https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kujavy-obnovi-zaniklou-polni-cestu-vysadi-tam-alej-se-125-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kujavy obnoví zaniklou polní cestu, vysadí tam alej se 125 stromy

16.7.2023 02:14 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Místní lidé spolu s ochránci přírody a zástupci farnosti vysadí v listopadu v Kujavách na Novojičínsku stromořadí, v němž bude 97 hrušní a 28 dubů, a obnoví tak starou polní cestu. Kujavy zvítězily v letošní výzvě na organizaci výsadbové akce Alej svobody, která se snaží o uzdravení krajiny a symbolický návrat svobody. Za Nadaci Partnerství, která akci podporuje, to sdělil David Kopecký.
 

"Alej obnoví zaniklou polní cestu, která spojovala malebný kostelík s pěšinou podél Pustějovského potoka. Rozdělení polí na menší celky poskytne útočiště místním obyvatelům, jak lidem, tak zvířatům," uvedl Kopecký.

Krajinu v okolí Kujav podle Nadace poškodily v minulém století necitlivé zásahy. "Dodnes nese stopy neproniknutelných monokultur, které nahradily drobná pestrá políčka z dob první poloviny 20. století. Chemické látky a dřívější zemědělské praktiky poškodily půdu. Místní cesty a meze s řadami stromů byly zcela zlikvidovány, čímž obyvatelé přišli o svobodný přístup do okolní krajiny," uvedl Kopecký.

Starosta Michal Dresler (Za naše Kujavy) uvedl, že se obec snaží o obnovu krajiny do podoby první poloviny 20. století. K obnově staré polní cesty získala souhlas farnosti, která je majitelem sousedního pozemku. "Do budoucna je možné zde při vzájemné spolupráci vybudovat křížovou cestu. Věříme, že si místo naši občané i jiní návštěvníci oblíbí a opět po mnoha letech budou mít možnost poznávat krásy kujavské krajiny, a to třeba také díky revitalizaci Pustějovského potoka, na který alej navazuje," uvedl Dresler.

Vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost Anna Poledňáková uvedla, že výsadby se tradičně účastní na 500 dobrovolníků. "Obnova polí, kopců a potoků je náročný proces, podobně jako napravování křivd v lidských osudech. Prostřednictvím podpory takových komunitních záměrů chceme v Nadaci Partnerství pomoci podpořit spolkový život na českém, moravském a slezském venkově," uvedla Poledňáková. Výsadby alejí pořádá Nadace Partnerství od roku 2018.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2023 06:46
1* Pochvala za výběr stromů, např jasany a břízy jsou o ničem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.7.2023 08:09 Reaguje na Karel Zvářal
Lípa by nevadila.
Odpovědět
va

vaber

16.7.2023 08:04
to chtějí u nás udělat taky a vznikne alej, kde budou sekat trávu rotační sekačkou a možná i asfaltová pěšinka,
nyní je tam potůček,cesta zarostlá křovím ,kam lidi chodit nemohou,
co je asi pro přírodu lepší,
jaký má smysl obnovovat cesty po kterých budou proudit davy do krajiny, to má být pomoc přírodě?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.7.2023 08:10
Vysadí a budou trvale udržovat ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2023 09:50
Budiž. Souhlas, ale myslete na vzdálenost od té cesty a polí, pokud na nich
jezdí zemědělská technika. U nás je taková nová alej taky i s těmi hrušněmi
a duby(asi nový trend hlavně u hrušní trpících na rzivost). Už se rozrostly
a větve směrem do silnice jim "ořezává" zemědělská technika. Duby jsou pro
mnohé aleje nevhodné kvůli velikosti koruny, která v dospělosti zastíní
okolní pole a kořenový systém vyčerpá z pole vodu a živiny. Pokud ale ti
vlastníci polí s alejí souhlasí, tak není co kritizovat. Já osobně bych
ale preferoval i keřové patro z hlohů, šípků, trnek a mirabelek a ubyly
by jim starosti s kosením trávy mezi stromy.
Odpovědět
Pe

