Lanžhot neuspěl se stížností, část jeho území zůstává v CHKO Soutok

Město Lanžhot na Břeclavsku neuspělo s kasační stížností, jejímž prostřednictvím bojovalo proti zařazení části svého území do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok. Nejvyšší správní soud (NSS) stížnost zamítl, stejně jako mnoho obdobných podnětů od vlastníků pozemků v oblasti. Soutokem se nedávno zabýval také Ústavní soud, zamítl návrh poslanců ANO na zrušení nové chráněné oblasti. Lanžhot usiloval o to, aby se do chráněné oblasti nedostaly oblasti Křenová a Zavezený járek, vodní plocha Výkop a úsek řeky Kyjovky pod silnicí směrem na Brodské. "Soud má však za to, že tyto lokality byly do záměru zařazeny po právu," konstatoval NSS, který potvrdil shodný rozsudek Městského soudu v Praze. Ministerstvo životního prostředí podle obou soudů srozumitelně vysvětlilo, proč sporná místa zasluhují ochranu.

Radnice argumentovala například tím, že v lokalitě Křenová se každoročně pořádají hojně navštěvované akce jako potlachy, majálesy, vítání jara a sportovní turnaje. Zařazení do chráněné krajinné oblasti prý ohrozí také chov koní, činnost skautského tábora, místních rybářských a mysliveckých spolků nebo trampských osad.

"Z rozhodnutí ministerstva jasně plyne, že městu a jeho obyvatelům nebude pořádání událostí a provozování činností zcela zapovězeno. Ministerstvo podrobně vysvětlilo, co a za jakých podmínek je v CHKO nadále možné," stojí v rozsudku NSS.

Některé činnosti, zejména táboření dětí, upraví nový plán péče, proti kterému město případně může podat zásahovou žalobu. "To, že město tento způsob ochrany svých práv nepovažuje za dostatečně účinný, na věci nic nemění," uzavřel NSS.

Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Chráněná krajinná oblast Soutok má rozlohu 125 kilometrů čtverečních. Rozkládá se na hranicích s Rakouskem a Slovenskem kolem Břeclavi a Lanžhota. Lesy, louky, slepá ramena, tůně a mokřady jsou domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů, žije tam i orel královský.

Vznik CHKO podporovali mnozí přírodovědci a ekologové, část lidí z okolí však byla od počátku proti. Odpůrci z řadu majitelů pozemků, firem i samospráv podali desítky žalob. Městský soud v Praze je průběžně zamítá a jeho rozhodnutí opakovaně potvrdil NSS, podle kterého ministerstvo postupovalo v souladu se zákonem. Stejný názor zaujal také Ústavní soud.

---

reklama

---