Letos popeláři svezli v Praze již 14 600 tun bioodpadu, více než loni

Zhruba 14 600 tun rostlinného bioodpadu svezli za prvních devět měsíců letošního roku popeláři v hlavním městě. Loni to za celý rok bylo asi 16 650 tun, informovaly Pražské služby (PSAS). Lidé mohou rostlinný odpad ukládat přibližně do 46 700 hnědých popelnic, kromě toho také do velkoobjemových kontejnerů nebo jej odvážet na kterýkoli ze sběrných dvorů. Rostlinné zbytky se po zpracování mění v kompost, který se vrací zpět do přírody jako hnojivo. Zájem lidí v hlavním městě o třídění bioodpadu podle PSAS stoupá. Loni od ledna do srpna popeláři svezli zhruba 11 000 tun bioodpadu a za celý rok pak 16 656 tun. "Od roku 2020, kdy se v ulicích metropole začaly objevovat první typicky hnědé popelnice, stoupl jejich počet na neuvěřitelných 46 760 a jsem si jistý, že další budou postupně přibývat," sdělil ředitel podniku Patrik Roman.

Svážet bioodpad začali letos pražští popeláři 1. března, tedy o měsíc dříve než obvykle. Město tím reagovalo na teplejší počasí a delší sezonu zahradnických prací, kdy majitelé rodinných domů a zahrad začínají s péčí o zeleň dříve a končí později. "Popeláři proto uzavřou hlavní část bioodpadové sezony tentokrát až zhruba v půli prosince," uvedl mluvčí PSAS Alexandr Komarnický.

Podle dostupných dat dosahuje kompost výborné kvality, uvedly služby. "Obyvatelé hlavního města třídí rostlinné zbytky bez sáčků, díky čemuž je v něm jen zanedbatelné množství plastů. Možnost separace bioodpadu navíc pomáhá lidem ušetřit na poplatcích za svoz směsného odpadu," uvedl Komarnický.

Služby připomněly, že do hnědých popelnic patří výhradně neznečištěné rostlinné zbytky, například listí, tráva, plevel, větvičky, ovoce nebo zelenina. Naopak pečivo, maso, mléčné výrobky, vejce, obaly či použitá podestýlka domácích zvířat do bioodpadu nepatří. Takto vytříděný materiál umožňuje kompostárnám vyrábět kvalitní kompost, který se následně vrací zpět do přírody jako organické hnojivo.

---

reklama

---