Návrh na zvýšení kvót pro odstřel nosorožců byl projednán na 18. konferenci členských zemí CITES v Ženevě, a bez větších komplikací prošel.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Chtěli jste si někdy vystřelit na nosorožce dvourohého, ale báli jste se, že na vás už žádní nezbydou? Nezoufejte. Jihoafrická republika nově zdvojnásobila kvótu pro jejich zpoplatněný regulační odstřel. Pokud tedy máte dost peněz, můžete si tu legálně vystřelit na zvíře, které je kriticky ohrožené a pro celý svět je symbolem ochrany mizejících druhů. Píše o tom
Independent.
Nejprve malá čísla. Nově nastavená kvóta umožňuje odstřel devíti kusů ročně, což se numericky jeví jako vcelku nepatrný počet. Podobně zanedbatelně působí také údaj, že zmíněný regulační odstřel každoročně postihne jen 0,5 % jihoafrické nosorožčí populace. Jenže tady už začíná přituhovat. Když je půl procenta početního stavu devět kusů, kolik je nosorožců dvourohých dohromady?
Pro nosorožce samotné se toho přijetím kontroverzního návrhu mnoho nemění. Kulkou lovce, ať už toho trofejního nebo pytláka, tu od šedesátých let zahynulo 98 % samců.
V Jihoafrické republice dnes nachází domov kolem 1800 nosorožců dvourohých, což už je evidentně dost na to, aby se kvóta odstřelů mohla zvýšit. Likvidace starých samců prý zajistí lepší ochranu březím samicím, a peníze za povolenky podpoří další ochranu ohrožených druhů, včetně nosorožců.
Návrh na zvýšení kvót pro odstřel byl projednán na 18. konferenci členských zemí CITES v Ženevě, a bez větších komplikací prošel. Za se postavily země, kde již regulovaný odstřel v jisté míře funguje: Botswana, Zimbabwe, Eswatini. Dále Namibie, která chce kvóty zvýšit též. Poněkud nečekaná je však podpora Evropské unie a Kanady.
Proti návrhu se stavila Keňa a Gabon, jejichž reprezentanti upozornili na to, že jakýkoliv odstřel se promítne do demografie nosorožčí populace a snah o uchování dosud zajišťovaného pětiprocentního přírůstku populačních stavů.
Za silně zneklidňující až silně pomýlené považují jihoafrický krok například organizace Humane Society International, Born Free, Světové společnosti pro ochranu přírody (WCS) nebo protipytláčtí Traffic, kteří o ochranu nosorožců dlouhodobě usilují. Když už nic jiného, zpochybňují argumentaci, že z placených povolenek za trofejní lov nějak profitují místní.
Poukazují na průzkum společnosti
Statista z roku 2015, která doložila, že z desítek tisíc dolarů vyplacených trofejními lovci za permity (povolenky k odstřelu) směřuje k lidem v regionech méně než 3 %.
reklama