Liberecká zoo má nově pár dracén krokodýlovitých

Více než metr dlouhé ještěry ale zatím návštěvníci vidět nemohou, neboť je zoo uzavřená v rámci protikoronavirových opatření. "Oba jedinci už začínají být pohlavně dospělí, a tak naší snahou bude v rámci spolupráce s evropskými zoo jednoho z nich brzy vyměnit a vytvořit chovný pár," uvedla zooložka Petra Hnidová. V přírodě jsou dospělé dracény samotářská zvířata, samci se samicemi se vyhledávají pouze v období rozmnožování. Samice klade obvykle tři až deset vajec do termitišť, kde je pro ně ideální teplota a vlhkost. Z vajec se mláďata líhnou po pěti až šesti měsících. V Liberci dracény sdílí expozici v pavilonu tropů společně s želvami krátkokrčkami novoguinejskými a během několika dní k nim přibudou i ryby krunýřovci.
Dracéna krokodýlovitá získala své druhové jméno díky velkým a tvrdým šupinám, které připomínají kůži krokodýla. Slouží jako ochrana před predátory, mezi které patří především jaguáři, hadi a krokodýli. Tento až 1,3 metru dlouhý ještěr má zeleně zbarvené tělo s mohutnou červenou nebo oranžovou hlavou, což bývá patrné obzvláště u samců. Žije poblíž vodních toků a v mokřadech tropických deštných lesů Jižní Ameriky. Dobře šplhá po stromech a přes den nejvíce času tráví odpočinkem nebo vyhříváním se na větvích stromů nad vodní hladinou. Pokud se cítí být ohrožen, rychle skočí do vody. Dracény v přírodě loví bezobratlé živočichy, především plže s ulitou. Pochutnají si ale i na škeblích, racích a občas i želvách. Dracény se ve volné přírodě neřadí mezi bezprostředně ohrožená zvířata. V minulosti byla ve velkém lovena pro využití kůže v oděvním průmyslu, komerční lov je ale od 70. let minulého století v Amazonii zakázán.
reklama