.png)
Farmáři budou moct na půdě mírně ohrožené erozí sami zvolit postupy hospodaření
6.2.2025 01:47 | PRAHA
(ČTK)
Foto | Antonio Jordán / Imaggeo
"Cíl zůstává stejný, zemědělec musí mít půdní blok bez erozní události, ale je na něm, jak se pokusí cíle dosáhnout, aby zajistil, že půda nebude degradovaná. Pokud by byla, budou následovat sankce," řekl Výborný.
Za první erozní událost při nevhodném hospodaření a bez zásahu vyšší moci dostane farmář sankci ve výši tří až pěti procent z přímých plateb, podruhé už deset procent a bude přeřazen do vyšší kategorie ohrožení.
V kategorii silně erozně ohrožené půdy zůstávají pro zemědělce povinné půdoochranné technologie i jasně dané osevní postupy. Na stejném principu fungovala v původním návrhu pravidla i pro mírně ohroženou půdu, zemědělci si ale stěžovali na to, že jsou příliš přísná a složitá, ministerstvo proto odložilo termín plnění a v mezidobě připravovalo analýzu dopadů.
ÚZEI oslovil téměř 5000 zemědělských podniků, z jejich odpovědí vyplynulo, že povinné technologie a postupy by vedly ke snížení výnosů u některých plodin, větším nákladům i administrativní zátěži. Podle velmi hrubého odhadu ústavu by náklady mohly činit 488 až 597 milionů korun.
Největší dopady by zaznamenaly malé a střední podniky, konkrétně pěstitelé brambor a chovatelé dojnic, kteří by neměli kde vypěstovat krmiva, a někteří uvedli, že by zrušili produkci mléka. "To jsou důvody, které nás vedly ke změně přístupu," dodal Výborný.
Český bramborářský svaz na dotaz ČTK uvedl, že nový postup vítá. "Původní řešení by znamenalo výrazné omezení ploch brambor, zvýšení nákladů na jejich pěstování," upozornil předseda svazu Josef Králíček.
Po loňské kritice označily nová pravidla za přijatelný kompromis Agrární komora ČR i Zemědělský svaz ČR. Svaz ale upozornil, že protierozní ochrana půdy, která se v návrhu týká 65 procent zemědělské půdy, je v EU jedna z nejpřísnějších.
Podle portálu k monitoringu eroze bylo loni v ČR 509 erozních událostí, více než dvojnásobek oproti roku 2023. Ekologové už dříve uvedli, že nárůst eroze je způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou. Eroze podle nich způsobuje škody za miliardy korun, a kritizovali proto ministra za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek.
V současnosti ekologové požadují zefektivnění monitoringu a kontrol erozí, bez kterého podle nich existuje významné riziko, že nový návrh sníží kvalitu protierozní ochrany.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Farmáři vítají mírnější protierozní opatření, přesto se obávají vyšších nákladů
Podmínky hospodaření na erozně ohrožené půdě budou nejspíš mírnější
Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rokOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
pp
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 07:25ono by bylo spíše lepší "protierozní opatření povinnost je provést".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.2.2025 07:29Ono plnit něco v současném stavu techniky nemožné a v naprosto šíleném termínu. Ale lidstvo se to pokouší neustále. Obvykle s pomocí bohů, kterým přinášelo neskutečné oběti a stavělo chrámy. Göbekli Tepe, Stonehenge, Mayové, jejich obřady a chrámy....
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 08:50 Reaguje na Slavomil Vinklerono by trochu toho "božství" dnešní době špatné nebylo, neb co je špatného na úctě a respektu k přírodním procesům.
Avšak, dnešní doba je však tak bizarně pseudovědecká, že dokáže vidět problém i v kravském prdu.
Odpovědět
Avšak, dnešní doba je však tak bizarně pseudovědecká, že dokáže vidět problém i v kravském prdu.
AL
DM
Dalibor Motl
6.2.2025 13:05 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž jsme u těch bohů... Ví někdo z diskutujících jak je v tom návrhu určena ona hranice mezi "ještě běžnou silnou srážkou" a "vyšší mocí"? Viz ta pasáž: "..Za první erozní událost při nevhodném hospodaření a bez zásahu vyšší moci..."
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
6.2.2025 12:40Nové nastavení protierozních opatření musí schválit Evropská komise .......
Je vůbec něco v našem státě, o čem si rozhodujeme sami??
Odpovědět
Je vůbec něco v našem státě, o čem si rozhodujeme sami??
JP
Jaroslav Pokorný
6.2.2025 12:46Ekologové už dříve uvedli, že nárůst eroze je způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou. .......
Sousední vesnice mé rodné, na Vysočině, je rozložena pod táhlým svahem. Na něm byla řada polí, cesty, meze. Nikdy tam nebyl problém, dokud na tom svahu tehdejší JZD neudělalo "velký širý rodný lán". Pak stačila letní bouřka, aby vesnice byla zaplavena bahnem. Ono by bylo zajímavé, jak by zemědělci jednali a přemýšleli, kdyby takové škody museli, byť i jen částečně, hradit. Myslím, že by ani nějaké nařízení na protierozní opatření nemusela být. Prostě hospodařit tak, abych nezpůsobil škodu jiným.
Odpovědět
Sousední vesnice mé rodné, na Vysočině, je rozložena pod táhlým svahem. Na něm byla řada polí, cesty, meze. Nikdy tam nebyl problém, dokud na tom svahu tehdejší JZD neudělalo "velký širý rodný lán". Pak stačila letní bouřka, aby vesnice byla zaplavena bahnem. Ono by bylo zajímavé, jak by zemědělci jednali a přemýšleli, kdyby takové škody museli, byť i jen částečně, hradit. Myslím, že by ani nějaké nařízení na protierozní opatření nemusela být. Prostě hospodařit tak, abych nezpůsobil škodu jiným.
PH
Pavel Hanzl
6.2.2025 13:16 Reaguje na Jaroslav PokornýJistě, na zemědělských školách se za komára učilo, že obilí roste z hnojiv a půda je jen na to, aby klasy držely a nepadaly na zem. Nejsem si jist, že se to zlepšilo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.2.2025 13:19 Reaguje na Pavel HanzlVy jste tu školu absolvoval? Pokud ne, tak tady neplácejte tyhle pitomosti.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
6.2.2025 19:03 Reaguje na pavel peregrinTo víte, kde nic není, zbývá jen plácání.
Nám např. učitel vysvětloval, že udělat z chleba hnůj, není žádné umění, ale udělat z hnoje chleba, tak to že umění je.
Odpovědět
Nám např. učitel vysvětloval, že udělat z chleba hnůj, není žádné umění, ale udělat z hnoje chleba, tak to že umění je.
pp
JO
Jarka O.
9.2.2025 22:08 Reaguje na pavel peregrinSouhlasím s Vámi v tom, ze půda není jen držák. Je přece rozdíl v tom, jak plodina vyroste na spraši pohnojeném kilem NPK a gleji pohnojeném kilem NPK.
Odpovědět
JH
JH
7.2.2025 07:56 Reaguje na pavel peregrinJá nevím, jakou školu absolvoval pan Hanzl, ale v podstatě má pravdu. Ve škole se pořád učí, že co tam nenasypu, to tam není a půda samotná v tom nehraje moc velkou roli.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.2.2025 18:00 Reaguje na JHTo se možná učí v té dnešní. V té, co jsem absolvoval já, byl vyvážený přístup.
Odpovědět
JH
JH
7.2.2025 19:16 Reaguje na pavel peregrinMoje zkušenost s výživáři nicméně odpovídá tomu, co jsem psal.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.2.2025 20:48 Reaguje na JHPříliš zjednodušujete, ale na to zde není prostor. v rychlosti to shrnu- samozřejmě, že zdravá půda, s dobrým obsahem makroprvků je základem, zrovna tak ale platí, že pro dobrý až lepší výnos to nestačí, a proto musí být dodán dusík, který je hlavním a rozhodujícím činitelem výnosu. To platí a platit bude v intenzivním zemědělství, které je rozhodující z hlediska produkce potravin.
Odpovědět
JH
JH
7.2.2025 21:47 Reaguje na pavel peregrinAle otázka je kolik dusíku. A podstatným zdrojem dusíku ve sklizni je půda a kolik vám dá dusíku nejspíš nevíte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.2.2025 12:36 Reaguje na JHTohle se nemusí zkoumat, to se dávno ví. Např. na 1t výnosu u řepky potřebujete zhruba 50 kg N, na 1 t u pšenice zhruba 25 kg N, u máku stačí v průměru 70-80 kg N,, u řepy 90 n etc... a pokud do toho zahrnete předpokládáné, samozřejmě dopředu neodhadnutelné množství N a předplodinu, tak se do toho dusíku docela dobře strefíte. Doplňování Ca, P a K by mělo být samozřejmostí, protože s každou sklizní určitou část odvížítě pryč a podle plodiny více či méně.
Odpovědět
JH
JH
pp
pavel peregrin
8.2.2025 19:20 Reaguje na JHRozumíte trochu zemědělství, agrochemii a výživě rostlin? Pokud ano, tak byste se neměl takto ptát.
Odpovědět
JH
JH
8.2.2025 19:35 Reaguje na pavel peregrinJá jsem se ptal, jakou roli hraje půda v tom, co jste napsal. Pokud jen vynásobíte tuny výnosu normativem, tak předpokládáte, že půda žádný vliv nemá.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.2.2025 20:55 Reaguje na JHTo bychom si špatně rozuměli.Půda hraje úlohu, zjednodušeně řečeno, úložiště a zásobárny makro i mikro prvků. Sorpční komplex, lépe řečeno. A ten je nutné podporovat na př. vápněním, které má asi největší vliv, kromě dodávky primární organické hmoty- jednak dodává vápník, jednak upravuje pH půdy.
Odpovědět
JH
JH
8.2.2025 21:47 Reaguje na pavel peregrinPůda hlavně ty živiny různými, především biologickými, procesy střídavě ukládá a zpřístupňuje rostlinám. Zemědělec neumí tyto procesy příliš kontrolovat a sype na pole živiny podle normativů s vírou, že co tam nenasype, to tam není. Co se opravdu odehrává v půdě nikdo příliš neřeší, protože to nikdo moc neumí změřit. Tak jsem to myslel.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.2.2025 12:59 Reaguje na JHTo na věci nic nemění. Na to se dělaly už mnoho let předtím pokusy a ty normativy jsou podložené. Stačí po delší dobu na stejné zemi pěstovat plodinu bez hnojení, jen z toho co uvolní zem a pak s řízeným dodání hnojiva. A z toho plyne jasná potřeba a množství té které živiny pro plánovaný výnos. V tom netřeba hledat velkou složitost.
Odpovědět
JH
JH
9.2.2025 15:48 Reaguje na pavel peregrinV tom případě jste potvrdil, co o něco výše napsal pan Hanzl - podle vás obilí roste z hnojiv a půda je jen na to, aby klasy držely a nepadaly na zem.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.2.2025 16:31 Reaguje na JH Pokud nebudu hnojit, tak dejme tomu u pšenice bude výnos 4 t. Už to chápete? Pokud budu chtít výnos 7-8 tun, tak rozhodně sama půda mi to nikdy nedá a ten výnos musím podpořit dodáním hlavně dusíku. Co je na tom tak nesrozumitelného?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.2.2025 16:32 Reaguje na pavel peregrinTakže ještě jinými slovy- nemusíme vůbec hnojit a sama půda zajistí výnos, ale na úplně jiné úrovni, než když ji podpoříme hnojením.
Odpovědět
JH
JH
9.2.2025 18:39 Reaguje na pavel peregrinAle já jsem nikdy netvrdil, že se nemá hnojit. Bez hnojení nic pořádného nenaroste, na tom se shodneme. Otázka je, kolik hnojiva je potřeba. V 1 ha půdy je několik tun dusíku, který se honí dokola různými procesy. Když do půdy nasypete nějakých 100 kg dusíku za rok, hnojivo projde tímhle cirkusem než se dostane do rostliny. Z toho asi polovina zůstane v půdě a polovina roční spotřeby na výnos pochází z půdy. Něco podobného platí i pro ostatní prvky. Takže "jasná" potřeba nemusí být úplně jasná. Hnojení podle normativů potom může fungovat, ale taky nemusí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.2.2025 19:19 Reaguje na JHPrávě jste asi nevědomky popsal to, podle čeho jdou stanovit poměrně jasné normativy. Jestliže píšete, že ze 100 kg N polovina zůstane v půdě a polovinu přijme rostlina, s čímž se dá souhlasit, pak už není moc obtížné stanovit, jakou část dejme tomu toho N dodat pro očekávaný výnos. Tohle všechno dlouhodobé hnojařské pokusy dávno zdokumentovaly, tady není moc co objevovat. Nemá cenu teoreticky spekulovat co by kdyby, protože míra mineralizace je každý rok jiná, dle oblasti, srážek a typu půd,nasycenosti sorpčního komplexu etc. To byste dopadl jako Buridanův oslík. Potřeba N a ostatních makroprvků je pro výnosy plodin dána a slouží pro praktické hospodaření, nikoliv pro teoretizování, to přenechme laboratoři.
Odpovědět
JH
JH
9.2.2025 20:12 Reaguje na pavel peregrinAle nepopsal, ta polovina je velmi přibližný údaj. Příroda nefunguje podle vašich "jasných normativů". Ale chápu, že je jednodušší opisovat normativy z tabulek než používat vlastní rozum.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.2.2025 17:31 Reaguje na JHPouze planě filozofujete. Funguje to a velmi dobře, z vašeho psaní je zřejmé, že o praktickém zemědělství nemáte bohužel moc potuchy. Kdybyste byl agronom a pouze se spolehl na to, co dostanete z půdy, velice rychle byste zjistil, že ta vaše teorie nefunguje.
Odpovědět
JH
JH
10.2.2025 19:10 Reaguje na pavel peregrinNějak nechápu vaše myšlenkové pochody. Nikdy jsem netvrdil, že stačí jen to, co dostanete z půdy.
Odpovědět
JH
JH
10.2.2025 19:10 Reaguje na pavel peregrinNějak nechápu vaše myšlenkové pochody. Nikdy jsem netvrdil, že stačí jen to, co dostanete z půdy.
Odpovědět
