Konveční i biozemědělci jsou přesvědčení, že právě oni to dělají správně

Biozemědělci i „normální“ zemědělci si svou zemědělskou strategii staví mimo jiné na základě svých přesvědčení. Prostě věří, že to, jak to dělají, je správné. Studie v časopise Journal of Marketing naznačuje, že případná změna klasické zemědělské praxe na více přírodě šetrnou je do jisté míry i změna světonázoru.

„Zpracovali jsme jakousi ideologickou mapu amerického zemědělství a odkryly to, co dělí biozemědělce od zemědělců spoléhajících na agrochemikálie,“ říká Melea Pressová z univerzity v Bathu. Spolu s dalšími vědci zkoumala způsoby, jak různí zemědělci argumentují a jak obhajují svou praxi.

„Zemědělci, kteří používají klasické postupy, argumentují, že aby měli zisk, musí používat agrochemikálie. A to, že biozemědělci mají také zisk, se jim jeví jako nesprávné,“ popisuje Melea Pressová.

Výzkumníci se zaměřili na zemědělce, kteří pěstují pšenici. A zkoumali, jaké důvody mají pro své pěstební strategie a jak je obhajují. A ukázalo se, že jak bio, tak klasičtí zemědělci ve svých výpovědích často používají argumentaci založenou na svém přesvědčení, co je správné. Bylo zjevné, že v sázce je jejich ideologie.

Například jeden tradiční zemědělec komentoval biozemědělskou praxi jako nevědeckou a soudil, že biozemědělci zřejmě následují nějakého ekoguru. Biozemědělec při své argumentaci vycházel z pozitivních emocí. „Nad mým polem jsou tisíce racků. Na polem mého souseda není žádný. Na mém poli jsou totiž žížaly, moje půda je zdravější, protože na ni nestříkám chemii.“

Podle autorů je závěr studie jednoduchý: při působení na zemědělské manažery, aby používali přírodě šetrnější způsoby, je nutné počítat s tím, že jejich rozhodování je ovlivňováno jejich osobním nastavením a světonázorem. „Je možné, že snaha o koncepční změnu může narazit na to, že ve hře jsou nejen racionální argumenty, ale také osobní přesvědčení a vidění světa,“ říká Pressová.

---

reklama

---