Kůra stromů je důležitá při odstraňování metanu z ovzduší
Tým autorů studie Birminghamské univerzity, která byla publikována v časopise Nature a vedl ji profesor Vincent Gauci, zkoumal úroveň absorpce metanu v tropických lesích v Amazonii a Panamě, v listnatých lesích mírného pásma ve Wytham Woods v Oxfordshire v Británii a v jehličnatých lesích severního pásma ve Švédsku.
Bylo zjištěno, že úroveň absorpce metanu je nejvyšší v tropických lesích, pravděpodobně díky schopnosti mikrobů prospívat v teplých a vlhkých podmínkách.
Dříve se mělo za to, že jediným suchozemským pohlcovačem metanu je půda. Bakterie v půdě tento plyn dokážou pohlcovat a rozkládat a využívat ho jako zdroj energie. Gauci však uvedl, že tento výzkum poukázal na "pozoruhodný nový způsob, jakým stromy poskytují životně důležitou klimatickou službu".
Klimatická konference OSN (COP26), která se konala v roce 2021 ve skotském Glasgow, si mimo jiné stanovila za cíl snížit emise metanu o 30 procent do konce tohoto desetiletí. Aby se tohoto cíle podařilo dosáhnout, je podle Gauciho nutné sázet další stromy a snížit odlesňování.
Vysazování stromů se stalo klíčovou součástí taktiky v boji proti klimatické krizi.
Jiný výzkum, který byl souběžně zveřejněn v časopise Nature Climate Change, však ukazuje, že by jednotlivé země měly zvážit výhody a nevýhody výsadby stromů, protože přirozená obnova lesa je za určitých okolností nákladově efektivnější.
Přečtěte si také |
Vysadit víc stromů v lesích proti klimatické změně stačit nebude. Podle vědců by mohla pomoci asistovaná migrace dřevinJacob Bukoski, vědec z lesnické fakulty americké Oregonské státní univerzity, a jeho tým analyzovali pro účely studie údaje z tisíců zalesňovacích lokalit ve 130 zemích. Zjistili, že přirozená obnova by byla během 30 let nákladově nejefektivnější na 46 procentech zkoumaných ploch, zatímco výsadba by byla nákladově efektivnější na 54 procentech z nich.
"Obecně řečeno, můžeme nechat lesy, aby se obnovovaly samy, což je pomalé, ale levné, nebo zvolit aktivnější přístup a vysazovat je, což růst urychlí, ale je to dražší," řekl Bukoski.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
1.8.2024 07:39Naprostý souhlas.
Pavel Hanzl
1.8.2024 12:23 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.8.2024 13:30 Reaguje na Pavel HanzlPetr
1.8.2024 21:38 Reaguje na Karel ZvářalLesy sterilní a vyčištěné na hlínu jsou aksurdní a nepřirozené, mrtvé lesy, nic v nich nežije a biodiverzita jde do kopru. A hlavně - prázdné a čisté lesy nejsou schopné zadržet vodu, takže je to jako byste každý týden sekal dvoucentimetrový trávník.
Víte co opravdu potřebujeme? Aby lidé nebláznili a nešaškovali z požárů. To potřebujeme. V běžném lese totiž nedojde k požáru prakticky nikdy, takže praktikovat v nich zcela zbytečně vaše nápady je víte na co.
PS: Jsem rád, že už si neříkáte vědec. Bylo to komické. Navíc opravdový vědec hledá možnosti ke zlepšení, ne ke zhoršení. To by dělal jen barbar a necita.
Karel Zvářal
1.8.2024 22:37 Reaguje na PetrAnyr
3.8.2024 01:21 Reaguje na Karel ZvářalDo lesa - zdravého a plně "funkčního" - prostě a jednoduše biomasa patří. To je fakt, to není k diskuzi. Popadané kmeny, větve, šišky, oříšky, semena, jehličí, listí... to je nesmírně důležité a nemá se do toho zasahovat, nebo minimálně ne bezhlavě. Zlepšuje to půdu, drží to vodu, a je to základ pro růst nových stromů, rostlin, hub, hmyzu...
Je nutné lidi znovu naučit, že "uklizená" příroda je zničená příroda, a jakkoliv to nějakým lidem CHVILKOVĚ vyhovuje a líbí se jim to, v konečném důsledku to poškodí všechny a všechno.
A to se netýká jen lesů - například všude po vesnicích lítají zahrádkáři-úchylové, kteří ty zahrady uklízí fakt jak obývák. Pampeliška na příjezdovce je dokáže i budit ze sna, a když u sebe někde uvidí kopřivu, nebo nepohrabané listí, o jejej, to ani neusnou :))
PS: Okřikovat ke slušnosti ani jednoho z vás nebudu, anžto mi tu taky občas pěkně ujíždí nervy, takže jen do sebe, mládenci :D