Letos 12 milionů, loni 22,5 milionu. Tolik stromů musely vysázet vojenské lesy na obnovu po kalamitě
Kalamita, které se přibližně v roce 2015 začala šířit ze střední Moravy, zasáhla naplno také dvě lokality ve správě Vojenských lesů a statků (VLS) – vojenský újezd Libavá s okolními pozemky na Olomoucku a výcvikový prostor Březina na Drahanské Vrchovině na Vyškovsku. Především na Libavé vznikly po kalamitních těžbách v převládajících smrkových porostech rozsáhlé holiny, které podnik začal vzápětí zalesňovat.
„S narůstajícím rozsahem škod v lesích se nám podařilo navyšovat i obnovu lesních porostů. Plocha a množství sazenic pro zalesnění kulminovaly v roce 2019, kdy jsme zasadili 22,5 milionů sazenic dřevin na ploše více než 3,5 tis. ha,“ popsal ředitel VLS Petr Král. „Ve výsadbě dominovaly listnaté dřeviny, smrk v posledních letech tvoří v obnově u Vojenských lesů jen asi dvacet procent,“ dodal Král.
V rámci letošního zalesnění byly podle něj na divizi Lipník nad Bečvou dokončeny poslední rozsáhlé obnovy lesních porostů. Vzhledem k ročnímu posunu v kulminaci kalamity jsou závěrečné práce na obnově lesních porostů u divize Plumlov plánovány na rok 2021.
Díky o polovinu nižšímu objemu výsadby oproti roku 2019 dokončil podnik své letošní obnovní plány i přes komplikace s pandemií COVID-19 .Plánovanou umělou obnovou pro rok 2021 ve výši 8,5 mil kusů sazenic se podnik vrací na předkalamitní hodnoty z let 2013–2014. Umělou výsadbu lesníci VLS navíc v posledních letech doplňují alternativními metodami obnovy. „Vedle síjí určitých dřevin se snažíme maximálně využívat přirozené obnovy lesních porostů a to jak základními hospodářskými, tak i pomocnými dřevinami. Tam, kde to charakter lesa umožňuje, dáváme prostor i náletovým dřevinám, jako jsou břízy, osiky, jeřáby, a podobně,“ vysvětli Petr Král.
V roce 2020 vykázal státní podnik více než 240 ha přirozené obnovy, to je historicky nejvyšší plochu.
Vojenské lesy se nyní soustředí na boj s kalamitou v místech, kde aktuálně probíhá. Státní podnik se připravuje především na zvýšený výskyt kůrovcových těžeb v Brdech a v severočeském Ralsku.
reklama