Kvůli pokračující vlně veder čeká Evropu velmi vysoké znečištění ozonem, varují vědci z programu Copernicus

Regionální ansámblové předpovědi CAMS pro denní maximální koncentrace ozonu při zemském povrchu v Evropě inicializované 19. července 2022.

Zdroj | Copernicus Atmosphere Monitoring Service

Systém CAMS, který jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory Evropské unie, pokračuje v monitorování koncentrací ozonu v přízemní vrstvě atmosféry v důsledku nárůstu jeho koncentrací způsobeného vlnou veder a ničivými požáry.

Regionální ansámblové předpovědi CAMS pro denní maximální koncentrace ozonu při zemském povrchu v Evropě inicializované 19. července 2022 a platné pro období 19.-22. července.

Zdroj | Copernicus Atmosphere Monitoring Service

V polovině července dosáhly maximální denní hodnoty přízemního ozonu, které běžně kulminují v poledních hodinách, v Portugalsku, Španělsku a Itálii nezdravých hodnot, přičemž na některých místech přesáhly 200 μg/m3. Zatímco na Pyrenejském poloostrově se podle předpovědí koncentrace zmírní, v severních a západních částech Evropy od 18. července vzrostly nad 120 μg/m3, protože vlna veder přináší rekordní teploty. Předpokládá se, že nejvyšší hodnoty dosáhnou v období mezi 18. a 20. červencem a poté se poklesnou.

Ozon na zemském povrchu je klíčovou látkou znečišťující ovzduší, která může ovlivňovat lidské zdraví, zemědělství, a dokonce i ekosystémy. Ozon (O3) je reaktivní plyn, který se nachází ve dvou vrstvách atmosféry, ve stratosféře (ve výšce přibližně 15 až 50 km) a v troposféře (do výšky přibližně 15 km). Známá ozonová vrstva ve stratosféře chrání život na Zemi před ultrafialovým slunečním zářením. V nižších nadmořských výškách však hraje jinou roli jako hlavní skleníkový plyn, při regulaci složení atmosféry a jako složka znečišťující ovzduší, kde je jednou z hlavních složek městského smogu. Jelikož se jedná o sekundární plyn vznikající interakcí slunečního záření s těkavými organickými sloučeninami a oxidy dusíku emitovanými fosilními palivy a dalšími lidmi vytvořenými zdroji, je snižování emisí klíčové.

"Potenciální dopady velmi vysokého znečištění ozonem na lidské zdraví mohou být značné, a to jak z hlediska respiračních, tak srdečně-cévních onemocnění. Vyšší hodnoty mohou vést k příznakům, jako jsou bolesti v krku, kašel, bolesti hlavy a zvýšené riziko astmatických záchvatů. Organizace Clean Air Alliance odhaduje, že znečištění ozonem způsobuje přibližně jeden milion úmrtí ročně navíc. Proto je velmi důležité, abychom monitorovali hodnoty přízemního ozonu," říká Mark Parrington, vedoucí vědecký pracovník z Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS).

Lesní požáry nadále zasahují části jihozápadní Evropy

Vedle zvýšeného znečištění ozonem zhoršuje evropská vlna veder také rozsah a intenzitu lesních požárů, které v současné době zuří v jižní Evropě, zejména v jihozápadní Francii, Španělsku a Portugalsku. K nejhůře postiženým regionům dosud patří oblast Gironde jižně od Bordeaux, Extremadura a Galicie ve Španělsku a některé části Portugalska. Suché podmínky a extrémní horko zvyšují riziko požárů a předpovědi nebezpečí požárů od ECMWF, které jsou k dispozici prostřednictvím služby Copernicus Emergency Management Service, varují, že velká část západní Evropy je v "extrémním nebezpečí požárů" a některé oblasti ve "velmi extrémním nebezpečí požárů". Kromě toho systém CAMS GFAS vychází ze satelitních pozorování míst požárů a radiační síly požárů (Fire Radiative Power – FRP), což je míra intenzity používaná k odhadu emisí kouřových škodlivin. Celkové odhadované emise uhlíku z lesních požárů ve Španělsku v období od 1. června do 18. července jsou již nyní vyšší než celkové emise za období červen-červenec v letech 2003-2021 v souboru údajů systému CAMS GFAS.

Horní řada: Odhady radiačního výkonu požárů CAMS pro Francii, Španělsko a Portugalsko. Spodní řádek: Systém CAMS GFAS zobrazuje emise uhlíku z lesních požárů pro stejné země za červen a červenec

Zdroj | Copernicus Atmosphere Monitoring Service

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU, a je vlajkovou lodí programu pozorování Země, který funguje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Námořní doprava, Země, Změna klimatu, Bezpečnost a Nouzové situace. Nabízí volně dostupná provozní data a informační služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se ochrany životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a provádí se ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických satelitů (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP), agentury EU a Mercator Ocean a dalšími.

ECSPP provozuje dvě služby ze složky EU pro pozorování Země Copernicus: Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) a Copernicus Climate Change Service (C3S). Přispívá také ke službě Copernicus Emergency Management Service (CEMS), kterou realizuje Společná rada EU pro výzkum (JRC). ECSPP je nezávislá mezivládní organizace podporovaná 35 státy. Je to jak výzkumný ústav, tak provozní služba 24/7, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí svým členským státům. Tyto údaje jsou plně k dispozici vnitrostátním meteorologickým službám v členských státech. Superpočítač (a související archivy dat) v ECSPP je jedním z největších svého druhu v Evropě a členské státy mohou využít 25 % jeho kapacity pro své vlastní účely.