https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysadit-vic-stromu-v-lesich-proti-klimaticke-zmene-stacit-nebude.podle-vedcu-by-mohla-pomoci-asistovana-migrace-drevin
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vysadit víc stromů v lesích proti klimatické změně stačit nebude. Podle vědců by mohla pomoci asistovaná migrace dřevin

25.7.2024 15:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační snímek.
Nová studie dnes publikovaná v časopise Nature Climate Change odhaluje, že pouhé navýšení výsadby stromů v Evropě nebude stačit k účinnému boji proti změně klimatu a zachování kontinentálního pozemního uhlíkového rezervoáru. Vědci z Rakouského výzkumného centra pro lesy (BFW) a spoluautoři z mnoha zemí EU, včetně týmu vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, zdůrazňují klíčovou roli „asistované migrace“ – výběru nejvhodnějšího zdroje osiva lesních dřevin nejlépe přizpůsobeného budoucím klimatickým podmínkám.
 
V doposud nejrozsáhlejší výzkumné studii tohoto druhu byla analyzována data z 587 lesních provenienčních pokusů po celé Evropě, zahrnujících 2964 různých proveniencí sedmi hlavních druhů lesních dřevin. Provenienční pokusy jsou dlouhodobé experimenty, které slouží k porovnání růstu či odolnosti stromů pocházejících z různých geografických oblastí. Data z těchto experimentů shromažďovaná po několik desetiletí poskytují cenné informace o lokální adaptaci, růstu a přežívání populací lesních dřevin.

Pro účely této studie byly získané informace integrovány do pokročilých modelů, předpovídajících jak se změní kapacita uhlíkového rezervoáru sedmi hlavních evropských druhů lesních dřevin v průběhu příštích 60 let při různých scénářích změny klimatu. Výsledky byly jasné: změna klimatu výrazně změní vhodnost různých evropských regionů pro různé druhy lesních dřevin. Tyto výsledky sice poukazují na nutnost přechodu od převážně jehličnatých k odolnějším listnatým druhům, studie však zdůrazňuje, že pouhá druhová změna nepostačí.

„Naše modely ukazují, že pokud se při zalesňování a obnově lesů budou i nadále používat místní zdroje osiva, roční uhlíkový rezervoár evropských lesů by se mohl do konce století výrazně snížit, a to i v případě přechodu na klimaticky odolnější druhy,“ vysvětluje Debojyoti Chakraborty, hlavní autor studie a výzkumník z BFW a dodává: „To by drasticky omezilo význam evropských lesů při zmírňování klimatických změn.“

Řešením je podle studie pečlivý výběr zdrojů osiva přizpůsobených klimatickým podmínkám předpokládaným pro konkrétní místo výsadby, i když tyto zdroje pocházejí z geograficky vzdálených oblastí. Tato strategie, známá jako „asistovaná migrace“, využívá genetické rozmanitosti v rámci jednotlivých druhů lesních dřevin k zajištění zdárného vývoje lesů a jejich efektivního vázání uhlíku.

„Naše zjištění poukazují na pozoruhodný potenciál asistované migrace pro udržení nebo dokonce zvýšení kapacity evropských lesů vázat uhlík v kontextu klimatické změny,“ říká Silvio Schueler, vedoucí projektu a korespondenční autor studie z BFW. „Strategickým výběrem zdrojů osiva přizpůsobených budoucím klimatickým podmínkám můžeme zajistit, že obnova lesa bude účinně přispívat ke zmírnění dopadů klimatických změn.“

Závěry této studie mohou mít zásadní dopad na lesní hospodářství a na ochranu přírody v celé Evropě.

„Tento výzkum poskytuje zásadní vědecké důkazy podporující začlenění asistované migrace do národních a nadnárodních strategií lesního hospodářství,“ zdůrazňuje Schueler. Jak poznamenali spoluautoři studie Jaroslav Čepl, Jan Stejskal a Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, potenciální dopad na české lesnictví je velmi významný. Vyžaduje urychlenou implementaci na národní úrovni a harmonizaci v rámci EU pro zajištění budoucnosti našich lesů a udržení jejich klíčové role pro zmírňování změny klimatu.

Studie byla podpořena programem INTERREG Central Europe Cooperation – projekt SUSTREE (Zachování a udržitelné využívání diverzity lesních dřevin v kontextu změny klimatu) a projektem Horizon 2020 SUPERB (Systémová řešení pro rozšíření urgentní obnovy ekosystémů pro biodiverzitu lesa a ekosystémové služby), přičemž druhý jmenovaný projekt koordinuje Evropský lesnický institut. Cílem projektu SUPERB je propojit praktické a vědecké poznatky za účelem obnovy tisíců hektarů krajiny po celé Evropě.

Celkově studie potvrzuje potřebu další mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, aby se zdokonalily strategie asistované migrace a řešily její potenciální ekologické a socioekonomické důsledky. To zajistí, že lesy budoucnosti budou odolné, rozmanité a schopné reagovat na problémy spojené se změnou klimatu.


reklama

 
foto - Mráčková Karla
Karla Mráčková
Autorka je tisková mluvčí České zemědělské univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.7.2024 16:43
Vysadit více stromů by mohlo kontraproduktivní, vzhledem k pravděpodobné vyšší spotřebě vody. Výběr vhodných dřevin do smíšených porostů je zajisté správný zámysl, jejich množství by se mělo spíše optimalizovat (mírně snížit) než navyšovat.
Odpovědět
Pe

Petr

25.7.2024 17:42 Reaguje na Karel Zvářal
Před pár dny jste tu popisoval jak můžeme v těchto dnech krásně pozorovat malý vodný cyklus, kdy se bouřky tvoří z ničeho a vyprší se k radosti všech zúčastněných, nebo tak nějak, a už otáčíte a opět chytáte zdejší myšlenky, že Země je placatá, pardon, že stromy spotřebovávají vodu a pijí nám ji.
Jak tu taková myšlenka nohla tak silně zakořenit, to je mi záhadou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.7.2024 18:08 Reaguje na Petr
Počkejte do zimy, spadnou!-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.7.2024 19:17 Reaguje na Petr
To co tady v minulých týdnech několikrát bylo, jsou přechody studených front, žádný MVC.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.7.2024 19:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, byly přechody studených front a déšť (na konci června), ale v dalších dnech tvorba bouřkových mraků z vlhka a lokální srážky. Ideální by bylo mít zde sekci Aktuality, kde by se čtenáři informovali o tomto často popíraném jevu online, předešlo by se tak pozdějším dohadům.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

25.7.2024 17:30
Prezentovaná myšlenka je jistě zajímavá, ale vidím ji jen jako hru s modelem. Obávám se, že některé provenience z jihu Evropy by mohly lépe odolávat suchu, ale jen s obtížemi se budou vyrovnávat s našimi pozdními květnovými mrazy. "Nová studie odhaluje, že pouhé navýšení výsadby stromů v Evropě nebude stačit k účinnému boji proti změně klimatu". Toto vyjádření je stoprocentní pravda. To podtrhuji. Omezuje se ale jen na opatření v Evropě, jako kdyby byla Evropa izolovaná od globálu. Takže v rámci takového "ostrovního řešení" zase "věda" informace integruje "do pokročilých modelů". Podle mne je takové zadání problematické, až zbytečné. Čtvrt stolení jsem se s kolegy zabýval zalesněním degradovaných pastvin, řešením usilujícím o částečnou eliminaci rozšiřování odlesněných ploch na několika kontinentech. Proto zde mohu s plným přesvědčením psát, že je lepší zalesňovat nejen přehřívanou Afriku, ale i další, extenzivní pastvou degradované, pozemky všude po světě. A i když toho uděláme hodně, stejně je tempo odlesňování o řády vyšší. Vnímám to tak, že si v Evropě žijeme s klapkami na očích. Zabýváme se jen důsledky toho, co se už stalo, a co se stále intenzivně děje, řešíme si naši evropskou zahrádku, a odmítáme si připustit, že příčina oteplování vzniká tam, kam nemáme vůli pohledět, kam se nám nechce věnovat úsilí, ani zdroje. Studie nám ale dává pocit, že jako Evropané něco děláme, a tak aspoň máme čisté svědomí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.7.2024 18:06 Reaguje na Josef Střítecký
Děkuji, vidím to podobně, ve světě je mnohem větší potenciál k nápravě krajiny, resp. výsadbě lesů. A je až komické, zatímco jedna skupina vědců se zabývá nápravou, u všech na očích se mnohem větší plochy ničí a degradují. Je to o té pověstné pravé a levé ruce...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2024 07:41 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.7.2024 18:21
Páni vědátoři měli asi nějaký grant. A zadání aktivisticky zpracovali. Za sebe tvrdím. Nemám rád nepůvodní druhy a migranty. Zejména z teplejších sušších východních krajin.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2024 07:41 Reaguje na Michal Ukropec
1**
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.7.2024 21:15
Ach ti vědátoři , místo vysedávání v kanclech by se měli zvednout a podívat se jak na tom lesy i odlesňování skutečně jsou, ale to bych po nich chtěl asi moc.
Dovolím si tvrdit, že pokud by zdravé a vzrostlé lesy pokrývaly rozsáhlé regiony jak tomu bylo například v antice, řada dnešních problémů by odpadla.
Bylo by to ovšem na samostatný článek a nikoli hubený příspěvek do diskuze.
Tak aspoň malá perlička.
Nebýt lesů, nebylo by ani Alexandra Velikého a jeho vítězná tažení napříč tehdy známým světem.
Jak je to možné ? Svého času Atény vykácely, přesně řečeno zplundrovaly široširé okolí a nedostávalo se jim kvalitního dřeva na stavbu lodí, Atény byly svého času námořní velmoc. (silně to připomíná "péči" LČR )

I sebralo se poselstvo a odebralo se k makedonskému králi Filipovi II ( okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. ) ,neboť tehdejší Makedonie nedotčené lesy měla a nabídlo mu kšeft. Zlato za dřevo.
Plácli si a Filip II neskutečně zbohatl. Zbývá pouze dodat, že se jednalo o otce Alexandra , kterému předal více než plnou královskou pokladnici, což položilo finanční základ k vybudování mohutné armády samotným Alexandrem.
Zbytek je již notoricky znám, a proto si ho odpustím.

Odpovědět
PE

Petr Elias

26.7.2024 09:26
Znova a znova. Je opravdu strašná škoda, že místní vědecká elita nepublikuje. Jistě by těm ,,vědátorům,, dřepících v kanclech ukázala opravdovou pravdu! Tu nejpravdovatější! :)

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.7.2024 15:33 Reaguje na Petr Elias
Víte co je zpětná vazba? Napsat článek a nevyvracet názory,
které tu mívají diskutéři je minimálně neslušné, pokud to není rovnou přezíravost ke kritickým názorům diskutérů. Málokterý autor diskutuje s diskutéry od kterých může načerpat nápady i zkušenosti. K novým poznatkům a postupům se dá dospět i diskusí ze které mohou vzejít právě ty poznatky. Ignorant však pouze poví svůj názor a do diskuse ani nevstupuje. No a někdo do ní vstoupí pouze jako kritik diskutérů , ale ne jako kritik názorů!
Odpovědět
Sl

Slovan

26.7.2024 11:35
Proč bychom sem měli šířit něco, co se přirozeně vyskytuje tisíce km daleko? Naše druhy se přizpůsobují, žádná apokalypsa se nekoná a konat ani nebude. Já podobné úvahy upřímně řečeno beru jako dost nebezpečný alarmismus.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.7.2024 15:46
No ne! Nové nepůvodní druhy dostanou ZELENOU? Tak na to jsem zvědav, jak
na to zareagují zastánci pouze všeho původního! Naši předci to zkoušeli
stovky let a leccos tu zdomácnělo pouze díky lidem a někdy i bez jejich
cíleného úmyslu. Takový akát se hodil na vinné sudy a na sloupky plotů
a vedení ve vinohradech. Posloužil i včelařům, zpevnil suťové svahy a
přesto je v nemilosti zastánců všeho původního. Co takový vlašský ořech
šířený zvířaty do lesů je taky nežádoucí? Komupak normálnímu vadí? Já
jsem pouze zvědav na NP ČŠ co vše tam navanou větry a nanosí zvířata
a jak dalece to bude původní a žádoucí. A nebo jim vědci doporučí pro
větší odolnost suchu osadit NP třeba středomořskými dřevinami? Jsem
zvědav na 360 stupňový obrat od původnosti, když to doporučí vědci!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2024 16:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Připomíná mi to historku, jak si jeden náš politik vychutnal v debatě novináře, který mu vyčítal, že mění názory o 360°. Protože o 180 je to málo, (nežádoucí) vítěz voleb mění ještě více, jednou tolik!-)
Jinak si můžete být jistý, že proti nadměrnému vysazování nepůvodních dřevin se ozvu, resp. popíšu, čeho se tím v ekosystému dosáhne. Protože já na Ekolist nechodím proto, "aby mi to sypalo", ale abych bránil přírodu před nevzdělanci. Byť si někteří o sobě myslí opak. A ano, mám pevné názory, měním je o 360°!-))
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.7.2024 20:56 Reaguje na Karel Zvářal
Ono jde o to, co je nepůvodní. Na začátku doby poledové byly neopůvodní všechny stromy, neb na mamutí stepi rostly jen trávy a keře. Pokud se bude oteplovat, není důvod bránit přenos druhů z jižní evropy, neb bez lidí by se šířili sami tj. přirozeně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2024 21:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
No... kdybych to posunul do roviny asistované m-e nedřevin, budou titíž propagátoři výhod jihu stejně zapáleně hulázňat "ani jednoho!", v souladu s XY a sáhodlouhým odůvodněním.

To by těžce nesli, že je samé má "někdo lepší" nahradit, že. Nebudu podvacáté opakovat, co jsem napsal dříve. I ten největší lbl si to už zapamatoval, a je mu jasné, že bource thůjového nevyšlechtí. Podobné je to v jiných případech, kdy základ potr pyramidy (hmyz) je postaven na domácích dřevinách, na které má vytvořené enzymy, a to zdaleka ne všech. Zbytek někdy jindy.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.7.2024 20:01 Reaguje na Karel Zvářal
Reaguji na to poslední odstavec: svatá pravda,jenže tam spousta lidí už nedohlídne nebo dohlídnout nechce (že se tu celé věky budoval, vzájemně vylaďoval, nějaký ekosystém)
Nejsem fanatik, takže souhlasím s užíváním nepůvodních druhů, ale s mírou a opatrností(jak píšete níže). Ale pokud je to něco echt invazivního, tak nebrat!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2024 19:09 Reaguje na Jakub Brenn
Děkuji za reakci!, jste jeden z mála/ jediný(?), kdo se nad problémem zamyslel. Většina lidí se takovými "capinami" nezabývá, stačí jim odfajknuté okrasky z katalogu (aby sousedi záviděli), a nějaký hmyz či ptáci... to tak ještě!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2024 19:12 Reaguje na Karel Zvářal
Co mě dojímá k slzám/smíchu, když vidím na snobsky udržované sterilní zahradě hmyzí domečky... ale mají čárku, jsou ekologové!-)
Odpovědět
Pe

Petr

26.7.2024 21:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Možná jsme dnes tak trochu v podobné situaci, jaká byla na konci doby ledové - změna klimatu, mizení druhů a jejich nahrazování druhy jinými... I dnes mnoho druhů docela dost rychle ubývá a mizí. A možná že jednou za tisíce let taky nějací diskutéři budou říkat, že jsme je dnes všechny snědli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2024 21:50 Reaguje na Petr
Njn, mistr na kalení vody, že...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2024 21:53 Reaguje na Petr
Tarpan vyhynul, pratur, zubr, vlk, medvěd, orel... vyhynuli. Člověk s tím nemá nic společného.

Polopravda je horší než lež.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.7.2024 18:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud by se podobná katastrofa schválila (velké a dokonce preferované využití nepůvodních dřevin), pak by to zcela jistě znamenalo velké protesty všech ochranářských skupin i jednotlivců, protože by to prakticky znamenalo likvidaci nemalého % původní fauny a flóry. Ostatně tohle zveřejnili lidé z Fakulty lesnické a dřevařské, kteří mohou (ale i nemusí) hájit zájmy trošku jiné než ochrana přírody. To ale tu vaši hlavu samozřejmě nenapadlo…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.7.2024 16:34 Reaguje na Slovan
Slovo nepůvodní vám zatemňuje mozek. Nepůvodní neznamená automaticky invazní, nepůvodní nezmanamená automaticky škodlivý. Záleží na rozumné míře a rozumném použití. V zásadě vše co jíte je nepůvodní. Snad prase a kráva je původní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 17:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ode mě nikdy "neuslyšíte", že odmítám vše nepůvodní. Pokud má druh příznivý dopad na prostředí - jen houšť! - např. ovocnáče. Ale druhy, které jsou veskrze sterilní, tj se silnou chem obranou - takové nepodporuji. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-tujovy-haj-ptaky-ani-vcely-neuzivi
Odpovědět
Sl

Slovan

28.7.2024 18:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud by se ve velkém v našem lesnictví využívali nepůvodní dřeviny na úkor původních našich, pak by to škodlivé bylo i v momentě, kdy by druh jako takový invazivní nebyl. Já si tyhle 2 pojmy nepletu, spíš vy jste nepochopil to co sem napsal..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.8.2024 08:39 Reaguje na Slovan
Než lesy z nepůvodních dřevin odolných vůči suchu,
raději bezlesí, když to původní dřeviny nepřežijí?
Chápu dobře ten váš názor na nepůvodní dřeviny?
Tak to už extrém a nic hloupějšího už asi nikdo nevymyslí.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.8.2024 11:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde konkrétně již nedokáží růst naše druhy?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2024 19:49
Bojovat proti klimatické změně se dá i změnou myšlení. (???) Kdo si počká, ten se dočká:-)
Odpovědět
LS

Luboš Sedlák

30.7.2024 12:26
Už na to přišli.
Akát a černá borovice nebudou pouze plevelem ...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist