https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kazachstan-chce-vybit-cast-populace-sajgy-tatarske-drive-kriticky-ohrozene
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kazachstán chce vybít část populace sajgy tatarské, dříve kriticky ohrožené

7.11.2023 10:59 | ASTANA (ČTK)
V roce 2015 vypukla mezi sajgami tatarskými v centrální oblasti Kazachstánu epidemie, které tito sudokopytníci podléhali po tisících. Během několika týdnů uhynulo přes 60 procent populace v zemi. V posledních letech se ale jejich populace vzchopila a nyní dosahuje počtu 2,6 milionu jedinců. Zemědělci si stěžují, že jim velká stáda spásají úrodu a ničí živobytí.
V roce 2015 vypukla mezi sajgami tatarskými v centrální oblasti Kazachstánu epidemie, které tito sudokopytníci podléhali po tisících. Během několika týdnů uhynulo přes 60 procent populace v zemi. V posledních letech se ale jejich populace vzchopila a nyní dosahuje počtu 2,6 milionu jedinců. Zemědělci si stěžují, že jim velká stáda spásají úrodu a ničí živobytí.
Kazachstán plánuje vybít až 337 000 sajg tatarských poté, co se počty těchto kdysi kriticky ohrožených antilop po úspěšném zásahu kazachstánské vlády zdesetinásobily. Informoval o tom server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).
 

V roce 2015 vypukla mezi sajgami tatarskými v centrální oblasti Kazachstánu epidemie, které tito sudokopytníci s atypickým čenichem podléhali po tisících. Během několika týdnů jich tehdy uhynulo na 200 000, což bylo přes 60 procent populace v celé zemi. V posledních letech se ale jejich populace vzchopila a nyní dosahuje počtu 2,6 milionu jedinců, uvádí kazachstánské ministerstvo životního prostředí.

Zemědělci ve středoasijské zemi si se vzrůstajícím počtem sajg stěžují, že jim velká stáda spásají úrodu a ničí živobytí. Za loňský rok podle ministerstva způsobily škody v zemědělství ve výši 25,5 milionu dolarů (580 milionů korun).

Astana chce moratorium na lov sajg ukončit k 31. prosinci letošního roku. Odborníci nicméně varují, že by Kazachstán měl nejprve zavést opatření, která by zabránila pytláctví a dalším problémům, které tato zvířata přivedly v 90. letech minulého století na pokraj vyhynutí. Pytláci sajgy zabíjejí pro jejich rohy, po kterých je jako po přísadě tradiční medicíny vysoká poptávka v sousední Číně.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

7.11.2023 14:57
Ty sajgy vystřílet do poslední,protože jsou hrozně škaredé.Jen se podívejte jako to má rýpaky nebo zakrslé choboty.A místo toho navezt,namnožit hezké africké antilopy
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.11.2023 18:14 Reaguje na karel krasensky
Chtějí zredukovat součaný stav o necelých 15%. To na genocidu nevypadá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.11.2023 15:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Už jsem tu kdysi psal, že spíše než do i. pralesa se pokusil repatriovat geparda sem, neb zde v dávné (?) historii žil. Ten by se o redukci postaral.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2023 09:57 Reaguje na Karel Zvářal
Vidíte, a na rozdíl od těch hrochů v Kolumbii mi tohle připadá jako naprosto geniální řešení. Klobouk dolů.
Odpovědět
JN

Jan Novák

9.11.2023 15:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Hroši v Indii jsou potomci hrochů uniklých z chovu, nikoliv nějaká cílená snaha o jejich introdukci.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2023 17:48 Reaguje na Jan Novák
Kolumbie není v Indii.
Odpovědět
JN

Jan Novák

9.11.2023 15:05 Reaguje na Karel Zvářal
Gepard vyhynul v Kazachstánu ve 30. letech 20. století, v Indii o 15 let později. Obojí je historie velice nedávná. Také reintrodukce v Indii neprobíhá "v pralese".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.11.2023 15:26 Reaguje na Jan Novák
25.7454719N, 77.2150039E

Ten habitat v Kuno se hodí tak pro levharta nebo tygra, se kterými bude mít tento atlet jen problémy. Zatím samé nezdary/úhyny, v té kazašské stepi by mu bylo podstatně líp, zejména díky dostatku kořisti. PR vynikající, výsledky tristní...
Odpovědět
JN

Jan Novák

9.11.2023 15:45 Reaguje na Karel Zvářal
Zkušenosti z reintrodukčních programů ukazují, že gepardi mají zpočátku vysokou mortalitu (až 50%). Zároveň, gepardí mláďata mají také vysokou mortalitu (v přírodě se může dospělosti dožít zhruba 5% geparďat, v zajetí je to 50%). V Indii zemřeli tři dospělci a 4 tam narozená geparďata, takže tamní projekt má na poměry reintrodukce gepardů nízkou mortalit (zemřeli tři dospělci a 4 tam narozená geparďata). Ono to chce zjistit si i něco více jak "zvírata tam umírají, dělají něco špatně", když má zrovna tento druh vysokou mortalitu i při reintrodukcích v Africe, a každý takový projekt je běh na delší trať, než vznikne životaschopná populace.

Národní park Kuno, otevřený(!), suchý les, s populací všech kopytníků, které indičtí gepardi běžně lovili. To je od deštného pralesa dost rozdílné prostředí. V takovém prostředí by se Gazela indická, Antilopa jelení či Nilgau nevyskytovali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.11.2023 15:55 Reaguje na Jan Novák
Mláďata geparda mají vysokou mortalitu kvůli predaci hyenami a lvy, není to kvůli jejich neduživosti. Ten "déšť" jste si tam domyslel, byla to řečnická zkratka pro nevhodný biotop. Viděl jsem odtud ukázku, rozhodně bych je v takovém prostředí nevypouštěl. Řekneme si za pár let...
Odpovědět
mara polasek

mara polasek

7.11.2023 20:33
proc se nevyuzivaji vice hospodarsky s potencialem za 8 let 20 x nasobek puvodni populace? nebo se nevysadi do celeho jejich puvodniho arealu rozsireni? ... jsou na tom podobne jako bizoni v americe. zvire zcela samostatne se nahradi velice narocnym vyslechtenym plemenem taky sudokopytnika. to mi hlava nebere.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.11.2023 12:38 Reaguje na mara polasek
Zkuste podojit bizona nebo sajgu.
Odpovědět
JN

Jan Novák

9.11.2023 15:14 Reaguje na mara polasek
Třeba na Tarutinskou step na Ukrajině, kde teď probíhá reintrodukce Kulana (jehož jiný poddruh žil mimo jiné ještě nedávno i u nás nedo v Maďarsku), by se sajga docela hodila. Ostatně ještě v pozdním středověku tvořil západ jejího rozšíření Moldávie, a dříve se vyskytovala i více západněji.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist