Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rok
Organizace proto kritizují ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý v reakci ČTK řekl, že s ohledem na letošní počasí a častý výskyt přívalových dešťů nelze počet erozních událostí srovnávat s předchozími roky. Ochranu půdy před erozí bere podle něj úřad velmi vážně a od roku 2017 přeřadil 5454 hektarů zemědělské půdy do přísnějšího režimu hospodaření.
Eroze, tedy smývání půdy, způsobuje podle ekologů škody za miliardy korun. Extrémní teploty a srážky budou pro české zemědělce podle organizací stále větší hrozbou, považují proto za nezbytné zavést v krajině i v hospodaření s půdou zásadní změny. Snížit výskyt půdní eroze měla například nařízení společné evropské zemědělské politiky. Zemědělci měli omezit pěstování některých plodin a hospodařit šetrněji, jinak by se jim zkrátili dotace. Farmáři si ale stěžovali na složitost a rozsah změn, také ministerstvo zemědělství odložilo termín splnění podmínek o rok na červenec 2025.
"Za nezvládnutí přípravy a odložení účinnější protierozní ochrany již pykáme v podobě letošních erozních událostí," uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy bylo nejvíce erozních událostí v roce 2020, a to 424. Letos jich už za půl roku byly skoro tři stovky.
Ekologické organizace kritizují také, že ministerstvo předložilo návrh na oslabení takzvané celofaremní ekoplatby, ze které dostávají zemědělci peníze po dodržení postupů prospěšných pro životní prostředí a klima.
"Oslabit podmínky ekoplateb, které nám mohou pomoci adaptovat se na dopady klimatické změny, by bylo opravdu velmi nešťastné. Ministr Výborný musí zachovat motivaci pro tvorbu ploch pro přírodu v celofaremní ekoplatbě," řekl Rexa. "Zároveň musí více podpořit tvorbu dalších stabilních krajinných prvků, jako jsou například protierozní meze," doplnil.
Bílý za ministerstvo sdělil, že nové krajinné prvky podpoří. Úřad plánuje na jejich vznik vytvořit zvláštní platbu a ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí spustí na podzim letošního roku také novou dotaci na zakládání krajinných prvků. Mezi zemědělce rozdělí půl miliardy korun.
Povinnost vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti zrušila už dříve Evropská komise. Chtěla zemědělcům snížit zátěž související s kontrolami a poskytnout jim větší flexibilitu při plnění podmínek. Dříve museli zemědělci do takzvaných neprodukčních ploch vyčlenit osm procent půdy pro získání ekoplatby, letos se požadavek sníží na pět procent, pokud chtějí získat dotaci. Hnutí Duha s dalšími organizacemi ale upozorňuje, že po červnovém jednání monitorovacího výboru byl předložen kompromisní návrh, který zachoval alespoň vyčlenění dvou procent ploch pro přírodu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (54)
Jaroslav Řezáč
12.7.2024 06:40Přívalových dešťů přibylo, stejně jako bouřek. Půdy které leží ladem není. mnoho. Zemědělci často střídají akorát plodiny ale klidové období obnově půdní biologie se zanedbává. Čili jednpoduše snaží se vytřískat z půdy maximum a tak leckde je vyčerpaná.
pavel peregrin
12.7.2024 07:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
12.7.2024 18:02 Reaguje na pavel peregrinKdyž vidím současnou zemědělskou půdu, tak nemám dojem, že se půda zlepšuje. Přijde mi stále horší. Tak co jsme tedy překonali?
pavel peregrin
12.7.2024 21:16 Reaguje na PetrProč ale moc dodržovat nejde, je na delší psaní.
Karel Zvářal
12.7.2024 21:39 Reaguje na pavel peregrinPetr
13.7.2024 01:54 Reaguje na pavel peregrinSnad bude jednou překonaná i naše metoda zisku za každou cenu.
Josef Kuchtíček
12.7.2024 09:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčFrantišek Dvořák
12.7.2024 09:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
12.7.2024 18:12 Reaguje na František DvořákFrantišek Dvořák
12.7.2024 18:42 Reaguje na PetrJindřich Duras
15.7.2024 16:36 Reaguje na František DvořákFrantišek Dvořák
16.7.2024 12:24 Reaguje na Jindřich DurasAlouš Pekelník
15.7.2024 12:23 Reaguje na Jaroslav Řezáčzemědědělec se snaží jako každý podnikatel optimalizovat své vstupy- náklady, a maximalizovat své tržby, za účelem zvyšování produktivity...a to je špatně? Nejsme náhodou v tržním prostředí?
Jindřich Duras
15.7.2024 16:39 Reaguje na Alouš PekelníkSlavomil Vinkler
12.7.2024 06:53A jako záchyt splachu je nejlepší travní porost, nikoli stromy a les.
Měla by se dotovat zejména údržba půdy, tedy zvyšování zadržování vody a vsakovací schopnost.
A taky vhodná údržba protierozních travních pásů tj. kosení po částech a jejich květnatost.
A pro zvyšování obsahu uhlíku v půdě dotovat množství skotu a vyrábět biouhel.
Jaroslav Řezáč
12.7.2024 07:05 Reaguje na Slavomil VinklerTedy dotovat "technické" zhodnocení není dlouhodobě není možný natož udržitelný. Zemědělec sám musí vidět přínosy biopásů na kvalitu půdy a rozmanitost.
To, že si tan biopás nechá zaplevelit si pak nemusí stěžovAT NA TO, ŽE MU ZARŮSTÁ POLE.
Ono totiž součástí není jen to co si rozoře ale i ta "mez" vedle.
pavel peregrin
12.7.2024 07:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMichal Uhrovič
12.7.2024 08:28 Reaguje na pavel peregrinJosef Kuchtíček
12.7.2024 09:10 Reaguje na Michal UhrovičPS. Pan Řezáč mluví pěkně, angažovaně, odborné termíny používá, ale pole nemá a neživí ho. Nevěřím tomu tedy.
Michal Uhrovič
12.7.2024 09:16 Reaguje na Josef KuchtíčekStarat tak, aby tam rostlo to, co chce zemědělec, třeba...
Třeba nám to pan Řezáč vysvětlí.
Já taky nehospodařím, takže jen popisuji to, jak to chápu jak z kontextu. Nic víc.
Josef Kuchtíček
12.7.2024 10:06 Reaguje na Michal UhrovičVrátil jsem se ráno z ranní řekněme procházky a prošel se cca 0,5 km po zeleném pásu mezi poli. Místní agronom to vyřešil tak, že zasel jílek. Kromě něj, tam je společenství rmen/heřmánek a pcháč oset. Vše vzorně sečené. Vyplašil jsem hejno špačků cca 200 ks, cca 20 vrabců a jednoho holuba doupňáka.
No dobrý, je možný, že tam přiletí nějaký zatoulaný škřivan, až ty pcháče dozrají, (20 cm vysoké) tak tam párkrát posvačí stehlíci. Ale co s tím? Dle mého rozšíření diverzity se nekoná a nevím co by měli dělat, aby to nastalo. A fakt si nedovedu představit něco rozumného. Kdyby místo jílku, vysadily třeba nějakou směs pro včely, kolik bude stát osivo, kdo to bude platit, kdo bude osivo produkovat, no nedovedu si to prakticky představit. Tož tak, pěkný den.
Karel Zvářal
12.7.2024 10:50 Reaguje na Josef KuchtíčekKolonizace začíná pozvolna, nemůžete hned očekávat výčet všech polních druhů. Musí to být DLOUHOLETÝ a CELOPLOŠNÝ projekt, aby měl viditelný přínos pro eko/biologii agrocenóz.
Josef Kuchtíček
12.7.2024 12:03 Reaguje na Karel ZvářalOpravdu by mě zajímala smysluplná agrotechnika a ne propagandistické plky a kecy.
Větší diverzitu vidím na trvalých mezích, trvalých rozhraní porostů.
A mám tip, zkuste si projít "území nikoho" při budování dálnice D55, nemáte to od domu tak daleko. To je takový dočasný biopás bez údržby mezi poli....
Karel Zvářal
12.7.2024 12:58 Reaguje na Josef Kuchtíčekhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Duben---2011/Vyznam-keru-v-biopasech
Josef Kuchtíček
12.7.2024 13:51 Reaguje na Karel ZvářalPtám se, omlouvám se možná nepřímo, na AGROTECHNIKU DOČASNÝCH PLOCH mezi poli, aby měla pro ochranu přírody smysl, a ne aby byla např.zdrojem plevelů (mají v přírodě taky smysl, ale je jich dost). To není odmítání biopásů, ale přemýšlení jak tuto příležitost uchopit a využít právě pro větší diverzitu. Ale protože nejsou trvalé, tak tam není čas na nějaký další přirozený vývoj. Jste schopný a debaty? Víte nebo nevíte? Klidně pošlete kdokoliv jenom odkaz. A trošku tvrději. Plky a sebeoslavné dojímámí, „kterak jsem byl malý ornitolog“ fakt nemusím.
Jakub Graňák
12.7.2024 14:32 Reaguje na Josef KuchtíčekKarel Zvářal
12.7.2024 14:38 Reaguje na Josef Kuchtíčekpavel peregrin
12.7.2024 14:38 Reaguje na Josef KuchtíčekTudíž my střídáme v osevním postupu 10 plodin a z mého pohledu je to mnohem důležitější, jak ty biopásy.
Josef Kuchtíček
12.7.2024 14:56 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.7.2024 15:00 Reaguje na Josef KuchtíčekKdyž už biopás, tak skutečně tam, kde půdní podmínky jsou natolik nedobré, že je v podstatě jedno, jestli se zaplevelí a v tom případě ten biopás beru na milost.
Víceletky ano, jenže i ty musíte posekat v určitém období. V tom je asi trochu problém.
Slavomil Vinkler
12.7.2024 18:48 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.7.2024 21:19 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
12.7.2024 22:08 Reaguje na pavel peregrinKoukněte do let.map na ten odkaz. Před pár lety vytvořené biopásy s keři, nikdo trávu neseče, přesto mají vysoké výnosy (vyhlášené černozemě). Vypadá to tak, že systém (vytváření a údržby biopásů) je 1.) silně zbyrokratizovaný 2.) ještě silněji praktiky dramatizovaný= odmítaný. Vysvětlení pro to mám, a doufám, že průměrný čtenář na to dojde též.
pavel peregrin
13.7.2024 12:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
13.7.2024 17:11 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
13.7.2024 18:28 Reaguje na Karel ZvářalAle upřímně, tohle bude věčné téma. Nezáleží na velikosti, záleží na skladbě plodin a celkovém přístupu.
Břetislav Machaček
13.7.2024 19:07 Reaguje na pavel peregrinúrodná pole a okraje polí u lesů. Byla to spíše
myslivecká políčka pro
zvěř, kde plodiny byly
až do jara jako potrava
pro zvěř. Tehdy herbicidy nebyly a o zaplevelení
se neobávali. Jeden rok "biopás" , druhý rok pícniny intenzivně kosené a nebo kukuřice, která
mnohé plevely udusila.
Já jsem spíše právě pro
takové biopásy na kraji
pole, které tam stejně moc nerodí. Jinak větší zastoupení pícnin, byť pouze k zaorání, by bylo
lepší, než třeba trvalé zatravnění jílkem bez
dalšího využití.
pavel peregrin
13.7.2024 19:54 Reaguje na Břetislav MachačekJindřich Duras
15.7.2024 16:44 Reaguje na Josef KuchtíčekJaroslav Řezáč
13.7.2024 09:20 Reaguje na Michal Uhrovičhttps://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bilance-zemedelci-zazivaji-spatny-rok-ale-jejich-lobby-je-uspesna-349987
Jaroslav Řezáč
13.7.2024 09:18 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
12.7.2024 08:36 Reaguje na Jaroslav Řezáčpodmínky, aby byly stejně výhodné jako pole s biomasou pro
energetiku. Stačila by polovina peněz na biopásy, které se
vrážejí do podpory bioplynek a je tu ráj na zemi nejen pro
hmyz a zvířata, ale i pro lidi. Bohužel dotovaná bioplynka
vydělává a biopás je ztrátový a tím to pane je. Prostě za bioplynky se lobbuje, ale o biopásech se pouze kecá.
Slavomil Vinkler
12.7.2024 14:22 Reaguje na Břetislav MachačekJan Škrdla
12.7.2024 23:09 Reaguje na Slavomil VinklerPokud máte travní porost ve svahu, tak přes něj při přívalu přeletí. Pokud chcete zadržovat vodu, ideální je příkop nebo průleh po vrstevnici nebo hrázky v údolnici.
Karel Zvářal
12.7.2024 23:27 Reaguje na Jan Škrdlahttps://www.asz.cz/clanek/7526/karel-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi/
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Jan Škrdla
13.7.2024 23:13 Reaguje na Karel ZvářalK těm dvěma fotkám, velkou roli tam hraje reliéf terénu. Kdyby v té údolní nivě byl lužní les, záchyt ornice by byl stejný. Jinak příčina té eroze byla jinde, v poli nad porostem.
Karel Zvářal
14.7.2024 08:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaLes většinou nemá bylinné patro, a pokud ano, je velmi řídké, nevýznamné. Opakuji: louka je nedoceněný ekologický prvek.
Jan Škrdla
14.7.2024 22:42 Reaguje na Karel ZvářalLouka a les je z hlediska eroze někde úplně jinde než řepka (která je na tom podobně jako ozimy) a úplně jinde než kukuřice.
Jinak les nebo extenzivně pěstovaný sad je také ekologicky cenný prvek.