.png)
Podmínky hospodaření na erozně ohrožené půdě budou nejspíš mírnější
20.1.2025 01:13 | PRAHA
(ČTK)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Výborný přiznal, že původní systém byl poměrně striktní. Původní plán fungoval na principu, že zemědělci dostali stanovené podmínky, pokud je nesplnili, čelili sankcím. "Já chci jít spíše cestou motivace než přísné regulace," řekl Výborný.
Silně erozně ohrožené půdy zůstanou podle Výborného ve stejném režimu, budou mít nařízené půdoochranné technologie a osevní postupy, které budou muset zemědělci respektovat. "Tam je situace tak vážná, že nemůžeme jít jinou cestou než striktně regulační," uvedl Výborný. Plocha silně erozně ohrožené půdy dosahuje podle ministra zhruba 65 000 hektarů.
Mírně ohrožené půdy by ale mohly mít mírnější podmínky, půdoochranné technologie budou pouze doporučené. "Budeme přísně monitorovat a trestat až ty samotné erozní události," řekl Výborný. Farmář se tak může sám rozhodnout, zda doporučené postupy bude dodržovat, či ne, pokud ale monitoring eroze zjistí erozní událost, nevyhne se zemědělec přísným postihům.
Mírná sankce bude dosahovat jednoho až tří procent ze všech přímých plateb, pokud se erozní události budou opakovat, půda se dostane režimu vyššího ohrožení. V případě, že erozní událost způsobila vyšší moc a zemědělec dodržoval doporučené postupy, trestán podle Výborného nebude.
Dosud se protierozní pravidla vztahovala na čtvrtinu orné půdy v ČR, podle dřívějšího vyjádření ministerstva by se nově měla týkat 65 procent orné půdy. Agrární komora ČR ale tvrdila, že by se jednalo o nejpřísnější pravidla v EU a kritizovala také chybějící dopadovou studii.
Ohledně standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES 5), jehož cílem je minimalizovat vyčerpání půdy v důsledku eroze používáním nejpříznivějších technik pro obdělávání půdy, se podle Výborného konají jednání.
Z portálu k monitoringu eroze vyplývá, že v loňském roce bylo v Česku 509 erozních událostí, což je více něž dvojnásobek oproti roku 2023. Ekologové už dříve uvedli, že nárůst eroze je způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou. Eroze podle nich způsobuje škody za miliardy korun a kritizovali proto ministra za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Farmáři vítají mírnější protierozní opatření, přesto se obávají vyšších nákladů
Farmáři budou moct na půdě mírně ohrožené erozí sami zvolit postupy hospodaření
Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rokOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Karel Zvářal
20.1.2025 06:28Bahno ve sklepích je dostatečně profláknutý problém, tak jako miliardové škody na každoročně zmizelé ornici. Jestliže si zemědělci vyřvali zmírnění sankcí (což se dalo čekat), měli by dobrovolně svažité pozemky buďto zatravnit, nebo obhospodařovat šetrněji. Lidé jsou dnes tak otrlí, že "jak nejde o život, jde o ...(nic)" - což v případě eroze neplatí. Centimetr humusu se tvoří cca sto let - a zmizí během jediného přívaláku. Řekl bych, že toto téma jen tak ze stránek Ekolistu nezmizí.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
20.1.2025 15:26 Reaguje na Karel ZvářalPokud zemědělec vyplaví vesnici, trest dostane. To je v článku řečeno. Ovšem je nesmysl trestat zemědělce, který vesnici nevyplavil za to, že na pozemku, ze kterého ornice do vsi neodtekla, neudělal přesně stanovená opatření. On tam totiž opatření udělat mohl (nebo také jen hospodaří tak, že k erozi nedochází, bez nějakých speciálních technologií), dokonce ta opatření fungují, ale nejsou to přesně ta opatření, která mu DZES 5 diktuje. A o tom to je. Být potrestán až tehdy, když něco provedu. To je přeci správně.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.1.2025 16:18 Reaguje na Marcela JezberováJde o to, že je spousta událostí, o kterých se nikdo nedozví. Ornice zahrčí do lesního potoka, kde to posílí úrodnou nivu, ale pole je o to chudší. A v těch místech žádná, opakuji ŽÁDNÁ, opatření nebadať. Nejsou a nebudou...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
pp
pavel peregrin
20.1.2025 17:44 Reaguje na Karel ZvářalNo, pokud se to vezme logicky, tak eroze ochudí Pepíka a obohatí Frantu. A je to skutečně vážně tak, zákon o zachování energie a hmoty platí.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.1.2025 17:59 Reaguje na pavel peregrinTo je dobrý nó, to říkali voliči ODS, že ty vytunelované miliardy se neztratily, že někde jsou... Tak říkáte Frantík Potocký na tom vydělá, jo?-) No když myslíte...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2025 19:17 Reaguje na Karel ZvářalJasně že vydělá. Jenom to samozřejmě nemusí být Frantík Potocký, ale třeba Franz von Potocek. Ne vážně- kam myslíte, že se přesune erozí uvolněná ornice?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2025 19:32 Reaguje na pavel peregrinTeď samozřejmě nemyslím přímo splach do řeky či potoka, tam je to jasné a obohatit někoho touto ornicí znamená vylití potoka či řeky při záplavách- ostatně Nil se nechoval jinak, že. Mám na mysli třeba větrnou erozi- a tam skutečně co dá Pepík, dostane Franta třeba o 50 km dál. Protože pokud by skutečně platilo to, s čím se neustále straší, tak by pole v České republice byla dávno bez ornice, ale to se neděje. Nějak se zapomíná na to, že každým rokem se desítky tun na hektar vracejí ve formě posklizňových zbytků a ty slouží jako primární organická hmota k postupné přeměně, ať už mikrobiálního nebo čistě fyzikálního procesu k jejímu doplnění.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2025 19:34 Reaguje na pavel peregrinTo ale neznamená, že by se ve skutečně ohrožených místech nemělo postupovat šetrně, pomocí strip-till či změnou polních plodin.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.1.2025 19:43 Reaguje na pavel peregrinhttps://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zemedelstvi-pole-kukurice-nevhodna-plodina-povodne-bahno-sklepy_2306211711_kac
Nejsme v roce nula, ví se o tom dávno, ale někteří z toho mají prču. Za sebe bych pokutoval hned, žádné "já jsem nevěděéľ".
Odpovědět
Nejsme v roce nula, ví se o tom dávno, ale někteří z toho mají prču. Za sebe bych pokutoval hned, žádné "já jsem nevěděéľ".
Karel Zvářal
20.1.2025 20:08 Reaguje na Karel ZvářalPsal jsem to vícekrát, klidně to zopáknu. Za sebe bych silně omezil/izakázal kuku na svažitějších pozemcích - to je opravdu danajský dar. Tu a slunečnici dovážet z černozemí, u nás dělat hlavně obiloviny/ozimy. Prostě bioplynky s kuku -to je opravdu "eko". Víc problémů než užitku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.1.2025 06:39 Reaguje na Karel ZvářalTen klíčový problém tkví v současné době v bioplynových stanicích, pro které je rozhodujícím materiálem právě kukuřice. Proto se seje i na nevhodných pozemcích. Dost lze omezit pomocí strip-till, ale musíte tu techniku mít. Potud samozřejmě souhlasím.
Zeptám se vás ale p. Zvářale jinak- pokud bychom opět navýšili stavy skotu, jako před 89 a zrušili bioplynky, co myslíte- zmizel by problém? Podle mě nikoliv, protože stejný objem kukuřice by se pěstoval tentokrát pro zvířata a opět by se ta kuku sela tam, kde by se sít neměla.
Není to tak jednoduché a k tomu přistupuje fakt, že v podmínkách masivních dovozů obilovin ze třetích krajin ta cena obilí je u nás devalvována a to má dopad na ekonomiku. Vše je bohužel provázáno.
Odpovědět
Zeptám se vás ale p. Zvářale jinak- pokud bychom opět navýšili stavy skotu, jako před 89 a zrušili bioplynky, co myslíte- zmizel by problém? Podle mě nikoliv, protože stejný objem kukuřice by se pěstoval tentokrát pro zvířata a opět by se ta kuku sela tam, kde by se sít neměla.
Není to tak jednoduché a k tomu přistupuje fakt, že v podmínkách masivních dovozů obilovin ze třetích krajin ta cena obilí je u nás devalvována a to má dopad na ekonomiku. Vše je bohužel provázáno.
Karel Zvářal
21.1.2025 08:18 Reaguje na pavel peregrinKuku ani řepka se tehdy nedělaly v takovém obludném rozsahu, to přišlo až s biopalivy. Změnilo by se to, že by se vrátily pícniny, byť ne na původních 25% z dnešních osmi. Řepa je také širokořádek, ale dělávala se na rovnějších plochách. A také pršívalo jinak, pomaleji, ne ty hrůzy z posledních let. Dva měsíce sucho a potom potok z oblohy, že to zem nedokáže pobrat. Ať si myslí kdo chce co chce, ale za mě je velký problém v průmyslovém využívání vzd prostoru, a tím rozbité JS. Že to neomílá mainstrím na mém názoru nic nemění.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.1.2025 17:33 Reaguje na Karel ZvářalKrmná dávka pro dojnice je dnes postavena ve velké míře na kukuřici a senážním trsnatém žitu, které vytlačuje vojtěšku a jetel. Bohužel, ale proti nim vykazuje menší pracnost při sklizni a navíc umožňuje po jeho sklizni zasít kukuřici.
Podle mě to není dobrá cesta, ale ekonomika je neúprosná. S tím vzd prostorem souhlasím.
Odpovědět
Podle mě to není dobrá cesta, ale ekonomika je neúprosná. S tím vzd prostorem souhlasím.
JD
Jindřich Duras
21.1.2025 10:57 Reaguje na pavel peregrinOpravdu máte za to, že pole v ČR nepřicházejí o ornici?! Tak to jste opravdu optimista. Nebo za ornici považujete i přiorávané podorničí? Nebo jste nikdy neslyšel o katastrofálním úbytku černozemí na Moravě?!
A na okraj: opravdu máte za to, že posklizňové zbytky stačí? Kdyby ano, rozbory půdy by musely ukázat dostatek půdního humusu - a to rozhodně nedokazují.
Odpovědět
A na okraj: opravdu máte za to, že posklizňové zbytky stačí? Kdyby ano, rozbory půdy by musely ukázat dostatek půdního humusu - a to rozhodně nedokazují.
pp
pavel peregrin
21.1.2025 17:29 Reaguje na Jindřich DurasAle přicházejí, jenže se zase vrací. A mám za to, že stav je plus minus vyvážený. Víte, na to, abych věřil kdejaké poplašné správě, tak na to už jsem dost starý.
Morava je speciální příklad kořistění půdy, v tom s vámi souhlasím, ale jinde není stav zdaleka tak špatný.
A jen k tomu humusu- nevím, zda to víte, a teď prosím nijak ironicky, ale zdaleka není pravdou, že primární organická hmota se musí nutně přeměnit na humus. Nemusí, protože humifikační proces neprobíhá automaticky. Co ale zůstává, je rozložená primární hmota. To jen na vysvětlenou, že množství půdních zbytků nekoreluje s obsahem půdního humusu.
Odpovědět
Morava je speciální příklad kořistění půdy, v tom s vámi souhlasím, ale jinde není stav zdaleka tak špatný.
A jen k tomu humusu- nevím, zda to víte, a teď prosím nijak ironicky, ale zdaleka není pravdou, že primární organická hmota se musí nutně přeměnit na humus. Nemusí, protože humifikační proces neprobíhá automaticky. Co ale zůstává, je rozložená primární hmota. To jen na vysvětlenou, že množství půdních zbytků nekoreluje s obsahem půdního humusu.
Karel Zvářal
20.1.2025 19:38 Reaguje na pavel peregrinhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/eroze-pudy-je-velky-problem.skody-jsou-nekdy-videt-az-z-ptaci-perspektivy
Téměř vždy z kopce dolů, do potoků, řek a moře.
Odpovědět
Téměř vždy z kopce dolů, do potoků, řek a moře.
JD
Jindřich Duras
21.1.2025 10:54 Reaguje na pavel peregrinEroze ochudí Pepíka - jenže ten hospodaří na půdě, co by nás měla živit, tak má zodpovědnost nejen za sebe, ale i za tu půdu a krajinu.
Eroze obohatí Frantu - no, zkuste pokecat s rybníkáři, jak se cítí bahnem v rybníce obohacení :-). Nebo co třeba těžba bahna z přehrad za stovky M... Jo, ty stovky M neobohatí moc nikoho, navíc se uplatňují na státu a ne na zemědělci.
Odpovědět
Eroze obohatí Frantu - no, zkuste pokecat s rybníkáři, jak se cítí bahnem v rybníce obohacení :-). Nebo co třeba těžba bahna z přehrad za stovky M... Jo, ty stovky M neobohatí moc nikoho, navíc se uplatňují na státu a ne na zemědělci.
pp
pavel peregrin
21.1.2025 17:36 Reaguje na Jindřich DurasVím, že se rybníkům profesně věnujete. V minulosti se rybníky běžně odbahňovaly a někdy před velkým byly i sedimentační rybníčky, které měly za úkol chránit ten velký. Odbahňovalo se a o rybníky se staralo, což se bohužel dnes ve velké většině neděje.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
21.1.2025 10:51 Reaguje na Marcela JezberováTo je trochu logika ve stylu, že na plné čáře můžu klidně předjíždět a nikdo mě nesmí pokutovat, dokud se něco nestane. Jenže když se něco stane, je už sakra pozdě. Nezbytná je ta prevence, protože každé opatření je na léta realizace.
Navíc: nejsou jen katastrofální záplavy bahna ve vsi, ale také jemnější pomalá eroze, která znamená zanášení rybníků a přehrad či potoků a ztrátu půdy, která je, zdá se velkozemědělcům opravdu ukradená.
Odpovědět
Navíc: nejsou jen katastrofální záplavy bahna ve vsi, ale také jemnější pomalá eroze, která znamená zanášení rybníků a přehrad či potoků a ztrátu půdy, která je, zdá se velkozemědělcům opravdu ukradená.
MJ
Marcela Jezberová
22.1.2025 11:26 Reaguje na Jindřich DurasZemědělec, který hospodaří tak, že erozi nemá, jede ve svém pruhu. Plnou čáru přejíždí až ve chvíli, kdy u něj došlo k erozi, která byla zaviněná jeho hospodařením a nikoliv vyšší mocí. Vás také nikdo nepokutuje za to, že se k plné čáře během jízdy jen přiblížíte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2025 12:09Minulý týden jsem byl na školení ohledně tohoto. Byl tam pracovník přímo z VÚMPO a jasně řekl, že původní návrh byl skutečně paskvil, ale do dneška vůbec není jasné, jak to bude. VÚMPO se samo staví za to, aby si o tom zemědělci rozhodovali sami s tím, že pokud se stane erozní případ, tak poprvé krácení nebude a teprve ve druhém by měly být sankce.
S tímto se ztotožňuji i já, protože podmínky pro hospodaření jsou u nás natolik rozdílné, že sami zemědělci by měli vědět nejlépe, kde jsou problematické pozemky a navíc, takovéto pozemky jsou již z velké části vyřešeny. A co se ostatního týká, ono došlo k tomu, že byl pokrácen SEO a rozšířen MEO a ten rozdělen na kategorie s rizikem a bez rizika.
Je to vždy o používání zdravého rozumu a v tomto duchu VÚMPO podal návrh.
Jestli z toho poslanci opět udělají bramboračku, je věc druhá.
Odpovědět
S tímto se ztotožňuji i já, protože podmínky pro hospodaření jsou u nás natolik rozdílné, že sami zemědělci by měli vědět nejlépe, kde jsou problematické pozemky a navíc, takovéto pozemky jsou již z velké části vyřešeny. A co se ostatního týká, ono došlo k tomu, že byl pokrácen SEO a rozšířen MEO a ten rozdělen na kategorie s rizikem a bez rizika.
Je to vždy o používání zdravého rozumu a v tomto duchu VÚMPO podal návrh.
Jestli z toho poslanci opět udělají bramboračku, je věc druhá.
BM
Břetislav Machaček
21.1.2025 09:18Nemocí demokracie je časté střídání u moci, které vede k tomu, že se stává
z politiky obrtlík točící se kolem dokola bez potřebného ustálení do jedné
stabilní polohy. Úplnou tragédií je pak zpolitizování odborných záležitostí
a snaha sjednotit nesjednotitelné. Každý pozemek je jiný a nelze na ně
použít jednotný návod k zamezení eroze. Jeden potřebuje to, druhý ono a
další vůbec nic, ale to ví pouze hospodář a když se zmýlí, tak musí nést
odpovědnost za následky. Nutit někoho ke zbytečným zásahům zavání pouze
totalitními manýry, kdy musím konat, ač je to zbytečné pouze proto, že
to odhlasují neznalí lidé a nařídí poslušní úředníci. Takž pokud se ten
zákon předělá na zákon o osobní zodpovědnosti za své konání, tak pouze
dobře, ale při pochybení i s úměrnými sankcemi k uhrazení všech škod.
V takovém případě začne hospodář přemýšlet a hospodařit tak, aby k nim
nedocházelo. Uvedu příklad pachtýře z Polska na poli Pražáků na Karvinsku.
Už to je předpoklad, že jim o tu krajinu nejde a u obou jde pouze o zisk.
Majitelé inkasují pachtovné a pachtýř pouze pole ždímá. Točí pšenici,
řepku a kukuřici. Vždy při kukuřici trpí pole splachy a bývalé rygoly
už jsou zcela zaneseny hlínou. Loni dokonce voda s hlínou překročila
polní cestu a přetekla do bývalé odpady zavezené pískovny. Kamarádovu
zahradu už ale neohrožuje, protože si na svém pozemku za vlastní peníze
vybudoval ochrannou hráz. Majitelé i pachtýř ignorovali jeho stížnosti
a než běhat po úřadech, tak to vyřešil natrvalo sám. To by ale nemělo
být normou, že to zůstane na poškozeném a v tom musí být zákon tvrdý.
Opakovanou škodu je nutno nejen uhradit, ale taky ji předejít a naopak
nikoho nenutit dělat někde protierozní opatření, když tam nejsou třeba.
Odpovědět
z politiky obrtlík točící se kolem dokola bez potřebného ustálení do jedné
stabilní polohy. Úplnou tragédií je pak zpolitizování odborných záležitostí
a snaha sjednotit nesjednotitelné. Každý pozemek je jiný a nelze na ně
použít jednotný návod k zamezení eroze. Jeden potřebuje to, druhý ono a
další vůbec nic, ale to ví pouze hospodář a když se zmýlí, tak musí nést
odpovědnost za následky. Nutit někoho ke zbytečným zásahům zavání pouze
totalitními manýry, kdy musím konat, ač je to zbytečné pouze proto, že
to odhlasují neznalí lidé a nařídí poslušní úředníci. Takž pokud se ten
zákon předělá na zákon o osobní zodpovědnosti za své konání, tak pouze
dobře, ale při pochybení i s úměrnými sankcemi k uhrazení všech škod.
V takovém případě začne hospodář přemýšlet a hospodařit tak, aby k nim
nedocházelo. Uvedu příklad pachtýře z Polska na poli Pražáků na Karvinsku.
Už to je předpoklad, že jim o tu krajinu nejde a u obou jde pouze o zisk.
Majitelé inkasují pachtovné a pachtýř pouze pole ždímá. Točí pšenici,
řepku a kukuřici. Vždy při kukuřici trpí pole splachy a bývalé rygoly
už jsou zcela zaneseny hlínou. Loni dokonce voda s hlínou překročila
polní cestu a přetekla do bývalé odpady zavezené pískovny. Kamarádovu
zahradu už ale neohrožuje, protože si na svém pozemku za vlastní peníze
vybudoval ochrannou hráz. Majitelé i pachtýř ignorovali jeho stížnosti
a než běhat po úřadech, tak to vyřešil natrvalo sám. To by ale nemělo
být normou, že to zůstane na poškozeném a v tom musí být zákon tvrdý.
Opakovanou škodu je nutno nejen uhradit, ale taky ji předejít a naopak
nikoho nenutit dělat někde protierozní opatření, když tam nejsou třeba.
Karel Zvářal
22.1.2025 08:57S takovým přístupem se dosáhne toho, že kopce se budou snižovat, nivy zvyšovat. Za několik milionů let bude z kopcovitého Česka rovina a řidiči nebudou muset používat sněhové řetězy.
Odpovědět