Petr

16.7.2023 10:08 Reaguje na Břetislav Machaček
No proto se to dělá, aby bylo v krajině aspoň trochu stínu a ochrany proti slunci, které vše spálí a vysuší, a aspoň trochu životního prostoru i pro něco jiného živého.
Letos na jaře pršelo a psalo se, že ČR má doplněné zásoby vody, které přes léto vystačí a sucho že nebude. A stačilo pár dní slunce (včera bylo 38 stupňů) a všude je to jako na poušti. Takže: Jen víc a houšť stromů. A na "rady" lidí, kterým stromy vadí, protože stíní a mají větve, nehleďme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2023 14:28 Reaguje na Petr
Krajinu sice ochlazuje stín stromů, ale jejich odpar vody je
například proti obilnému poli, či trávě násobný. Stromy ale
potřebujeme, o tom žádná, Pouze je třeba přihlížet k tomu,
aby tam bylo dost vody i pro ně. Ty jarní předpovědi byly
o množství vody, pokud bude průběžně stále doplňována těmi
průměrnými srážkami, ale to se místy neděje. Problém je ale
v zádržnosti vody v celém sloupci půdy a ta je velmi špatná. Ornice postrádá organiku zadržující i slabé srážky a nižší
vrstvy jsou místy zasolené hnojivy a stávají se obousměrně
nepropustné. Pokud něco propouštějí, tak je to výhra, ale
propustnost přes ty vrstvy kdysi dokázaly dělat pícniny,
které na rozdíl od kukuřice a obilnin koření hluboko. O
vojtěšce se kdysi tvrdilo, že koření i 10 metrů hluboko
a tak si vodu i živiny najde i tam . Navíc, když odumře,
tak po jejich kořenech vznikají kapiláry pro průsaky té
vody nahoru a dolů. Takže já organice a pícninám fandím
více, než plytkým tůním a vysychajícím močálům. Ty už jsou
mnohde pouze rozpraskanou pastí pro vodní živočichy, kteří
se v nich rozmnožili a zůstali na suchu. Tůň by měla mít
napojení na stabilní zdroj vody a nebýt pouze kaluží na
nepropustné půdě. Totéž platí i pro velké stromy, které
nemohu chtít někde, kde nebudou mít dost vody a živin pro
svůj růst. Přání je věc jedna a podmínky pro růst věc
druhá. Na bývalé skládce inertního odpadu( stavebná suť
a podloží z opravy železnice) před léty opakovaně město
provedlo výsadbu stromů do půlmetrové vrstvy ornice a
jílovité podornice. Za dešťů tam stojí kaluže vody a za
sucha usychají i několik let zakořeněné stromy. Prostě
zpackaná rekultivace a nevhodné dřeviny pro takovou
lokalitu. Záruka ale trvá a letošní náhradní výsadba už
je ze dvou třetin zase suchá. Má toto význam? Nenechat
to tak a nekosit tam s travou i semenáče, ze kterých
možná něco přežije. Vnucovat přírodě něco, co tam není
schopno přežít je hloupost. U alejí platí totéž a aby
je pak někdo nemrzačil ořezem a nepřeorával jim kořeny.
Odpovědět
Pe

Petr

16.7.2023 15:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Nechápu proč tu pořád někdo píše o odparu stromů. Ano, odpar stromu proti trsu trávy je násobný, jenže o to nejde, jde o odpar z půdy. Odpar nekryté půdy je větší, než odpar půdy v rostlinami. A odpar půdy s trávou je větší než odpar půdy se stromy. Kdyby to tak nebylo, stromy by nemohly existovat. Ale existují. A co víc - v lese najdeme potok, tůň, nebo i jen louži ještě dlouho potom, co je pole už vyschlé na troud. A chladno jak tam je...
Už jsem tu víckrát nabízel k jednoduchému pokusu těm, kdo vidí ve stromech jen spotřebiče vody - která půlka zahrady uschne dřív, posekaná, nebo neposekaná?
Vegetace (a čím větší, tím víc) zabraňuje odparu vody a snižuje teplotu. Tedy přesně to, co potřebujeme nejen my, ale i vše živé a celá krajina k tomu, aby se tu dalo žít.
Odpovědět
Pe

Petr

16.7.2023 16:03 Reaguje na Břetislav Machaček
A nevím proč by se měly stromy ořezávat a přeorávat jim kořeny? Copak se oře těsně u stromů? Aleje byly vždy, stromy až k poli byly vždy, les u pole byl vždy. A nikdy větve a kořeny poli a polním pracem nevadily. Jedině že by to někdo dělal naschvál. Naschvál sázel stromy půl metru od pole a naschvál oral půl metru od stromů. Ale normální lidé s tím problém nemají a v krajině existují stromy i pole společně. Musejí. Jak píšu, bez stromů se uškvaříme a uschneme. A s námi i vše ostatní.
Odpovědět
Pe

Petr

16.7.2023 16:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Pročpak asi naši předkové sázeli aleje všude kde se dalo, když tedy stromy jen spotřebovávají vodu a živiny? A nejen aleje, ale i ulice, zahrady, sady, dokonce i na každém dvorku byly vzrostlé stromy. A na každé návsi byly vzrostlé stromy. To dnes už dávno není. Stačí se podívat na staré fotky a mapy a člověk jen překvapeně kouká kolik bylo dřív všude stromů. Dnes jsou úplně všechny stromy na vesnicích vykácené. Všechny. Vesnice jsou komplet "odstromované", aby náhodou něco na někoho nespadlo, dvorky jsou vydlážděné a rozpálené, tak si lidi museli nadělat pergoly, aby měli trochu stínu. Ale nemusejí uklízet listí a vybírat ho z okapů. To na to fakt vyzráli. Návse a ulice jsou vykácené a vysekané až na hlínu, zato přibyly chodníky a dlažba. A všude vyprahlo a vedro na chcí...tí.
Odpovědět
Pe

Petr

16.7.2023 16:30 Reaguje na Petr
Copak by asi řekli hospodáří z doby třeba před 200 lety, kdyby se dostali do naší doby? Jéžišikriste co jste to udělali? Co jste to za spolek pitomců, že jste si všechny stromy vykáceli? Vždyť i ten Janek od krav ví, že bez stromů to nejde, že pod stromy je studánka a příjemný chládek...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2023 09:33 Reaguje na Petr
Napsal jste toho opravdu hodně a nebudu vám oponovat, že ty stromy nepotřebujeme, ale naopak! Potřebujeme, ale opatrně s jejich sázením tam, kde budou trpět a pouze přežívat. Aleje kolem cest měly hlavní úkol dělat stín koňským potahům a pěšákům.
Nyní se musíme zamyslet nad velikostí a četnosti jízdy formanských vozů a současné dopravy. To není možno vrátit zpět a nedivím se místy ani tomu
odporu vůči alejím kolem frekventovaných cest.
Ono to je i o údržbě stromů v alejích, která se
často zanedbává a z ní pak vyplývá i ten odpor
k alejím, kde stromy větvemi poškozují plachty
kamionů, kmeny zužují vozovku pro míjení aut
a kořeny zvedají vozovku na úroveň tankodromu.
U stromů u polí bych si dovolil poukázat třeba
na duby, kde kořenový systém takřka kopíruje korunu stromu a kam dosáhnou větve, tak tam jsou
i kořeny. Výška spodního patra větví se mění i v závislosti na množství plodů a třeba po dešti. Tehdy jsou větve tíhou plodů a vody níže, než obvykle a tehdy zasahují do průjezdného profilu silnice, či pole. Naši předci větve ořezávali
podle potřeby a na to se dnes zapomíná. Funkční
alej musí splňovat i podmínku bezpečnosti provozu
a to za všech okolností. To, že jsou větve těsně
nad vozidly po dešti neplatí a musí se na to při
ořezu myslet. Mnohde bohužel aleje připomínají
tunely u kterých průjezdný průřez upravují pouze
projíždějící vozidla a to je pak i jeden z důvodu
odporu vůči těm stromům. On ten zdravý selský
rozum musejí mít všichni. Někam ty aleje patří
a jinde je potřeba slevit třeba na keře, či novou
výsadbu posunout dál od vozovky a změnit druh
dřeviny. Nejsem tudíž odpůrcem alejí a roztroušené
zeleně, ale prosím z rozumem, aby nebyla důvodem
sporů a nebo dokonce vyvzdorovaná a nechtěná. Pak
se stane obětí vandalismu a nebo bude trpět tou
dopravou a údržbou stromů samotných. Co si mám
myslet o výsadbě polokmenů kolem silnice? Tam
mají být vysokokmeny s co nejvýše založenou korunou. Byla to pouze hloupost a nebo záměr,
jak někoho naštvat? To naši předci nedělali a
vždy se snažili, aby bylo těch sporů co nejméně.
Ano ubývá rozptýlená zeleň, ale přibývá leckde
zalesněných polí a luk. A bude přibývat při
ukončení pastvy z důvodu šíření vlků. Už dnes
ty louky zarůstají keři a mladými stromy a za
pár let z nich bude les. O osud zbytku lesů se
obávám pouze z hospodářského hlediska, ale i
ty nevhodné k efektivnímu hospodaření budou
plnit funkci lesa zvláštního určení. Zkusme se
ale zaměřit hlavně na tu zemědělskou půdu,
která zoufale potřebuje více organiky, aby mohla
lépe hospodařit se srážkami. To se neustále
zhoršuje a nezachrání to nic ostatního. Pokud
není schopno 100 ha pole zachytit v půdě srážky,
tak to 10 ha alejí a remízků nezachrání. No a ty
pole k výživě obyvatel potřebujeme a nemůžeme
je přeměnit na lesy. Čím více totiž polí ubude,
tak se na tom zbytku musí o to více intenzivněji
na půdě hospodařit. To je rozdíl mezi námi a
předky, kdy mívali sklizeň třetinovou ze stejné
plochy, ale pouze pomocí hnoje a bez chemie.
Proto byla krajina zdravější a půda byla schopna
srážky vstřebat a udržet. Můžeme se vracet i k
tomu? Zkuste si na to sám odpovědět!
Odpovědět
Pe

Petr

17.7.2023 20:04 Reaguje na Břetislav Machaček
My o alejích kolem polních cest a potřebě stromů v krajině, a vy o silnicích, zvednuté vozovce, kamionech a bezpečnosti dopravy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2023 08:53 Reaguje na Petr
Po polní cestě projíždějí kombajny a taky nákladní auta velikosti a výšky kamionu
Občas vystrčte nos ven, ať vidíte, co
sváží z polí úrodu. Už dávno to nejsou
formanské vozy a traktory s vlečkami.
Obnažený kořen na polní cestě je pak
zbaven kůry a zhoblován pneumatikami.
Nevnucujte stromy tam, kde na ně bude
za pár let žalostný pohled a budete kritizovat zemědělce, ale nikoliv sami sebe za neuváženou výsadbu.
Odpovědět
Pe

Petr

19.7.2023 16:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Stromy podél polních cest nebyly kvůli stínu pro vojska a formanské vozy. Vojáci a formani cestovali po hlavních cestách, jakýchsi tehdejších silnicích I. třídy. Aleje mezi poli a vesnicemi byly dnešní silnice třetí třídy a po nich se pohybovali místní, v naprosté většině na pole a z pole, a buď pěšky, nebo s vozem, taženým většinou kravami, v menšině koněm. Stín ale potřebovali lidé nejen na cestu, ale i na denní činnost a odpočinek. Tehdy lidé většinu času od jara do podzimu trávili na polích a loukách. No a samozřejmě chápali, že stromy udržují krajinu živou a svěží, a tím i lepší úrodu na polích.
Kombajny a nákladní auta po polních cestách , natož cestách s alejemi stromů, nejezdí. Jezdí po silnicích až k poli. Se stromy si tedy nijak nepřekážejí, stromy můžeme vesele a bez vašich obav z provozu sázet kde to jen jde. Neuvážená výsadba v podstatě neexistuje. Výsadba je vždy přínos a já si jen přeju, aby se stromů sázelo ještě mnohem víc. Vrátí se nám to tisíckrát.
Odpovědět
JC

Jitka Chmelová

2.8.2023 20:50 Reaguje na Petr
Připomínáte mi chytráky z obce, kteří zúžili ulice, protože tam zrovna žádný traktor nejel. Že se na některá pole nejde dostat vyřešili slovy: Vy si nějak poradíte.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist