Levharti mají v indické Bombaji důležitou ekosystémovou službu: čistí město od toulavých psů

Levhart indický nejspíš nepatří mezi zvířátka, která byste chtěli potkat v noční uličce při vynášení odpadků. V indické Bombaji to obyvatelé vnímají stejně, ale teď už opatrně připouští, že svou roli velké kočkovité šelmy v jejich městě mají. Hubí totiž toulavé psy a tím výrazně snižují šíření vztekliny. Píše o tom NationalGeographic.

Bombaj se počítá mezi nejhustěji zalidněná města světa. Metropole je přitom nebývale kontrastní. „Na jedné straně máte zelenou džungli pralesa, oddělenou silnicí od běžné zástavby,“ popisoval situaci v roce 2015 dokumentarista Alex Braczkowski. Zmíněná džungle je přitom chráněným národním parkem Sanjay Gandhi o rozloze 104 kilometrů čtverečních, na jehož území žije nejméně čtyřicítka levhartů. Do centra to tedy šelmy rozhodně daleko nemají. „Když některý z nich občas vyjde z pralesa, začne poplašeně štěkat snad každý pes v celé Bombaji,“ dodává.

Odchytová služba zadarmo

Nečekané setkání s padesátikilogramovou divokou kočkou se skutečně nedá počítat mezi příjemné, ale s výskytem levhartů v potemnělých ulicích se pojí i dosud nezamýšlená pozitivní ekosystémová služba, jak to nazývá Braczkowski. Levharti se totiž ve městě živí převážně divokými pouličními psy, kteří se počítají mezi nejčastější přenašeče vztekliny. Na tuto nebezpečnou nemoc ročně zemře v Indii přes 20.000 lidí. V Bombaji téměř nikdo. Proč? Kočkovité šelmy prostě přirozeně regulují výskyt nemocných psů.

„Na základě průměrné spotřeby masa se dá odhadnout, že čtyřicítka levhartů ročně odstraní z ulic města okolo 1.500 toulavých psů,“ dodává Braczkowski. Není to sice mnoho, v Bombaji je více než 100.000 psů bez domova (a v celé Indii přes 30 milionů), ale z průzkumu v terénu je patrné, že početnost toulavých psů je v městském okolí národního parku desetinásobně nižší, než v centru.

Tak trochu jiný predátor

Indové by se rádi s toulavými psy vypořádali, ale zabít psa je tu nelegální. Místo toho mohou tedy spoléhat jen na masivní, nákladné a nepříliš úspěšné sterilizační programy. „Můžeme tedy říct, že leopardi z NP Sanjay Gandhi zabrání ročně v průměru 1000 incidentů, při kterých jsou lidé pokousání psem, a přibližně 90 případům nákazy vzteklinou. A také městu ušetří 18.000 dolarů na sterilizacích,“ vyjmenovává Braczkowski.

„Na levharty indické se dosud pohlíželo negativně, jako na zákeřné zabijáky,“ říká Braczkowski. „Což do jisté míry pochopitelně jsou. Pro člověka představují skutečnou hrozbu. Ale jejich nezanedbatelný přínos ke zdraví městské populace byl dosud opomíjen. Fakt, že svou přítomností umí lidské životy i zachraňovat, teď mění mínění místních."

---

reklama

---