Krkonošský národní park slaví 60 let od založení. Nejstarší park v ČR čelí změně klimatu i masové návštěvnosti

Nejstarším a zřejmě také nejznámějším národním parkem v Česku je Krkonošský národní park (KRNAP), od jehož vzniku právě dnes 17. května uplynulo 60 let. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP jednu z největších chráněných přírodních oblastí ve střední Evropě.

Krkonošský národní park je nyní podle svého vedení v dobré kondici. "Za dobu své existence KRNAP překonal řadu milníků, od výstavby velkokapacitních rekreačních objektů, odborovou rekreaci přes imisní kalamitu, rozvoj sjezdového lyžování až po boom apartmánového bydlení. Přes všechny tyto negativní vlivy se daří udržovat vzácnou krkonošskou přírodu v dobrém stavu," řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Park patří se 13 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky na světě. Obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny proto představuje pro Správu KRNAP denně ohromnou výzvu, uvedli jeho zástupci.

V české části národního parku se na rozdíl od části polské za vstup neplatí. Z průzkumu veřejného mínění, které si nechala na toto téma nedávno zpracovat Správa KRNAP, přitom vyplynulo, že dvě třetiny dotázaných by zpoplatnění vstupu ve výši 30 korun na osobu a den na území národního parku podpořily. "Na území českých národních parků vstupné vybírat možné není, neumožňuje to platná legislativa," uvedl Drahný.

Směřování národního parku je vepsáno do Zásad péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo i do společné česko-polské Strategie péče o KRNAP a KPN. "Jde o to, aby se krkonošská příroda dokázala nejen ubránit pokračujícím tlakům souvisejícím s velmi vysokým tlakem návštěvnosti nebo ještě lépe najít cesty, jak tyto tlaky mírnit. A také hledat cesty, jak se vypořádat, adaptovat, na pokračující změnu klimatu při zachování zásadních přírodních hodnot Krkonoš. To jsou největší výzvy do budoucna," řekl ČTK Drahný.

KRNAP byl vyhlášen především k ochraně arkto-alpinské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktických rašelinišť, rozsáhlých lesních porostů a horských květnatých luk.

Unikátní mozaika horských ekosystémů v Krkonoších je někdy pro svou podobu se Skandinávií označovaná jako ostrov tundry uprostřed Evropy.

Nařízení o vzniku parku schválila československá vláda 17. května 1963. Historie ochrany tamní přírody však sahá ještě hlouběji do minulosti. První rezervaci vyhlásil hrabě Jan Nepomuk Harrach v Labském dole na Strmé stráni už v roce 1904. KRNAP se rozkládá na 55 000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Na severu sousedí s polským Karkonoskim Parkem Narodowym založeným v roce 1959.

V roce 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO. KRNAP i jeho polský protějšek jsou i certifikovaným přeshraničním parkem v programu celoevropské asociace Federace EUROPARC. Na území KRNAP se nacházejí rašeliniště, zařazená do seznamu světově významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.

Roste zde kolem 1300 druhů rostlin (včetně endemitů jako jeřáb krkonošský či zvonek krkonošský) a žije přes 400 druhů obratlovců. Krkonošské klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské. Pohoří jsou dokladem značného geologického stáří, o čemž svědčí ledovcové kary, jezera či morény.

Ochranu parku zabezpečuje Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí, která spadá pod dohled ministerstva životního prostředí. Věnuje se řadě odborných, vědeckých a mezinárodních aktivit. Pod patronací má například i činnost Krkonošského muzea ve Vrchlabí, které vzniklo již v roce 1883. Správa KRNAP je členem několika mezinárodních institucí, jako například Federace evropských národních a přírodních parků či Světového svazu ochrany přírody.

Od července 2020 je území KRNAP rozděleno na čtyři zóny péče, jde o zónu přírodní (A), zónu přírodě blízkou (B), zónu soustředěné péče o přírodu (C) a zónu kulturní krajiny (D). Zóna přírodní má 7328,5 hektarů (20,2 procenta území KRNAP), zóna přírodě blízká má 8097,3 hektarů (22,3 procenta území KRNAP), zóna soustředěné péče 20.730,3 hektarů (57 procent území KRNAP) a zóna kulturní krajiny 196,1 hektaru (0,5 procenta území KRNAP). Do té doby bylo území národního parku rozděleno do tří zón ochrany.

Zonace péče nemá vliv na pohyb osob na území národního parku. Pohyb osob nově usměrňují tzv. klidová území. V současné době jich je vyhlášeno osm. Tam, kde jsou klidová území vyznačena, je možné pohybovat se pouze po značených cestách. Klidová území zahrnují 22,2 procenta území KRNAP a většinou kopírují hranice původní první zóny ochrany.

Správa KRNAP si letos výročí založení připomíná řadou akcí. Jednou z hlavních událostí bude na podzim otevření nového návštěvnického centra KRNAP v areálu bývalého kláštera ve Vrchlabí. Náklady včetně vybudování expozice přesáhnou 285 milionů korun bez DPH. Evropské a další dotace mají činit přes 80 procent uznatelných nákladů. Za posledních 30 let jde o největší jednorázovou investici do jednotlivého objektu Správy KRNAP. Nová interaktivní expozice, která bude součástí centra, nahradí původní, otevřenou na jaře 1984.

---

reklama

---