Kdy se dočkáme reformy Světové banky a MMF?
Před pěti měsíci navrhla komise, jmenovaná americkým Kongresem (tzv. Meltzerova komise), aby se Světová banka (World Bank) přejmenovala na Světovou rozvojovou agenturu (World Development Agency). Komise souhlasila s kritiky banky v tom, že podmínky půjček, které si banka stanovuje, jsou často příliš nelítostné a mohou způsobit více zla, než pomoci dobré věci. Namísto poskytování půjček, které nemohou chudé státy nikdy splatit, měla by podle Meltzerovy komise banka začít nejchudším státům světa udělovat granty (nevratné dotace na konkrétní projekty). Komise konstatovala, že většina půjček od Světové banky jde do států se středně silnými příjmy, které by si stejně tak dobře mohly půjčit od komerčních bank.
V úterní diskusi, kterou sponzoroval Národní ekonomický klub (National Economist's Club) odsouhlasil závěr Meltzerovy komise, že podmínky udělování půjček by měly být mírnější, také výzkumník Institutu pro mezinárodní hospodářství (Institute for International Economics) ve Washingtonu Morris Goldstein.
"Myslím, že program, který banka pro nejchudší dlužníky odstartovala, je příliš pomalý a příliš přísný," řekl Goldstein. "Příliš mnoho tlačí na dodržení podmínek provedení. Ovšem něco mít potřebujete. Je otázkou, zda pro přechod na čistě grantový systém budeme mít dostatek prostředků, abychom skutečně dokázali financovat nějaký smysluplný rozvoj," zapochyboval zároveň Goldstein nad úplným opuštěním systému půjček.
Na stejném fóru také prohlásil jeden z členů Meltzerovy komise, Manley Johnson, že by měl být Mezinárodní měnový fond (MMF) vypočitatelnější a odolnější vůči politickým tlakům. Připomněl v této souvislosti, jak MMF ustoupil svému největšímu podílníkovi, Spojeným státům americkým, v otázce dalšího poskytování půjček Rusku v roce 1998.
"Není pochybnosti o tom, že USA tlačily na MMF, aby poskytoval Rusku další finanční prostředky v situaci, kdy Rusko nebylo schopné splácet a neexistoval ani náznak provádění požadovaných ekonomických reforem," tvrdí Manley Johnson. Peníze od MMF se najednou zkrátka ztrácely, objevovaly se na tajných soukromých kontech mimo Rusko a málem způsobily hospodářský kolaps země. A to vše bylo motivováno politicky," popisuje Johnson dva roky starou situaci. Podle Johnsona, bývalého viceguvernéra americké centrální banky, znamenalo tehdejší angažmá v Rusku vážné narušení důvěryhodnosti MMF.
Největší podílníci obou institucí, kteří mají v obou největší hlasovací právo, nejsou příliš zapálení pro reformy kterékoli z nich. Ovšem téma reforem je již na stole a bouřlivou debatu o něm lze očekávat v opravdu blízké budoucnosti.
reklama
