Klimatolog: Cirkulace vody v severním Atlantiku posledních 20 let slábne
3.9.2025 01:58
(ČTK)
Foto | RedAndr / Wikimeda Commons
"Oslabení nebo kolaps by přinesl prudké ochlazení severozápadní Evropy. Přímořské klima od britských ostrovů po Skandinávii by se změnilo z vyrovnaného přímořského klimatu na více kontinentální s tuhými zimami, zamrzlým oceánem a naopak suchými a horkými léty," řekl Trnka. Připomněl, že podobné změny by nastaly i v Severní Americe.
Ještě vážnější by podle Trnky byly důsledky pro tropické a subtropické oblasti, byť leží daleko od severního Atlantiku. "Klimatické modely ukazují výrazné zmenšení oblastí, ve kterých dominují monzunové deště, které odpovídají 50 až 90 procentům ročního srážkového úhrnu. Na vydatnosti a spolehlivosti monzumů závisí zásobování vodou a zemědělství pro dvě miliardy lidí. Jakýkoliv jejich výpadek či změna polohy by měla potenciálně katastrofální dopady," řekl.
Z paleoklimatických záznamů vědci vědí, že podobné výpadky v minulosti nastaly. Tyto procesy nejsou ale podle Trnky lineární a systém proudů má tendenci přepnout do režimu zapnuto, nebo vypnuto. Problémem je, že klimatická změna přímo zeslabuje nebo mění všechny klíčové motory uvádějící systém do pohybu, míní.
Množství vody, které v této cirkulaci proudí, odpovídá asi 80 průměrným tokům Amazonky, a je tedy podle Trnky obrovské. Jde o systém, který lidstvo nemůže řídit, ale svou činností jej začalo oslabovat. Extrémní projevy lze podle vědce nyní vidět například v oblasti Floridy, kde teplota mořské vody přesahuje 30 stupňů Celsia a hynou korálové útesy.
Otázka, nakolik je kolaps cirkulace proudů v tomto století reálný, je podle Trnky předmětem intenzivního výzkumu. Někteří klimatologové považují současná měření za příliš krátká, ale většina modelů ukazuje další zeslabování a hrozba je podle nich reálná a podstatná. Podle některých studií je pravděpodobnost výrazného zeslabení nebo úplného kolapsu během tohoto století 25 až 30 procent. Důsledky by podle Trnky byly extrémní.
Na možnost selhání Golfského proudu za života současných generací varoval Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v návaznosti na publikovanou studii, informoval web ČT24. Znepokojení nad zánikem oceánských proudů projevili i další evropští politici.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
RV
Richard Vacek
3.9.2025 04:37Jak víme z minulých meziledových dob a jak se opět ukazuje, tak se otepluje hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách. Tím klesá gradient teplot mezi rovníkem a póly, což je jeden z "motorů", které pohánějí nejen mořské proudy, ale i větry.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
3.9.2025 09:00Naši vnuci a pravnuci budou spalovat plastový odpad, který jim tu jejich rodiče a prarodiče zanechali a to jich zachrání před tuhými zimami.
A možná už naše děti za pár let ...
Odpovědět
A možná už naše děti za pár let ...
ss
JŠ
Jan Šimůnek
3.9.2025 10:19Ano, tohle je zcela reálný problém. Pochopitelně nijak nesouvisí s příčinami změny klimatu. Spíš než spalování plastu by bylo řešení rychle stavět jaderné elektrárny a do té doby obnovit energetické využívání uhlí, kterého máme vcelku dost.
Odpovědět
ss
DA
DAG
5.9.2025 07:55 Reaguje na Jan ŠimůnekProč uhlí? My ho máme v dostatečném množství? Nakonec by to dopadlo, že by se vozilo přes půl planety. Lepší by bylo ho nechat dožít.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.9.2025 11:55Je nejvyšší čas uchopit pevně vládu a poručit větru, dešti i oceánům. Není možné, aby si lidé nebo příroda dělali co chtěj!
Odpovědět
PE
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2025 10:59 Reaguje na Petr EliasVeškerý život ovlivňuje výrazně klima.
Odpovědět
pk
pepa knotek
3.9.2025 12:32Ovce je potřeba pořád něčím strašit, koncem jara byla média plná předpovědí odborníků jak se o letošním létě při 40 C usmažíme - jak to dopadlo už víme. Tak teď pro změnu nasadíme opak - jednou bude hrozná zima, akorát se neví kdy.
Odpovědět
MU
JŠ
Jan Šimůnek
3.9.2025 12:37to Petr Elias
Lidé zcela jistě ovlivňují klima. Např. zákaz spalování sirnatých paliv v lodní dopravě vedl k jasně pozorovanému vzestupu teploty klimatu (i u nás), protože oxidy síry mají ochlazující účinek na atmosféru (podrobnosti mechanismu lze najít na Wikipedii).
FV panely snižují albedo zemského povrchu. Paradoxní je, že, protože jsou černé i v infračervené oblasti, tak činí i v noci. V okolí velkých FV elektráren již byla naměřena vyšší teplota.
Silně skleníkový (více než 22 000 krát) hexafluorid sírový (SF6) je uvolňován z OZE, zejména z větrných, ale také i velkých fotovoltaických, elektráren. Doba jeho poločasu v atmosféře není známa, jen je označována za "extrémně dlouhou". Kdysi jsem vypočetl, že pokud je poločas tohoto plynu v atmosféře 6000 let a více, vyprodukuje větrná elektrárna vyšší skleníkový efekt, než kdyby se stejná energie vyrobila pálením uhlí. Pokud zohledníte, že i větrníky vyrábějí zbytečnou a nepotřebnou elektřinu, která se musí složitě likvidovat (zatímco uhlí vyrábí energii tehdy, když je jí zapotřebí), je ten kritický poločas výrazně kratší a u velkých FV elektráren je katastrofální. Pokud by se měli naši potomci upéct, tak tento plyn je z tohoto pohledu daleko rizikovější než CO2.
Program obnovy mokřadů vede, pochopitelně, k nárůstu produkce metanu (a považuji za vhodnější likvidovat mokřady než krávy s flatulencí).
V podstatě i boj proti "světelnému smogu" je bojem za ohřívání planety.
Zcela jistě jsem takto z patra nevzpomenul vše.
Odpovědět
Lidé zcela jistě ovlivňují klima. Např. zákaz spalování sirnatých paliv v lodní dopravě vedl k jasně pozorovanému vzestupu teploty klimatu (i u nás), protože oxidy síry mají ochlazující účinek na atmosféru (podrobnosti mechanismu lze najít na Wikipedii).
FV panely snižují albedo zemského povrchu. Paradoxní je, že, protože jsou černé i v infračervené oblasti, tak činí i v noci. V okolí velkých FV elektráren již byla naměřena vyšší teplota.
Silně skleníkový (více než 22 000 krát) hexafluorid sírový (SF6) je uvolňován z OZE, zejména z větrných, ale také i velkých fotovoltaických, elektráren. Doba jeho poločasu v atmosféře není známa, jen je označována za "extrémně dlouhou". Kdysi jsem vypočetl, že pokud je poločas tohoto plynu v atmosféře 6000 let a více, vyprodukuje větrná elektrárna vyšší skleníkový efekt, než kdyby se stejná energie vyrobila pálením uhlí. Pokud zohledníte, že i větrníky vyrábějí zbytečnou a nepotřebnou elektřinu, která se musí složitě likvidovat (zatímco uhlí vyrábí energii tehdy, když je jí zapotřebí), je ten kritický poločas výrazně kratší a u velkých FV elektráren je katastrofální. Pokud by se měli naši potomci upéct, tak tento plyn je z tohoto pohledu daleko rizikovější než CO2.
Program obnovy mokřadů vede, pochopitelně, k nárůstu produkce metanu (a považuji za vhodnější likvidovat mokřady než krávy s flatulencí).
V podstatě i boj proti "světelnému smogu" je bojem za ohřívání planety.
Zcela jistě jsem takto z patra nevzpomenul vše.
PE
Petr Elias
3.9.2025 13:38 Reaguje na Jan ŠimůnekAby měl SF6 stejný dopad na oteplování jako CO2, tak by ho muselo být v atmosféře cca 5 500 ppt - teď ho je asi 11 ppt. Průměrný roční nárůst je o cca 0,4 ppt... Pokud by se aktuální hladina CO2 zafixovala, tak by SF6 trvalo nějakých cca 14 tisíc let aby dohnalo účinek CO2 ...
Odsíření ani FV panely nejsou hlavní příčinou oteplování.
Co tam máš dál?
Odpovědět
Odsíření ani FV panely nejsou hlavní příčinou oteplování.
Co tam máš dál?
JO
Jarka O.
4.9.2025 22:37 Reaguje na Petr EliasZe zvědavosti se ptám, jak se tato koncentrace SF6 měří. Byl by odkaz?
Odpovědět
PE
JO
Jarka O.
9.9.2025 17:32 Reaguje na Petr EliasVy to ani nevíte z hlavy? A mj. vám vadí přirozený plyn, jo? Ale omlouvat syntetický plynný odpad, že "je ho málo", to vám nevadí .. to by normální člověk natož ekolog neřekl, pouze hloupý fanatik jako vy. Jednak už je teda měřitelný, jeho účinky v atmosféře nejsou známé, je to PFAS, halogenid, a " skleníkový účinek " bude růst násobně i při nízkých emisích. Před 10 lety obsah v atmosféře rostl průměrem asi o 17%, čili nevím, odkud věštíte lineární růst o 0,4%.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
3.9.2025 15:03 Reaguje na Jan ŠimůnekTzn. že opatření na přechod na bezemisní zdroje mají vliv na změnu klimatu? Takže kvůli asi 20 letům, co tu pár států řeší OZE se spustila změna klimatu?
To už je opravdu velký blábol
Odpovědět
To už je opravdu velký blábol
PH
Pavel Hanzl
10.9.2025 15:28 Reaguje na Michal UhrovičTa změna se spustila řádově před 100 lety a dnes nabírá forsáž, v geologickém vnímání času je to rychlé jak náraz asteroidu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.9.2025 15:33 Reaguje na Jan ŠimůnekPejsek a kočička taky pekli stokrát dobrý dort a dopadlo to stejně, jako váš příspěvek. Uniká vám tam hladina významnosti, což je naprostý základ.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
3.9.2025 15:32tak nevím, jestli neumím číst, ale už v abstraktu první citace se píše: "Here we show that the AMOC is resilient to extreme greenhouse gas and North Atlantic freshwater forcings across 34 climate models."
Což mi sděluje přesně pravý opak, než titulek zde.
Co mi přijde ale mnohem horší, že tuzemské jméno opakováno 9x s obsáhlými citacemi nakonec dělá z článku dojem, jako kdybyby dotyčný referoval prostřednictvím ČTK o SVÉM VLASTNÍM VÝSLEDKU, ke kterému vlastním výzkumem/hlavou dospěl. Ani jednou není uvedeno (on nebo novinář, který sestavil text), kde se toto dočetl a hlavně ŽE SE TO DOČETL!
Poslední věta 1. odst. má kouzelné slovo "také", a protože je tuzemská kapacita uvedena první v pořadí, nutně z toho plyne význam, že p.p.Trnka to objevil jako první a Baker et al. to objevili TAKÉ.
A poslední odstavec s citacemi už není banální sekundární citací, ale citací terciální, či kvartérní :-) Dříve se tomu říkalo JPP.
No, jestli se někdo ze čtenářů takovou úrovní cítí uražen, ponížen nebo oblbován, může si zajít ke kovářovi. Dneska stačí 1x kliknout.
Pro více přemýšlivé konzumenty mediálního obsahu se nabízí např. dřívější ředitel NASA Goddard Inst. NY v poutavém a velmi informativním rozhovoru zde:
https://www.youtube.com/watch?v=w5jShXBD6ck
Sice už je to dva týdny staré :-O
ale pořád je to pán, který v roce 1988 před US senátem pronesl cosi závažného:
https://pulitzercenter.org/sites/default/files/june_23_1988_senate_hearing_1.pdf
... to už bylo panu profesorovi celých jedenáct let.
P.S. Kdyby někdo potřeboval ten text uváděný v rozhovoru, tak zde:
https://www.columbia.edu/~jeh1/
tam jsou i prokliky na oba články (2025 i 2023)
https://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2025/ForestTrees.06August2025.pdf
Hezký den všem
DF
Odpovědět
Což mi sděluje přesně pravý opak, než titulek zde.
Co mi přijde ale mnohem horší, že tuzemské jméno opakováno 9x s obsáhlými citacemi nakonec dělá z článku dojem, jako kdybyby dotyčný referoval prostřednictvím ČTK o SVÉM VLASTNÍM VÝSLEDKU, ke kterému vlastním výzkumem/hlavou dospěl. Ani jednou není uvedeno (on nebo novinář, který sestavil text), kde se toto dočetl a hlavně ŽE SE TO DOČETL!
Poslední věta 1. odst. má kouzelné slovo "také", a protože je tuzemská kapacita uvedena první v pořadí, nutně z toho plyne význam, že p.p.Trnka to objevil jako první a Baker et al. to objevili TAKÉ.
A poslední odstavec s citacemi už není banální sekundární citací, ale citací terciální, či kvartérní :-) Dříve se tomu říkalo JPP.
No, jestli se někdo ze čtenářů takovou úrovní cítí uražen, ponížen nebo oblbován, může si zajít ke kovářovi. Dneska stačí 1x kliknout.
Pro více přemýšlivé konzumenty mediálního obsahu se nabízí např. dřívější ředitel NASA Goddard Inst. NY v poutavém a velmi informativním rozhovoru zde:
https://www.youtube.com/watch?v=w5jShXBD6ck
Sice už je to dva týdny staré :-O
ale pořád je to pán, který v roce 1988 před US senátem pronesl cosi závažného:
https://pulitzercenter.org/sites/default/files/june_23_1988_senate_hearing_1.pdf
... to už bylo panu profesorovi celých jedenáct let.
P.S. Kdyby někdo potřeboval ten text uváděný v rozhovoru, tak zde:
https://www.columbia.edu/~jeh1/
tam jsou i prokliky na oba články (2025 i 2023)
https://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2025/ForestTrees.06August2025.pdf
Hezký den všem
DF
va
vaber
4.9.2025 09:05 Reaguje na Daniel FialaPrvní věta říká něco o odolnosti AMOC, 34 v modelech.Nebyl bych tak přísný na autora .Dnešní svět je jen o opakování. Originálních myšlenek je minimum a nikdo neví kdo s myšlenkou přišel, ale ví se kdo ji první veřejně publikoval.
Nicméně, každý názor o slábnutí Golfského proudu a jeho vlivu na klima Evropy, je jen spekulace i od jakkoliv velikého odborníka.
Zda bude ochlazení Evropy významné nebo bezvýznamné se můžeme dohadovat . Soudce není.
Odpovědět
Nicméně, každý názor o slábnutí Golfského proudu a jeho vlivu na klima Evropy, je jen spekulace i od jakkoliv velikého odborníka.
Zda bude ochlazení Evropy významné nebo bezvýznamné se můžeme dohadovat . Soudce není.
JŠ
Jan Šimůnek
3.9.2025 15:53to Michal Uhrovič
Koryfejové antropogenního globálního oteplování na ně zřejmě sami nevěří. Proto prosazují prostředky, které skleníkový efekt zvyšují. A bojují proti jaderné energii, která nemá skleníkový efekt žádný.
to Petr Elias
Zase buď nechápete, nebo záměrně překrucujete fakta. Jednalo se o porovnání skleníkového efektu SF6 z větrné elektrárny a téhož efektu uhlí, které svým spálením na CO2 vyrobí stejné množství elektřiny.
Odpovědět
Koryfejové antropogenního globálního oteplování na ně zřejmě sami nevěří. Proto prosazují prostředky, které skleníkový efekt zvyšují. A bojují proti jaderné energii, která nemá skleníkový efekt žádný.
to Petr Elias
Zase buď nechápete, nebo záměrně překrucujete fakta. Jednalo se o porovnání skleníkového efektu SF6 z větrné elektrárny a téhož efektu uhlí, které svým spálením na CO2 vyrobí stejné množství elektřiny.
pp
pavel peregrin
3.9.2025 16:37 Reaguje na Jan ŠimůnekToho si nevšímejte. Eliáš je známý tím, že ničemu nerozumí, ale velice rád trollí, papouškuje bulvární media a naváží se do ostatních.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.9.2025 16:52 Reaguje na pavel peregrinTak mi, opožděný pavlíku, řekni která bulvární média papouškuji. :)
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.9.2025 17:11 Reaguje na Jan ŠimůnekMno - tak v průměru uhelná elektrárna vyprodukuje cca 1 tunu co2 na 1mwh.
A třeba větrná turbína obsahuje v průměru 6 kg SF6 a roční ztrátu v průměru 0,3%. Takže nějakých 18g SF6 za rok. Kolik v průměru vyrobí jedna turbína mwh za rok? 3000? Takže to máš nějakých 0,006 g na mwh?
Takže v přepočtu je na tom větrná el. lépe jak uhelná.
Tak co dál?
