https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zachovani-starych-hospodarskych-lesu-podporuje-biodiverzitu-lesnich-organismu-ve-stredni-evrope
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě

11.4.2024 05:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Velmi stará bučina v EVL Východní Krušnohoří chráněná smluvní ochranou
Velmi stará bučina v EVL Východní Krušnohoří chráněná smluvní ochranou
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jeňýk Hofmeister / Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity
Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, které nebyly ovlivněny hospodářskou činností člověka a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu Akademie věd ČR se ve svém výzkumu zabývali vlivem vlastností nejzachovalejších lesních stanovišť a jejich krajinného kontextu v rámci ČR na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků rostoucích na živých i mrtvých stromech, jakožto příhodné modelové skupiny organismů reprezentující lesní biodiverzitu.
 
Na studovaných lokalitách vědci v souhrnu zaznamenali 513 druhů lišejníků vázaných na živé, odumírající a mrtvé stromy, což představuje významnou část této skupiny lišejníků v ČR. Výsledky studie ukázaly, že počet těchto druhů na jednotlivých lokalitách roste s variabilitou povrchu živých i odumřelých stromů (přítomností tzv. mikrostanovišť), která se obecně zvyšuje se stářím stromů.

Fragment starého jedlobukového lesa v CHKO Brdy (II. zóna), který byl za dobu existence CHKO (od roku 2016) zčásti vykácen.
Fragment starého jedlobukového lesa v CHKO Brdy (II. zóna), který byl za dobu existence CHKO (od roku 2016) zčásti vykácen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jeňýk Hofmeister / Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity

Pestrost v druhovém složení společenstev lišejníků mezi jednotlivými studovanými lokalitami úzce souvisela s pestrostí v zastoupení jednotlivých typů mikrostanovišť na lokalitách. Obecně řečeno, na úrovni lokality byla pro druhovou diverzitu zásadní heterogenita stanovišť a struktur vázaných na člověkem málo ovlivněné lesy ponechaných samovolnému vývoji.

Z pohledu širšího krajinného kontextu byla zjištěna vyšší druhová diverzita lišejníků na lokalitách s větší plochou lesních stanovišť s přírodě blízkou druhovou skladbou v okolí (vyšší tzv. prostorovou kontinuitou) a delší dobou od posledního hospodářského zásahu (delší tzv. časovou kontinuitou). Tyto výsledky jsou relevantním příspěvkem k diskusi o významu ochrany starších hospodářských porostů s přírodě blízkou druhovou skladbou. Lesní stanoviště klasifikované jako přírodní stanoviště dle Katalogu biotopů ČR tvoří přibližně čtvrtinu rozlohy lesů v ČR (tj. asi 8 % výměry ČR).

Smíšený jedlosmrkobukový les ve VÚ Boletice
Smíšený jedlosmrkobukový les ve VÚ Boletice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jeňýk Hofmeister / Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity

Největší podíl připadá na acidofilní a květnaté bučiny, představující plošně nejvýznamnější stanoviště potenciální přírodní vegetace střední Evropy. Mnohé z těchto porostů v současné době dosahují mýtního věku a jsou mýtními těžbami obnovovány – a to někdy i v podmínkách, kdy tyto obnovní těžby mohou být ekonomicky ztrátové. Výsledky publikované studie dokládají na příkladu modelové skupiny lišejníků zásadní význam zachování těchto stanovišť v rámci celé střední Evropy pro zachování druhové rozmanitosti lesních organismů.

Přečtěte si také |
Foto: Jeňýk Hofmeister / Katedra ekologie lesa Ať žijí mrtvé stromy!

„Naše studie na příkladu lišejníků ukázala, že ochrana starších hospodářských lesních porostů s přírodě blízkou druhovou skladbou může významně přispět k zastavení poklesu biologické rozmanitosti fragmentovaných lesních stanovišť střední Evropy. Zároveň může tento krok přiblížit ČR k naplnění závazků při ochraně biologické rozmanitosti Evropy, zejména přísné ochrany 10 % území, tak jak je formulována ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti,“ vyzdvihuje aplikační potenciál zjištěných výsledků hlavní autor Jan Hofmeister z Katedry ekologie lesa FLD ČZU.


reklama

 
foto - Mráčková Karla
Karla Mráčková
Autorka je tisková mluvčí České zemědělské univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

11.4.2024 05:47
Jak jsem již psal jinde. ČZU a jejím pracovníkům věřím a držím palce.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.4.2024 05:47
Jak jsem již psal jinde. ČZU a jejím pracovníkům věřím a držím palce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.4.2024 05:58 Reaguje na Michal Ukropec
Já taky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.4.2024 06:23
Měly by se rozšířit Národní parky, No ale nikoli zcela bezzásahové, ale s šetrným managementem. Zejména na státní půdě.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.4.2024 07:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
“Obecně řečeno, na úrovni lokality byla pro druhovou diverzitu zásadní heterogenita stanovišť a struktur vázaných na člověkem málo ovlivněné lesy ponechaných samovolnému vývoji.”
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.4.2024 20:07 Reaguje na Slovan
Nějak jste vynechal to slovo hospodářské. To přece neznamená ponechání zcela samovolnému vývoji.
Odpovědět
Sl

Slovan

13.4.2024 10:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
“člověkem málo ovlivněné lesy” - přesně to jsou ty staré hospodářské (při těžbě zapomenuté) lesy u nás o kterých je článek. Jsou to sice většinou malé fragmenty, ale pro les a celkovou biodiverzitu v něm jsou zásadní.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

11.4.2024 08:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale bez Lesy ČR.
Kvůli špatnému hospodaření Lesů ČR tady máme mnoho ekologistů a ochránců lesů. Kdyby Lesy hodspodařili dobře, nic takového nevznikne a kůrovec není přemnožený
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.4.2024 12:53 Reaguje na Michal Uhrovič
Přesně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.4.2024 14:43 Reaguje na Michal Uhrovič
Dlouhodobě zastávám tentýž názor
Odpovědět

Radek Čuda

11.4.2024 15:24 Reaguje na Michal Uhrovič
Já se nechci úplně LČR zastávat, v řadě případů bezpochyby mají máslo na hlavě, ale je to prostě státní podnik a co jim na Těšnově řeknou, to holt musí dělat/preferovat. Pokud bylo zadání maximální výnos a minimální náklady, tak ...
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

13.6.2024 07:23 Reaguje na Radek Čuda
Já se jiCh tedy LČR nebudu zastávat vůbec. Problém má revírník, ten jen musí přihlížet, pokud není součástí likvidace. LČR porušovaly dlouhodobě zákon o lesích. Nikdo se tím nezabýval. Trochu se vrátím. V 90 letech při tzv. privatizaci se rozdělil lesní závody na Lesy ČR a na akciové společnosti. AS dostali vše, polovinu budov, stroje. lidi, dílny, polovinu peněz. Nikdy to nemuseli zplatit. První roky dlouhodobé smlouvy fungovali, zdělávaly se kalamity přednostně. Pak přišlo období, kdy LČR zjistily, že by se z toho dalo víc vzít. Po předchozí struktuře tu zůstaly nádherné a zachovalé lesy, s velkou zásobou dřeva. Začaly se navyšovat těžby a to byl začátek konce. Smlouvy neuměly asi vytvořit, protože alší již tak dobře nefungovaly. Jenže navýšení těžeb znamenalo dodržet velikost plochy max. hektar. Do té doby jsme dělaly menší zázahy a dodržovaly se směry odclonění, aby nemohly bortivé větry ze západu a jihovýchodu. To již nešlo. I když to na hektarový ploše dodržíte, tak v délce odkryté stěny něco spadne. Les nebyl připraven na takové zásahy. Při dalších smlouvách to byl již průšvih. První co jsem viděl byla Opava. Prostě výpověď firmě co to dělala, místo aby měla kalamitu přednostně zdělat a zde budou ony kubíky co máte namlouvané, tak dostaly výpověď. Výběrové řízení dokázalo brouka namnožit. Stačilo pár odvolání. Ale zákon byl jasný urychleně zdělat, aby se předešlo dalšímu šíření. Tak tohle se nedodrželo. Pak tu byl termín pro firmu a ta to trochu zdržela a za další, PRÁVĚ NA OPAVSKU jsem to viděl poprvé, nesměly se těžit stromy, které měly ještě zelené větve. Pouze souše. Tam, kde bylo asi čtyřicet stromů přibrat, to je tedy ony z kterých brouk vylétal a pak z těch co byly čerstvě napadené. Na podzim zde byly dva harvestory. U nás, jsem koukal na dvě místa co jsme sousedily, kde to začalo kolečkem a ten rok zde bylo víc jak dvatisíce kubíků. To znamenalo pro nás konec lesa a všechny okolo. Konkurence s prodejem fungovala tak, že kdo kdysi prodával, tedy ty malé firmy, př. obce pokud nepřesáhli peníze a museli dělat výběrové řízení, nyní neprodali a Čeští odběratelé nás potopili. Nastoupili ti co prodávali, kde se tu najednou vzali? No a bylo zaděláno, prý tržní hospodářství a demokracie. Do toho ochránci, monokultury smrkové, ano. Ale nic nejde hned pokud je doba kdy se začínalo těžit 90 let a jsme u toho. Jenže ti ochránci si mysleli, že les roste jako obilí a tak se jim to líbilo. LČR tím nikdo nenapadal a začínala obměna lesa, více listnáčů, nikoho nezajímalo, že jedle v této době strádá, protože jsme jí odkryly. Ono totiž docházelo ke změně lesů, ale postupně a zákon nařizoval 25 % melioračních dřevin. Tupost našich představitelů u LČR a Min.zemědělství, to se nevidí. Prostě se to svedlo na změnu klimatu, ne na to, že se tu nehospodaří, ale likviduje. Pak tomu pomohly feromony na stromě. Viděl jsem jak to funguje. Nejvíce zasaženy byly stromy ve vnitř porostu, dál od feromonů. Tak se jim u nás třeba podařilo zlikvidovat jednoho soukromníka, měl krásný les 90 letý, Lčr rozvěsily feromony a nejvíce byl napaden jeho les, byla to náhoda? NE. Zakomunistů by seděli a náhrada škody. No a vlastně by to byli dizidenti, škodili státu. Ale naši dědové by jim dali přez ůsta. Ano je to les hospodářský, dřevo jsme vždy potřebovaly od kolébky po rakev, žily jsme pod krovy ze dřeva. Ptám se to máme tak neschopné ony študované lidi, že tohle udělali? Nyní se študuje, že staré hospodářské lesy musí být zachovány. Proč jen hospodářské, prostě lesy. Vždyť možná právě tito lidé chtěli změnu obmýtí. V r. 2010 v listopadu , jsem se zůčastnil semináře na dobu obmýtí. Tady chtěly LČR dokonce ze 110 let na 60 let. Uhrály to na 80 let. Dnes tu diskutujeme o starém lese. Co stát zničil se bude napravovat 30 let, to teprve začnou lesy plnit svojí funkci. Jenže LČR přišla s již vymyslenou verzí z Německa, kde nemají lidi na práci, prostě výchovné zásahy dělat tak, že se prostě větve nedotýkají a slunce vysušuje, les již nedokáže regulovat odpaření vody. A DNES SE O TOM VEDOU PROJEKTY A VÝSKUM. sTAČÍ DOJÍT ZA STAREJMA HAJNEJMA. Bohužel ti co tu byli dříve tu nejsou a na školách nevím kdo učí, ale když mi dali chlapa z Písku ze školy, dělal již nástavbu, byl ve třetím ročníku a dostane dis., tak ten nedokázal poznat v lese douglasku, tehdy to bylo u nás po tornádu a vlese stál dub, modřín, douglaska, buky padaly a smrk byl i s borovicí na všechny strany. Ta nebezpečná douglaska, neměla ani pořádně olámané větve. Proč se všichni divý, že starý les je prospěšný a hlavně dnes profesoři. Byli vůbec v praxi a nebo se prostě jen bojí mluvit a přihlíželi, jak se ničí lesy. Ano je to les hospodářský a od toho je tu leník a ten se musí starat a ne se bát a radši zaleze do ulity a ono to nějak dopadne. A ostatní kšeft...
Odpovědět

Radek Čuda

11.4.2024 15:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je jednak jako jít s kanonem na vrabce, jednak je to nesystémové řešení, které se navíc vždy dotkne jen poměrně malé části území. Měla by se nastavit jasná pravidla, která uvedené v dostatečné míře zajistí ve všech lesních porostech, a samozřejmě by měl být kladen následně důraz na jejich kontrolu a vymáhání.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.4.2024 19:48 Reaguje na Radek Čuda
Naopak to pokládám za systémové. LČR jako všichni podnikají za účelem zisku. S tím nic nikdo nenadělá, viz vaše předchozí. Jen pro NP to neplatí, takže alespoň menší část cenných území vyjmout z hospodářských lesů. Asi jako máte produkční pole na produkci a pak trochu plochy na park či skalku co dotujete.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

11.4.2024 21:37
Je otázkou, co je myšleno tím starým hospodařským lesem. Třeba bučiny jsou z hlediska hospodářského přestarlé od věku 140 let. To se pak dřevo z jich hodí jen na palivo. Přestarlé porosty jsou tedy vizitkou špatného hospodáře, který nesklidil včas, a nyní mu tedy bude tato možnost z hlediska vyšsího principu mravního odňata.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

13.6.2024 07:30 Reaguje na Jiří Wenzl
Není to pravda. Těžily jsme smrk ve 140 a bylperfektní, ale na půdě která je živná prostě opravdu trpí. Buk klidně ve 140 a déle. Záleží jak se o něj staráte, tedy při probírkách ho pobocháte, on neschnije, ale má nepravé jádro, nejlépe mu je na vápenné půdě. Prostě všude nemůže být ta nejvyšší kvalita, ale dělat holyny v 80 letech je hnus. Mi je po kalamitách máme ve 30 letech, musíme se poděkovat LČR. Stále mluvíte o penězích, ta největší část odtekla do kapes těch co vyhrávají výběrová řízení. Kdyby stát hospodařil jako za první republiky a pak za komunistů, byly by zisky. Já příkladně měl problém dostat do lesa MZD protože jsme hospodařily podrostně.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.4.2024 07:41
Už z dějin vidíme, že absolutistické režimy vždy vedou ke zkáze. Vláda osvíceného panovníka se vždy zvrhne a lepší je málo funkční složitá demokracie. Proto je lepší konkurenční tržní hpospodaření s chybami než zkostnatělá osvícená vláda ekologů a správy NP, které nikdo nesmí kontrolovat.
Tuto katastrofu vidíme i na vládě EU, kde chybí demokracie a kontrola a dobré věci se zde zvrhávají v nesmysly.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

13.6.2024 08:25 Reaguje na Honza Honza
No nevím kam na to chodíte. První republika, vše fungovalo. U nás byly kalamity mniškové. Problém takového namnožení byl nebyli lidi. Ano sedláci v zimě dělali pro lesy, ale v době množení mnišky byli na polích. Před tím kalamity na Šumavě, bylo to stejné. Za komunistů byl klid, jen co vím to byly Krušné hory, těžba uhlí a elektrárny u nás a v Německu. Pak Krkonoše a to byla záležitost Poláků. Jenže tehdy bylo, kalamita velkého rozsahu, zastaví se těš´žby tehdy od padesáti let, pěstební zásahy a probírky do 50 let se musely dělat. Lidi se stáhli do oblasti kalamity. Taky jsem jezdil do Krkonoš. Dnes by tyto kalamity Krušné hory a Krkonoše bylo likvidační pro les. Ne tedy absolutistické režimy, ale chamtivost. To jsme dostali od Ametičanů, ničit po nás potopa, hlavně ať teče do kapes. S ekologi máte pravdu, nevím kolik z nich je opravdu odborníků, ale prostě jdou si za svim a přez to vlak nejede, že je za námi skáza, to je přeci přirozené, ne. Dokonce u nás jedna slečna ochrnářka řekla, že keře podél cest jsou bordel a tak zemědělci plundrují. S EU s Vámi souhlasím, to horší než RVHP. Ale chtěl jsem Vám říci. Pamtuji si pomniškové porosty, dnes je LČR dovedli opět ke skáze.Tak majitel tohoto lesa, měl 2000 ha., všude byly pomníčky napsáno M mniška, VS větrná smršť a letopočet, hajný na 150ha., na to měli. Kde se vzala ta chamtivost po roce 89. To přineslo nejvíce skázy a pak zašetřžené lesy. ANO, bylo zde mnoho nádherných lesů, toho si nový stát v čele s LČR nevážil. Chybu hledejte dnes. Ještě se zmíním k té honbě za penězi. Dělal jsem u jedné společnosti pro LČR. Bylo to po kalamitě padla v červnu a podařilo se LČR namnožit dvakrát brouka. Mne firma vyhodila, dostala od LČR výpověď. Po novém roce mě vzala na živnosťák, dělal jsem pro ně další asi čtyry roky. Věděl jsem, že u LČR funguje onen kontrolní orgán. Byl jsem ůčastníkem několika, ale při prvnim jsem byl v šoku. Stál jsem s revírníkem a adjunktem na skládce, odtud dál byla velká skládka již změřeného dřeva. Najednou přijelo pět aut, z každého vylezl jeden gestapák, ani nepozdravili ty chlapi od LČR, mi pro ně byli podřadný. Šli měřit ony hráně, pvídám tomu revírníkovi proč si k tomu nejde, můžou si napsat pak co chtějí a on řekl, že prostě to tak funguje. Za komunistů jsem byl vždy u kontroly. Gestapo jsem jim začal tedy říkat. Jedn byl bývalý právník a další nějací vyhození hošíci po revoluci, prostě dobří bolševici. To jsem se dozvěděl, jejich jeden kontrolor byl bývalý důstojní kontrarozvědky, plukovník. Na internetu psali, že byl jeden z důstojníků co musel opustit armádu. Dnes je již v důchodu, ale dodělal si nějak ing... No a co jsem tím chtěl říci. Čtyry auta min za půl milionu, přijly z Hradce, jedno z Jihlavy. Tak proč ty gestapáci nepřijeli jednym autem. Tady se vyhazují peníze. Já měl za komunistů a ještě chvíli po revoluci 750 ha. oni pak asi 1200 ha a jeden od akciovky, ovšem nárůst v kancelářích. Skuste si sednout a stahněte plochu LČR a kolik mají lidí, vyjde Vám na 150 ha. jeden, plus auto min. půl milionu. Proto se musely ničit naše lesy? Mimochodem, já ač jsem k LČR žádal, chtěl jsem dělat lesařinu, neměl jsem šanci, naštval jsem pár pohlavárů a děda byl kulak tak nebyla šance, dostal se tam kamarád kádrovák, nechci ho naštvat, ale to je příklad oné demokracie. Jen dobří komunisté, pak již né komunisté mohli privatizovat...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist