https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/komise-pro-reseni-problemu-s-vlky-v-hradeckem-kraji-zasedne-poprve-v-dubnu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Komise pro řešení problémů s vlky v hradeckém kraji zasedne poprvé v dubnu

31.3.2021 11:45 | HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK)
Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji po 250 letech byl zaznamenána v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Od té doby také v kraji rostou škody způsobené vlkem na hospodářských zvířatech. Ilustrační foto
Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji po 250 letech byl zaznamenána v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Od té doby také v kraji rostou škody způsobené vlkem na hospodářských zvířatech. Ilustrační foto
Nová komise k problematice výskytu vlka v Královéhradeckém kraji má deset členů a poprvé zasedne v dubnu. Rada kraje schválila členy komise, jsou mezi nimi také zástupci svazu chovatelů, ministerstva zemědělství nebo agentury ochrany přírody a krajiny, oznámil náměstek hejtmana pro životního prostředí a zemědělství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Krajští radní zřídili komisi na začátku února a jejím předsedou zvolili Bělobrádka.
 

Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji po 250 letech byl zaznamenána v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Od té doby také v kraji rostou škody způsobené vlkem na hospodářských zvířatech.

"Komise má za úkol najít způsoby, jak zabránit škodám v souladu s právní ochranou, již vlci jako zvláště chránění živočichové mají. Každý nový útok spory vyostřuje a přibývá hlasů, které volají po odstřelu vlků. To je extrémní řešení, které není v souladu s ochrannou přírody,” uvedl Bělobrádek.

Podle něj je zároveň třeba myslet na chovatele a finanční i citové ztráty, které jim útoky vlků způsobují, nehledě na rostoucí strach obyvatel. “Členové komise patří mezi odborníky, kteří na problematiku nahlížejí z různých úhlů. Nebude lehké najít shodu, ale věřím, že řešení vyhovující všem stranám existuje,“ uvedl Bělobrádek.

Členství bylo nabídnuto zástupcům ochranářských organizací, chovatelů hospodářských zvířat, akademiků i ministerstva životního prostředí.

Vlci za rok 2020 způsobili v hradeckém kraji úhyn či poranění a následně utracení více než 180 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 1,6 milionu korun. O rok dříve šlo o likvidaci 176 kusů hospodářských zvířat, za které byla vyplacena částka 2,4 milionu korun. V roce 2011 způsobili vlci v kraji úhyn 94 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 535 000 korun.

Podle ochranářů nemají lidé ve volné přírodě důvod se vlků bát. Odmítli názory, že by se vlci na Broumovsku chovali nestandardně nebo že by šlo o křížence se psy či by byli troufalejší. Upozorňují také na to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé stále značné rezervy.

Podle odhadů se v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami vyskytuje asi 25 vlků ve třech smečkách, na české straně hranice převážně na Broumovsku. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků i na česko-polském pomezí v nedalekých Orlických horách.


reklama

 
Tomáš Kučera
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

31.3.2021 12:25

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2021 12:31 Reaguje na karel krasensky
Líbí se mi, jak u nás zdomácnělo slovo ikonický. To čtu jako "životně nezbytný".
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

31.3.2021 13:06 Reaguje na karel krasensky
bylo to sice myšleno jako vtip nejspíš, ale já jsem na tyhle vtipy po několika úmrtí mých kamarádů dost alergickej. Zkuste to jinak
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.3.2021 14:15 Reaguje na Robert Jirman
To nebyl vtip, ale projev zoufalce bez špetky citu....
Odpovědět
kk

karel krasensky

31.3.2021 12:40
Ministersvo ŽP by mělo stanovit ceník za výkup nebožtíka.Nejlíp od kila.Čím masitější a těžší kadaver homo sapiens tím víc potrávy.Podpořila by se tím jednoznačné biodiverzita,protoře by se živili i krkavci,kaně a snad i orel na táhu,který by se díky tomu na Broumouvsku usadil a obohatil přírodu.Nevídím v tom chybu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2021 12:54 Reaguje na karel krasensky
Jj, v Tibetu to nechávají na přírodě naprosto normálně.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.3.2021 14:07 Reaguje na Karel Zvářal
Kdysi jsem četl, že v Indii existují takzvané věže mlčení, kam se umístí nebožtík a supi už se postarají o "pohřeb". Má to dvě nevýhody - občas na kolemjdoucího může spadnout lidská kost a v poslední době díky použitým léčivům u dobytka supi hromadně hynou, takže za chvilku nebude, kdo by ty nebožtíky "pohřbíval".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2021 14:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Blbý je, že na účinky toho Diclofenacu se došlo velmi pozdě, až jich zbylo několik málo procent. Při jejich pomalé reprodukci potrvá mnoho desetiletí, než se stavy obnoví. Tedy snad, pokud přejdou veterináři na jiné (netoxické) přípravky, nebo ještě lépe, nechají osud dobytka na přírodě. Silní přežijí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.3.2021 14:59 Reaguje na Karel Zvářal
Než veterináři přejdou na jiný preparát, bude to trvat dlouho, protože leckde se používá nelegálně, případně není zakázán. Takže nezbývá než doufat. Reprodukce u těchto ptáků je totiž strašně pomalá.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.3.2021 14:34
když se to vezme postupně, tak vlci tu byli asi dřív než lidé ale lidi mají problém s vlkem? to je komické
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2021 14:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Štěnice, vši a blechy tu byly také před člověkem, a neznám nikoho, kdo by z nich byl větvi... Také nemám nic proti vlkům, jde jen o kontrolu počenosti, aby byli tam, kde nepůsobí nepřiměřené škody, včetně kompletního zadrátování krajiny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.3.2021 15:00 Reaguje na Karel Zvářal
A nevíte náhodou, prosím, čím se před vznikem člověka živili moli?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2021 15:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Předpokládám, že žil v teplejších oblastech a živil se např. vypadaným peřím v koloniích ptáků či vlnou, srstí, ale i masem, které zbylo na kostech.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

