https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krajina-ktera-zvladne-zmeny-klimatu-cesti-vedci-testuji-chytrou-krajinu-amalii
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krajina, která zvládne změny klimatu? Čeští vědci testují chytrou krajinu Amálii

5.6.2019 10:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Protierozní zábrana.
Protierozní zábrana.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zmek / Česká zemědělská univerzita
V lokalitě Amálie v blízkosti Lán se rodí funkční chytrá krajina adaptovaná na klimatickou změnu a podmínky roku 2030+. Cílem projektu Centra pro vodu, půdu a krajinu při ČZU (CVPK) je vytvořit a otestovat pilotní chytrou krajinu, která by se mohla stát vzorem pro konkrétní oblasti nejen na území ČR, ale i v dalších místech Evropy. Informuje o tom Česká zemědělská univerzita.
 

Retenční nádrže, mokřady, rybníky, moderní zavlažovací systémy a celá řada tradičních i zcela nových agrotechnických opatření, která jsou doprovázená využitím moderních technologií, charakterizují probíhající činnosti a plány pilotního projektu Centra pro vodu, půdu, krajinu v lokalitě Amálie.

Oblast o velikosti přibližně 500 hektarů vymezená povodími Brejlský potok a Králův luh se proměňuje v historicky první tzv. chytrou krajinu.

„Situace se suchem je velmi vážná. Musíme k problému přistupovat systematicky, abychom krajinu dostali do formy, která velmi tvrdým dopadům klimatické změny odolá,“ popisuje rektor ČZU a zároveň hlavní koordinátor CVPK Petr Sklenička.

Na Amálii, která spadá pod správu Školního zemědělského podniku ČZU, vzniká ucelený systém prvků pro adaptaci zemědělské krajiny umožňující udržitelné využití vodních zdrojů za současné optimalizace produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny.

Chytrá krajina Amálie
Chytrá krajina Amálie
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zmek / Česká zemědělská univerzita

Mezi nejnovější kroky patří vytvoření tří pokusných parcel, na kterých se bude ověřovat protierozní účinnost a schopnost infiltrace povrchové vody při pěstování čiroku.

„Ve spodní části pokusných ploch jsme instalovali protierozní zábranu, která slouží k usměrnění povrchového odtoku k tzv. Parshallovu žlabu, který měří průtok vody,“ vysvětlil Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, který na projektu spolupracuje.

Sestavena také byla koncepce páteřní sítě monitoringu. „V obou povodích – Karlově luhu i Brejlském potoce – instalujeme meteorologické stanice a měrné přelivy. Na povodích tak budeme monitorovat povrchový odtok říční sítě,“ uvedl Petr Máca, člen CVPK.

V současnosti se také provádějí pravidelné odběrové kampaně kvůli hodnocení hydrochemických ukazatelů stavu vody v tocích. „Toto pravidelné dlouhodobé sledování je především zaměřeno na posouzení vlivu mokřadů a vodních nádrží na kvalitu vody,“ připomněl Jan Vymazal z CVPK. Na celém území proběhla analýza drenážních systémů. V přípravě je také hydrogeologický průzkum a sledovací vrty, které budou sloužit k monitoringu hladiny podzemní vody.

Do chytré krajiny patří i mokřady.
Do chytré krajiny patří i mokřady.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zmek / Česká zemědělská univerzita

Prováděná měření jsou pouze vstupními kroky k zavádění funkčních opatření. V současné době započaly přípravy na revitalizaci stávajících mokřadů, vodních nádrží a drenážních systémů a výstavbu minimálně dvou nových vodních nádrží a mokřadů. Na ně navazují nádrže pro využití akumulovaných vod pro následné využití například pro závlahy.

Chytrá krajina Amálie je první z pilotních projektů Centra pro vodu, půdu a krajinu. Následovat bude lesní krajina a urbanizovaná. Centrum také rozvíjí spolupráce s dalšími subjekty. Nově je členem platformy Czech Smart City Cluster, kde je lídrem sekce věnující se otázkám spojeným s životním prostředím. Spolupráce se navazují i s některými kraji, jako je například Středočeský či Pardubický. V letošním roce se také odborníci z centra chystají na výzkumnou misi do Volcani Center v Izraeli.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.6.2019 13:02
Jedná z mála věcí, kterými se můžeme pochlubit. Když jsem asi před pěti lety poprvé četl o konceptu chytré krajiny (prof.Sklenička) ani mě nenapadlo, že bude tak rychlý a tyto myšlenky prosadí do praktické činnosti v krajině.
Tato práce a navazující projekty by měly dostat absolutní přednost u státních orgánů i dotačních příspěvků z rozpočtu.

Myslím si, že časově jsme ale hodně pozadu, tato řešení by se měla prosazovat na úrovni všech regionů ČR pod krajskými úřady, jako budoucí vzory pro lokální projekty.

Odpovědět
FD

František Dvořák

5.6.2019 13:17
Velmi chytrou krajinu, odolávající suchu a různým nepříznivým klimatickým jevům, vymysleli již naši předci a prapředci. a to tím, že v krajině na půdách vynalezli systémy vhodného hospodaření, které v současnosti byly totálně rozmetány.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.6.2019 13:32 Reaguje na František Dvořák
Podepíšu, a právě v tom je ten problém. Vesnice,jako sociální a agrární centra venkova zmizely - zde míním uspořádání krajiny a lidský potenciál,který krajinu uměl spravovat.
Takže - začínáme z bodu 0 , a to ještě v době kdy razantně vysycháme.
Odpovědět
ig

5.6.2019 15:00
U nás kousek od baráku teď zase testují tzv. hloupou krajinu Andrej.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.6.2019 17:41
Když pominu fakt, že dnes se téměř každý marketingový produkt pyšní názvem chytrý, vítám tento miniprojekt, i když je to taková kapka v moři. K poznámce od ig bych dodal, že název hloupá krajina je ještě diplomatický eufemismus. O mně je známo, že už dávno si neberu servírky, takže bych dnešní krajinu pojmenoval slovem začínajícím na "i", navzdory tomu, že dnešní zlatokopové mají k dispozici zprávy od moudrých pedologů a mohou používat chytré technologie, jako např. satelitní snímky. Jenže s tím se oni evidentně netrápí, hlavní je, že to (zatím) sype...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.6.2019 18:20
Super. Kdyby nebylo prof. Jiřího Petra, někdejšího rektora a člena Katedry rostlinné výroby, nebyla by žádná Amálie. Již prakticky před třiceti lety tam byla založena experimentální ekologická farma, a proto se tam teď projevují ty výsledky nazvané "chytrá krajina".
Prostě: nechme krajinu být, a všude bude chytrá krajina. Příroda tvoří, člověk se jen opičí.
Odpovědět
FD

František Dvořák

5.6.2019 18:38 Reaguje na Katka Pazderů
Ano. Souhlasím. A potraviny dovážejme z Afriky a Jižní Ameriky, kde to devastujeme. A u nás založme všade Amalii.
Odpovědět
ig

5.6.2019 19:04 Reaguje na František Dvořák
Proč ne? Jsme vyspělá průmyslová země, pokud si za své průmyslem vydělané peníze dokážeme takto koupit lepší krajinu, bude to výhodnější než se montovat do intenzivního zemědělství.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.6.2019 19:52
No, řek bych, že tak nějak vypadá opíjení rohlíkem. Když se podívám do mapy, je tam sice nějaká liniová zeleň, hájky, ale minimálně polovina polí je holých, tzn. osetých "žlutým zlatem" pro bioplynky. Vím o mnoha jiných krajinách, které jsou hezčí a přívlastkem chytrá nikoho nedráždí. Zřejmě nějaký dobře napsaný projektík k čerpání dotací...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.6.2019 20:45 Reaguje na Karel Zvářal
Takhle to není. Něco málo o tom vím - zkuste se podívat na :
https://cvpk.czu.cz/cs/
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.6.2019 21:29
Tak v chytré krajině si dovedu představit ledasjaká opatření, ale plastová protierozní folie mezi ně určitě nepatří. Jako žabolam dobré, jinde v přírodě nebrat! Izraelský způsob zavlažování budiž, ale tak na suché jižní Moravě. Byl jsem pro zvýšení vodní hladiny Novomlýnských nádržích, pro ptáky na hnízdění mohou vybudovat plovoucí ostrůvky. Ta krajina je tam relativně plochá, tam eroze příliš nehrozí, stejně tak i srážkové poměry jsou vyhovující. Podobné experimenty potřebujeme, ale na problémovějších místech za účelem srovnávací studie, tj. mít sousední plochy bez těchto opatření.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

6.6.2019 00:03
Vyplatí se takovou chytrou krajinu budovat soukromým vlastníkům pozemků za vlastní peníze?
Pokud ne, je to slepá ulička.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.6.2019 18:26 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Zásadní problém je v tom, že zemědělci (i ti konvenční) negenerují zisk pouze z vlastního hospodaření, ale jsou příjemci dotací. Takže to co dnes předvádí, nedělají jen za své.

Otázka by měla být nastavena tak, jestli se taková krajina vyplatí po započtení externalit, jako je míra eroze, zadržování a kvalita vody, biodiverzita, nebo rekreační potenciál.

Zemědělství by nemělo být jen o přímém zisku a nemělo by platit po nás potopa.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.6.2019 10:56 Reaguje na Jan Škrdla
Souhlasím s vámi, ale když se řekne a), je třeba vždy dodat i to b), a to je, že za krásnou krajinu si musí lidé tvrdě připlatit-a je v podstatě jedno, jakou formou, nebo to musí udělat stát, a protože ten, jak známo, vybírá daně, tak ve výsledku je to stejné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist