Kružberk, nejstarší přehrada v Moravskoslezském kraji, dál splňuje všechny nároky

Vodní nádrž Kružberk na řece Moravici na Opavsku je nejstarší přehradou v Moravskoslezském kraji. V provozu je už 60 let, díky nedávné komplexní rekonstrukci ale nadále splňuje všechny podmínky pro bezpečné fungování. Objem přehrady je 35,5 milionu metrů krychlových a současný odběr vody pro vodárenské účely se tam pohybuje okolo 900 litrů za sekundu. ČTK to řekla Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který se stará o vodní toky a vodní díla na území Moravskoslezského a částečně i Olomouckého kraje.

První plány na výstavbu vodní nádrže u Kružberku na řece Moravici na Opavsku vznikly již počátkem 20. století. Přípravy stavby však přerušily první a posléze i druhá světová válka. K projektu se bylo možné vrátit až v roce 1948, kdy se počítalo s převážně energetickým využitím stavby. Původně se nádrž stavěla hlavně kvůli zásobování průmyslu v ostravsko-karvinské aglomeraci užitkovou vodou. Vzhledem ke stěhování množství lidí do tamních nových sídlišť se ale přehrada ještě během stavby v 50. letech minulého století stala zdrojem ne průmyslové, ale pitné vody. Dosud patří ke klíčovým zdrojům Ostravského oblastního vodovodu, který spolu s přehradami Šance a Morávka zásobuje vodou téměř 1,2 milionu obyvatel. Přehrada také pomáhá snižovat povodňové vlny na řekách Moravici a Opavě. Naplněna byla v roce 1957, do trvalého provozu byla uvedena 13. září 1960.

Účelem stavby, kolem které je rozsáhlé pásmo hygienické ochrany, je krom dodávek vody do úpravny u Vítkova a zásobování průmyslu i výroba elektrické energie a ochrana proti povodním a regulace průtoku na Moravici. Téměř 35 metrů vysoká betonová hráz vytvořila jezero dlouhé devět kilometrů o rozloze 280 hektarů a objemu až 35,5 milionu m3 vody.

Před třemi lety nádrž Kružberk prošla rekonstrukcí za zhruba 80 milionů korun bez DPH. Opravovaly se mimo jiné části hráze, které už byly na hranici životnosti.

Vodní díla, tedy přehrady, nádrže, poldry, jezy či ochranné hráze, jsou pod neustálou kontrolou. "Základním předpokladem fungování všech vodních děl je jejich bezpečnost. Cílem modernizace a soustavným prováděním technicko-bezpečnostního dohledu na přehradních hrázích je zvyšovat jejich bezpečnost, a předcházet tak případným poruchám," uvedla mluvčí povodí.

Na vodních dílech se sleduje například průsakový režim nebo případné deformace stavby a podloží, ale i jejich okolí, narušení břehů nebo sesuvná území v nádržích. Právě na nejvýznamnějších přehradách je systém měření nejrozsáhlejší.

"V současnosti jsou výsledky měření technicko-bezpečnostního dohledu přenášeny na pracoviště vodohospodářského dispečinku Povodí Odry s nepřetržitým provozem a následně jsou vyhodnocovány," řekla Vlčková.

Podnik už kromě Kružberka komplexně zrekonstruoval i vodní díla Těrlicko a Šance, v příštích dvou letech se bude opravovat a modernizovat nádrž Morávka na řece Morávce v Beskydech a po ní v letech 2023 a 2024 vodní dílo Baška na Baštici. "Ve výhledu je připravována rekonstrukce přehrady Olešná. Dokončením rekonstrukce posledně jmenované přehrady bude zajištěn bezpečný provoz všech přehrad provozovaných Povodím Odry za extrémní, takzvané desetitisícileté povodně," dodala Vlčková.

V letech 1987 až 1997 byla o něco výše proti proudu Moravice vybudována druhá přehrada Slezská Harta, která tvoří s Kružberkem kaskádu.

---

reklama

---