1.4.2021 00:44 Reaguje na Karel Zvářal
Blechy ale neuloví jeleny, srnčí ani černou, pokud vím. Kontrolu početnosti vlků? Cítíte se znalcem, že to navrhujete? Kdybyste měl odpovídající vzdělání ohledně etologie vlků, nemohl byste to říct. Přemnožení vlků je vtipný protimluv. Kompletní zadrátování krajiny nehrozí, zadrátovaná zčásti již je, jen špatně. Pokud chceme ochránit pastvu, tak nějaký kompromis ohledně drátů sneseme. Bohatě se to vyplatí snižováním škod na lesích vlivem přemnožené spárkaté, kterou vlci loví.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.4.2021 15:50 Reaguje na Jiří Malík
Kdybyste měl tolik znalostí, co moje maličkost, měl byste také jiný názor na věc. Rakousko, Švýcarsko, Slovensko - tři země, kde se vlk loví, avšak s jiným přístupem. U nás někteří z vlka dělají nedotknutelnou ikonu, která se při ztrátě člena smečky psychicky zhroutí.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.4.2021 15:54 Reaguje na Karel Zvářal
Největší legrace je, že pan Malík pořád tvrdí, jak vlci loví intenzivně spárkatou ,která je podle něho přemnožená. Na druhou stranu na Broumovsku, kde on bydlí a vlci jsou tam od roku 2015 ve vysokém počtu, tak pořád tvrdí, že je spárkatá přemnožená, jsou tam vysoké škody na porostech a můžou za to myslivci. Tak co tam ti vlci za tu dobu dokázali kromě lovu domácích zvířat???Petrův Zdar
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

2.4.2021 20:43 Reaguje na Jan Knap
Hlavně mu působí škody na těch jeho eko vánočních stromcích, proto spárkatou zvěř tak nenávidí.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.4.2021 21:26 Reaguje na Leon Zumr
Upřímně, nevím co Malík blábolí za bludy. Když jsem mu několikrát dokázal, že vědomě lže, tak mě zablokoval na všechny svoje příspěvky. Typický přístup ekoteroristy. Petrův Zdar
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

11.4.2021 17:36 Reaguje na Jan Knap
Tak on v tom má praxi z dob kdy byl ještě důvěrník Stb Růža :-))
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

2.4.2021 12:01 Reaguje na Jiří Malík
Přemnožená spárkatá působí škody. Ok, může být. Vlk působí škody, postavte se třeba na hlavu, on je opravdu působí, ale přemnožení vlků je podle vás protimluv. Držte trochu lajnu.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

1.4.2021 00:38
Značné rezervy v zabezpečení stád je poměrně eufemistické sdělení. Realita: 94 % pastvin a chovů není dobře zabezpečeno. Do té doby, než bude zavedena relevantní ochrana u všech chovatelů, není se s ohledem na vlky o čem bavit.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

1.4.2021 00:44 Reaguje na Jiří Malík
Míním chovů na Broumovsku.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.4.2021 13:24 Reaguje na Jiří Malík
Kecy.... i ekotlupy připouštějí , že ochrana je tak do 80%. Zbývá 20% a to je sakra hodně. Mělo by se začít tím, že se stanoví základní stavy a druh zařadí do plánu lovu
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.4.2021 16:19
Nejdříve je třeba, aby si chovatelé svá zvířata zabezpečili podle doporučovaných standardů. Až k tomu dojde, tak nebudu mít nic proti přiměřené obraně ze strany chovatelů (končící třeba i smrtí drzých vlků). Nevím ale, jak moc funguje podpora preventivních opatření na ochranu zvířat před vlky ze strany státu.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.4.2021 21:28 Reaguje na Majka Kletečková
Plácáte kraviny o věcech ,o kterých víte velký kulový. Typický přístup současných ekoteroristů a likvidátorů přírody. Petrův Zdar
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist