Vysadit víc stromů v lesích proti klimatické změně stačit nebude. Podle vědců by mohla pomoci asistovaná migrace dřevin
Pro účely této studie byly získané informace integrovány do pokročilých modelů, předpovídajících jak se změní kapacita uhlíkového rezervoáru sedmi hlavních evropských druhů lesních dřevin v průběhu příštích 60 let při různých scénářích změny klimatu. Výsledky byly jasné: změna klimatu výrazně změní vhodnost různých evropských regionů pro různé druhy lesních dřevin. Tyto výsledky sice poukazují na nutnost přechodu od převážně jehličnatých k odolnějším listnatým druhům, studie však zdůrazňuje, že pouhá druhová změna nepostačí.
„Naše modely ukazují, že pokud se při zalesňování a obnově lesů budou i nadále používat místní zdroje osiva, roční uhlíkový rezervoár evropských lesů by se mohl do konce století výrazně snížit, a to i v případě přechodu na klimaticky odolnější druhy,“ vysvětluje Debojyoti Chakraborty, hlavní autor studie a výzkumník z BFW a dodává: „To by drasticky omezilo význam evropských lesů při zmírňování klimatických změn.“
Přečtěte si také |
Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední EvropěŘešením je podle studie pečlivý výběr zdrojů osiva přizpůsobených klimatickým podmínkám předpokládaným pro konkrétní místo výsadby, i když tyto zdroje pocházejí z geograficky vzdálených oblastí. Tato strategie, známá jako „asistovaná migrace“, využívá genetické rozmanitosti v rámci jednotlivých druhů lesních dřevin k zajištění zdárného vývoje lesů a jejich efektivního vázání uhlíku.
„Naše zjištění poukazují na pozoruhodný potenciál asistované migrace pro udržení nebo dokonce zvýšení kapacity evropských lesů vázat uhlík v kontextu klimatické změny,“ říká Silvio Schueler, vedoucí projektu a korespondenční autor studie z BFW. „Strategickým výběrem zdrojů osiva přizpůsobených budoucím klimatickým podmínkám můžeme zajistit, že obnova lesa bude účinně přispívat ke zmírnění dopadů klimatických změn.“
Závěry této studie mohou mít zásadní dopad na lesní hospodářství a na ochranu přírody v celé Evropě.
Přečtěte si také |
Životnost fotovoltaických elektráren je kratší, než se předpokládalo„Tento výzkum poskytuje zásadní vědecké důkazy podporující začlenění asistované migrace do národních a nadnárodních strategií lesního hospodářství,“ zdůrazňuje Schueler. Jak poznamenali spoluautoři studie Jaroslav Čepl, Jan Stejskal a Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, potenciální dopad na české lesnictví je velmi významný. Vyžaduje urychlenou implementaci na národní úrovni a harmonizaci v rámci EU pro zajištění budoucnosti našich lesů a udržení jejich klíčové role pro zmírňování změny klimatu.
Studie byla podpořena programem INTERREG Central Europe Cooperation – projekt SUSTREE (Zachování a udržitelné využívání diverzity lesních dřevin v kontextu změny klimatu) a projektem Horizon 2020 SUPERB (Systémová řešení pro rozšíření urgentní obnovy ekosystémů pro biodiverzitu lesa a ekosystémové služby), přičemž druhý jmenovaný projekt koordinuje Evropský lesnický institut. Cílem projektu SUPERB je propojit praktické a vědecké poznatky za účelem obnovy tisíců hektarů krajiny po celé Evropě.
Přečtěte si také |
Karel Makoň: Do pekla možná o dva dny pozdějiCelkově studie potvrzuje potřebu další mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, aby se zdokonalily strategie asistované migrace a řešily její potenciální ekologické a socioekonomické důsledky. To zajistí, že lesy budoucnosti budou odolné, rozmanité a schopné reagovat na problémy spojené se změnou klimatu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Karel Zvářal
25.7.2024 16:43Petr
25.7.2024 17:42 Reaguje na Karel ZvářalJak tu taková myšlenka nohla tak silně zakořenit, to je mi záhadou.
Slavomil Vinkler
25.7.2024 19:17 Reaguje na PetrKarel Zvářal
25.7.2024 19:56 Reaguje na Slavomil VinklerJosef Střítecký
25.7.2024 17:30Karel Zvářal
25.7.2024 18:06 Reaguje na Josef StříteckýMichal Ukropec
25.7.2024 18:21Miroslav Vinkler
25.7.2024 21:15Dovolím si tvrdit, že pokud by zdravé a vzrostlé lesy pokrývaly rozsáhlé regiony jak tomu bylo například v antice, řada dnešních problémů by odpadla.
Bylo by to ovšem na samostatný článek a nikoli hubený příspěvek do diskuze.
Tak aspoň malá perlička.
Nebýt lesů, nebylo by ani Alexandra Velikého a jeho vítězná tažení napříč tehdy známým světem.
Jak je to možné ? Svého času Atény vykácely, přesně řečeno zplundrovaly široširé okolí a nedostávalo se jim kvalitního dřeva na stavbu lodí, Atény byly svého času námořní velmoc. (silně to připomíná "péči" LČR )
I sebralo se poselstvo a odebralo se k makedonskému králi Filipovi II ( okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. ) ,neboť tehdejší Makedonie nedotčené lesy měla a nabídlo mu kšeft. Zlato za dřevo.
Plácli si a Filip II neskutečně zbohatl. Zbývá pouze dodat, že se jednalo o otce Alexandra , kterému předal více než plnou královskou pokladnici, což položilo finanční základ k vybudování mohutné armády samotným Alexandrem.
Zbytek je již notoricky znám, a proto si ho odpustím.
Petr Elias
26.7.2024 09:26Břetislav Machaček
26.7.2024 15:33 Reaguje na Petr Eliaskteré tu mívají diskutéři je minimálně neslušné, pokud to není rovnou přezíravost ke kritickým názorům diskutérů. Málokterý autor diskutuje s diskutéry od kterých může načerpat nápady i zkušenosti. K novým poznatkům a postupům se dá dospět i diskusí ze které mohou vzejít právě ty poznatky. Ignorant však pouze poví svůj názor a do diskuse ani nevstupuje. No a někdo do ní vstoupí pouze jako kritik diskutérů , ale ne jako kritik názorů!
Slovan
26.7.2024 11:35Břetislav Machaček
26.7.2024 15:46na to zareagují zastánci pouze všeho původního! Naši předci to zkoušeli
stovky let a leccos tu zdomácnělo pouze díky lidem a někdy i bez jejich
cíleného úmyslu. Takový akát se hodil na vinné sudy a na sloupky plotů
a vedení ve vinohradech. Posloužil i včelařům, zpevnil suťové svahy a
přesto je v nemilosti zastánců všeho původního. Co takový vlašský ořech
šířený zvířaty do lesů je taky nežádoucí? Komupak normálnímu vadí? Já
jsem pouze zvědav na NP ČŠ co vše tam navanou větry a nanosí zvířata
a jak dalece to bude původní a žádoucí. A nebo jim vědci doporučí pro
větší odolnost suchu osadit NP třeba středomořskými dřevinami? Jsem
zvědav na 360 stupňový obrat od původnosti, když to doporučí vědci!
Karel Zvářal
26.7.2024 16:43 Reaguje na Břetislav MachačekJinak si můžete být jistý, že proti nadměrnému vysazování nepůvodních dřevin se ozvu, resp. popíšu, čeho se tím v ekosystému dosáhne. Protože já na Ekolist nechodím proto, "aby mi to sypalo", ale abych bránil přírodu před nevzdělanci. Byť si někteří o sobě myslí opak. A ano, mám pevné názory, měním je o 360°!-))
Slavomil Vinkler
26.7.2024 20:56 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.7.2024 21:30 Reaguje na Slavomil VinklerTo by těžce nesli, že je samé má "někdo lepší" nahradit, že. Nebudu podvacáté opakovat, co jsem napsal dříve. I ten největší lbl si to už zapamatoval, a je mu jasné, že bource thůjového nevyšlechtí. Podobné je to v jiných případech, kdy základ potr pyramidy (hmyz) je postaven na domácích dřevinách, na které má vytvořené enzymy, a to zdaleka ne všech. Zbytek někdy jindy.
Jakub Brenn
29.7.2024 20:01 Reaguje na Karel ZvářalNejsem fanatik, takže souhlasím s užíváním nepůvodních druhů, ale s mírou a opatrností(jak píšete níže). Ale pokud je to něco echt invazivního, tak nebrat!
Karel Zvářal
30.7.2024 19:09 Reaguje na Jakub BrennKarel Zvářal
30.7.2024 19:12 Reaguje na Karel ZvářalPetr
26.7.2024 21:43 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
26.7.2024 21:53 Reaguje na PetrPolopravda je horší než lež.
Slovan
26.7.2024 18:16 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
27.7.2024 16:34 Reaguje na SlovanKarel Zvářal
27.7.2024 17:33 Reaguje na Slavomil VinklerSlovan
28.7.2024 18:31 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
1.8.2024 08:39 Reaguje na Slovanraději bezlesí, když to původní dřeviny nepřežijí?
Chápu dobře ten váš názor na nepůvodní dřeviny?
Tak to už extrém a nic hloupějšího už asi nikdo nevymyslí.
Slovan
1.8.2024 11:27 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
26.7.2024 19:49Luboš Sedlák
30.7.2024 12:26Akát a černá borovice nebudou pouze plevelem ...