Krajina, která zvládne změny klimatu? Čeští vědci testují chytrou krajinu Amálii
Retenční nádrže, mokřady, rybníky, moderní zavlažovací systémy a celá řada tradičních i zcela nových agrotechnických opatření, která jsou doprovázená využitím moderních technologií, charakterizují probíhající činnosti a plány pilotního projektu Centra pro vodu, půdu, krajinu v lokalitě Amálie.
Oblast o velikosti přibližně 500 hektarů vymezená povodími Brejlský potok a Králův luh se proměňuje v historicky první tzv. chytrou krajinu.
„Situace se suchem je velmi vážná. Musíme k problému přistupovat systematicky, abychom krajinu dostali do formy, která velmi tvrdým dopadům klimatické změny odolá,“ popisuje rektor ČZU a zároveň hlavní koordinátor CVPK Petr Sklenička.
Na Amálii, která spadá pod správu Školního zemědělského podniku ČZU, vzniká ucelený systém prvků pro adaptaci zemědělské krajiny umožňující udržitelné využití vodních zdrojů za současné optimalizace produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny.
Mezi nejnovější kroky patří vytvoření tří pokusných parcel, na kterých se bude ověřovat protierozní účinnost a schopnost infiltrace povrchové vody při pěstování čiroku.
„Ve spodní části pokusných ploch jsme instalovali protierozní zábranu, která slouží k usměrnění povrchového odtoku k tzv. Parshallovu žlabu, který měří průtok vody,“ vysvětlil Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, který na projektu spolupracuje.
Sestavena také byla koncepce páteřní sítě monitoringu. „V obou povodích – Karlově luhu i Brejlském potoce – instalujeme meteorologické stanice a měrné přelivy. Na povodích tak budeme monitorovat povrchový odtok říční sítě,“ uvedl Petr Máca, člen CVPK.
V současnosti se také provádějí pravidelné odběrové kampaně kvůli hodnocení hydrochemických ukazatelů stavu vody v tocích. „Toto pravidelné dlouhodobé sledování je především zaměřeno na posouzení vlivu mokřadů a vodních nádrží na kvalitu vody,“ připomněl Jan Vymazal z CVPK. Na celém území proběhla analýza drenážních systémů. V přípravě je také hydrogeologický průzkum a sledovací vrty, které budou sloužit k monitoringu hladiny podzemní vody.
Prováděná měření jsou pouze vstupními kroky k zavádění funkčních opatření. V současné době započaly přípravy na revitalizaci stávajících mokřadů, vodních nádrží a drenážních systémů a výstavbu minimálně dvou nových vodních nádrží a mokřadů. Na ně navazují nádrže pro využití akumulovaných vod pro následné využití například pro závlahy.
Chytrá krajina Amálie je první z pilotních projektů Centra pro vodu, půdu a krajinu. Následovat bude lesní krajina a urbanizovaná. Centrum také rozvíjí spolupráce s dalšími subjekty. Nově je členem platformy Czech Smart City Cluster, kde je lídrem sekce věnující se otázkám spojeným s životním prostředím. Spolupráce se navazují i s některými kraji, jako je například Středočeský či Pardubický. V letošním roce se také odborníci z centra chystají na výzkumnou misi do Volcani Center v Izraeli.
Přečtěte si také |
Větrná eroze je nenápadná, ale vážná hrozba pro všechna naše pole, říká Jan Vopravil
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanuOnline diskuse
Všechny komentáře (14)
Miroslav Vinkler
5.6.2019 13:02Tato práce a navazující projekty by měly dostat absolutní přednost u státních orgánů i dotačních příspěvků z rozpočtu.
Myslím si, že časově jsme ale hodně pozadu, tato řešení by se měla prosazovat na úrovni všech regionů ČR pod krajskými úřady, jako budoucí vzory pro lokální projekty.
František Dvořák
5.6.2019 13:17Miroslav Vinkler
5.6.2019 13:32 Reaguje na František DvořákTakže - začínáme z bodu 0 , a to ještě v době kdy razantně vysycháme.
Karel Zvářal
5.6.2019 17:41
Katka Pazderů
5.6.2019 18:20Prostě: nechme krajinu být, a všude bude chytrá krajina. Příroda tvoří, člověk se jen opičí.
František Dvořák
5.6.2019 18:38 Reaguje na Katka PazderůKarel Zvářal
5.6.2019 19:52Miroslav Vinkler
5.6.2019 20:45 Reaguje na Karel Zvářalhttps://cvpk.czu.cz/cs/
Karel Zvářal
5.6.2019 21:29Jaroslav Štemberk
6.6.2019 00:03Pokud ne, je to slepá ulička.
Jan Škrdla
6.6.2019 18:26 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkOtázka by měla být nastavena tak, jestli se taková krajina vyplatí po započtení externalit, jako je míra eroze, zadržování a kvalita vody, biodiverzita, nebo rekreační potenciál.
Zemědělství by nemělo být jen o přímém zisku a nemělo by platit po nás potopa.
