https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kde-vysazovani-stromu-skodi-celym-ekosystemum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kde vysazování stromů škodí celým ekosystémům?

9.8.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na první pohled vypadá plošné vysazování stromů jako dobrý nápad, jak snížit a oddálit dopady klimatických změn, ale v některých regionech může vyloženě škodit. / Ilustrační foto
Na první pohled vypadá plošné vysazování stromů jako dobrý nápad, jak snížit a oddálit dopady klimatických změn, ale v některých regionech může vyloženě škodit. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Na první pohled vypadá plošné vysazování stromů jako dobrý nápad, jak snížit a oddálit dopady klimatických změn, ale v některých regionech může vyloženě škodit. Savany a další travinami porostlé ekosystémy totiž s každým dalším stromem navíc ztrácí. Příroda je pestrá, a tak jak ji někde může poškozovat kácení dřevin, jinde ji může škodit jejich výsadba. Píše o tom Conversation.
 

Obnovit 305 milionů hektarů lesů do roku 2030 se už světoví vůdci zavázali. A teď se diskutuje, zda k tomu nepřidat ještě další miliardu hektarů. Protože takové množství přirůstajících stromů by dokázalo ve své biomase vázat nějakých 205 gigatun uhlíku. Cirka dvě třetiny toho, co jsme vypustili do atmosféry od Průmyslové revoluce.

Pokud bychom se skutečně přidrželi tohoto doporučovaného manuálu, očekávalo by se, že 151 milionů hektarů nových lesů vysadí v Rusku a dalších 103 v USA, 78,8 v Kanadě, 58 v Austrálii, 49,7 v Brazílii a 40,2 v Číně a zbytek zvládneme my ostatní.

Řekni, kam ty stromy dám?

Myšlenka je to zajímavá, ale když se jí pokusíte domyslet do důsledků, uvidíte podstatné mezery. Třeba kam ty biliony semenáčků umístit? Na souši mimo zastavěné plochy, zemědělskou půdu a již existující lesy už mnoho jiného místa nezbývá.

Tedy kromě částečně zatravněných ploch nejrůznějších stepí, savan a tunder.

„Ale právě sem přinést stromy znamená vyvolat ekologickou katastrofu,“ tvrdí profesorka tropické ekologie Kate Parrová z univerzity v Liverpoolu. I tyhle ekosystémy, pokrývající pětinu souše, totiž vážou svým kořenovým systémem uhlík.

V půdě drží asi 30 % veškerého uhlíku, takže s výkonem tropických lesů rozhodně snesou srovnání. I po stránce biodiverzity. Je to kolébka lidského druhu a bezpočtu kulturních plodin. A zapomínat bychom neměli na to, že dnes na takových travinatých ekosystémech nachází svůj prostor pro život a obživu jedna miliarda lidí. Zalesnit savanu znamená zasáhnout proti velkým býložravcům, proměnit biogeochemické cykly rozsáhlých regionů, zasáhnout do pravidelných přirozených požárů, změnit kompletně vodní režim celých oblastí. Protože lesy jsou, na rozdíl od savan, opravdu žíznivější.

Stromy nutně neznamenají vodu a chlad

„Za nově osázeným stromovým pokryvem nemusí přijít voda, jak si spousta lidí myslí, ale naopak velké sucho,“ zmiňuje Parrová studii, která na třech kontinentech mapovala průtok vody v řekách po vysazení lesů. A ten se snížil o 52 %, přičemž 13 % vodních toků dočista zaniklo.

Stejně tak instantní zelené pásy lesů v Číně vyvolaly pokles hladiny podzemní vody o desítky metrů. Zapomínat bychom neměli ani na to, že plocha lesa je tmavší než savany. Takže nechladí, jen absorbuje více tepla. A když vezmeme v potaz rizika sucha a požárů, s těmi se lépe vyrovnávají travinné ekosystémy, než lesy.

„Jak se to stalo, že nám najednou přijdou travinné biomy, například unikátní tropické savany, jako ideální místo pro výsadbu lesů?“ ptá se Parrová. Jednu z příčin vidí v hrubém nepochopení a nešťastné definici Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která lesem nazývá všechny plochy, které mají rozlohu nad půl hektaru a pokrytí stromy nad 10 % povrchu. Z tohoto hlediska se pak jeví africké savany jako do krajnosti degradovaný les, který potřebuje doplnit a zaplnit volná místa.

Podle Parrové je zapotřebí dělat to, co je vzácné. Myslet. „Programy na vysazování stromů k ochlazení klimatu by měly být promýšleny do důsledků a s ohledem na již existující ekosystémy. Ty správné stromy potřebují na správná místa.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

9.8.2019 09:31
Vykáceli se miliony ha deštních pralesů, požáry zlikvidovali další miliony ha, plochy je dost. Zajeďte do Vilniusu, Rigy, nebo Tallinu. Velká města a všude lesíky, stromy a stromy. Byl jsem tam letos a div se světe, všude lesů a krásných,dokonce většina cest a vjezdů do lesů bez závor, borovice svěží, pole posečená. Místa je ve světě dost a dost.
Odpovědět
ji

9.8.2019 17:34
Tak třeba u nás v krajině konkrétně chybějí remízky mezi poli. Existuje koncepty jako je agrolesnictví, silvopasture. Stromy chybějí na většině parkovišť ve městech a taky na mnoha zahradách u rodinných domů.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist