Lesy ČR zřídí fond na obnovu a zakládání větrolamů se 150 miliony korun
"Hektar zdravého větrolamu ochrání 150 až 200 hektarů zemědělské půdy v hodnotě stovek milionů korun. Dnes o ně pečujeme na 780 hektarech v Jihomoravském kraji a vytipovali jsme další lokality, například v Polabí. Vzhledem ke klimatické změně to považuji za jedno z podstatných rezortních témat," uvedl generální ředitel LČR Dalibor Šafařík.
Nejhustší síť větrolamů v Česku je v Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu v okresech Břeclav, Znojmo a Hodonín. O většinu z nich pečují právě Lesy České republiky.
Větrolamy tvoří osm až 40 metrů široké pásy různých druhů stromů. Časté jsou javory, duby, jasany, topoly, jilmy, lípy či ořešáky. Rozčleňují krajinu a slouží i jako hnízdiště ptáků a migrační útočiště zvláště chráněných druhů zvířat, uvedli zástupci LČR.
Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a starají se také o 38 000 kilometrů vodních toků.
reklama
Dále čtěte |
Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rok
Zemědělci dostanou více času na přípravu protierozních opatření
Přísnější pravidla proti erozi zemědělské půdy začnou platit až příští rokOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
17.2.2023 14:52
Pavel Jeřábek
18.2.2023 21:34 Reaguje na Karel ZvářalKolik vlastníků svého pozemku ho dá pod větrolam, aby tak chránil sousedův pozemek před erozí ?
Vlastník pozemku pod větrolamem nedostane od zemědělce ani nájem, a navíc, o pozemku potom budou rozhodovat státní orgány, zda bude moci kácet či ne.
Jan Škrdla
18.2.2023 23:47 Reaguje na Pavel JeřábekNa větrolam by se v podstatě měly použít pozemky státu nebo obcí.
Jenže když se v krajině navrhují opatření (v rámci plánu společných zařízení), tak na prvním místě jsou cesty (a to i takové, které zůstanou jen na mapě), pak opatření proti vodní erozi. Pokud něco zbyde, tak se to použije pro větrolamy nebo biokoridory (které ve své podstatě můžou fungovat jako větrolamy).
