Když přijde na středověké klima, staré stromy trochu přehání
Dendrochronologie je fascinujícím vědním oborem, který vám otevře okno do minulosti. Přesněji, zhruba do poloviny 18. století, protože najít odpovídající starší vzorky je už složitější. Čím dále do minulosti se pak chcete podívat, tím více musíte spoléhat na úzce lokalizované zdroje informací, které ne vždy postihují celistvou pravdu. Třeba o průměrné teplotě kdysi ve středověku. „Naše práce nyní ukazuje, že předchozí analýzy vycházející z dat o letokruzích významně nadhodnocují vytrvalost klimatu,“ říká Josef Ludescher, vedoucí autor studie z PIK. Jak k tomu dospěl?
Dlouhé a teplé léto se do kroniky stromu zapíše širokým přírůstem letokruhu, chladné jen úzkým. Jenže pokud budeme průměrné roční teploty minulosti středoevropského prostoru rekonstruovat jen z letokruhů, zjistíme, že odvozené hodnoty jsou silně rozkmitané mezi teplotními extrémy. „Za teplým rokem skutečně následuje spíše další teplý než chladný rok, ale tyto epizody netrvají tak dlouho a tak silně, jak běžně naznačují letokruhy,“ vysvětluje Ludescher, který spolu s kolegy záznamy z databáze letokruhů doplnil o další zdroj informací. Záznamy z urbářů, městských a církevních kronik, které zachycovaly zahájení žní a sklizně hroznů.
Výhod tohoto nového zdroje informací je hned několik: podrobně zmiňují vydatnost úrody a také sahají až do 14. století. Proto mohou vhodně doplnit a uvést data z letokruhů v bližších souvislostech. Dlouhé a teplé léto z nich lze vyčíst brzkými žněmi a vydatnou úrodou, pozdní a chladné léto nižšími výnosy, pozdějším zahájením žní. Informace z kronik tak mohou vhodně doplnit záznam z letokruhů a vyhladit to, co vypadá jako extrémní teplotní odchylky.
Stromy totiž na teplotu reagují, na rozdíl od středověkých zemědělců, se zpožděním. Pokud mají dostatek vody, mohou výrazněji přirůstat i v neoptimálním klimatu. „Ukázalo se, že letokruhy stromů prostě trochu přehání,“ říká k tomu Joachim Schellnhubber, spoluautor studie. Potěšující výsledek práce postupimského institutu ale přináší nepotěšující zprávy. Úprava, vyladění záznamu teplotního profilu, nikterak nezměnila chronologické pořadí, respektive střídání chladnějších a teplejších období ve středověku.
„Ale snížila jejich výraznost, intenzitu,“ říká Armin Bunde, další z autorů. „Takže teď bez velkých výkyvů mnohem více koresponduje se stávajícími klimatickými modely a činí lidmi způsobené globální oteplování mnohem více zřejmé.“
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (58)
Jirka Černý
5.10.2020 05:45Miroslav Vinkler
5.10.2020 05:57 Reaguje na Jirka ČernýCož platí i zde , kdo chce psa být,hůl si najde.
Pavel Hanzl
5.10.2020 12:34 Reaguje na Miroslav VinklerTo, co se považovalo dříve za silně klimaalarmistické se vyplnilo většinou v ještě horším provedení.
První modely už za 60. let předpokládaly tohle klima až po roce 2030 (dál nesahají). Z pozdějších a přesnějších vyplývá pořád tostejné. Když to plave jako kachna, kdáká jako kachna......
Pavel Hanzl
5.10.2020 15:56 Reaguje na karel uzelkarel uzel
5.10.2020 21:29 Reaguje na Pavel HanzlKarel Tejkal
5.10.2020 15:26 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 15:58 Reaguje na Karel TejkalViktor Šedivý
5.10.2020 21:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 22:47 Reaguje na Viktor ŠedivýTeď je to v ještě pohodě, protože jsme ještě v tolerančním pásmu středověkého optima. Jenže se to stále zrychluje, lidstvo emituje ročně 40 miliard tun fosilního CO2 do atmosféry.
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020
Jak to, že jsme se teda ještě neuvařili?
Drží nás obrovská tepelná setrvačnost oceánů, vychlazených v malé době ledové, jenže jak dlouho?
Otepluje se taky bezprecenentním tempem.
Jan Šimůnek
6.10.2020 07:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.10.2020 09:49 Reaguje na Jan ŠimůnekDůvodem byla "nukleární zima", tj gigantické množství prachových částic (případně i síry) v atmosféře po impaktních událostech nebo výraznou sopečnou činností.
Tohle dnes skutečně nevidíme, ovšem máme těch 40 miliard tun fosilního CO2 ročně.
Jiří Daneš
5.10.2020 21:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 22:40 Reaguje na Jiří DanešJiří Daneš
6.10.2020 15:26 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.10.2020 09:52 Reaguje na Jiří Danešvaber
5.10.2020 08:05potom jsem šel ve vojenském prostoru Boletice kde bylo poraženo mnoho starých smrků po napadení kůrovcem ,obvykle měly letokruhy stejný trend ,ale byly tam i takové ,které měly velké přírůstky v posledních letech, proč to nechápu
samozřejmě jsem prohlížel jen ty nejmohutnější pařezy
Břetislav Machaček
5.10.2020 11:03 Reaguje na vaberJednak mladý strom přirůstá podle letokruhů více a ve stáří méně
protože musí vyživovat více větví, listí, plodů a taky už vyčerpal živiny ve svém okolí. Takže šíře letokruhů se mění s věkem, taky
s úživností půdy a nakonec i tím teplem a suchem. Nikdo neví v jakém lese strom před 250 léty vyrůstal a proč tak rostl pomaleji. Mohl
růst v zastínění a nebo naopak jako solitér. Je to pouze teorie a pro přesnost by se muselo vědět vše o podmínkách růstu a nehledat v tom pouze tu sucho, tu chladné léto a nebo jiné přírodní katastrofy.
Je pak potřeba zkoumat celý soubor letokruhů různých dřevin ve více
věkových kategoriích a půdních podmínkách. Ze dvou stromů nelze
vyvodit žádné závěry a říci, že bylo tak či onak. Nechci se pouštět
do podrobností, ale mnohdy lze i pouhým okem těžko rozlišit právě
to rozhraní letokruhů na vnějším obvodu kmene a tak pochybuji o
tom náhlé větším přírůstku v posledních letech před napadením
kůrovcem. Smrk už v té době evidentně oslaboval a nemohl mít tak
velké přírůstky jak píšete.
Pavel Hanzl
5.10.2020 12:41 Reaguje na Břetislav MachačekTakže jen ve velkých souborech doplněnými jinými proxydaty to může mít bližší pravdě. Přesně, jak to v PIK popisují.
Jan Šimůnek
5.10.2020 08:56Pavel Hanzl
5.10.2020 12:42 Reaguje na Jan ŠimůnekNikdo jiný na tom zájem nemá, proč by taky měl mít?
Jan Šimůnek
5.10.2020 13:04 Reaguje na Pavel HanzlProto se lidé začínají tomuto šílenství bránit, dokonce i v "ekologicky uvědomělém" Německu.
A "bezuhlíkové technologie" jsou v podstatě fantasmagorie na úrovni perpetua mobile.
Pavel Hanzl
5.10.2020 13:23 Reaguje na Jan ŠimůnekTaky kvůli ceně se nerozvíjí příliš jádro, spolíhá se na SMR, které by ty nákady mohly srazit.
Všechny investice do OZE se počítají na naávratnost a jsou už dnes na velmi dobré úrovni, fve řádobě za 8 let. Ceny panelů i baterií šly na desetinu ceny, takže žádný velký vejvar tam být ani být nemůže, proti točením placů vedle ropného vrtu je to skutečně makačka. Jde dolů i ropa, ale přesto se staví giga objemy v OZE především v USA, (taky v Číně), kde to s kačáky umí.
karel uzel
5.10.2020 14:24 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 16:02 Reaguje na karel uzelPavel Hanzl
5.10.2020 16:03 Reaguje na karel uzelkarel uzel
5.10.2020 21:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 22:01 Reaguje na karel uzelJde především o cenu akumulací, ty budou rozdodovat. Už dnes je cena fve možná čtvrtinová (desetinová???) než z uhláků, ovšem když svítí.
karel uzel
6.10.2020 08:32 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
6.10.2020 18:43 Reaguje na karel uzelPavel Hanzl
7.10.2020 09:56 Reaguje na karel uzelhttps://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/
Jen pro srovnání, to číslo znamená 10x více, než je celoroční spotřeba celé ČR.
Pavel Hanzl
5.10.2020 16:04 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
5.10.2020 19:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 21:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
6.10.2020 07:52 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.10.2020 10:02 Reaguje na Jan ŠimůnekNejlepší je asi setrvačník, pak li-on (olověný?) baterie, pak asi vodík přes palivový článek a přečerpávačka. Ale to přesně nevím.
karel uzel
7.10.2020 09:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.10.2020 09:58 Reaguje na karel uzelkarel uzel
5.10.2020 21:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 22:03 Reaguje na karel uzelhttps://oenergetice.cz/cista-mobilita/shell-podporuje-vodik-dekarbonizaci-lodni-dopravy/
Pavel Hanzl
5.10.2020 22:50 Reaguje naMilan G
5.10.2020 12:43 Reaguje na Jan ŠimůnekPočítám, že možná letos, ale určitě příští rok přijde tenhle lhář s tezí, že všechny důkazy o střídání chladnějších a teplejších období ve středověku jsou vlastně nesmysly. A k tomu přidá, že na nápravu ohledně CO2 máme už jen půl roku a pak přijde kýžený konec.
Pavel Hanzl
5.10.2020 13:17 Reaguje na Milan GMilan G
5.10.2020 18:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.10.2020 21:37 Reaguje na Milan GTohle může napsat pouze člověk, který neumí číst (což je ta lepší varianta), nebo ten, který text není schopen pochopit.
Milan G
6.10.2020 14:35 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
6.10.2020 18:47 Reaguje na Pavel HanzlMilan Jirsa
5.10.2020 18:27Milan G
5.10.2020 21:08 Reaguje na Milan JirsaTakže letokruhy nic moc zdroj, ta interpretace měření taky nic moc a co takhle mrtvolky tučňáků?
Co se týká RCP8.5 ten je charakterizován jako extrémní, alarmistický a "zavádějící" , přičemž někteří komentátoři jdou tak daleko, že odmítají jakoukoli studii používající RCP8.5 to je názor vědecké komunity.
Milan Jirsa
7.10.2020 18:05 Reaguje na Milan GPavel Hanzl
5.10.2020 21:53 Reaguje na Milan JirsaAle i solidní předpověď o +5,7°C do konce století je totální katastrofa samo o sobě.
Jan Šimůnek
6.10.2020 07:59 Reaguje na Pavel HanzlProstě přestaňte hystericky řvát, vemte papír, tužku a kalkulačku (nebo logaritmické pravítko, případně sčot) a počítejte.
Milan G
6.10.2020 14:41 Reaguje na Pavel HanzlOpakování je matka moudrosti, takže speciálně pro vás, klimatolog Jan Pretel uvádí ve své jedné výroční přednášce založené na výsledcích IPCC, seriozní odhad možného zvýšení průměrné globální teploty Země v letech 1906-2005 a to o 0,74 C to by se dalo značit jako trend.
Solidní předpověď o + 5,7 stupňů je blbost, kterou tady pořád opakujete jako nějakou mantru.
Jan Šimůnek
6.10.2020 18:49 Reaguje na Milan GPavel Hanzl
7.10.2020 23:05 Reaguje na Milan GVáclav Cílek Vesmír 9/2020
Pokud ani tohle nechápete...................