Odpovědět
A třeba větrná turbína obsahuje v průměru 6 kg SF6 a roční ztrátu v průměru 0,3%. Takže nějakých 18g SF6 za rok. Kolik v průměru vyrobí jedna turbína mwh za rok? 3000? Takže to máš nějakých 0,006 g na mwh?
Takže v přepočtu je na tom větrná el. lépe jak uhelná.
Tak co dál?
JŠ
Jan Šimůnek
3.9.2025 20:46To Petr Elias Musíte ovšem počítat s různým poločasem CO2 a SF6 v atmosféře.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.9.2025 21:35 Reaguje na Jan ŠimůnekMno, nemyslíš že bude nejlepší když si rovnou přiznáš, že ses trefil do vlastní nohy, co? Než to do zblbnutí okecávat a ztrapňovat se? :D Víš, mám pro tebe takovou malilinkatou nepodstatnou informaci - celá energetika frčí na SF6, na OZE připadá jen malá část. :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2025 10:39to Petr Elias
Ano, ale je dost podstatný rozdíl, jestli je ten SF6 v zařízení, které vyprodukuje za rok stovky GWh nebo v zařízení, které produkuje jednotky kWh. A, MMCH, původně byly v těchto zařízeních oleje na bázi PCB, zaručeně bez skleníkového efektu, které se ale nelíbily ekologům.
Dá se udělat jednoduchý virtuální pokus:
Z VE se vypustí SF6. Kolik ho tam je, najdete snadno na internetu.
Když to vynásobíte 22 tisíci dostanete množství CO2 se stejným skleníkovým efektem. Ten přepočtete snadno na energii, uvolněnou při jeho vzniku pálením uhlí.
Potom následující rok spočtete, kolik ubylo SF6 a kolik CO2 (poločas CO2 je známý, poločas SF6 nikoli, jen, že je "dlouhý", takže můžete dát třeba 5000 let. Potom "virtuálně spálíte" tolik uhlí, aby to doplnilo skleníkový efekt zbylého CO2 na skleníkový efekt zbylého SF6. Energii takto vyrobenou přidáte k té předchozí z uhlí. A pro další roky uděláte to samé, skončíte třeba v momentě, kdy se ten SF6 dostane pod jedno procento vypuštěného množství.
Pochopitelně, dělat to tužkou na papíře je asi dost dřina, ale jste-li digitálně gramotný, tak to zvládne dost primitivní program v jazyce, umožňujícím konstrukci podmíněných cyklů.
Je docela možné, že VŠ vzdělaný matematik by na to napsal vzoreček s použitím prostředků za horizontem mé středoškolské matematiky.
Na závěr potom porovnáte tu energii vyrobenou pálením uhlí s energií vyrobenou průměrným větrníkem v průměrné době mezi dvěma servisními zásahy.
Opakováním tohoto pokusu s různými poločasy SF6 lze najít jeho hodnotu, kdy bude skleníkový efekt energie z větrníku a stejné energie z uhlí paritní.
Odpovědět
Ano, ale je dost podstatný rozdíl, jestli je ten SF6 v zařízení, které vyprodukuje za rok stovky GWh nebo v zařízení, které produkuje jednotky kWh. A, MMCH, původně byly v těchto zařízeních oleje na bázi PCB, zaručeně bez skleníkového efektu, které se ale nelíbily ekologům.
Dá se udělat jednoduchý virtuální pokus:
Z VE se vypustí SF6. Kolik ho tam je, najdete snadno na internetu.
Když to vynásobíte 22 tisíci dostanete množství CO2 se stejným skleníkovým efektem. Ten přepočtete snadno na energii, uvolněnou při jeho vzniku pálením uhlí.
Potom následující rok spočtete, kolik ubylo SF6 a kolik CO2 (poločas CO2 je známý, poločas SF6 nikoli, jen, že je "dlouhý", takže můžete dát třeba 5000 let. Potom "virtuálně spálíte" tolik uhlí, aby to doplnilo skleníkový efekt zbylého CO2 na skleníkový efekt zbylého SF6. Energii takto vyrobenou přidáte k té předchozí z uhlí. A pro další roky uděláte to samé, skončíte třeba v momentě, kdy se ten SF6 dostane pod jedno procento vypuštěného množství.
Pochopitelně, dělat to tužkou na papíře je asi dost dřina, ale jste-li digitálně gramotný, tak to zvládne dost primitivní program v jazyce, umožňujícím konstrukci podmíněných cyklů.
Je docela možné, že VŠ vzdělaný matematik by na to napsal vzoreček s použitím prostředků za horizontem mé středoškolské matematiky.
Na závěr potom porovnáte tu energii vyrobenou pálením uhlí s energií vyrobenou průměrným větrníkem v průměrné době mezi dvěma servisními zásahy.
Opakováním tohoto pokusu s různými poločasy SF6 lze najít jeho hodnotu, kdy bude skleníkový efekt energie z větrníku a stejné energie z uhlí paritní.
PE
Petr Elias
4.9.2025 10:54 Reaguje na Jan ŠimůnekTak si blábol dál, když tě to baví. Mě ty tvé nesmysle už nebaví. :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2025 13:26to Petr Elias
No ano, na rozdíl od ekoblábolů to ošklivě zapáchá exaktní vědou.
Odpovědět
No ano, na rozdíl od ekoblábolů to ošklivě zapáchá exaktní vědou.
PE
Petr Elias
4.9.2025 18:52 Reaguje na Jan ŠimůnekZapáchá to tím, že si vymýšlíš bůhvíjaké výpočty aby sis ospravedlnil své bláboly, šášulo. :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.9.2025 18:22Slábnutí Golfského proudu známe z historie, kdy Británie mrzla a severní
Atlantik byl plný ledovců a ledových ker. Pak zesílil a nyní zase slábne.
Kdo ho zeslabil kdysi, když je to nyní dílo lidstva? Změny se dějí celou
dobu existence planety Země a nezbývá než se přizpůsobit. Těm změnám asi
Evropa nezabrání, když se v ní slábnutím Golfského proudu ochladí a bude
se muset více topit a tím přispívat ke globálnímu oteplení. Mi už to je
fuk, ale mladí lidé by měli myslet na přizpůsobování dokud není pozdě.
Oni zatím věří na brždění oteplování, které ale bude pro část Evropy
naopak ochlazením a na to bohužel nemyslí. Naopak se zbavují možnosti
mít se čím zahřát a připravují se o ty zdroje likvidací dolů a nebo
produktovodů z míst, kde ty zdroje jsou.
Odpovědět
Atlantik byl plný ledovců a ledových ker. Pak zesílil a nyní zase slábne.
Kdo ho zeslabil kdysi, když je to nyní dílo lidstva? Změny se dějí celou
dobu existence planety Země a nezbývá než se přizpůsobit. Těm změnám asi
Evropa nezabrání, když se v ní slábnutím Golfského proudu ochladí a bude
se muset více topit a tím přispívat ke globálnímu oteplení. Mi už to je
fuk, ale mladí lidé by měli myslet na přizpůsobování dokud není pozdě.
Oni zatím věří na brždění oteplování, které ale bude pro část Evropy
naopak ochlazením a na to bohužel nemyslí. Naopak se zbavují možnosti
mít se čím zahřát a připravují se o ty zdroje likvidací dolů a nebo
produktovodů z míst, kde ty zdroje jsou.
JO
Jarka O.
4.9.2025 22:35 Reaguje na Břetislav MachačekNo, šlo spíše o zkrácení, to klimatici zamlčují. Skotsko bylo za posledních dob ledových celé pod ledem, Balt neexistoval a Golfský proud končil jižněji než dnes. S ústupem doby ledové se prodlužoval, trochu měnil cestu a ani dnešní podoba není navždy. Ale pokud se otepluje a led na severu ustupuje, jak tvrdí klimatisti, měl by se Golfský proud prodlužovat, k zpomalení není důvod. Klimatik je vedle jak vždy.
Odpovědět
PE
JŠ
DA
JŠ
Jan Šimůnek
5.9.2025 10:30to Petr Elias 5.9.2025 08:01
Zase ignorujete notoricky známá fakta z učebnic. MMCH právě kvůli domu, že klimaalarmisté blábolí nesmysly o historii klimatu, patří většina historiků klimatu do tábora klimaskeptiků.
Odpovědět
Zase ignorujete notoricky známá fakta z učebnic. MMCH právě kvůli domu, že klimaalarmisté blábolí nesmysly o historii klimatu, patří většina historiků klimatu do tábora klimaskeptiků.
PE
Petr Elias
5.9.2025 11:25 Reaguje na Jan ŠimůnekTáák určitě. Tak sem nějaké ty nesmysly hoď.. :D
Odpovědět
JO
