KRNAP: Způsob hospodaření v národních parcích není příčinou požárů

Způsob hospodaření v národních parcích není příčinou rozsáhlých lesních požárů, viníkem je většinou nezodpovědné chování některých návštěvníků. ČTK to řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Reagoval tak mimo jiné na spekulace o tom, zda a nakolik má na rozsahu požáru v Národním parku České Švýcarsko na Děčínsku podíl to, že v lesích tam zůstalo velké množství dřeva po kůrovcové kalamitě. V Českém Švýcarsku hoří od neděle. V Čechách platí výstraha před nebezpečím vzniku a šířením požárů. Požár v Českém Švýcarsku policie vyšetřuje pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti.

"Rizikem požárů v národních parcích obecně není příroda, ale člověk. Prokazatelných případů, kdy požár vznikl třeba od blesku, je u nás málo. V drtivé většině případů má podíl na vzniku požárů člověk, ať je to neuhašené ohniště, odhozený nedopalek nebo jako lupa působící odhozená skleněná lahev," řekl Drahný.

Že by v Krkonoších nastala podobná situace jako v Českém Švýcarsku, je podle Drahného prakticky nereálná. Je to dané řadou specifik Krkonoš. "Charakter těchto území je v mnohém odlišný. Krkonoše jsou vlhčí, vodnatější než vysušené pískovcové skály, kde jsou dopady sucha citelnější. Svoji roli hrají také odlišné typy lesů v obou oblastech, ale i dostupnost hor," řekl ČTK Drahný.

Uvedl, že Správa KRNAP má nastavené pro případ požáru předem dané postupy, vypracované krizové plány, konají se cvičení s hasiči. "Hasiči mají najeté přístupové lesní cesty. Rozdíl je u nás i v tom, že nejde o úzké lesní cesty jako v soutěskách. V Krkonoších máme mnoho širokých cest určených k obhospodařování lesa, které jsou využitelné k jakýmkoliv zásahům v terénu," řekl ČTK Drahný.

Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Rozloha lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 000 hektarů. Jsou domovem více než 60 druhů dřevin, převažuje smrk ztepilý.

Hospodaření v lesích KRNAP je založeno na přirozené obnově místo umělých výsadeb. "Řídíme se schválenými lesnickými plány. Část mrtvé dřevní hmoty necháváme v lese, ostatně je to parametr, pro který jsme certifikováni prestižním certifikátem FSC (Forest Stewardship Council), který potvrzuje, že ve zdejších lesích hospodaříme k přírodě šetrným způsobem. Z podstaty věci les v národním parku nikdy nebude tak uklizený jako nějaký lesopark za městem," řekl ČTK Drahný.

Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku v minulých dnech uvedli, že léta upozorňovali na to, jaké nebezpečí kůrovcem poničené dřevo ponechané v lesích představuje. Míní, že to rozsah požáru zvýšilo a komplikuje to nyní i jeho hašení. Mluvčí správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov ale ČTK již dříve řekl, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. "Je relativně jedno, jestli tam budou kmeny stromů nebo holina, protože hrabanka je tam pořád a dobře hoří," uvedl. Dodal, že po obou stranách silnice ze Hřenska do Mezní Louky byly vykácené pruhy a ani toto opatření rozšíření požáru nezabránilo.

I strážci a lesníci Správy KRNAP nyní věnují zesílenou pozornost požárním rizikům. Minulý týden, ještě před požárem v Českém Švýcarsku, Správa KRNAP veřejnost upozornila na neobvykle sucho a zvýšené riziko požárů a vyzvala návštěvníky, aby si všímali svého okolí a hlásili jakýkoli zárodek možného požáru.

Rozsáhlé požáry ve v Krkonoších nejsou časté, poslední zasáhl roku 2018 Labskou louku na hřebenech na ploše asi 30 hektarů. Příčinou byl zřejmě lidsky faktor.

---

reklama

---