https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krnovsky-pamatny-buk-stary-az-200-let-je-bezpecny-prosel-zkouskou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krnovský památný buk starý až 200 let je bezpečný, prošel zkouškou

15.12.2021 00:35 | KRNOV (ČTK)
Památný dub a buk na Náměstí míru v Krnově.
Památný dub a buk na Náměstí míru v Krnově.
Foto | Tadeáš Bednarz / Wikimedia Commons
Až 200 let starý památný buk na náměstí Míru v Krnově je pro své okolí bezpečný. Podle odborníků nehrozí, že by se vyvrátil ani přes to, že jeho kořenový systém před několika lety napadl škůdce. Stabilitu stromu prokázaly tahové zkoušky, řekla mluvčí krnovské radnice Dita Círová.
 

Buk lesní na náměstí Míru byl vyhlášen památným stromem v roce 1994. Jeho stáří je odhadováno na 150 až 200 let. Je vysoký 22 metrů, obvod kmene ve výšce 1,3 metru je 374 centimetrů. Na kořenech stromu se ale už řadu let objevuje dřevokazná houba vějířovec obrovský, která má vliv na vitalitu dřeviny. Proto město od roku 2016 nechává stabilitu stromu pravidelně testovat tahovými zkouškami.

"Vějířovec obrovský má vliv na vitalitu dřeviny. Hodnota stability vycházející z provedených testů se ale od roku 2016 liší jen v řádech procent. Ani v letošním roce nedošlo k radikální změně. Z měření vyplývá, že bezpečnostní faktor se od roku 2019 snížil o 14 procent,“ říká Dušan Martiník z oddělení komunálních služeb. Vějířovec obrovský nejčastěji parazituje na kořenech a bázích kmenů přestárlých buků. Houba způsobuje bílou intenzivní hnilobu kořenů a hrozí riziko vyvrácení dřeviny.

Tahová zkouška spočívá ve zjištění mechanického chování stromu. Strom je uměle zatížen pomocí lanového navijáku upevněného k jinému stromu nebo k dostatečně těžkému vozidlu. Strom je zatěžován ve dvou na sebe kolmých směrech.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2021 07:05
https://www.youtube.com/watch?v=ocvhUBh9Gz0
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.12.2021 08:16 Reaguje na Karel Zvářal
To jste tu diskusi hezky uvedl.
Mám dotaz z vašeho ranku: Je vám známo něco o tom, že by ptáci preferovali krmítka podle jejich barvy? Abych to vysvětlil, máme tři ktrmítka, dvě jsou "standartní" domky bez stěn, třetí jsem vyrobil ze starého kýblu (červeného) od primalexu. Zatímco u prvních dvou se to jen hemží, na tom červeném se objeví jenom semtam nějaká sýkorka - je možné, že je odrazuje ta barva?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.12.2021 08:58 Reaguje na Jakub Graňák
Jestli se mohu vmísit do diskuse, tak podle mě ta barva vliv má. Když byly naše děti ještě malé, stavěl jsem krmítko, aby přes balkónové dveře mohli naši haranti sledovat krmící se ptactvo. Udělal jsem ho ze dřeva, v přírodní barvě a evidentně dost festovní, protože dodneška funguje. Spolužačka našeho syna doma otravovala, že chce krmítko taky, tak se její otec přišel inspirovat a postavil krmítko taky. Sice menší, což by zase tak nevadilo, ale natřel ho na červeno. Synova spolužačka si pak u nás opakovaně stěžovala, že i když tam ptáčkům sypou samé dobroty, ani jeden tam nezalétl. Tak se chodila dívat k nám. A protože jsem huba nevymáchaná, dost jsem jejího otce znectil, když jsem mu řekl, že to se to šetří na nové auto, když záměrně natře krmítko na červeno, aby tam nelítali ptáci a hrstka slunečnice mu tak vydrží klidně i deset let.
Odpovědět
Pe

Petr

15.12.2021 09:59 Reaguje na Jakub Graňák
Já bych řekl, že ptáci se při hledání potravy orientují podle barvy. Očima ptáku červená barva znamená něco kvetoucího, kde nic zralého ke snědku ještě není a netřeba tam hledat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.12.2021 15:04 Reaguje na Petr
"Všechno" ovoce je ve stádiu zralosti červené, stejně tak šípky, hložinky...
Odpovědět
Pe

Petr

15.12.2021 16:06 Reaguje na Jakub Graňák
To je pravda. Tak jim tedy vadí něco jiného.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2021 11:30 Reaguje na Jakub Graňák
Dělaly se pokusy s barvou hnízdních budek, a tam vyplynulo, že ptákům nepřirozená barva nijak nevadí. U těch krmítek bude spíše záležet na umístění, ptáci preferují blízkost keřů, kam se mohou ukrýt před útokem krahujce. Lidé mají často krmítka jak pěst na oko (na holé zdi činžáku), kde je krahuj snadno dožene a uchvátí. A sýkorka si vletí i do kýblu pro jedno zrníčko, ale vrabci, zvonci, čížci... v něm sedět nebudou, nemají v uzavřeném prostoru přehled.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.12.2021 12:39 Reaguje na Karel Zvářal
na zvýšení přitažlivosti krmítka stačí pod to krmítko pověsit nějaké "roští", třeba pár spodních haluzí z koupeného vánočního stromečku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.12.2021 15:02 Reaguje na Karel Zvářal
Hmm, tak tím to asi bude, ta červená není z vrchu krytá větvema, ty dvě další visí na stromech, takže jsou zvrchu chráněné. Díky
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2021 15:20 Reaguje na Jakub Graňák
Kdysi, jak jsem u nás čistil mezi bloky hnízdní budky, tak pán, co má na okně krmítko, vyšel na balkon a dramatickým tónem mi oznámil, že "zjistil, že ti ptáci mají STRACH". Na krmítka se zaměřuje i poštolka, nejen krahuj, a jak dlouho nic nelítá, tak kouknu z okna, a když nic nevidím, zamávám smetákem, a hned se z haluze zhoupne šedý stín a nízkým letem zmizí. Číhá tam celkem pravidelně, některý rok zalezují i 3-4 krahuji, a to je potom na početnosti znát. Takže kromě potravy zajímá ptáčky i úkryt, kam můžou před krahujcem uhnout. On v těch hustších větvích musí brzdit, a to je pro ně šance nenechat se chytit.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist