Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec, zjistili vědci
16.7.2024 11:19 | PRAHA
(ČTK)
Foto | Charli Davies / AV ČR
Cílem studie bylo ověřit hypotézu v oblasti Harjavalta na jihozápadě Finska, kde už více než 20 let pokračuje výzkum lejsků v prostředí znečištěném těžkými kovy. V oblasti se těží nikl, měď a arsen, jako důsledek těžby se v prostřední nacházejí ve zvýšeném množství také zinek a olovo.
Vědci sledovali budky lejsků v hnízdní sezoně v roce 2023. Přibližně polovina z nich byla ve znečištěném prostředí. Postupně vyfotografovali všechna vejce speciálním fotoaparátem citlivým nejen na viditelné světlo, ale také na UV část spektra. Následně zbarvení vajec analyzovali pomocí modelu, který simuluje ptačí vidění. Čtyři dny po vylíhnutí u každé budky natáčeli chování obou rodičů a monitorovali počet návštěv hnízda.
"Naše výsledky ukázaly, že intenzita modrého zbarvení vajec je ve znečištěném prostředí opravdu nižší, nicméně intenzita krmení mláďat samci se mezi kontrolní a znečištěnou oblastí překvapivě nelišila. Samci vlastně vůbec nereagovali na modré zbarvení vajec,“ uvedla Lisandrina Mariová, první autorka studie z Univerzity v Jyväskylä.
Detailnější analýza odhalila, že za nižší modrost vajec může zvýšené UV zbarvení, což podle vědců naznačuje, že jejich 'vybledlost' je pravděpodobně způsobená poruchou vápenaté struktury, například pórovitostí.
"V naší studii jsme ani nezjistili, že by samice lejsků v kontaminovaném prostředí byly v horší tělesné kondici. Nicméně zvýšené UV zbarvení vajec ve znečištěném prostředí naznačuje výraznou změnu struktury skořápky v důsledku kontaminace prostředí těžkými kovy. Jaké dopady může mít tento typ lidské činnosti na různé druhy ptáků, pro které je zbarvení vajec zásadní, bude předmětem dalšího výzkumu,“ uvedl Šulc.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
U rybníka v Záhlinicích na Kroměřížsku uhynuly labutě, příčinou je ptačí chřipka
Najdi hnízdo, zachraň čejku!
Na rybníku u Tovačova se objevily ptačí rarity. Rackové tříprstí se zde vyskytují vzácněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Karel Zvářal
16.7.2024 11:33"Vědci se delší dobu domnívali, že modrým zbarvením vajec mohou samice signalizovat svou kvalitu samcům,..." U dutinových hnízdičů je snůška v šeru, kde se nezřídka nachází vejce od i jiných pěvců (smíšená snůška, sýkory mají bílá s hnědými skvrnami). Toleruje-li zejména samice, která snůšku zahřívá, tento barevný rozdíl, nějaká drobná odchylka odstínu od standardu těžko může samečka rozhodit - není poučen o tom, jak má správné vejce vypadat.
Na hnízdiště ptáci doletují pár dnů před započetím snůšky, rychle postaví hnízdo a do týdne až dvou je snůška kompletní. Těžko tedy mohou do těla dostat takové množství těžkých kovů, které výrazně barvu skořápky či vitalitu zárodků ovlivní. Spíše by bylo zajímavé sledovat přežitelnost/ ztráty mláďat, neb ta jsou krmena 14-17 dní hmyzem z nejbližšího okolí, kde se také vyvíjel a krmil. Tady by šlo zjistit nějaké rozdíly s vyšší pravděpodobností, neb ptáci krátce po vyhnízdění z lokality mizí a potulují se v širším okolí. Na hnízdní lokalitě samotné jsou v řádu několika týdnů (7-8), rozhodující je tedy celoživotní zatížení ptáků těžkými kovy.
Odpovědět
Na hnízdiště ptáci doletují pár dnů před započetím snůšky, rychle postaví hnízdo a do týdne až dvou je snůška kompletní. Těžko tedy mohou do těla dostat takové množství těžkých kovů, které výrazně barvu skořápky či vitalitu zárodků ovlivní. Spíše by bylo zajímavé sledovat přežitelnost/ ztráty mláďat, neb ta jsou krmena 14-17 dní hmyzem z nejbližšího okolí, kde se také vyvíjel a krmil. Tady by šlo zjistit nějaké rozdíly s vyšší pravděpodobností, neb ptáci krátce po vyhnízdění z lokality mizí a potulují se v širším okolí. Na hnízdní lokalitě samotné jsou v řádu několika týdnů (7-8), rozhodující je tedy celoživotní zatížení ptáků těžkými kovy.
Karel Zvářal
16.7.2024 12:00 Reaguje na Karel ZvářalVětší vypovídací hodnotu by to tedy mělo u stálých druhů, jako je npř. brhlík či koňadra.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.7.2024 15:38Jakpak dlouho máme bezolovnatý benzín....
Olovo a snad kadmium se sledovalo už před 40ti roky .... nějak to významné opravdu nebylo,ale o to, se mlčelo později.
Tehdy ekologický aktivista ing.Zeman v časopisu Zápisník..... fuuuundovaný příspěvek.
Odpovědět
Olovo a snad kadmium se sledovalo už před 40ti roky .... nějak to významné opravdu nebylo,ale o to, se mlčelo později.
Tehdy ekologický aktivista ing.Zeman v časopisu Zápisník..... fuuuundovaný příspěvek.
Karel Zvářal
17.7.2024 21:03Nikdo z povolaných nereaguje (normálka) ani z čtenářů nikdo nic nepřidá... Hele, v těch dolech na měď a nikl pracují lidé, asi tam netočí brigádníky, že, ale mají stabilní personál. Těžko lze předpokládat, že je pobyt v místě těžby nějak výrazně poznamená po zdravotní stránce. A jelikož nebyla porovnána barevnost skořápky z místa výzkumu s průměrnou, chápu článek jako aktivitu zaměřenou na veřejnou prezentaci. Co nebylo uvedeno: všechna mláďata zdárně vyvedena, označení staří se příští rok vrátí v plném zdraví. Do Harjavalty zdraví KZ.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2024 21:28 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.youtube.com/watch?v=Fu5HPJS2WeE#utm_content=organic&utm_term=%C4%8Dort%C5%AFv%20hr%C3%A1d%20tam%20stra%C5%A1%C3%A1&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
Michal Šulc
18.7.2024 10:17 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den pane Zvářale, omlouvám se , že jsem nezareagoval dříve na vaše zajímavé poznámky. Začnu od konce, negativní vliv těžkých kovů na zdraví lidí byl prokázán již dávno (např. jedovatost olova). Jak dobře jsou v dnešní době zaměstnanci hutí chráněni nevím, ale doufám, že dostatečně. Vliv těžkých kovů na ptáky je prozkoumán mnohem méně.
Máte pravdu, že by bylo zajímavé se podívat i na vliv na populace stálých druhů, kteří jsou kontaminaci vystaveni dlouhodobě. Stěhovavého lejska jsme zvolili z několika důvodů. 1) je to druh u kterého byla navržena zmíněná hypotéza o signalizaci kvality samcům. 2) u tohoto druhu jsme byli jsme schopni nasbírat dostatečné množství dat, protože je to ve zkoumaném lese dominantní druh, který obsazuje většinu budek.
Zbarvení skořápek z kontaminované oblasti bylo porovnáno s průměrným zbarvením vajec z nekontaminované kontrolní oblasti. Osud mláďat jsme nezjišťovali, již z minulých studií ze stejné lokality totiž víme, že množství vyvedených mláďat je v kontaminované oblasti nižší než v kontrolní. Negativní vliv těžkých kovů byl ale pozorován i u dospělých ptáků.
Naše studie je jen další střípek poukazující na vliv znečištění na zbarvení vajec. Naštěstí jsme nepozorovali vliv na chování (intenzitu krmení) samců.
Zdraví Michal Šulc
Odpovědět
Máte pravdu, že by bylo zajímavé se podívat i na vliv na populace stálých druhů, kteří jsou kontaminaci vystaveni dlouhodobě. Stěhovavého lejska jsme zvolili z několika důvodů. 1) je to druh u kterého byla navržena zmíněná hypotéza o signalizaci kvality samcům. 2) u tohoto druhu jsme byli jsme schopni nasbírat dostatečné množství dat, protože je to ve zkoumaném lese dominantní druh, který obsazuje většinu budek.
Zbarvení skořápek z kontaminované oblasti bylo porovnáno s průměrným zbarvením vajec z nekontaminované kontrolní oblasti. Osud mláďat jsme nezjišťovali, již z minulých studií ze stejné lokality totiž víme, že množství vyvedených mláďat je v kontaminované oblasti nižší než v kontrolní. Negativní vliv těžkých kovů byl ale pozorován i u dospělých ptáků.
Naše studie je jen další střípek poukazující na vliv znečištění na zbarvení vajec. Naštěstí jsme nepozorovali vliv na chování (intenzitu krmení) samců.
Zdraví Michal Šulc
Karel Zvářal
18.7.2024 11:15 Reaguje na Michal ŠulcDěkuji za reakci, FF lejska doletí někdy tak vykrmené ("plné vajec"), že se ani neprotáhnou třicítkou. Sameček ji láká, ale ona musí odletět jinam. Takže během toho týdne před inkubací se toho uděje/vstřebá zanedbatelné množství - navíc v temné budce M pozná prt...
Pokud tedy studovat vliv kontaminace, tak jedině u stálých populací (Br, Ko, Š). A i u nich se domnívám, že na barevnost/pigmentaci skořápky to bude mít neprůkazný vliv (plus přirozená variabilita). Jedině snad u mortality mláďat by šlo něco vysledovat - v porovnání s "čistým" průměrem. Holt, žijeme na "toxické planetě" se spoustou mikrobů, ale příroda si s tím umí poradit.
Odpovědět
Pokud tedy studovat vliv kontaminace, tak jedině u stálých populací (Br, Ko, Š). A i u nich se domnívám, že na barevnost/pigmentaci skořápky to bude mít neprůkazný vliv (plus přirozená variabilita). Jedině snad u mortality mláďat by šlo něco vysledovat - v porovnání s "čistým" průměrem. Holt, žijeme na "toxické planetě" se spoustou mikrobů, ale příroda si s tím umí poradit.
Michal Šulc
18.7.2024 12:58 Reaguje na Karel ZvářalNení to spíš tím, že samice (ale zřejmě i samci) mají po příletu na hnízdiště ještě zbytkový tuk spíš než že jsou “plné vajec”? Vejce začínají tvořit přeci až později.
O tom světle v budce si také myslím, že je to limitující faktor. Navíc když samec přiletí z venku a jeho oči nejsou ještě několik minut na tmu v budce přivyklé. My této hypotéze také spíše nevěřili, a proto nás tyto výsledky nepřekvapily.
Nicméně nás překvapil ten rozdíl ve zbarvení vajec. U olova víme, že se u lidí hojně ukládá v kostech. Je tedy dobře možné, že nějakým způsobem narušuje tvorbu vápenaté skořápky. Mechanismus je bohužel stále nejasný. Ale také doufám, že vliv je pouze zanedbatelný. A určitě bych ho také čekal spíš u stálých druhů. Díky za tento komentář! V budoucnu se možná na toto zaměříme třeba u sýkor. A spíš než na pigmentaci tak na strukturu skořápky, která ovšem také ovlivňuje zbarvení v UV části spektra.
Odpovědět
O tom světle v budce si také myslím, že je to limitující faktor. Navíc když samec přiletí z venku a jeho oči nejsou ještě několik minut na tmu v budce přivyklé. My této hypotéze také spíše nevěřili, a proto nás tyto výsledky nepřekvapily.
Nicméně nás překvapil ten rozdíl ve zbarvení vajec. U olova víme, že se u lidí hojně ukládá v kostech. Je tedy dobře možné, že nějakým způsobem narušuje tvorbu vápenaté skořápky. Mechanismus je bohužel stále nejasný. Ale také doufám, že vliv je pouze zanedbatelný. A určitě bych ho také čekal spíš u stálých druhů. Díky za tento komentář! V budoucnu se možná na toto zaměříme třeba u sýkor. A spíš než na pigmentaci tak na strukturu skořápky, která ovšem také ovlivňuje zbarvení v UV části spektra.
Karel Zvářal
18.7.2024 14:20 Reaguje na Michal ŠulcMě lejsci chytli více až nedávno, kdy jsem byl koňadry doslova přežraný - nakvartýruje se do většiny budek (cca 1200). Bělokrky mám poměrně často, občas i černohlavé, bavilo mě tři roky po sobě sledovat bigamistu LB v budkách 1,5 m od sebe. Letos nechali krásnou b.černou skácet-/ tak jsem sledoval jiné páry - oba hned v místě bydliště. M slyším hned po příletu a chodím pozorovat přílet F. Ta vykrmená je případ asi 6-7 let zpět, a to nejsem nevěřil svým očím, jak se marně snaží dostat do 30mm otvoru, zatímco M jím prolézal naprosto hladce (jako všichni ostatní). Překvapilo mě to, ale od té doby vím, že to s tím "vyčerpáním po cestě" nemusí být až tak horké, naopak. Někde prostě natrefí na zdroj potravy, den až dva se cpe a pokračuje dál (vaječné buňky rostou "s předstihem", ne až po příletu, podobně, jako spermie ne až v den páření). Ten příletový tah nemusí být u některých jedinců zběsilý závod o bejvák, ale pohodová záležitost. A co je zajímavé - F doletí, odzkouší budku a hned první den, nejpozději druhý začíná stavět a během pár dnů i snášet. Někdy v zimě sem dám článeček, dělám s nimi pokusy, ale takové nenásilné, spíše pro pobavení a zajímavost.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-bigamie-u-lejska-belokrkeho
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-bigamie-u-lejska-belokrkeho
