Katastrofické vymírání se nekoná – vědci to prý špatně spočítali
Zároveň však tým zdůrazňuje, že navzdory těmto omylům není pochyb, že planetě velké vymírání hrozí – jen zatím není tak katastrofické, jak se často uvádí.
„Statistická metoda, které je užívána pro výpočet rychlosti vymírání, je prostě chybná,“ říká profesor Stephen Hubbell z University of California v Los Angeles. „Zároveň ale platí, že přicházíme o různé přírodní celky rychleji, než kdykoliv v uplynulých 65 milionech let.“
Vysvětluje, že současné metody – velmi zhruba řečeno – vycházejí z modelů, při nichž se vědci snaží určit, jak se zvýší či sníží počet druhů v závislosti na zmenšování oblastí, který mají k dispozici.
„V naší studii dokazujeme, že tento matematický přístup je chybný a nevede k pravdivým výsledkům,“ konstatuje. „Výsledky jsou tedy opravdu velmi zásadně přemrštěné. Jsem si tím jist na sto procent, matematický důkaz je v uvedené studii.“
Polovina zatím nevymřela...
„To se ovšem samozřejmě nenaplnilo. Je ovšem možné, že další opravdu masové vymírání již začalo či brzy začne,“ říká Hubbell. „V historii Země již proběhlo pět vymírání, toto by bylo šesté. Z naší práce vyplývá, že máme k dispozici o trochu více času, než jsme si mysleli. Ale nejspíš ne o moc.“
Autoři studie se řadu let zabývali zkoumáním biodiversity v tropických pralesích a získali o ní obrovské množství dat. Pomocí speciálního systému byli na velkých území schopni rozpoznat a do map označit kolem 4,5 milionů stromů, představujících 8 500 druhů. Mnohé z nich jsou velmi vzácné – a navíc jsou na ně v ekosystému navázány další (často též vzácné) druhy živočichů. Pokud stromy zmizí, zmizí i živočichové.
Vědci tedy konstatují, že je naprosto zásadní snažit se biodiversitu na planetě ještě mnohem lépe zmapovat. „Potřebuje mnohem lepší údaje o distribuci života na Zemi, o tom, kde se jaké druhy vyskytují,“ říká Hubbell s tím, že to je věc, na kterou sami vědci nemohou stačit. „Je to obrovský úkol, do něhož by se měli zapojit i obyčejní občané a pomoci vědcům mapovat jejich místní prostředí. Jedině to nám může pomoci posunout se dál v tom klíčovém: jak se snažit bránit dalšímu vymírání.“
reklama
Další informace |
Nepřehlédněte rovněž dva rozhovory, které se tématu také věnují:
David Storch: Odhady poklesu globální biodiverzity jsou naprostá hausnumera
Dále čtěte |
Online diskuse
nojono, taková je dnešní věda :) - 20. 5. 2011 - veronikanechápu lidi, kteří na vědecké závěry stále ještě spoléhají. ještě že máme vlastní pozorovací schopnosti. mnoho druhů teď v přírodě mizí prostě proto, že se mění klima. zástupci doby ledové z živočišné říše s námi dnešní prostředí také nesdílí :) klima by se měnilo, i kdyby to něj člověk nezasahoval. biodiverzita není status quo, počet druhů se neustále obměňuje a již v době před výskytem toho líného a hloupého tvora jménem homo :) se jistě v rozličných obdobích absolutní počet druhů na planetě měnil. co můžu ale vidět já? místa, kde jsem si hrála jako dítě, byla tehdy plná nejrůznějších druhů ptáků, hmyzu, hlodavců atd. dnes na stejných místech díky obrovskému nárůstu automobilové dopravy není k nalezení nic, a dokonce i rostliny to jedna po druhém vzdávají, dnes setrvávají už jen nejodolnější druhy. ostatní se drží, ale jsou postižené plísní ad. na podobných místech jinde frenetičtí meloucháří vysekávají do drobna jeden trávník za druhým. množství hlemýžďů, žížal a květů je tatam, takže jsou tatam pestřenky, včely, ptáci a další. co by tam dělali, že. co dělají všechny tyhle druhy? stahují se snad někde do speciálních, uzavřených oblastí, kde si žijí v klidu, ale kde je člověk nemá šanci vypátrat? sotva. takže místa, která jsou zasažena hrubě člověkem, rozhodně úbytek diverzity vykazují. jestli ovšem u bajkalského jezera za každý takový zmizelý druh vznikne každým rokem nějaký další nový hmyz, to opravdu nemohu posoudit. v každém případě posuzovat takovouto otázku statistickou metodou :))) mi připadá takové typické pro dnešní vědu. je to spíš takové náboženství :) |



AI pomáhá vědcům odhalovat parazitická vejce nakladená do cizích hnízd
Studie: Geny samic kukaček určují barvu vajec, otcové ovlivňují skvrnitost
Studie tvrdí, že chobotnice využívají svá chapadla k různým činnostem