Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě
Pestrost v druhovém složení společenstev lišejníků mezi jednotlivými studovanými lokalitami úzce souvisela s pestrostí v zastoupení jednotlivých typů mikrostanovišť na lokalitách. Obecně řečeno, na úrovni lokality byla pro druhovou diverzitu zásadní heterogenita stanovišť a struktur vázaných na člověkem málo ovlivněné lesy ponechaných samovolnému vývoji.
Z pohledu širšího krajinného kontextu byla zjištěna vyšší druhová diverzita lišejníků na lokalitách s větší plochou lesních stanovišť s přírodě blízkou druhovou skladbou v okolí (vyšší tzv. prostorovou kontinuitou) a delší dobou od posledního hospodářského zásahu (delší tzv. časovou kontinuitou). Tyto výsledky jsou relevantním příspěvkem k diskusi o významu ochrany starších hospodářských porostů s přírodě blízkou druhovou skladbou. Lesní stanoviště klasifikované jako přírodní stanoviště dle Katalogu biotopů ČR tvoří přibližně čtvrtinu rozlohy lesů v ČR (tj. asi 8 % výměry ČR).
Největší podíl připadá na acidofilní a květnaté bučiny, představující plošně nejvýznamnější stanoviště potenciální přírodní vegetace střední Evropy. Mnohé z těchto porostů v současné době dosahují mýtního věku a jsou mýtními těžbami obnovovány – a to někdy i v podmínkách, kdy tyto obnovní těžby mohou být ekonomicky ztrátové. Výsledky publikované studie dokládají na příkladu modelové skupiny lišejníků zásadní význam zachování těchto stanovišť v rámci celé střední Evropy pro zachování druhové rozmanitosti lesních organismů.
Přečtěte si také |
Ať žijí mrtvé stromy!„Naše studie na příkladu lišejníků ukázala, že ochrana starších hospodářských lesních porostů s přírodě blízkou druhovou skladbou může významně přispět k zastavení poklesu biologické rozmanitosti fragmentovaných lesních stanovišť střední Evropy. Zároveň může tento krok přiblížit ČR k naplnění závazků při ochraně biologické rozmanitosti Evropy, zejména přísné ochrany 10 % území, tak jak je formulována ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti,“ vyzdvihuje aplikační potenciál zjištěných výsledků hlavní autor Jan Hofmeister z Katedry ekologie lesa FLD ČZU.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Michal Ukropec
11.4.2024 05:47Michal Ukropec
11.4.2024 05:47Slavomil Vinkler
11.4.2024 06:23Slovan
11.4.2024 07:02 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
12.4.2024 20:07 Reaguje na SlovanSlovan
13.4.2024 10:26 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Uhrovič
11.4.2024 08:50 Reaguje na Slavomil VinklerKvůli špatnému hospodaření Lesů ČR tady máme mnoho ekologistů a ochránců lesů. Kdyby Lesy hodspodařili dobře, nic takového nevznikne a kůrovec není přemnožený
Radek Čuda
11.4.2024 15:24 Reaguje na Michal UhrovičRadek Čuda
11.4.2024 15:28 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.4.2024 19:48 Reaguje na Radek ČudaJiří Wenzl
11.4.2024 21:37Honza Honza
12.4.2024 07:41Tuto katastrofu vidíme i na vládě EU, kde chybí demokracie a kontrola a dobré věci se zde zvrhávají v nesmysly.