https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kura-stromu-je-dulezita-pri-odstranovani-metanu-z-ovzdusi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůra stromů je důležitá při odstraňování metanu z ovzduší

1.8.2024 01:14 (ČTK)
Úroveň absorpce metanu je nejvyšší v tropických lesích, pravděpodobně díky schopnosti mikrobů prospívat v teplých a vlhkých podmínkách.
Úroveň absorpce metanu je nejvyšší v tropických lesích, pravděpodobně díky schopnosti mikrobů prospívat v teplých a vlhkých podmínkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Mikrobi v kůře stromů hrají životně důležitou roli při odstraňování metanu z atmosféry. Zjistili to vědci z Birminghamské univerzity, o jejichž nové studii informoval zpravodajský server The Guardian.
 
Metan patří mezi skleníkové plyny. Je produktem zemědělství a spalování fosilních paliv a je 28krát silnější než oxid uhličitý. V atmosféře však zůstává kratší dobu. Od předindustriální doby je metan zodpovědný za přibližně 30 procent globálního oteplování, přičemž jeho emise v současnosti rostou nejrychleji od 80. let 20. století.

Tým autorů studie Birminghamské univerzity, která byla publikována v časopise Nature a vedl ji profesor Vincent Gauci, zkoumal úroveň absorpce metanu v tropických lesích v Amazonii a Panamě, v listnatých lesích mírného pásma ve Wytham Woods v Oxfordshire v Británii a v jehličnatých lesích severního pásma ve Švédsku.

Bylo zjištěno, že úroveň absorpce metanu je nejvyšší v tropických lesích, pravděpodobně díky schopnosti mikrobů prospívat v teplých a vlhkých podmínkách.

Dříve se mělo za to, že jediným suchozemským pohlcovačem metanu je půda. Bakterie v půdě tento plyn dokážou pohlcovat a rozkládat a využívat ho jako zdroj energie. Gauci však uvedl, že tento výzkum poukázal na "pozoruhodný nový způsob, jakým stromy poskytují životně důležitou klimatickou službu".

Klimatická konference OSN (COP26), která se konala v roce 2021 ve skotském Glasgow, si mimo jiné stanovila za cíl snížit emise metanu o 30 procent do konce tohoto desetiletí. Aby se tohoto cíle podařilo dosáhnout, je podle Gauciho nutné sázet další stromy a snížit odlesňování.

Vysazování stromů se stalo klíčovou součástí taktiky v boji proti klimatické krizi.

Jiný výzkum, který byl souběžně zveřejněn v časopise Nature Climate Change, však ukazuje, že by jednotlivé země měly zvážit výhody a nevýhody výsadby stromů, protože přirozená obnova lesa je za určitých okolností nákladově efektivnější.

Jacob Bukoski, vědec z lesnické fakulty americké Oregonské státní univerzity, a jeho tým analyzovali pro účely studie údaje z tisíců zalesňovacích lokalit ve 130 zemích. Zjistili, že přirozená obnova by byla během 30 let nákladově nejefektivnější na 46 procentech zkoumaných ploch, zatímco výsadba by byla nákladově efektivnější na 54 procentech z nich.

"Obecně řečeno, můžeme nechat lesy, aby se obnovovaly samy, což je pomalé, ale levné, nebo zvolit aktivnější přístup a vysazovat je, což růst urychlí, ale je to dražší," řekl Bukoski.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.8.2024 07:39
"Obecně řečeno, můžeme nechat lesy, aby se obnovovaly samy, což je pomalé, ale levné, nebo zvolit aktivnější přístup a vysazovat je, což růst urychlí, ale je to dražší," řekl Bukoski.

Naprostý souhlas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2024 12:23 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže na oboje potřebujete ve velkém zcela zásadní chemikáli. Vodu. A právě ta může být zcela limitujícím faktorem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.8.2024 13:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Gdyš se díváte v těchto dnech po světě, není těm hasičům co závidět. My potřebujeme jiné lesy, bez zbytečné hořlavé masy. Ne aby se přes popadané kmeny nedalo projít blíže, případně utéct, když se otočí vítr. Elišce, vědcům a trolátkům se to líbit nebude, ale to skousnu. A ano, v suché krajině bude leckde chybět i voda na hasení, takže za mě tuplem ne.
Odpovědět
Pe

Petr

1.8.2024 21:38 Reaguje na Karel Zvářal
A jaké lesy tedy podle vás potřebujeme? Lesy bez dřeva? Betonové? Každý les je přece z hořlavé hmoty.
Lesy sterilní a vyčištěné na hlínu jsou aksurdní a nepřirozené, mrtvé lesy, nic v nich nežije a biodiverzita jde do kopru. A hlavně - prázdné a čisté lesy nejsou schopné zadržet vodu, takže je to jako byste každý týden sekal dvoucentimetrový trávník.
Víte co opravdu potřebujeme? Aby lidé nebláznili a nešaškovali z požárů. To potřebujeme. V běžném lese totiž nedojde k požáru prakticky nikdy, takže praktikovat v nich zcela zbytečně vaše nápady je víte na co.
PS: Jsem rád, že už si neříkáte vědec. Bylo to komické. Navíc opravdový vědec hledá možnosti ke zlepšení, ne ke zhoršení. To by dělal jen barbar a necita.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.8.2024 22:37 Reaguje na Petr
Jasné, vědec je ten, kdo požadoval vykácet lesy v místech s největším srážkovým průměrem, kde "smrky rostou jako blázen". To necháte bez komentáře, že? Neumíte nic než prudit a provokovat, zoufalče.
Odpovědět
Anyr

Anyr

3.8.2024 01:21 Reaguje na Karel Zvářal
Ale no tak, Karle. Vždyť Petr má pravdu.
Do lesa - zdravého a plně "funkčního" - prostě a jednoduše biomasa patří. To je fakt, to není k diskuzi. Popadané kmeny, větve, šišky, oříšky, semena, jehličí, listí... to je nesmírně důležité a nemá se do toho zasahovat, nebo minimálně ne bezhlavě. Zlepšuje to půdu, drží to vodu, a je to základ pro růst nových stromů, rostlin, hub, hmyzu...
Je nutné lidi znovu naučit, že "uklizená" příroda je zničená příroda, a jakkoliv to nějakým lidem CHVILKOVĚ vyhovuje a líbí se jim to, v konečném důsledku to poškodí všechny a všechno.
A to se netýká jen lesů - například všude po vesnicích lítají zahrádkáři-úchylové, kteří ty zahrady uklízí fakt jak obývák. Pampeliška na příjezdovce je dokáže i budit ze sna, a když u sebe někde uvidí kopřivu, nebo nepohrabané listí, o jejej, to ani neusnou :))

PS: Okřikovat ke slušnosti ani jednoho z vás nebudu, anžto mi tu taky občas pěkně ujíždí nervy, takže jen do sebe, mládenci :D
Odpovědět
AP

Alice Palacká

5.8.2024 11:19
A proto se v NP snižuje zakmenění na 0,3 ve prospěch bylinného patra a vyřezávájí se náletové dřeviny z ostatních chráněných území či například bývalých vojenských prostorů, aby ta přirozená obnova se náhodou neprosadila. Asistovaná migrace dřevin ve světle boje s akátem je také asi protimluv.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist