https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdyz-prijde-na-stredoveke-klima-stare-stromy-trochu-prehani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když přijde na středověké klima, staré stromy trochu přehání

5.10.2020 01:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dlouhé a teplé léto se do kroniky stromu zapíše širokým přírůstem letokruhu, chladné jen úzkým.
Dlouhé a teplé léto se do kroniky stromu zapíše širokým přírůstem letokruhu, chladné jen úzkým.
Institut pro studium dopadů klimatických změn v Postupimi (PIK) zpřesnil data o výkyvech regionálního klimatu nad střední Evropou v minulých staletích. Za dosavadní spolehlivý zdroj informací byly považovány téměř výhradně vzorky letokruhů letitých stromů. Ukázalo se ale, že klima se nejspíš vyvíjelo mnohem rovnoměrněji a bez tak dramatických výkyvů, jaké se daly vyčíst z letokruhů. Píše o tom ScienceDaily.
 

Dendrochronologie je fascinujícím vědním oborem, který vám otevře okno do minulosti. Přesněji, zhruba do poloviny 18. století, protože najít odpovídající starší vzorky je už složitější. Čím dále do minulosti se pak chcete podívat, tím více musíte spoléhat na úzce lokalizované zdroje informací, které ne vždy postihují celistvou pravdu. Třeba o průměrné teplotě kdysi ve středověku. „Naše práce nyní ukazuje, že předchozí analýzy vycházející z dat o letokruzích významně nadhodnocují vytrvalost klimatu,“ říká Josef Ludescher, vedoucí autor studie z PIK. Jak k tomu dospěl?

Dlouhé a teplé léto se do kroniky stromu zapíše širokým přírůstem letokruhu, chladné jen úzkým. Jenže pokud budeme průměrné roční teploty minulosti středoevropského prostoru rekonstruovat jen z letokruhů, zjistíme, že odvozené hodnoty jsou silně rozkmitané mezi teplotními extrémy. „Za teplým rokem skutečně následuje spíše další teplý než chladný rok, ale tyto epizody netrvají tak dlouho a tak silně, jak běžně naznačují letokruhy,“ vysvětluje Ludescher, který spolu s kolegy záznamy z databáze letokruhů doplnil o další zdroj informací. Záznamy z urbářů, městských a církevních kronik, které zachycovaly zahájení žní a sklizně hroznů.

Výhod tohoto nového zdroje informací je hned několik: podrobně zmiňují vydatnost úrody a také sahají až do 14. století. Proto mohou vhodně doplnit a uvést data z letokruhů v bližších souvislostech. Dlouhé a teplé léto z nich lze vyčíst brzkými žněmi a vydatnou úrodou, pozdní a chladné léto nižšími výnosy, pozdějším zahájením žní. Informace z kronik tak mohou vhodně doplnit záznam z letokruhů a vyhladit to, co vypadá jako extrémní teplotní odchylky.

Stromy totiž na teplotu reagují, na rozdíl od středověkých zemědělců, se zpožděním. Pokud mají dostatek vody, mohou výrazněji přirůstat i v neoptimálním klimatu. „Ukázalo se, že letokruhy stromů prostě trochu přehání,“ říká k tomu Joachim Schellnhubber, spoluautor studie. Potěšující výsledek práce postupimského institutu ale přináší nepotěšující zprávy. Úprava, vyladění záznamu teplotního profilu, nikterak nezměnila chronologické pořadí, respektive střídání chladnějších a teplejších období ve středověku.

„Ale snížila jejich výraznost, intenzitu,“ říká Armin Bunde, další z autorů. „Takže teď bez velkých výkyvů mnohem více koresponduje se stávajícími klimatickými modely a činí lidmi způsobené globální oteplování mnohem více zřejmé.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

5.10.2020 05:45
V původní interpretaci nevypadala dnešní situace patřičně dramaticky. Takže jen další věda kde lze ohýbat naměřená fakta podle potřeby.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.10.2020 05:57 Reaguje na Jirka Černý
Jak přijde něco z Institutu pro studium dopadů klimatických změn v Postupimi -- je to vždycky potvrzení klimaalarmistického scénáře.

Což platí i zde , kdo chce psa být,hůl si najde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 12:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, to je realita neboli pravda.
To, co se považovalo dříve za silně klimaalarmistické se vyplnilo většinou v ještě horším provedení.
První modely už za 60. let předpokládaly tohle klima až po roce 2030 (dál nesahají). Z pozdějších a přesnějších vyplývá pořád tostejné. Když to plave jako kachna, kdáká jako kachna......
Odpovědět
ku

karel uzel

5.10.2020 14:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Nějaký příklad by nebyl?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 15:56 Reaguje na karel uzel
Určitě se to dá najít na webech, které se zabývají klimatem, já nějaký konkrétní článek uložený nemám, ale hodnotilo se to celkem dost.
Odpovědět
ku

karel uzel

5.10.2020 21:29 Reaguje na Pavel Hanzl
No tak, aspoň jeden příklad mě najděte, ať se poučím...
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

5.10.2020 15:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepředpovídali klimaalarmisté čirou náhodou pro letošní rok pětisetleté sucho? Teď to vypadá, že letošní srážky by mohly být i nadprůměrné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 15:58 Reaguje na Karel Tejkal
Klimaalarmisté nepředvídají počasí, ti se zabývají klimatem. Ale to sucho se jen trochu posunuje, nic nejde lineárně a letošní, možná nadprůměrný rok vůbec neznamená dopnění spodních vod. To by takových muselo být aspoň pět po sobě.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.10.2020 21:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně. Takže když někde hoří lesy trochu víc než loni, je to doklad katastrofické změny klimatu, nikoli suchá epizoda. Když leje, leje, leje, je to jen anomálie lokálního počasí nevybočující z trendu děsivého sucha.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 22:47 Reaguje na Viktor Šedivý
Když stoupne teplota atmosféry celé Zeměkoule o +1°C za 100 let, je to rázová změna klimatu srovntelná s nárazem asteriodu.
Teď je to v ještě pohodě, protože jsme ještě v tolerančním pásmu středověkého optima. Jenže se to stále zrychluje, lidstvo emituje ročně 40 miliard tun fosilního CO2 do atmosféry.
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020

Jak to, že jsme se teda ještě neuvařili?
Drží nás obrovská tepelná setrvačnost oceánů, vychlazených v malé době ledové, jenže jak dlouho?
Otepluje se taky bezprecenentním tempem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2020 07:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Tempo oteplování necelý stupeň za sto let je naprosto slabé, proti tomu, co zde bylo v minulosti, jak v posunech nahoru, tak i v posunech dolů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 09:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Ryzí nesmysl, jak dycky. Rázové změny klimatu probíhaly v minulosti taky, ale vždy měly razantní příčinu a vždy?(to nevím) šla teplota dolů.
Důvodem byla "nukleární zima", tj gigantické množství prachových částic (případně i síry) v atmosféře po impaktních událostech nebo výraznou sopečnou činností.
Tohle dnes skutečně nevidíme, ovšem máme těch 40 miliard tun fosilního CO2 ročně.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.10.2020 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Nekecejte hlouposti a zkuste vysvětlit, kam se podělo to letošní 500leté sucho.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 22:40 Reaguje na Jiří Daneš
Vůbec se nebojte, dočkáte se a asi se vám to silně bude nelíbit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2020 07:49 Reaguje na Pavel Hanzl
"V Čechách slunce na hlad nesvítí."
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.10.2020 15:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč bych se měl dočkat, já ničím takovým nevyhrožoval, ale dobře, kdy se dočkám? Zatím jste se Vy dočkal normálního léta. Já jsem se těšil, že to bude jako v roce 1947, víte co pstruhů a raků jsme jako kluci v mělkých tůních nachytali a jak jsme byli krásně opálení, akorát plavat jsme jezdili na kole na přehradu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 09:52 Reaguje na Jiří Daneš
Jo, jo, vrací se rok 47, komáři a estébáci se derou k moci, země se začíná propadat snad ve všech měřitelných parametrech (kromě nezaměstnanosti).
Odpovědět
va

vaber

5.10.2020 08:05
asi před rokem jsem vašel v lese odříznutý špalek borovice, byl krásně zdravý, dle letoktuhů jsem viděl že přírůstky byly zpočátku velké a postupně se snižovaly ,až v posledních letech byly prakticky nerozluštitelné, stáří bylo přes dvěstě let
potom jsem šel ve vojenském prostoru Boletice kde bylo poraženo mnoho starých smrků po napadení kůrovcem ,obvykle měly letokruhy stejný trend ,ale byly tam i takové ,které měly velké přírůstky v posledních letech, proč to nechápu
samozřejmě jsem prohlížel jen ty nejmohutnější pařezy
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2020 11:03 Reaguje na vaber
Pokud něco víte o dřevních přírůstcích, tak vám to musí být jasné.
Jednak mladý strom přirůstá podle letokruhů více a ve stáří méně
protože musí vyživovat více větví, listí, plodů a taky už vyčerpal živiny ve svém okolí. Takže šíře letokruhů se mění s věkem, taky
s úživností půdy a nakonec i tím teplem a suchem. Nikdo neví v jakém lese strom před 250 léty vyrůstal a proč tak rostl pomaleji. Mohl
růst v zastínění a nebo naopak jako solitér. Je to pouze teorie a pro přesnost by se muselo vědět vše o podmínkách růstu a nehledat v tom pouze tu sucho, tu chladné léto a nebo jiné přírodní katastrofy.
Je pak potřeba zkoumat celý soubor letokruhů různých dřevin ve více
věkových kategoriích a půdních podmínkách. Ze dvou stromů nelze
vyvodit žádné závěry a říci, že bylo tak či onak. Nechci se pouštět
do podrobností, ale mnohdy lze i pouhým okem těžko rozlišit právě
to rozhraní letokruhů na vnějším obvodu kmene a tak pochybuji o
tom náhlé větším přírůstku v posledních letech před napadením
kůrovcem. Smrk už v té době evidentně oslaboval a nemohl mít tak
velké přírůstky jak píšete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 12:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná se podceňuje fakt, že strom vypovídá pouze o místě, na kterém žije. Tj. v prohlubni je více vody i v obdobích sucha, na kraji lesa větší zátěž větru, ty podmínky se taky stále mění. Třeba mu vykácí sousedy, třeba kolem udělají zářez do terénu kvůli cestě a tím odvedou vodu, naopak poblíž vyústí škarpa atd. atd.
Takže jen ve velkých souborech doplněnými jinými proxydaty to může mít bližší pravdě. Přesně, jak to v PIK popisují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.10.2020 08:56
Je možné věřit něčemu, co přijde z Institutu pro studium dopadů klimatických změn, silně závislém na alarmistické hysterii?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 12:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Tu hysterii vytváří pouze ropáci, kteří jsou silně ohrožení rozvojem OZE a bezuhlíkových technologií.
Nikdo jiný na tom zájem nemá, proč by taky měl mít?
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.10.2020 13:04 Reaguje na Pavel Hanzl
OZE a bezuhlíkové technologie ohrožují jen finální spotřebitele šílenou cenou, přičemž rozdíl mezi cenou "ekologické" a normální elektřiny jde do kapes provozovatelů OZE.
Proto se lidé začínají tomuto šílenství bránit, dokonce i v "ekologicky uvědomělém" Německu.
A "bezuhlíkové technologie" jsou v podstatě fantasmagorie na úrovni perpetua mobile.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 13:23 Reaguje na Jan Šimůnek
OZE jsou totálně od nuly budovaná energetika a to něco stojí. Šílené ceny jsou čistá lež, právě OZE tlačí ceny energií dolů tak, že se ve velkém vypínají a ruší uhláky, ty jsou dnes nejdražší.
Taky kvůli ceně se nerozvíjí příliš jádro, spolíhá se na SMR, které by ty nákady mohly srazit.
Všechny investice do OZE se počítají na naávratnost a jsou už dnes na velmi dobré úrovni, fve řádobě za 8 let. Ceny panelů i baterií šly na desetinu ceny, takže žádný velký vejvar tam být ani být nemůže, proti točením placů vedle ropného vrtu je to skutečně makačka. Jde dolů i ropa, ale přesto se staví giga objemy v OZE především v USA, (taky v Číně), kde to s kačáky umí.
Odpovědět
ku

karel uzel

5.10.2020 14:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak schválně, na kolik by vás přišlo vytápět dům a ohřívat TUV, kdybyste chtěl používat pouze OZE....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 16:02 Reaguje na karel uzel
To se zeptejte ve firmě, která to projektuje. Normální návratnost investice se počítá 8 let i s dost rezervou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 16:03 Reaguje na karel uzel
Takže velmi a hodně velmi hrubo se podívejte na roční fakturu a násobte to osmi.
Odpovědět
ku

karel uzel

5.10.2020 21:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže podle vás když přejdeme na 100% OZE bude cena EE stejná jako teď včetně zimních měsíců?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 22:01 Reaguje na karel uzel
To se dá těžko odhadnout, ale já odhaduji, že by mohla být řádově poloviční. Především tam, kde nepůjde vůbec přes přenosovou soustavu.
Jde především o cenu akumulací, ty budou rozdodovat. Už dnes je cena fve možná čtvrtinová (desetinová???) než z uhláků, ovšem když svítí.
Odpovědět
ku

karel uzel

6.10.2020 08:32 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak chcete akumulovat energii na zimu kdy je výkon fve pětinový a kdy je energie potřeba víc?
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2020 18:43 Reaguje na karel uzel
Bude to skladovat v Brzku. Akorát se takové místo nedá na mapě najít :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 09:56 Reaguje na karel uzel
Velmi výrazně se rozjíždí akumilace do vodíku, zá pár lrt uvidíme:
https://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/

Jen pro srovnání, to číslo znamená 10x více, než je celoroční spotřeba celé ČR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 16:04 Reaguje na Jan Šimůnek
"Podle plánů by měly být vybudovány offshore větrné elektrárny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem 3 až 4 GWe. Ze získané elektrické energie by mělo být možné vyrobit až 800 000 tun vodíku ročně do roku 2030".
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.10.2020 19:17 Reaguje na Pavel Hanzl
A ten vodík umožní dostat zpět ve formě elektřiny řádově pár procent původní energie, vše ostatní skončí jako teplo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 21:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Těch pár procent je dnes řádově 45 - 50%, což je zhruba účinnost přečerpávačky. Ale je tam prostor k vylepšování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2020 07:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen FV panely podle vás mají účinnost 18 % (podle mě ani to ne). Tak kde to nabere těch 45 - 50? Nejste tak trochu na štíru s počty?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 10:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě se akumulace počítá v poměru vstup, výstup.
Nejlepší je asi setrvačník, pak li-on (olověný?) baterie, pak asi vodík přes palivový článek a přečerpávačka. Ale to přesně nevím.
Odpovědět
ku

karel uzel

7.10.2020 09:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Dlouhé Stráně mají dle ČEZ účinnost 75%...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 09:58 Reaguje na karel uzel
To je nesmysl, hydrodynamické ztráty jsou daleko větší a výkony čerpadel i turbín taky nejsou stoprocetní.
Odpovědět
ku

karel uzel

5.10.2020 21:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Zdroj téhle informace? Mimochodem nevím, jak nám tady v ČR budou platné offshore větrné elektrárny...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 22:03 Reaguje na karel uzel
Sorry jako, zapomněl jsem uvést zdroj, jedná se o silného ropáka, firmu Shell.

