikosti uvažované pro nový zdroj v Dukovanech," reagoval na dnešní zprávu Edvard Sequens z českého ekologického sdružení Calla.

Náklady měřené ukazatelem LCOE, který bere v úvahu veškeré náklady po celou dobu životního cyklu elektrárny, tedy včetně nákladů na výstavbu a provoz, u solárních elektráren za poslední desetiletí klesly o 88 procent a u větrných o 69 procent. U jaderných naopak stouply o 23 procent.

Odrazem tohoto stavu jsou i kapitálové investice. Čína loni investovala do obnovitelných zdrojů 91 miliard USD. Do jaderných elektráren jen 6,5 miliardy USD. I tak ale Čína zůstává největším stavitelem jaderných elektráren. Za poslední desetiletí připojila do své sítě téměř 40 reaktorů. Její výroba elektřiny z jádra je však stále o třetinu nižší než z větru. Několik projektů je zde stále ve výstavbě, žádný nový však od roku 2016 nezačal, napsala agentura Reuters.