Komise vybízí k produkci ekologičtějších výrobků
„IPP představuje nový a velmi slibný přístup k ochraně životní prostředí,“ tvrdí komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová. „IPP bude sledovat všechna stadia životního cyklu výrobku „od kolébky do hrobu“ a bude se snažit zredukovat veškeré škody, které výrobek způsobuje. Zlepšení, které mohou přinést jen malé změny, může být obrovské.“
Politiky týkající se výrobků se dosud vždy spíše zaměřovaly jen na velké zdroje znečištění průmyslovými emisemi nebo problémy s odpadem, než na výrobky samotné a na to, jak přispívají k degradaci životního prostředí v jiných bodech svého životního cyklu. (Např. pračka nepůsobí na životní prostředí jen při výrobě, ale i při použití pracích prostředků, spotřebou energie při praní a nakonec jako odpad). Opatření proto fungovala izolovaně, což by se s novou integrovanou politikou mělo změnit.
Komisařka Wallströmová podtrhla konkurenční výhody, jaké může vylepšení výrobků pro progresivní výrobce znamenat: „IPP může některým firmám pomoci více se zviditelnit ve světě soutěživého byznysu,“ uvedla Wallströmová a dodala: „V současné době vyzýváme podniky, aby se dobrovolně účastnily pilotního cvičného projektu, který má uvést IPP v život a ukázat praktický užitek ekologického přístupu.“
Kvantita výrobků stále stoupá, částečně kvůli růstu mezd a většímu počtu malých domácností. Dnes například vlastní auto mnohem více lidí než před 20 lety. IPP neusiluje o redukci spotřeby, spíše se snaží redukovat dopad zvyšující se spotřeby na životní prostředí.
Ekologičtí aktivisté nevyčítají Komisi ani tak rezignaci na snížení spotřeby, ale mnohem více jim vadí, že strategie je poněkud bezzubá. „IPP postrádá nejpodstatnější prvek: legislativní základ, na kterém by stálo efektivní využití těchto aktivit, jejich výsledků a předložení konkrétních cílů, kterých chce Komise dosáhnout a do kdy,“ prohlašuje Evropská environmentální kancelář (EEB).
Minulý návrh produktové politiky prý obsahoval zmínku o rámcové směrnici, která by IPP upravovala. Současný dokument však obsahuje pouze vágní závazek, že v roce 2005 Komise vypracuje dokument k diskusi. Ten by měl „posoudít, zda existuje potřeba nějaké formy obecného závazku výrobců, který by zaručil, že IPP je zaváděna ve všech podnicích.“
Nevládní organizace EEB jde ve svém uvažování ještě dál: „Potřebujeme obecné závazky pro návrh výrobků ve formě rámcové směrnice IPP. Bez tohoto rámce nebude mít produktová politika žádný motor ani schopnost způsobit v blízké budoucnosti větší změnu. Musí to trvat deset let od prvních studií a diskusí v roce 1997, než si uvědomíme, co je nezbytné?,“ ptá se Melissa Shinnová, úřednice EEB pro integrovanou produktovou politiku.
Co by měla podle EEB taková směrnice obsahovat? Mimo jiné ekologická hlediska založená na existujících politických závazcích jako je Kjótský protokol, Úmluva o POPs (perzistentních organických škodlivinách) nebo Rámcová směrnice o vodě. Odepření přístupu na trh výrobkům, jejichž způsob výroby má největší negativní dopad na životní prostředí a naopak podpořit ekologické výrobky nástroji jako je snížená DPH. Směrnice by také měla zavázat výrobce, aby dodávali informace o životním cyklu výrobku nebo vytvořit standardizační proces s důležitými nástroji jako měřítka výrobků.
Komise ovšem považuje nekonkrétnost dokumentu IPP za flexibilitu. Podle ní je škála výrobků velmi různorodá, a proto by nemělo smysl, aby se vždy preferoval jeden nástroj. Například nižší daně před eko-značkami, výrobními standardy nebo dobrovolnými dohodami. Použitý nástroj k podpoře ekologických výrobků by měl být hlavně co nejvíc efektivní. Komise prostřednictvím IPP bude také zlepšovat koordinaci mezi různými nástroji, aby se lépe využil jejich souběh.
Aktivisté z EEB jsou zklamáni, že právní výbor Evropského parlamentu před nedávnem prakticky vyloučil užití ekologických kritérií ve výrobním procesu z odměny zprostředkovateli a omezil tím ekonomický užitek výhradně pro nakupujícího, a to i přesto že, Evropský soudní dvůr rozhodl loni v září, že by mohlo jít také o výhodu pro „veřejnost jako celek“. „Toto je jasný důkaz nízké úrovně porozumění a politické vůle, jaká existuje u integrované produktové politiky – ať už ze strany Komise nebo dalších institucí EU,“ domnívá se Roberto Ferrigno, koordinátor oddělení EEB pro politiku EU.
reklama
