Kvalitu vody v rybnících na jihu Moravy zhoršují čističky odpadních vod
11.8.2023 00:40
(ČTK)
Nejvíc ryb uhynulo za poslední roky v rybníce Nesyt na Břeclavsku. V roce 2018 tam uhynulo kvůli nedostatečnému okysličení vodní plochy až 100 tun ryb. Kvůli úbytku kyslíku uhynuly desítky tun ryb i loni v řece Dyji.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa CHKO Pálava
"Zatížení vodou z čističek je nepříjemné nejen v období léta. S vodou, která z čističek vyteče, se do rybníka dostane i spousta nežádoucích látek, například fosfor. Rybníky často slouží jako dočišťovací nádrže," řekl ČTK ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička. Doplnil, že v rybnících často končí například i látky z hnojiv, která používají zemědělci. "Při prudké bouřce vše steče do rybníka, kvůli půdní erozi pole hůř zadrží vodu," řekl.
Rybníkům a rybám v nich neprospívají ani letní vysoké teploty. "Letos jsme naměřili i teplotu vody 31 stupňů Celsia a se zvyšující se teplotou se rozpouští ve vodě méně kyslíku," řekl ředitel Rybníkářství Hodonín Jiří Janoštík. Aby kyslík doplnili, používají areační zařízení ke vhánění vzduchu do vody. Mezi další opatření patří například snižování krmné dávky. Ryby totiž potřebují k trávení kyslík, pokud je ho málo, trávení je pro ně namáhavé. Nespotřebovaná potrava by taky mohla začít hnít a rybník ještě více odkysličit. Výjimkou není ani snižování počtu ryb v rybníce.
Podle Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství na Mendelově univerzitě by bylo potřeba, aby obce měly oddělené kanalizace na dešťovou a odpadní vodu, aby čističky stihly všechnu vodu vyčistit. Dodal, že rostoucí teplotu vod v rybnících hůř snáší síhovité a lososovité ryby. Výzkumníci z CzechGlobe očekávají, že v budoucnu bude povrchová teploty vody nadále stoupat.
Nejvíc ryb uhynulo za poslední roky v rybníce Nesyt na Břeclavsku. V roce 2018 tam uhynulo kvůli nedostatečnému okysličení vodní plochy až 100 tun ryb. Kvůli úbytku kyslíku uhynuly desítky tun ryb i loni v řece Dyji.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Candáti pomohli zlepšit kvalitu vody ve Stříbrném rybníku v Hradci Králové
Při vysokých teplotách hrozí úhyny ryb, dochází jim kyslík, varují experti
Vědci v neděli zahájí týdenní průzkum ryb v lipenské přehraděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
MU
Michal Ukropec
11.8.2023 05:44Ekologické. Kvalitu vody ovlivňuje kde co. V nadpisu je ale napsáno že čističky to zhoršují. Inu ekolist.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.8.2023 08:42To jsou mi novinky, že na pohled průzračná voda vytékající z čističky
je vlastně koktejl živin a chemických sajrajtů. Kdysi splašky vyhnily v
žumpě, či septiku a dnes po přefiltrování od hrubých nečistot v rybníce,
či řece. Hlavně, že se s tím pokračuje i ve vesnicích s pár domy ze
kterých dosud teče potok plný života, protože ty přepady ze septiků zasakují někde za domem, kde živí stromy a trávu. Co tak raději propagovat
kořenové čističky a závlahy neprodukční půdy šedou vodou? Samozřejmě mimo
pramenné oblasti minerálních a pitných vod pro případ havárie. Nebylo by
to levnější a účinnější? Ale fuj LEVNĚJŠÍ ! To je přece sprosté slovo
pro firmy nabalené na budování kanalizací a klasických čističek splašek.
Odpovědět
je vlastně koktejl živin a chemických sajrajtů. Kdysi splašky vyhnily v
žumpě, či septiku a dnes po přefiltrování od hrubých nečistot v rybníce,
či řece. Hlavně, že se s tím pokračuje i ve vesnicích s pár domy ze
kterých dosud teče potok plný života, protože ty přepady ze septiků zasakují někde za domem, kde živí stromy a trávu. Co tak raději propagovat
kořenové čističky a závlahy neprodukční půdy šedou vodou? Samozřejmě mimo
pramenné oblasti minerálních a pitných vod pro případ havárie. Nebylo by
to levnější a účinnější? Ale fuj LEVNĚJŠÍ ! To je přece sprosté slovo
pro firmy nabalené na budování kanalizací a klasických čističek splašek.
MU
Michal Ukropec
11.8.2023 13:40 Reaguje na Břetislav MachačekCelý článek je ekologický. Fosfáty už dávno v pracích a mycích prostředcích skoro žádné nejsou. Fosfáty ve vodě jsou hlavně z polí. Je to jen další lobbing na investice do ČOV.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
11.8.2023 19:49 Reaguje na Michal Ukropecje tady hodně flagrantních neznalostí a mně by to jako hydrobiologovi ani nevadilo, nenapravuju vesmír, ale překvapuje mě ta samozřejmost, s jakou ty blbosti futrujete.
Takže "fosfáty": ano, v pracích a mycích od vyhlášky 2006 omezeně, ale jsou tam četné výjimky. Průmyslových zdrojů se to bohužel netýká a jejich limity jsou trestuhodně předpotopní (desítky mg/L)
JENŽE!!! Na konci Vaší močové trubice a análního otvoru není žádné zařízení na srážení fosforu (fosfátů/ortofosforečnanových aniontů) a stejně je na tom 10,5 ml obyv. ČR. A PROTO JE TADY JÁDRO PUDLA.
Ano, značné množství fosforu odchází s erozí (při základním odtoku zanedbatelně v porovnání s jinými zdroji) z polí, a jednoznačně je to trestuhodná újma na tom, co nás živí, dokonce se s erozí ztrácí ta nejcennější půdní frakce, ale tyto "atomy P" jsou více či méně dobře vázány na Fe a Al hydroxidy, oxidy a jiné, více či méně stabilní anorg. sloučeniny půdních komplexů a protože jsou to partikule, obratem sedimentují. A během transportu se uvolní překvapivě málo P do rozpustné fáze.
ZATÍMCO z OV s i bez ČOV jde prakticky všechen P jako PO4-P = 70-90 % v rozpuštěné formě a tedy rovnou dostupné autotrofům (sinice, řasy, kytky, podle toho kam se vykálíte), tj. základní biogenní prvek bez dalších metabolických úprav dostupný všem buňkám.
Toto je známo od 60. let min století, jen v ČR a pár zemích východněji se to stále daří očurávat. Proto nám "kvete" sinicemi kde co a velcí pepíci si mnou ruce, protože nemusejí pracovat, páč to by jim krátilo zisky.
A ano, hodně staveb ČOV na dotace je cenově nadsazeno, co je ale horší, že ty malé čovečky mají zatraceně špatný výkon (% odstraněného P), protože nemají často pořešenou vhodně hydrauliku a hlavně na P není ŽÁDNÝ limit pod EO 2000!!! Takže výrobci jsou v klídku, nic je netlačí.
Odpovědět
Takže "fosfáty": ano, v pracích a mycích od vyhlášky 2006 omezeně, ale jsou tam četné výjimky. Průmyslových zdrojů se to bohužel netýká a jejich limity jsou trestuhodně předpotopní (desítky mg/L)
JENŽE!!! Na konci Vaší močové trubice a análního otvoru není žádné zařízení na srážení fosforu (fosfátů/ortofosforečnanových aniontů) a stejně je na tom 10,5 ml obyv. ČR. A PROTO JE TADY JÁDRO PUDLA.
Ano, značné množství fosforu odchází s erozí (při základním odtoku zanedbatelně v porovnání s jinými zdroji) z polí, a jednoznačně je to trestuhodná újma na tom, co nás živí, dokonce se s erozí ztrácí ta nejcennější půdní frakce, ale tyto "atomy P" jsou více či méně dobře vázány na Fe a Al hydroxidy, oxidy a jiné, více či méně stabilní anorg. sloučeniny půdních komplexů a protože jsou to partikule, obratem sedimentují. A během transportu se uvolní překvapivě málo P do rozpustné fáze.
ZATÍMCO z OV s i bez ČOV jde prakticky všechen P jako PO4-P = 70-90 % v rozpuštěné formě a tedy rovnou dostupné autotrofům (sinice, řasy, kytky, podle toho kam se vykálíte), tj. základní biogenní prvek bez dalších metabolických úprav dostupný všem buňkám.
Toto je známo od 60. let min století, jen v ČR a pár zemích východněji se to stále daří očurávat. Proto nám "kvete" sinicemi kde co a velcí pepíci si mnou ruce, protože nemusejí pracovat, páč to by jim krátilo zisky.
A ano, hodně staveb ČOV na dotace je cenově nadsazeno, co je ale horší, že ty malé čovečky mají zatraceně špatný výkon (% odstraněného P), protože nemají často pořešenou vhodně hydrauliku a hlavně na P není ŽÁDNÝ limit pod EO 2000!!! Takže výrobci jsou v klídku, nic je netlačí.
MU
BM
Břetislav Machaček
12.8.2023 11:35 Reaguje na Daniel FialaPopsal jste to vyčerpávajícím způsobem a pouze bych
dodal, aby si každý přečetl, když pije různé nealko
nápoje, kolik obsahují fosforečnanů, které s močí
vyloučí. Toto hodnotné hnojivo končí místo na poli
po "prolétnutí" čističkou v řece, či rybníku. Jsou
nápoje, které svým obsahem kyseliny fosforečné
zcela konkurují odrezovačům. Zde jsou rezervy,
jak omezit fosfor v odpadních vodách a to zcela "bezbolestně", když by byly takové nápoje prosté fosforečnanů. Já je osobně vůbec nepiji a žiji
bez nich spokojeně mnoho desítek let.
Odpovědět
dodal, aby si každý přečetl, když pije různé nealko
nápoje, kolik obsahují fosforečnanů, které s močí
vyloučí. Toto hodnotné hnojivo končí místo na poli
po "prolétnutí" čističkou v řece, či rybníku. Jsou
nápoje, které svým obsahem kyseliny fosforečné
zcela konkurují odrezovačům. Zde jsou rezervy,
jak omezit fosfor v odpadních vodách a to zcela "bezbolestně", když by byly takové nápoje prosté fosforečnanů. Já je osobně vůbec nepiji a žiji
bez nich spokojeně mnoho desítek let.
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 12:13 Reaguje na Břetislav Machačekto je pravda a žalostný konec mnoha "průmyslových" potravin. Abyste nahonil co nejvíc vody do masa (proslulý kebab kampaň 2018), ale i šunky a slaniny, dokonce i sýra (vzorkovali jsme pod sýrárnou Želetava = Veselá kráva atd. a měli jsme za to, že v laborce jim utekly 3 řády počítačem) a přitom vám to nevyteklo na zem a hned se nezkazilo, tak to prostě narvete rozuměj nakonzervujete fosfáty.
Byť bych v těch lepohubech jako to nejhorší viděl ten cukr.
Odpovědět
Byť bych v těch lepohubech jako to nejhorší viděl ten cukr.
JH
JH
12.8.2023 12:36 Reaguje na Břetislav MachačekJá se bojím, že nápoje zdaleka nejsou hlavním zdrojem fosforu v potravě. Abychom snížili fosfor ve vodě, museli bychom jíst jen brambory a zeleninu. Ve všem ostatním je asi fosforu celkem dost a skončí to tam, kde jste psal.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
12.8.2023 12:11 Reaguje na Daniel FialaMá to ale jeden háček. Cca do roku 1980 bylo na venkově mnohem více obyvatel, žádná čistička, fosfáty ve všem a problémy se sinicemi nebyly. Před válkou bylo obyvatel ještě více. Problémy se sinicemi začaly po velkoplošném hospodaření. Samozřejmě to akcelerovalo v posledních desetiletích. Takže v exkrementech bych problém neviděl.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 19:12 Reaguje na Michal Ukropecpravda z části, to se studovalo hodně a dlouho, prudký výmyk byly prášky na praní 50-70 léta ... a nezapomeňte, že přehrady byly nový a "prázdný", teď jsou zadělaný jak galoše. Říká se tomu taky vyšší životní úroveň, pokrok nebo osud, jak kdo chce. My v branži jedné části říkáme Justův paradox: v obci, kde byl každý na kadibudku a něco trativodem, zavedete jednotnou nebo dešťovou VK (70-80 léta) a občanstvo se více či méně přiznaně napojí a když má kam, začne taky více spotřebovávat (tu myčka, tu druhá koupelna, tu prací prášky, ale hlavně splachování vodou, historicky v opač.poř.).
No a do toho živočišného bordelu pod vesnicí přijde nová doba a ČOV! No a (krom té myčky, která časově patří až sem) zatímco ve městech se platí, na vsi studna ještě zdarma a ČOV za odhad, vodovodů bylo málo, spěchalo se, čovky povlávaly. A ve výsledku máte napojeno vodovod + OV přes 90%/97% obyv. ČR i v těch nejmenších obcích (to je ten pokrok), ale P se čistí jako před 30 lety. Jenže už máte všude roury!!! A to je ten Justův paradox. Za peníze jste dostal víc P do potoka.
Máloco se teď vsákne/odbourá/odfiltruje/vstřebá ... všechno dorazí do potoka (na pole méně a méně) a zatímco C a N trochu "vyšuní", tak fosfor nemaje plyn.skup. jde komplet, takže jenom čeká na šupec deštěm, někde schovanej, jinde na povrchu ... a pak jdete vzorkovat deště a je to jeden velkej šavlovej tanec ... ale normálně lidi v dešti ven nechoděj, tak to nevijó :-) Jen ty ryby blbý na tu chvilku nedokážou z tý špinavý vody vylézt ven a počkat :-)
Odpovědět
No a do toho živočišného bordelu pod vesnicí přijde nová doba a ČOV! No a (krom té myčky, která časově patří až sem) zatímco ve městech se platí, na vsi studna ještě zdarma a ČOV za odhad, vodovodů bylo málo, spěchalo se, čovky povlávaly. A ve výsledku máte napojeno vodovod + OV přes 90%/97% obyv. ČR i v těch nejmenších obcích (to je ten pokrok), ale P se čistí jako před 30 lety. Jenže už máte všude roury!!! A to je ten Justův paradox. Za peníze jste dostal víc P do potoka.
Máloco se teď vsákne/odbourá/odfiltruje/vstřebá ... všechno dorazí do potoka (na pole méně a méně) a zatímco C a N trochu "vyšuní", tak fosfor nemaje plyn.skup. jde komplet, takže jenom čeká na šupec deštěm, někde schovanej, jinde na povrchu ... a pak jdete vzorkovat deště a je to jeden velkej šavlovej tanec ... ale normálně lidi v dešti ven nechoděj, tak to nevijó :-) Jen ty ryby blbý na tu chvilku nedokážou z tý špinavý vody vylézt ven a počkat :-)
MU
Michal Ukropec
13.8.2023 22:20 Reaguje na Daniel FialaFakt je ještě jeden. Dříve byly v každém potoce, řece, rybníce vodní rostliny, které ten fosfor spotřebovávaly. V rybnících se potom vyrvaly na břeh, takže v nich nezůstával. To se ale v těch rybníkách chovali ještě pstruzi. Nyní píši konkrétně o rybníkářství Herálec u Humpolce.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
2.10.2023 22:01 Reaguje na Michal UkropecPodobně stéká z okolních kopců Stodolní potok v Odrách. Žijí v něm drobné ryby i užovky, asi na tři týdny v roce vysychá úplně. Vnitřek potoka je uvnitř města vydlážděn (jinak by nemohl vést prostředkem silnice) a během roku se v potoce hromadí humus a roste třímetrová tráva. Čas od času se vybagruje.
Odpovědět
AJ
Aleš Johanovský
5.10.2023 13:34 Reaguje na Michal UkropecProtože ty exkrementy šly krátkou cestou z kadibudky na hnojišti zpátky do půdy, a neodtékalo zdaleka tolik fosforu potokem do moře.
Odpovědět
ss
JS
Jiří Svoboda
11.8.2023 15:29Zajímavé o sinicích.
Odborník: "Pokud se přemnoží, ve vodě ubyde kyslíku a ryby mohou uhynout."
Wikipedie: "Vyznačují se schopností fotosyntézy, při níž vzniká kyslík (tzv. oxygenní typ)."
Odpovědět
Odborník: "Pokud se přemnoží, ve vodě ubyde kyslíku a ryby mohou uhynout."
Wikipedie: "Vyznačují se schopností fotosyntézy, při níž vzniká kyslík (tzv. oxygenní typ)."
JH
JH
11.8.2023 16:44 Reaguje na Jiří SvobodaSinice produkují kyslík při fotosyntéze. Ale rozklad jejich mrtvých buněk kyslík naopak spotřebovává. A když jich hodně naroste tak se jich taky hodně rozkládá a kyslíku ubývá.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
11.8.2023 20:05 Reaguje na JHpro oba dva z učebnice ZŠ: každá buňka a každý organismus od bakterie výš dýchá. To ale není žaberní nebo plicní dýchání, co provozujem např. my lidi u dochtora nebo roba ve vánoční kádi, ale respirace = metabolické štípání chemické vazby org. sloučenin (cukrů třeba) za účelem dobývání energie z té kovalentní nebo dvojné vazby. A to se nedá dělat jenom někdy, to se provozuje furtum furt od začátku do konce. Každá jedna buňka.
Jestli jste kytka, tak si můžete za světla udělat trochu O2 z vody, ale dýcháte celou noc!!!!! (spotř. O2 a produkujete CO2).
Takže základní neznalost plodí kraviny a jeden rybář se chlubí jak sprcal starostu Břeclavi a ten to odborně poslal na hasiče a oni chudáci museli vrtět motorem přes den na Dyji, aby prokysličili vodu.
Pochopil jste to? Jde o bilanční rovnováhu respirace x fotosyntéza za 24 h. Respirace se řídí nejvíc teplotou, fotosyntéza třeba dostupností CO2 ve vodě (na vzduchu není problém skoro nikdy).
A když něco chcípne, nastoupí ještě jiný proces a to je rozklad org. hmoty a ten se často děje za pomoci bakterií, které v té biomase nalézají ty cukry a .... a všichni se cpou a rostou a množí a tím dokáží ten O2 z vody vysrknout nekompromisně rychle. Když to ve vzorku zamícháte s hovnem, tak to ani nestíháte měřit, jak to rychle padá ... proto po deštích rychle padnou ryby pod OK (odlehčovací komory) a VK (veřejná kanalizačná výusť) atd. atd. atd.
Takže sinice v noci spolehlivě prodýchají veškerou dostupnou denní produkci, protože v noci neběží F ale jen R a když pochípají, akceleruje se to nefotosynt. bakteriemi, říkáme jim proto heterotrofní.
Odpovědět
Jestli jste kytka, tak si můžete za světla udělat trochu O2 z vody, ale dýcháte celou noc!!!!! (spotř. O2 a produkujete CO2).
Takže základní neznalost plodí kraviny a jeden rybář se chlubí jak sprcal starostu Břeclavi a ten to odborně poslal na hasiče a oni chudáci museli vrtět motorem přes den na Dyji, aby prokysličili vodu.
Pochopil jste to? Jde o bilanční rovnováhu respirace x fotosyntéza za 24 h. Respirace se řídí nejvíc teplotou, fotosyntéza třeba dostupností CO2 ve vodě (na vzduchu není problém skoro nikdy).
A když něco chcípne, nastoupí ještě jiný proces a to je rozklad org. hmoty a ten se často děje za pomoci bakterií, které v té biomase nalézají ty cukry a .... a všichni se cpou a rostou a množí a tím dokáží ten O2 z vody vysrknout nekompromisně rychle. Když to ve vzorku zamícháte s hovnem, tak to ani nestíháte měřit, jak to rychle padá ... proto po deštích rychle padnou ryby pod OK (odlehčovací komory) a VK (veřejná kanalizačná výusť) atd. atd. atd.
Takže sinice v noci spolehlivě prodýchají veškerou dostupnou denní produkci, protože v noci neběží F ale jen R a když pochípají, akceleruje se to nefotosynt. bakteriemi, říkáme jim proto heterotrofní.
DF
Daniel Fiala
11.8.2023 20:08 Reaguje na Daniel Fiala"dýcháte celou noc"
aby bylo jasno, respirace sinic a řas samozřejmě běží i na světle, ale je v porov. s F většinou menší. Takže jsem měl napsat "dýcháte 24 h"
Odpovědět
aby bylo jasno, respirace sinic a řas samozřejmě běží i na světle, ale je v porov. s F většinou menší. Takže jsem měl napsat "dýcháte 24 h"
PH
Pavel Hanzl
11.8.2023 20:36 Reaguje na Daniel FialaTo "dýchání" je jev spíš okrajový, ten dominantmí je fotosyntéza, kdy si rostliny ze vzdušného CO2 přes chlorofyl vyrobí uhlík, jako základní kámen svého těla a 02 vypustí do vzduchu. Ovšm při rozpadu těla je potřeba kyslík a vzniká zpět Co2.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.8.2023 06:03 Reaguje na Pavel HanzlOpět perlíte.
Ryby např pod VDNM v Dyji chcípou k ránu, protože k ránu tam ty sinice spotřebovaly veškerý kyslík. Těm rybám je totiž to, že odpoledne byl až jedovatý přebytek kyslíku platné jako mrtvýmu šála, neb do rána s tím nevydrží.
Odpovědět
Ryby např pod VDNM v Dyji chcípou k ránu, protože k ránu tam ty sinice spotřebovaly veškerý kyslík. Těm rybám je totiž to, že odpoledne byl až jedovatý přebytek kyslíku platné jako mrtvýmu šála, neb do rána s tím nevydrží.
JH
Jana Havlová
11.8.2023 20:41 Reaguje na Daniel FialaJá si jen dovolím připomenout, že problémem není jenom chybějící limity na malé ČOV pod 2000 lidí. Ale příliš měkké limity pro ty větší.
Nedávno jsem hledala, jak se zlepšila kvalita vody ve Vltavě po spuštění nové vodní linky v Praze v 2018, co stála šest miliard a byly okolo toho tanečky přes . let. Tak jsem si našla data před, a pak porovnala s daty za poslední výročky Povodí Vltavy (2020 a 2021 myslím). A ono se to skoro nehlo (něco se zlepšilo a něco zhoršilo, ve výsledku šul nul). Tak si otevřu nahlášené hodnoty na odtoku centrální čističky z těch let a ejhle. Oni sice stáhli N o něco dolů, ale zároveň se zvýšila průměrná koncetrace celkového P asi o 15% procent!! Stará linka nestíhala sice N, ale u fosforu to měla dlouhodobě nastavené asi o 25% pod zákonný limit (1 mgP/l) a teď to čistí jen tak, aby se s malou rezervou vešli. Takže za 6 miliard jsme jen dosáhli ještě větší eurofizace Vltavy a Labe, absurdistán tohle všechno.
Odpovědět
Nedávno jsem hledala, jak se zlepšila kvalita vody ve Vltavě po spuštění nové vodní linky v Praze v 2018, co stála šest miliard a byly okolo toho tanečky přes . let. Tak jsem si našla data před, a pak porovnala s daty za poslední výročky Povodí Vltavy (2020 a 2021 myslím). A ono se to skoro nehlo (něco se zlepšilo a něco zhoršilo, ve výsledku šul nul). Tak si otevřu nahlášené hodnoty na odtoku centrální čističky z těch let a ejhle. Oni sice stáhli N o něco dolů, ale zároveň se zvýšila průměrná koncetrace celkového P asi o 15% procent!! Stará linka nestíhala sice N, ale u fosforu to měla dlouhodobě nastavené asi o 25% pod zákonný limit (1 mgP/l) a teď to čistí jen tak, aby se s malou rezervou vešli. Takže za 6 miliard jsme jen dosáhli ještě větší eurofizace Vltavy a Labe, absurdistán tohle všechno.
SV
Slavomil Vinkler
12.8.2023 11:37 Reaguje na Jana HavlováNo, každý správce ČOV je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře. Nevíte proč by riskoval postih za vícenáklady na snížení P, když už teď plní normu?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 13:21 Reaguje na Jana Havlovámáte bohužel pravdu a ještě smutnější je, že to bylo známo předem každému, kdo umí trojčlenku a dal si práci. Dá se to ale nahlížet i z jiného úhlu: když si koupíte nové auto už po 10 a ne až po 20 letech, tak si pár dílčích problémů netušeně ušetříte. A kdybych měl prodloužit tenhle příměr, tak u nás některé (ne mnohé, ale pouze některé) ČOVky vypadají jako auto po 30-40 letech denodenního provozu a jen zanedbatelné udržovací údržby.
Odpovědět
AJ
Aleš Johanovský
5.10.2023 13:41 Reaguje na Jana HavlováTa čistička s koncentracema dusíku a fosforu ve vodě nemůže mnoho udělat. V podstatě jedině převést z organické formy (biomasa, exkrementy a bakterie) na formu minerální. A pokud měříte tu formu minerální, může překvapivě vyšší účinnost odbourání organiky (teče méně hoven a voda vypadá čistší) přinést vyšší hodnoty té minerální složky.
Odpovědět
JH
JH
11.8.2023 20:53 Reaguje na Daniel FialaS tou přednáškou jste si nemusel dělat práci, podstata respirace i fotosyntézy je mi celkem jasná. Nebyl bych si ale úplně jistý, jestli může sinice v noci prodýchat víc cukru, než kolik ho ve dne vyrobí. Takže bych tak od oka řekl, že bilance kyslíku může být kladná, ale těžko záporná, za předpokladu, že sinice je plně fotoautotrofní. To spíš věřím, že většinu kyslíku spotřebuje rozklad chcíplých buněk.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.8.2023 11:44 Reaguje na JHKdyž ve dne vyrobí více o2 tak ten o2 uteče z teplé vody. V noci o2 potřebovává sinice na dýchání a i hnití. Ne ze vzduchu, ale z vody. Navíc sinice zhoršují situaci změnou ph. Ve dne když jim chybí CO2, tak rozkládají kyselý uhličitan vápenatý na normální a nebo dokonce (mírně) na hydroxid. Ph může být více než 8. V noci pak Ph klesá pod 6.
Odpovědět
SV
JH
JH
12.8.2023 12:05 Reaguje na Slavomil VinklerJá jsem myslel bilanci, která je dána rychlostí respirace a fotosynézy, ta podle mě nemůže být záporná. Pokud ale kyslík, vyrobený fotosyntézou, z vody uteče, tak obsah ve vodě bude samozřejmě klesat.
Odpovědět
AJ
Aleš Johanovský
5.10.2023 13:43 Reaguje na JHPokud ji měříte za celej životní cyklus včetně úhynu, tak bych se nedivil že bude třeba i mírně záporná. Ale hlavní problém asi je, že ten kyslík v přebytku vytvořenej ve vodě nezůstane dlouho. Zejména ne za vyšší teploty.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 12:43 Reaguje na JHfajn, teď už lépe rozumím, čemu nerozumíte. Ano, níže p. Vinkler Vám odpověděl správně. Ve vodě nejde o bilanci cukrů, ale plynů. Plyny se v tak vysokém přebytku z vody okamžitě uvolňují, takže "denní" kyslík je proto fototrofům v noci často nedostupný. Prostě vyšumí. Mj. protože ten gradient na difúzi je v noci ze vzduchu mnohem nižší, než ve dne z vody. Řasy&cyanobakterie (sinice) vám mohou udělat i 200% supersaturaci, ale sebelepším kvedláním do vody víc než 100 % nenasoukáte (no, jsou docela rozdíly mezi rozpustností CO2 a O2, ale to jsou finesy mimo podstatu, stejně jako laskominy s uhličitanovou rovnováhou). A první co jde do hypoxie a potom anoxie jsou vrstvy nade dnem, čili nejdál od saturačního rozhraní, tedy tam, kde je ta celková respirace i díky bakteriím v sedimentech řádově vyšší. Dokonce i ultračistá (ultraoligotrofní) jezera mají nade dnem mírný propad O2 proti saturaci dokud to nerozmíchá vítr ode dna ke hladině.
A jakmile do tohoto tzv. diurnálního cyklu (klasika v eutrofním rybníce nebo Lužnici pod rybníkama) strčíte mrtvé buňky, neřku-li maso z ryb (a to se stalo s největší pravděpodobností ve 2. vlně úhynu v Ne na té Dyji), tak vám tu krásnou sinusoidu drtivě převálcuje relativně chaotická oscilace respirace a saturace. A když to celé necháte téci z kopce jako třeba řeku Odru 2022, tak se nemůžete ničeho rozumného dobrat, protože to chcíplé maso doteče dolů rychleji, tam si sedne na dno a začne kolotoč dřív, než jste něco ve vzorkovnici našel. Takový bombardování po proudu s hodně dlouhým doutnákem.
Jo a z uvedeného taky mj. plyne, že koncentraci resp. saturaci O2 ve vodě je nejdůležitější měřit nad ránem, při východu slunce. To je kritický moment a ne v poledne a odpoledne, jak to bylo v TV dokola.
Odpovědět
A jakmile do tohoto tzv. diurnálního cyklu (klasika v eutrofním rybníce nebo Lužnici pod rybníkama) strčíte mrtvé buňky, neřku-li maso z ryb (a to se stalo s největší pravděpodobností ve 2. vlně úhynu v Ne na té Dyji), tak vám tu krásnou sinusoidu drtivě převálcuje relativně chaotická oscilace respirace a saturace. A když to celé necháte téci z kopce jako třeba řeku Odru 2022, tak se nemůžete ničeho rozumného dobrat, protože to chcíplé maso doteče dolů rychleji, tam si sedne na dno a začne kolotoč dřív, než jste něco ve vzorkovnici našel. Takový bombardování po proudu s hodně dlouhým doutnákem.
Jo a z uvedeného taky mj. plyne, že koncentraci resp. saturaci O2 ve vodě je nejdůležitější měřit nad ránem, při východu slunce. To je kritický moment a ne v poledne a odpoledne, jak to bylo v TV dokola.
JH
JH
12.8.2023 13:12 Reaguje na Daniel FialaDěkuji za vysvětlení. Vždycky jsem myslel, že nejvíc kyslíku spotřebuje rozklad mrtvé biomasy, po detailech jsem příliš nepátral. Pokud jde o měření v televizi, to je asi dáno spíše biorytmem televizních reportérů, kteří přijedou natočit měření až po východu slunce.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 19:16 Reaguje na JHba ne, pane, to dělali masivně rybáři (MRS) a hasiči, ikdyž jsem do nich hučel, prostě trotl chtěl vidět činnost, tak voják musí šoupat podrážkama.
A lidi běžně neví ani to dýchání rostlin přes noc, přitom kytky má doma každej.
Odpovědět
A lidi běžně neví ani to dýchání rostlin přes noc, přitom kytky má doma každej.
VK
V. Kolar
14.8.2023 20:47 Reaguje na Daniel FialaJeště bych doplnil, že velký problém je nízká průhlednost a tím pádem i když je hodně řas a svítí, světlo proniká jen pár cm a níže už je anoxie a to je problém většiny zelených rybníků :-)
Odpovědět
ss
smějící se bestie
11.8.2023 15:37A co bránilo rybníkářům provzdušňovat vodu v rybnících, no !
Někde to dělali.
Odpovědět
Někde to dělali.
DF
Daniel Fiala
11.8.2023 20:20 Reaguje na smějící se bestieJo, když chovám zvířata, musím o ně pečovat, abych mohl pečovat, nesmím bejt blbej jak tágo. Prakticky každej hobbytajch který v létě padne je brutálně přesazen, protože hlupáci nevidí do zelené vody, kolik ryb tam už týrají a pořád přidávaj a když vyplavou bílým navrch tak brečí a jsou ještě tak hloupí, že s tím jdou do novin.
Je to regulérní týrání zvířat a na to máme paragrafy a pěkně vostrý. A čert vem, že to dělají z lásky k vlasti a k přírodě a pro děcka apod.
Nesyt dtto: brutálně přesazen a nejen že neprovzdušňovali, ale ani neměřili, prostě totální ignorace ... a novinář tu biomasu nazve "100 tun ryb", přitom jsou to 1000 živých tvorů ... byly. A generelně to všichni svedou na počasí, klima, teplo, zimu, léto, tmu, tornádo, ufo atd. Hlavně se v 1. řadě vylhat ze zodpovědnosti. A novináři to jako vocasové žerou a s.rou dál jako přes větrák. A přitom stačí se optat. Důsledně a za 3. roh.
Odpovědět
Je to regulérní týrání zvířat a na to máme paragrafy a pěkně vostrý. A čert vem, že to dělají z lásky k vlasti a k přírodě a pro děcka apod.
Nesyt dtto: brutálně přesazen a nejen že neprovzdušňovali, ale ani neměřili, prostě totální ignorace ... a novinář tu biomasu nazve "100 tun ryb", přitom jsou to 1000 živých tvorů ... byly. A generelně to všichni svedou na počasí, klima, teplo, zimu, léto, tmu, tornádo, ufo atd. Hlavně se v 1. řadě vylhat ze zodpovědnosti. A novináři to jako vocasové žerou a s.rou dál jako přes větrák. A přitom stačí se optat. Důsledně a za 3. roh.
mara polasek
11.8.2023 23:12 Reaguje na Daniel Fialav roce 2018 asi 14 dni pred udalosti sme spali primo na hrazi nesytu. voda cca o 1-1,2 m pod prepadem pritok skoro zadny jen odpady z obci proti proudu. u hraze krouzlovaly hejna kapru a horni cast kde mely byl vyhledy na rybnik tak suche zatravnene. jen uvaha: jestli nesnizili osadku tak pri skoro polovicni plose to nemohlo dopadnout jinak. stacila zmena tlaku a hotovo.
Odpovědět
mara polasek
11.8.2023 23:14 Reaguje na mara polasekbohuzel me tenkrat nenapadlo jake to muze mit nasledky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.8.2023 11:48 Reaguje na mara polasekNázev Nesyt souvisí s tím, že pokud se nezaplní na podzim a v zimě, nenateče dost vody.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 12:50 Reaguje na mara polasekkaždý zodpovědný hospodář, a těch je mj. mezi profíky většina, má k ruce kyslíkovou sondu, teploměr, ví, kolik nasadil a může částečně odlovit. Ano, sníží finální výnos, ale stará se. Podle toho co jsem slyšel a četl, tak tady to nechali běžet a doufali.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.8.2023 11:24 Reaguje na mara polasekZa sucha je problém poklesu hladiny a navíc přítoků
splašek zásadní problém. Za normálního stavu hladiny vody je tudíž obsádka ryb úměrná, ale tutéž obsádku
při poklesu hladiny nelze považovat za šlendrián,
ale za nepřízeň počasí. Totéž se stane v přírodě,
kde je při příznivých podmínkách množství ryb v
v jezeře, či řece OK, ale za sucha je jich moc, ty
se udusí a nebo se snaží uniknout do místa, kde je
kyslíku více. U velkých rybníků je tak nutno mít
záložní napájení, aby nedošlo k těm poklesům vody.
Pro celou soustavu rybníků, včetně Nesytu je tak
možné do budoucna vyřešit jejich napájení z Nových
Mlýnů, které disponují zásobním množstvím vody i
pro závlahy a napájení rybníků. Stálý přítok je
výhra a u nebeských rybníků bohužel pouze déšť.
No a když déšť není, tak přítok z čističky zmar
pouze urychlí. Ne nadarmo rybníkáři budovali
napájecí stoky z větších řek pro napájení rybníků
a nespoléhali se pouze na malé přítoky, které za
sucha vysychaly. Jeden můj známý si naivně vysnil
na potoce rybník. Postavil hráz a dva roky byl
nadšen ze své práce. Pak přišla sucha, potok vyschnul a ryby, které nerozdal uhynuly a zbyly
mu oči pro pláč. Podcenil stálost přítoku, před
kterým ho varovali sousedé, kteří jeho vysychání
znali z minulosti. I on měl v době hojnosti vody obsádku úměrnou a za sucha měl přerybněno ? Ono
snížit v průběhu sezóny množství obsádky je bez
výlovu vypuštěním rybníku mnohde nemožné a už ten
výlov ve vedrech je pro ryby vražda. Pročpak se
asi dělají výlovy v časném jaru a nebo na podzim?
No protože v chladné vodě je při snížené hladině
vody v rybníce dost kyslíku na to, aby ryby výlov
přežily. V létě lze ryby odlovit i sítěmi bez
vypouštění, ale v těch vedrech je nedovezete ani
na sádky, aby vám cestou nelekly. Řešením tak je
buď podnormální obsádka i v případě dostatku
vody a nebo dostatečný přítok nezávadné vody.
Odpovědět
splašek zásadní problém. Za normálního stavu hladiny vody je tudíž obsádka ryb úměrná, ale tutéž obsádku
při poklesu hladiny nelze považovat za šlendrián,
ale za nepřízeň počasí. Totéž se stane v přírodě,
kde je při příznivých podmínkách množství ryb v
v jezeře, či řece OK, ale za sucha je jich moc, ty
se udusí a nebo se snaží uniknout do místa, kde je
kyslíku více. U velkých rybníků je tak nutno mít
záložní napájení, aby nedošlo k těm poklesům vody.
Pro celou soustavu rybníků, včetně Nesytu je tak
možné do budoucna vyřešit jejich napájení z Nových
Mlýnů, které disponují zásobním množstvím vody i
pro závlahy a napájení rybníků. Stálý přítok je
výhra a u nebeských rybníků bohužel pouze déšť.
No a když déšť není, tak přítok z čističky zmar
pouze urychlí. Ne nadarmo rybníkáři budovali
napájecí stoky z větších řek pro napájení rybníků
a nespoléhali se pouze na malé přítoky, které za
sucha vysychaly. Jeden můj známý si naivně vysnil
na potoce rybník. Postavil hráz a dva roky byl
nadšen ze své práce. Pak přišla sucha, potok vyschnul a ryby, které nerozdal uhynuly a zbyly
mu oči pro pláč. Podcenil stálost přítoku, před
kterým ho varovali sousedé, kteří jeho vysychání
znali z minulosti. I on měl v době hojnosti vody obsádku úměrnou a za sucha měl přerybněno ? Ono
snížit v průběhu sezóny množství obsádky je bez
výlovu vypuštěním rybníku mnohde nemožné a už ten
výlov ve vedrech je pro ryby vražda. Pročpak se
asi dělají výlovy v časném jaru a nebo na podzim?
No protože v chladné vodě je při snížené hladině
vody v rybníce dost kyslíku na to, aby ryby výlov
přežily. V létě lze ryby odlovit i sítěmi bez
vypouštění, ale v těch vedrech je nedovezete ani
na sádky, aby vám cestou nelekly. Řešením tak je
buď podnormální obsádka i v případě dostatku
vody a nebo dostatečný přítok nezávadné vody.
SV
Slavomil Vinkler
12.8.2023 11:51 Reaguje na Břetislav MachačekMyslím, že možnost napájení z VDNM byla vybudovaná. Zda je ale k dnešnímu dni funkční, asi ne.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 13:35 Reaguje na Slavomil Vinklernemůžete si do roury strčit kus přehrady a nechat mírnix zdýrnix odpařit vedle v přesazeném rybníce. Už takhle Rakušáci řvou, že jim neteče, co má. Zčásti mají pravdu, udělali jsme si tady gigantický odpařovák, ale zčásti to jsou taky jen Rakušáci.
Mj. teď Němci na Labi nám haněli, že Vltavská kaskáda zadržuje a proto sucho u nich. Krom toho, že je to blbost a dokonce ona akt. nadlepšovala, tak takhle začínají mezinárodní konflikty o vodu (viz Donauversinkung 19. stol. a táhlo se to přes 50 let a teď to slouží jako precedens v mezinár. vodním právu).
A roura = problém velikosti. Vzpomeňte na poč. 90. let, kdy se za vodu začalo platit a najednou vyvstal velkoplošný problém s kvalitou, páč v mnoha vodovodních řadech stagnovala.
Jóóó, to se to zavlažuje, když se nemusí platit a cáluje erár ... kupodivu až do úplného vysušení zdrojů. Vyprávět by mohli "vodní policajti" od Kalifornie po Mexiko, jak hlídaj trávníky před domem, aby automat nepřelil. Pak 1. domluva a 2. flastr.
Odpovědět
Mj. teď Němci na Labi nám haněli, že Vltavská kaskáda zadržuje a proto sucho u nich. Krom toho, že je to blbost a dokonce ona akt. nadlepšovala, tak takhle začínají mezinárodní konflikty o vodu (viz Donauversinkung 19. stol. a táhlo se to přes 50 let a teď to slouží jako precedens v mezinár. vodním právu).
A roura = problém velikosti. Vzpomeňte na poč. 90. let, kdy se za vodu začalo platit a najednou vyvstal velkoplošný problém s kvalitou, páč v mnoha vodovodních řadech stagnovala.
Jóóó, to se to zavlažuje, když se nemusí platit a cáluje erár ... kupodivu až do úplného vysušení zdrojů. Vyprávět by mohli "vodní policajti" od Kalifornie po Mexiko, jak hlídaj trávníky před domem, aby automat nepřelil. Pak 1. domluva a 2. flastr.
JP
Jaroslav Pokorný
13.8.2023 13:51 Reaguje na Daniel Fialaudělali jsme si tady gigantický odpařovák, .................
Máte na mysli Nové Mlýny? Studoval, a žil jsem tam v době, kdy se plánovaly a stavěly. A jedna velká obava byla, jak budou reagovat stepní porosty na Palavě, až se z jezer začne odpařovat "obrovské" množství vody. Skutečnost byla právě opačná - vlhkost vzduchu poklesla. Lužní lesy odpařily mnohem více vody, než rovná vodní hladina.
Odpovědět
Máte na mysli Nové Mlýny? Studoval, a žil jsem tam v době, kdy se plánovaly a stavěly. A jedna velká obava byla, jak budou reagovat stepní porosty na Palavě, až se z jezer začne odpařovat "obrovské" množství vody. Skutečnost byla právě opačná - vlhkost vzduchu poklesla. Lužní lesy odpařily mnohem více vody, než rovná vodní hladina.
DF
Daniel Fiala
14.8.2023 12:43 Reaguje na Jaroslav PokornýMám. A jestli existují solidně změřená data, byl bych vděčný za náhled (studie, odkaz ...). I ta vzpomínka je důležitá. Díky.
ALE pár semestrů jsme se učili o regulaci transpirace a fotosyntézy rostlin, včetně mokřadních, ale nikdy jsem neslyšel, že by se výpar z vodní hladiny dokázal sám regulovat. To jsem musel vidět až mnohem později, že se nádrže v semiaridních obl. zakrývají "balonky" a pod.
A výpar z vodní hladiny se počítá (a měří) jako potenciál, čili maximum.
A ještě nikdy jsem neslyšel, že by se přirozený ekosystém lužního lesa, pralesa, tajgy ... usušil, ale jsou popsány nekonečné případy, kdy člověk pro svoji potřebu snížil hladinu podz. vody, odvedl na závlahy část řeky, zadržel pro průmysl, ořezal Qpíky pro "protipovodňovou ochranu" čili pohrál si s časoprostorovou distribucí vody (sedimentů, fosforu, aj.)... a celé ekosystémy zkolabovaly, resp. byly nahrazeny jinými, na vodu méně náročnými, včetně obratů a prudkých výkyvů v pohybu solí půdním profilem. Stručně řečeno.
Odpovědět
ALE pár semestrů jsme se učili o regulaci transpirace a fotosyntézy rostlin, včetně mokřadních, ale nikdy jsem neslyšel, že by se výpar z vodní hladiny dokázal sám regulovat. To jsem musel vidět až mnohem později, že se nádrže v semiaridních obl. zakrývají "balonky" a pod.
A výpar z vodní hladiny se počítá (a měří) jako potenciál, čili maximum.
A ještě nikdy jsem neslyšel, že by se přirozený ekosystém lužního lesa, pralesa, tajgy ... usušil, ale jsou popsány nekonečné případy, kdy člověk pro svoji potřebu snížil hladinu podz. vody, odvedl na závlahy část řeky, zadržel pro průmysl, ořezal Qpíky pro "protipovodňovou ochranu" čili pohrál si s časoprostorovou distribucí vody (sedimentů, fosforu, aj.)... a celé ekosystémy zkolabovaly, resp. byly nahrazeny jinými, na vodu méně náročnými, včetně obratů a prudkých výkyvů v pohybu solí půdním profilem. Stručně řečeno.
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 13:00 Reaguje na Břetislav Machačekano, za sucha měl přerybněno, protože to sucho neudeří ze dne na den. Někde to částečně odlovit lze, někde hůř, někde skoro ne. Ale dlouhodobá zkušenost = tradice je základ.
Když jsme praktikovali na Baltensku, měl jeden hospodář kapry vycvičené na zabouchání do lodi (krmná s pšenicí).
Ad VDNM: problém vážný nastane, když si tu přehradu zase.ete fosforem natolik, že pak máte na závlahy a všemožné vypomáhání proti přírodě kaši a ne už vodu. A když se z toho maj lidi ještě napít (Vranov) ... no potěš koště. Ale my neumíme udělat zákony tak, aby podzemní zdroje byly jenom na pití a nic víc pod trestem uhranutí ... takže potom boj o poplatky a republikové nesrovnalosti nákladů a rozdrobenost vlastnických vztahů a korporace ... prostě život v ČR.
Odpovědět
Když jsme praktikovali na Baltensku, měl jeden hospodář kapry vycvičené na zabouchání do lodi (krmná s pšenicí).
Ad VDNM: problém vážný nastane, když si tu přehradu zase.ete fosforem natolik, že pak máte na závlahy a všemožné vypomáhání proti přírodě kaši a ne už vodu. A když se z toho maj lidi ještě napít (Vranov) ... no potěš koště. Ale my neumíme udělat zákony tak, aby podzemní zdroje byly jenom na pití a nic víc pod trestem uhranutí ... takže potom boj o poplatky a republikové nesrovnalosti nákladů a rozdrobenost vlastnických vztahů a korporace ... prostě život v ČR.
BM
Břetislav Machaček
12.8.2023 18:09 Reaguje na Daniel FialaKvalita vody v jakékoliv přehradě, nebo
rybníku je HLAVNĚ vizitkou kvality přítoků.
U toho Vranova mají máslo na hlavě i Rakušáci
a pokud jste viděl jejich chatičky u Dyje s
obrovskými čeřeny, tak bych jim doporučil
držet ústa. Sledoval jsem na Soutoku jednoho
takového výtečníka dalekohledem, když z
čeřenu vybíral úlovek a nezbylo mi nic jiného, než brečet, když hodil do kbelíku vše, co
bylo v čeřenu, nehledě na druh ryby a míru,
kterou dodržujeme my. Mohou nám líbat ruce
za Vranov a novomlýnské nádrže a stabilní
průtok v Dyji, která před stavbou přehrad
v létě vysychala a při povodních ničila
úrodu a obydlí i u nich. Nestálo je to ani
korunu a odpar z přehrad je nižší, než byl
odpar ze zaplavených polí a lužních lesů.
Oni zadržují v Alpách řeky přehradami co
kilometr toku a tam odpar nevadí? Ono to je
stejné, když jim v době sucha na jejich
hydroelektrárnách elektřina z Dukovan nevadí!
Jejich hospodaření v Alpách, kam vozí seno
z Podunají kamióny pro neúměrné množství
Milek je další zhovadilost, jak nemá fungovat
dotované zemědělství. Co půda neuživí, tak
se tam nemá chovat a hrát si na EKO s pastvou místo senoseče na zimu a s dovozem krmiva
odjinud. Jsou jako Nizozemci s výkrmem
zvířat krmivem z dovozu a produkcí hnoje pro
bioplynky, který chybí v místech produkce
krmiv. EU je zvrhlý dotační projekt plný
ekologických zhovadilostí s převozy krmiv,
polotovarů a finální produkce místo místní
produkce úměrné možnostem krajiny.
Odpovědět
rybníku je HLAVNĚ vizitkou kvality přítoků.
U toho Vranova mají máslo na hlavě i Rakušáci
a pokud jste viděl jejich chatičky u Dyje s
obrovskými čeřeny, tak bych jim doporučil
držet ústa. Sledoval jsem na Soutoku jednoho
takového výtečníka dalekohledem, když z
čeřenu vybíral úlovek a nezbylo mi nic jiného, než brečet, když hodil do kbelíku vše, co
bylo v čeřenu, nehledě na druh ryby a míru,
kterou dodržujeme my. Mohou nám líbat ruce
za Vranov a novomlýnské nádrže a stabilní
průtok v Dyji, která před stavbou přehrad
v létě vysychala a při povodních ničila
úrodu a obydlí i u nich. Nestálo je to ani
korunu a odpar z přehrad je nižší, než byl
odpar ze zaplavených polí a lužních lesů.
Oni zadržují v Alpách řeky přehradami co
kilometr toku a tam odpar nevadí? Ono to je
stejné, když jim v době sucha na jejich
hydroelektrárnách elektřina z Dukovan nevadí!
Jejich hospodaření v Alpách, kam vozí seno
z Podunají kamióny pro neúměrné množství
Milek je další zhovadilost, jak nemá fungovat
dotované zemědělství. Co půda neuživí, tak
se tam nemá chovat a hrát si na EKO s pastvou místo senoseče na zimu a s dovozem krmiva
odjinud. Jsou jako Nizozemci s výkrmem
zvířat krmivem z dovozu a produkcí hnoje pro
bioplynky, který chybí v místech produkce
krmiv. EU je zvrhlý dotační projekt plný
ekologických zhovadilostí s převozy krmiv,
polotovarů a finální produkce místo místní
produkce úměrné možnostem krajiny.
DF
Daniel Fiala
12.8.2023 19:22 Reaguje na Břetislav Machačekno to máte hodně pravdy a drobky přeskočme. Blbý máme to, že z těch Alp k nám nic neteče, abychom jim to vosolili nazpátek.
Jestli já něco fakt nemusím, tak pokrytectví a Rakušáci a Teutoni jím zrovna teďkonc překypujou a jak u toho mistrujou zbytek to se mi ekluje, i když maj leckde/někde pravdu (v argumentu).
Odpovědět
Jestli já něco fakt nemusím, tak pokrytectví a Rakušáci a Teutoni jím zrovna teďkonc překypujou a jak u toho mistrujou zbytek to se mi ekluje, i když maj leckde/někde pravdu (v argumentu).
DF
Daniel Fiala
14.8.2023 12:49 Reaguje na smějící se bestieza el.en. musíte platit, a potom záleží, jestli "pouze" kalkulujete, anebo máte stavovskou čest (to jsou ti profíci, na které se tak snadno nadává) a hanba by vás navěky fackovala, kdybyste nechal padnout celý rybník.
Ano, stane se, viz opakované virózy vloni a předloni na Pardubicku, ale to je sakradrahé poučení a věřím tomu, že se bere spíš více než méně vážně.
Odpovědět
Ano, stane se, viz opakované virózy vloni a předloni na Pardubicku, ale to je sakradrahé poučení a věřím tomu, že se bere spíš více než méně vážně.
JP
Jaroslav Pokorný
13.8.2023 14:01Naše vesnice je malá - 380 obyvatel. A samozřejmě nemá ani kanalizaci, ani čističku. U domů jsou žumpy - u starých domů s trativody. Uvědomělí občané do žump sypou různé mikroorganismy a enzymy. Dříve, podle potřeby, objednali u místního (J)ZD fekál, a obsah byl rozstříkán na louky či pole. Nebo ho družstevníci vypustili do močůvkové jámy u hnojiště a na pole vyvezli na podzim před orbou.
To se podle novelizovaného zákona nesmí. Žumpy smí vyvážet CERTIFIKOVANÁ firma a výhradně do ČOV. U nás 20 km daleko. A přečištěné vody, s ještě se slušným množstvím zbytků, tečou do řeky. Náklady na odvoz a ČOV nějakých 8000 Kč. Slušnej "vejvar"! O nějakou ekologii vůbec nejde!
Odpovědět
To se podle novelizovaného zákona nesmí. Žumpy smí vyvážet CERTIFIKOVANÁ firma a výhradně do ČOV. U nás 20 km daleko. A přečištěné vody, s ještě se slušným množstvím zbytků, tečou do řeky. Náklady na odvoz a ČOV nějakých 8000 Kč. Slušnej "vejvar"! O nějakou ekologii vůbec nejde!
DF
Daniel Fiala
14.8.2023 12:20 Reaguje na Jaroslav Pokornýje to smutné a máte naprostou pravdu, bohužel se u nás, krom jiných legisl. nešvarů, utrhla ze řetězu hygienická složka a "protože Unie", tak se podařilo prakticky totálně zablokovat to nejlepší, fosfor přímo na pole. A to přesně tím, co popisujete. Vlastního ho.na se nesmí jeden dotknout, protože by zabil celý lidstvo.
A nejde samo jen o P, ale i NH4 a trocha C-org. Ale před větrák se udělá verbální sekvence ATB-rezistence, farmaka a mikroplasty a už to jede, jedno oko nezůstane suchý a zákony a vyhlášky se tisknou jak na běžícím páse ... "vy snad chcete aby tady umírali lidi?!" To mi bylo odpovězeno vrcholnou představitelkou tohoto proudu. Ale co se vyvalí s odlehčení tito specialisté nechápou, protože to ve svých genetických pokusech nepotkávají. To ale není fanatismus, to je totální profesionální slepota, dříve se nekorektně říkalo fachidiocie.
Zesnulý Josef Vavroušek nás (obyvatele ČR) učil, že trvale udržitelné musí stát vyváženě na třech nohách: sociální, ekonomické a ekologické. Jakmile jednu podtrhnete, skácí se to celé. Žumpa na pole je bezesporu nejlevnější, nejlepší vůči ŽP a sociálně geniální. Ale my jsme vymysleli kolo!
Odpovědět
A nejde samo jen o P, ale i NH4 a trocha C-org. Ale před větrák se udělá verbální sekvence ATB-rezistence, farmaka a mikroplasty a už to jede, jedno oko nezůstane suchý a zákony a vyhlášky se tisknou jak na běžícím páse ... "vy snad chcete aby tady umírali lidi?!" To mi bylo odpovězeno vrcholnou představitelkou tohoto proudu. Ale co se vyvalí s odlehčení tito specialisté nechápou, protože to ve svých genetických pokusech nepotkávají. To ale není fanatismus, to je totální profesionální slepota, dříve se nekorektně říkalo fachidiocie.
Zesnulý Josef Vavroušek nás (obyvatele ČR) učil, že trvale udržitelné musí stát vyváženě na třech nohách: sociální, ekonomické a ekologické. Jakmile jednu podtrhnete, skácí se to celé. Žumpa na pole je bezesporu nejlevnější, nejlepší vůči ŽP a sociálně geniální. Ale my jsme vymysleli kolo!
JD
JD
Jindřich Duras
17.8.2023 20:56Aniž bych četl všechny litanie úplně podrobně, doplním pár informací:
1/ Ano, jsou rybníky zabité odpadními vodami a také odpadními vodami uniklými z kanalizace za deště, což je ukrutný šlendrián (viz poslední úhyn ryb na Odře třeba).
2/ A jsou také rybníky, které zamordovali produkční rybáři a stojí jim na krku doposud. Zobecňovat nejde, je to případ od případu.
3/ Radek Kopp to řekl velmi dobře
4/ Není pravda, že čistírny odpadních vod nedokážou zadržet fosfor. DOKÁŽOU, ale musí chtít. Legislativa je v této věci naprosto nedostatečná a její novelizaci se brání spolek provozovatelů čistíren...
5/ Nesyt je zrovna případ tragického zatížení živinami i organickými látkami vinou špatného nakládání s odpadními vodami výše v povodí. Takový rybník se musí nasadit velmi silně, jinak to nejde. Jenže je to pak ruleta, jak to dopadne. Nasadit ho málo je průšvih na sto procent. Řešením je napravit problémy v povodí a pak se teprve snažit vylepšit rybník = odtěžit živinami napakované bahno a uvažovat o rozumné rybí obsádce.
Jak rád říkám: VODA PROPOJUJE, takže nejde s Vodou někde nakládat jako blbec a po proudu se pak divit, co že se tam stalo a že za to může déšť/sucho/teploty.....
Asi tak :)
Odpovědět
1/ Ano, jsou rybníky zabité odpadními vodami a také odpadními vodami uniklými z kanalizace za deště, což je ukrutný šlendrián (viz poslední úhyn ryb na Odře třeba).
2/ A jsou také rybníky, které zamordovali produkční rybáři a stojí jim na krku doposud. Zobecňovat nejde, je to případ od případu.
3/ Radek Kopp to řekl velmi dobře
4/ Není pravda, že čistírny odpadních vod nedokážou zadržet fosfor. DOKÁŽOU, ale musí chtít. Legislativa je v této věci naprosto nedostatečná a její novelizaci se brání spolek provozovatelů čistíren...
5/ Nesyt je zrovna případ tragického zatížení živinami i organickými látkami vinou špatného nakládání s odpadními vodami výše v povodí. Takový rybník se musí nasadit velmi silně, jinak to nejde. Jenže je to pak ruleta, jak to dopadne. Nasadit ho málo je průšvih na sto procent. Řešením je napravit problémy v povodí a pak se teprve snažit vylepšit rybník = odtěžit živinami napakované bahno a uvažovat o rozumné rybí obsádce.
Jak rád říkám: VODA PROPOJUJE, takže nejde s Vodou někde nakládat jako blbec a po proudu se pak divit, co že se tam stalo a že za to může déšť/sucho/teploty.....
Asi tak :)
DF
Daniel Fiala
28.8.2023 12:30 Reaguje na Jindřich Duraspo kávě ještě zákuskem pomnožené video, aby se nám neztratilo z očí
https://youtu.be/h1DSA4oFLgQ?feature=shared
přispěl "Jen Brnak27.8.2023 17:11"
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/opatreni-udrzujici-kvalitu-vody-na-brnenske-prehrade-budou-intenzivnejsi#dis-id-f13b6b1c2df655e2c412081c7af2b452
Odpovědět
https://youtu.be/h1DSA4oFLgQ?feature=shared
přispěl "Jen Brnak27.8.2023 17:11"
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/opatreni-udrzujici-kvalitu-vody-na-brnenske-prehrade-budou-intenzivnejsi#dis-id-f13b6b1c2df655e2c412081c7af2b452
DF
Daniel Fiala
29.8.2023 11:42 Reaguje na Jindřich Durasne za všechny úhyny může OV a OK alias nedůsledné čištění na ČOV
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/havrani-ostrov-litomericko-ryby-uhyn-kyslik-hasici.A230829_101225_usti-zpravy_grr/diskuse
ale nadměrné zatížení fosforem bezpochyby.
Ten mechanismus popsali naši kluci Tomáš Daněk, Eda Bouše a Jirka Musil naprosto úžasně na Doubce. Hádám, že Havraní ostrov bude to samé.
Odpovědět
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/havrani-ostrov-litomericko-ryby-uhyn-kyslik-hasici.A230829_101225_usti-zpravy_grr/diskuse
ale nadměrné zatížení fosforem bezpochyby.
Ten mechanismus popsali naši kluci Tomáš Daněk, Eda Bouše a Jirka Musil naprosto úžasně na Doubce. Hádám, že Havraní ostrov bude to samé.
