Komise pro řešení problémů s vlky v hradeckém kraji zasedne poprvé v dubnu
31.3.2021 11:45 | HRADEC KRÁLOVÉ
( ČTK)
Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji po 250 letech byl zaznamenána v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Od té doby také v kraji rostou škody způsobené vlkem na hospodářských zvířatech. Ilustrační foto
Nová komise k problematice výskytu vlka v Královéhradeckém kraji má deset členů a poprvé zasedne v dubnu. Rada kraje schválila členy komise, jsou mezi nimi také zástupci svazu chovatelů, ministerstva zemědělství nebo agentury ochrany přírody a krajiny, oznámil náměstek hejtmana pro životního prostředí a zemědělství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Krajští radní zřídili komisi na začátku února a jejím předsedou zvolili Bělobrádka.
Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji po 250 letech byl zaznamenána v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Od té doby také v kraji rostou škody způsobené vlkem na hospodářských zvířatech.
"Komise má za úkol najít způsoby, jak zabránit škodám v souladu s právní ochranou, již vlci jako zvláště chránění živočichové mají. Každý nový útok spory vyostřuje a přibývá hlasů, které volají po odstřelu vlků. To je extrémní řešení, které není v souladu s ochrannou přírody,” uvedl Bělobrádek.
Podle něj je zároveň třeba myslet na chovatele a finanční i citové ztráty, které jim útoky vlků způsobují, nehledě na rostoucí strach obyvatel. “Členové komise patří mezi odborníky, kteří na problematiku nahlížejí z různých úhlů. Nebude lehké najít shodu, ale věřím, že řešení vyhovující všem stranám existuje,“ uvedl Bělobrádek.
Členství bylo nabídnuto zástupcům ochranářských organizací, chovatelů hospodářských zvířat, akademiků i ministerstva životního prostředí.
Vlci za rok 2020 způsobili v hradeckém kraji úhyn či poranění a následně utracení více než 180 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 1,6 milionu korun. O rok dříve šlo o likvidaci 176 kusů hospodářských zvířat, za které byla vyplacena částka 2,4 milionu korun. V roce 2011 způsobili vlci v kraji úhyn 94 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 535 000 korun.
Podle ochranářů nemají lidé ve volné přírodě důvod se vlků bát. Odmítli názory, že by se vlci na Broumovsku chovali nestandardně nebo že by šlo o křížence se psy či by byli troufalejší. Upozorňují také na to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé stále značné rezervy.
Podle odhadů se v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami vyskytuje asi 25 vlků ve třech smečkách, na české straně hranice převážně na Broumovsku. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků i na česko-polském pomezí v nedalekých Orlických horách.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Líbí se mi, jak u nás zdomácnělo slovo ikonický. To čtu jako "životně nezbytný".
Odpovědět
bylo to sice myšleno jako vtip nejspíš, ale já jsem na tyhle vtipy po několika úmrtí mých kamarádů dost alergickej. Zkuste to jinak
Odpovědět
To nebyl vtip, ale projev zoufalce bez špetky citu....
Odpovědět
Ministersvo ŽP by mělo stanovit ceník za výkup nebožtíka.Nejlíp od kila.Čím masitější a těžší kadaver homo sapiens tím víc potrávy.Podpořila by se tím jednoznačné biodiverzita,protoře by se živili i krkavci,kaně a snad i orel na táhu,který by se díky tomu na Broumouvsku usadil a obohatil přírodu.Nevídím v tom chybu
Odpovědět
Jj, v Tibetu to nechávají na přírodě naprosto normálně.
Odpovědět
Kdysi jsem četl, že v Indii existují takzvané věže mlčení, kam se umístí nebožtík a supi už se postarají o "pohřeb". Má to dvě nevýhody - občas na kolemjdoucího může spadnout lidská kost a v poslední době díky použitým léčivům u dobytka supi hromadně hynou, takže za chvilku nebude, kdo by ty nebožtíky "pohřbíval".
Odpovědět
Blbý je, že na účinky toho Diclofenacu se došlo velmi pozdě, až jich zbylo několik málo procent. Při jejich pomalé reprodukci potrvá mnoho desetiletí, než se stavy obnoví. Tedy snad, pokud přejdou veterináři na jiné (netoxické) přípravky, nebo ještě lépe, nechají osud dobytka na přírodě. Silní přežijí.
Odpovědět
Než veterináři přejdou na jiný preparát, bude to trvat dlouho, protože leckde se používá nelegálně, případně není zakázán. Takže nezbývá než doufat. Reprodukce u těchto ptáků je totiž strašně pomalá.
Odpovědět
když se to vezme postupně, tak vlci tu byli asi dřív než lidé ale lidi mají problém s vlkem? to je komické
Odpovědět
Štěnice, vši a blechy tu byly také před člověkem, a neznám nikoho, kdo by z nich byl větvi... Také nemám nic proti vlkům, jde jen o kontrolu počenosti, aby byli tam, kde nepůsobí nepřiměřené škody, včetně kompletního zadrátování krajiny.
Odpovědět
A nevíte náhodou, prosím, čím se před vznikem člověka živili moli?
Odpovědět
Předpokládám, že žil v teplejších oblastech a živil se např. vypadaným peřím v koloniích ptáků či vlnou, srstí, ale i masem, které zbylo na kostech.
Odpovědět
Blechy ale neuloví jeleny, srnčí ani černou, pokud vím. Kontrolu početnosti vlků? Cítíte se znalcem, že to navrhujete? Kdybyste měl odpovídající vzdělání ohledně etologie vlků, nemohl byste to říct. Přemnožení vlků je vtipný protimluv. Kompletní zadrátování krajiny nehrozí, zadrátovaná zčásti již je, jen špatně. Pokud chceme ochránit pastvu, tak nějaký kompromis ohledně drátů sneseme. Bohatě se to vyplatí snižováním škod na lesích vlivem přemnožené spárkaté, kterou vlci loví.
Odpovědět
Kdybyste měl tolik znalostí, co moje maličkost, měl byste také jiný názor na věc. Rakousko, Švýcarsko, Slovensko - tři země, kde se vlk loví, avšak s jiným přístupem. U nás někteří z vlka dělají nedotknutelnou ikonu, která se při ztrátě člena smečky psychicky zhroutí.
Odpovědět
Největší legrace je, že pan Malík pořád tvrdí, jak vlci loví intenzivně spárkatou ,která je podle něho přemnožená. Na druhou stranu na Broumovsku, kde on bydlí a vlci jsou tam od roku 2015 ve vysokém počtu, tak pořád tvrdí, že je spárkatá přemnožená, jsou tam vysoké škody na porostech a můžou za to myslivci. Tak co tam ti vlci za tu dobu dokázali kromě lovu domácích zvířat???Petrův Zdar
Odpovědět
Hlavně mu působí škody na těch jeho eko vánočních stromcích, proto spárkatou zvěř tak nenávidí.
Odpovědět
Upřímně, nevím co Malík blábolí za bludy. Když jsem mu několikrát dokázal, že vědomě lže, tak mě zablokoval na všechny svoje příspěvky. Typický přístup ekoteroristy. Petrův Zdar
Odpovědět
Tak on v tom má praxi z dob kdy byl ještě důvěrník Stb Růža :-))
Odpovědět
Přemnožená spárkatá působí škody. Ok, může být. Vlk působí škody, postavte se třeba na hlavu, on je opravdu působí, ale přemnožení vlků je podle vás protimluv. Držte trochu lajnu.
Odpovědět
Značné rezervy v zabezpečení stád je poměrně eufemistické sdělení. Realita: 94 % pastvin a chovů není dobře zabezpečeno. Do té doby, než bude zavedena relevantní ochrana u všech chovatelů, není se s ohledem na vlky o čem bavit.
Odpovědět
Kecy.... i ekotlupy připouštějí , že ochrana je tak do 80%. Zbývá 20% a to je sakra hodně. Mělo by se začít tím, že se stanoví základní stavy a druh zařadí do plánu lovu
Odpovědět
Nejdříve je třeba, aby si chovatelé svá zvířata zabezpečili podle doporučovaných standardů. Až k tomu dojde, tak nebudu mít nic proti přiměřené obraně ze strany chovatelů (končící třeba i smrtí drzých vlků). Nevím ale, jak moc funguje podpora preventivních opatření na ochranu zvířat před vlky ze strany státu.
Odpovědět
Plácáte kraviny o věcech ,o kterých víte velký kulový. Typický přístup současných ekoteroristů a likvidátorů přírody. Petrův Zdar
Odpovědět
|
|