https://oenergetice.cz/cista-mobilita/shell-podporuje-vodik-dekarbonizaci-lodni-dopravy/
Odpovědět
li

5.10.2020 20:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano já jsem ropák.Dneska jsem si narval do nádrže 50 litrů benálu a pěkně si to užiju než mě ekoblázni donutí jezdit na oslu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 22:50 Reaguje na
A to vám mám jako tleskat? To přece dokáže každý idiot.....
Odpovědět
li

6.10.2020 12:38 Reaguje na Pavel Hanzl
A každý další idiot dokáže mlít pořád to samé aniž by vylezl z té své pr.... a zjistil,že takhle svět prostě nefunguje.Celý svět jede na ropu a pojede dokud nedojde nebo se to už nevyplatí těžit.Smiřte se s tim,každý nemůže žít jako exot.
Odpovědět
MG

Milan G

5.10.2020 12:43 Reaguje na Jan Šimůnek
S p. Vinklerem jste mně předběhli, takže souhlas. Tam kde je Schellnhubber je vždy alarm a to gigantických rozměrů. Letokruhy stromů lžou, ten chlap není normální.

Počítám, že možná letos, ale určitě příští rok přijde tenhle lhář s tezí, že všechny důkazy o střídání chladnějších a teplejších období ve středověku jsou vlastně nesmysly. A k tomu přidá, že na nápravu ohledně CO2 máme už jen půl roku a pak přijde kýžený konec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 13:17 Reaguje na Milan G
Já bych vám doporučil, abyste se napřed naučil číst.
Odpovědět
MG

Milan G

5.10.2020 18:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Buďte tak laskav a soustřeďte se na sebe, to bude nejlepší. Díky tomu by Ekolist na serverech ušetřil asi 50% místa, protože by odpadly vaše stupidní příspěvky. Bohužel toho se nedočkáme, protože bot jako vy se musí vyjadřovat ke všemu a hlavně k tomu čemu vůbec nerozumí.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 21:37 Reaguje na Milan G
"Tam kde je Schellnhubber je vždy alarm a to gigantických rozměrů. Letokruhy stromů lžou, ten chlap není normální".
Tohle může napsat pouze člověk, který neumí číst (což je ta lepší varianta), nebo ten, který text není schopen pochopit.
Odpovědět
MG

Milan G

6.10.2020 14:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak jsem řekl, soustřeďte se hlavně na sebe, to bude nejlepší. Nyní se vyjadřujete k něčemu čemu absolutně nerozumíte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2020 18:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Dendrochronologické řady se podařilo dotáhnout až k začátku novověku, někde až do středověku. Krom toho existuje i pár řad pravěkých, jejichž absolutní datování není známo. Učebnicový fakt, známý komukoli, kdo se zajímá o historii. Důležité je, že kdyby "letokruhy lhaly", nebyla by konstrukce těchto řad možná.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

5.10.2020 18:27
Autoři studie mají nepochybně pravdu, že letokruhy nejsou kdovíjak spolehlivý zdroj informací o klimatu. Ona i interpretace dat z období instrumentálních měření povrchových teplot má svoje mouchy. Vezměme například takový Goddard Institute for Space Studies (GISS), jehož data jsou volně k dispozici na stránkách institutu. Podle souboru měsíčních průměrných globálních teplot vypočtených v květnu 2008 činil rozdíl mezi průměrnou globální teplotou v lednu 1910 a v lednu 2000 pouze 0.45 oC. Data jsou každý měsíc aktualizována a historické teploty jsou pravidelně adjustovány. V období od května 2008 do září 2020 jsem napočítal asi 53 adjustací globální lednové teploty z roku 1910, celkem o hodnotu -0,13 oC, a cca 36 adjustací lednové teploty z roku 2000, celkem o hodnotu + 0,08 oC, takže podle současného stavu poznání byl leden 2000 globálně teplejší než leden 1910 o 0.66 oC, tedy o 47% víc než se myslelo v květnu 2008. Bude-li oteplování takto rychle pokračovat, překoná realita i nejhorší scénář IPCC RCP 8.5 a bude nakonec mnohem horší, než předpovídají klimatické modely.
Odpovědět
MG

Milan G

5.10.2020 21:08 Reaguje na Milan Jirsa
Když už tohle napíšete bylo by dobře abyste také řekl jaké důvody vedou k tomu, proč pořád dokola dochází každý měsíc k aktualizaci. Zajímavé je, že ty aktualizace vždy vedou k tomu, že dochází k nárůstu teploty. To je jak se kdo postaví k interpretaci dat, jinými slovy, jak a kdo a pro jakou stranu bude lhát, že.

Takže letokruhy nic moc zdroj, ta interpretace měření taky nic moc a co takhle mrtvolky tučňáků?

Co se týká RCP8.5 ten je charakterizován jako extrémní, alarmistický a "zavádějící" , přičemž někteří komentátoři jdou tak daleko, že odmítají jakoukoli studii používající RCP8.5 to je názor vědecké komunity.

Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

7.10.2020 18:05 Reaguje na Milan G
Jasně že je RCP 8.5 zavádějící, o tom už ostatně psali i v lednovém čísle časopisu Nature. To jsem napsal, abych potěšil pana Hanzla - viz jeho reakce níže. Jenže - budou-li adjustace pokračovat ve stávajícím trendu, tak se za pár let možná překoná i ten RCP8.5 s daty naměřenými ve 20. století (nadsázka). Důvody adjustací jsou vysvětleny na stránkách GISS, bohužel jsem se jako amatér k tomu zatím nepropracoval. Nicméně, ať je důvod adjustací jakýkoliv, desítky adjustací historických průměrných globálních měsíčních teploty snižují dúvěryhodnost aktualně prezentovaných hodnot. Přece jen - rozdíl 47% není tak úplně málo...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.10.2020 21:53 Reaguje na Milan Jirsa
Bohužel, dost indicií (ne důkazů) hovoří o tom, že to bude daleko horší a hlavně rychlejší.
Ale i solidní předpověď o +5,7°C do konce století je totální katastrofa samo o sobě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2020 07:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Za uplynulé století se oteplilo o necelý stupeň. I kdybychom další století emitovali stejně CO2 a dosáhli dvojnásobné koncentrace oproti dnešku (což ani matematicky nevychází, protože na začátku 20. století nebyla koncentrace CO2 v atmosféře nulová), tak nenahoníme ani to, protože vztah mezi koncentrací CO2 a skleníkovým efektem je logaritmický. To by ovšem "rebelové proti vyhynutí" museli vědět, že nějaké logaritmy jsou. A nevědí to, protože chodí za školu rebelovat.

Prostě přestaňte hystericky řvát, vemte papír, tužku a kalkulačku (nebo logaritmické pravítko, případně sčot) a počítejte.
Odpovědět
MG

Milan G

6.10.2020 14:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak jsem řekl, rozumujete nad něčím čemu vůbec, ale vůbec nerozumíte.
Opakování je matka moudrosti, takže speciálně pro vás, klimatolog Jan Pretel uvádí ve své jedné výroční přednášce založené na výsledcích IPCC, seriozní odhad možného zvýšení průměrné globální teploty Země v letech 1906-2005 a to o 0,74 C to by se dalo značit jako trend.

Solidní předpověď o + 5,7 stupňů je blbost, kterou tady pořád opakujete jako nějakou mantru.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2020 18:49 Reaguje na Milan G
Od těch 5 stupňů a něco se snad distancovali, byť velmi decentně, i pánové Metelka a Tolasz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 23:05 Reaguje na Milan G
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020

Pokud ani tohle nechápete...................
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist