Kvůli estetickým požadavkům supermarketů končí část úrody zemědělců vyhozená na poli

Čeští zemědělci jsou nuceni vyhazovat tuny zeleniny, protože nesplňuje estetická kritéria obchodních řetězců, upozorňuje iniciativy Zahraň jídlo. Normy supermarketů jsou přitom podle ní nejasné a obchodníci se je zdráhají zveřejnit. Iniciativa chce na toto nesmyslné plýtvání jídlem upozornit sobotním happeningem Křivá polévka. V rámci něj bude v sobotu 5. září na piazzettě Národního divadla zdarma rozdávat 2000 porcí polévky uvařené z "nepovedené" zeleniny.

Čeští zemědělci jsou pod tlakem obchodních řetězců a jsou nuceni zaorávat velkou část své úrody kvůli přehnaným normám supermarketů. To je jeden ze závěrů projektu Paběrkování, jenž v tomto roce spustila iniciativa Zachraň jídlo.

“Od zemědělců jsme se během našich setkání dozvěděli šokující čísla. Například počítají s tím, že když vysadí 25 000 květáků, reálně jich prodají jen 15 - 16 000. Zbytek kvůli svému vzhledu nebude vyhovující a je tudíž neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí a ostatní se vyhodí. Požadavky na vzhled ovoce a zeleniny jsou nesmyslně přísné a pravidla nastavují obchodní řetězce,” říká Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Směrnice EU, které regulovaly tvar ovoce a zeleniny byly u většiny druhů před šesti zrušeny. Stále platí pravidla pro jablka, citrusy, kiwi, saláty, broskve, nektarinky, hrušky, jahody, papriky, hroznové víno a rajčata. Ale i tyto produkty mohou být prodávány v nestandardním tvaru, pokud budou označeny jako “produkt určený k dalšímu zpracování”.

“Podle našich informací jsou vztahy mezi zemědělci a supermarkety nevyrovnané. Zemědělci nesou veškeré riziko a nemají se v případě nekalého jednání kvalitářů supermarketů na koho obrátit. Stává se, že jim obchodní řetězec odmítne přijmout celý kamion zeleniny či ovoce na základě nejasných důvodů. Navíc musí být farmář vždy připraven dodat požadované množství produktu v prvotřídní kvalitě,” popisuje běžnou praxi Adam Podhola, mluvčí iniciativy Zachraň jídlo.

Během setkání se zástupci obchodních řetězců zjistili členové Zachraň jídlo, že supermarkety nechtějí zveřejňovat normy, podle kterých přijímají zeleninu a ovoce. “Ptali jsme se zástupců firem Tesco, Globus a Kaufland a ani v jednom případě jsme od nich nedostali k nahlédnutí dokument, podle kterého rozhodují o přijmutí či nepřijmutí ovoce či zeleniny,” říká Anna Strejcová.

Podle dokumentu Evropské komise je zemědělství hned po domácnostech největším producentem potravinového odpadu. V zemědělství se znehodnotí 34 % jídla a v domácnostech 41 %. Důvody plýtvání u farmářů jsou různé: kromě nepřízně počasí a špatného skladování mají na vyhazování vliv právě estetická kritéria. Pokud by obchody snížily své nároky, mělo by to pozitivní vliv i na množství vyhazování. Zemědělci by zasadili méně, protože by měli jistotu, že prodají i na zcela perfektní kusy.

Právě na nevyhovující praxi chce iniciativa upozornit na happeningu Křivá polévka. Ze zdánlivě neprodejné zeleniny se chystá uvařit stejně chutný a nutričně bohatý pokrm jako z perfektních produktů. Za pomoci šéfkuchaře Petra Peška, který se podílel už na předchozím happeningu Hostina pro tisíc, a desítek dobrovolníků se chystá servírovat u Národního divadla tři typy polévek.

Na místě budou i workshopy se “záchranářskými” recepty, diskuze s hosty, DJ a kulturní vystoupení. Program začíná v 10 hodin a výdej polévky se uskuteční okolo poledne. Od 20.00 hodin se v budově Hollar na Smetanově nábřeží uskuteční promítání české premiéry kanadského dokumentu “Just eat it”. Akci pořádá Zachraň jídlo ve spolupráci s britskou neziskovou organizací Feedback, která uskutečnila hostiny pro 5000 lidí v Londýně, Tokiu, New Yorku a dalších městech a má s organizací hostin bohaté zkušenosti.

O "ošklivky" je zájem

Neprodejná zelenina končí v současnosti zaorávána do pole, v kompostu nebo jako krmivo pro zvířata. Podle iniciativy Zachraň jídlo ji lze ale využít ještě smysluplněji: darovat charitám nebo dále zpracovávat.

Během léta se iniciativě podařilo zorganizovat pět výjezdů k ochotným zemědělcům a pomocí 40 dobrovolníků u nich zdarma nasbírat, nebo tzv. paběrkovat", přes dvě tuny mrkví, salátů, kedlubnů a brambor. Na místo paběrkování vždy dojela dodávka pražské Potravinové banky, která plodiny odvezla a poté distribuovala svým klientským organizacím - Naději, Charitě, Klokánku, Armádě spásy nebo dalším menším střediskům pomáhajícím potřebným.

“Kromě upozorňování na plýtvání kvůli estetickým standardům je našim cílem informovat zemědělce o tom, že mají možnost darovat své přebytky potravinovým bankám a poskytnout tak čerstvé produkty lidem, kterým nejvíce chybí. Zároveň chceme otevřít diskusi o tom, jak by se současná nehospodárná situace dala systémově řešit a vytvořit tím tlak na velké obchodní řetězce, aby za "nevzhlednou" zeleninu a ovoce přijaly část zodpovědnosti,” dodává Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.

Příklady ze zahraničí ukazují, že i o ovoce a zeleniny nestandardní tvarů mohou mít zájem i zákazníci. Úspěšná byla například kampaň francouzského supermarketu Intermarché, který se v roce 2014 rozhodl po dobu jednoho týdne prodávat “nevzhlednou” zeleninu se slevou. Inspiroval se jím i belgický řetězec obchodů COOP. Prodej probíhá i mimo supermarkety. Portugalská kooperativa Fruta Feia sdružuje 800 producentů, kteří dodávají svým zákazníkům “křivou” zeleninu formou bedýnek, a stejný koncept zvolila i kalifornská firma Imperfect, jež prodává výpěstky s 30% slevou oproti běžným cenám v obchodě, uvádějí další příklady zástupci iniciativy Zachraň jídlo.

---

reklama

---