Komise: Šest zemí je pozadu v integrované prevenci a kontrole znečištění
Komisařka Margot Wallströmová k této žádosti řekla: „Důležité je, že členské státy plní své závazky referovat o postupu ve vztahu k této směrnici, což je klíčové pro ochranu životního prostředí i veřejného zdraví. Pomáhá nám to lépe porozumět, jaký pokrok nastal v přiblížení se k cílům směrnice. Naléhavě tyto státy žádám, aby zprávu pro léta 2000-2002 předložily.“
Směrnice o integrované prevenci a kontrole znečištění je jedním z pilířů ekologické legislativy. Je příkladem moderní legislativy, která užívá schvalovací proces jako prostředek kontrolování dopadů na životní prostředí. Směrnice se vztahuje na významný počet převážně průmyslových aktivit s velkým potenciálem ke znečištění. Zahrnuje například sektor energetiky, průmyslovou výrobu kovů, chemický průmysl, odpadové hospodářství a potravinářské podniky. Také se týká některých farem s intenzivním chovem hospodářských zvířat.
Směrnice hledá prevenci nebo redukci znečištění ovzduší, vody a půdy prostřednictvím komplexního povolovacího systému, který posoudí každý environmentální prostředek souběžně. Navíc, rozsah směrnice pokrývá produkci odpadů, využití energie, prevenci havárií i čištění průmyslových území. Tento přístup zajišťuje vyšší stupeň ekologické ochrany a liší se od starší ekologické legislativy, která regulovala každou oblast odděleně.
Varování Komise má formu „dopisu s formálním upozorněním“, první fáze procesu při nedodržování komunitní legislativy, a je v souladu s článkem 226 Smlouvy EU. Tento článek dává Komisi pravomoc žalovat státy, jež neplní své závazky. Závazek by měly dotyčné země splnit obvykle do dvou měsíců od přijetí dopisu.
Současné statistiky o zásazích Komise v případě nedodržování závazků EU jsou na těchto internetových stránkách (http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/droit_com/index_en.htm#infractions).
reklama
