Liberecká zoo se zapojila do záchrany nejohroženějšího orla na světě
"Tyto techniky by mohly být klíčové také v záchraně orla opičího. Kolegové sice mají zkušenosti s inseminací, ale pro vyšší efektivitu je třeba změnit několik detailů. Důležitá bude i kryopreservace spermatu, kdy se v podstatě zajistí současný genofond pro další generace," uvedl liberecký zoolog Jan Hanel. V kontaktu s Filipínci je Hanel už delší dobu a záchranné centrum na ostrově Mindanao provozované organizaci Philippine Eagle Foundation navštívil koncem minulého roku. Znovu se tam chystá v říjnu, kdy mají dravci hnízdní sezonu. "Pokusí se s úspěšným odchovem orla opičího pomoci přímo na místě," dodala Tesařová.
Pokud budou odchovy úspěšné a filipínským ochranářům se podaří vytvořit dostatečně stabilní populaci orlů opičích v záchranných centrech, plánují vypouštět odchovaná mláďata zpět do volné přírody. "Šance na záchranu tohoto největšího a nejohroženějšího orla světa je veliká. Snad se ho podaří do přírody navrátit tak, jako se podařilo díky chovům v lidské péči repatriovat orlosupy bradaté u nás v Evropě. Jejich situace byla s aktuálním stavem orlů opičí nemálo podobná," dodal Hanel. Jen z chovu v liberecké zoo bylo do hor po Evropě vypuštěno 15 mláďat orlosupů.
Liberecká zoo chce při záchraně nejohroženějšího orla pomoci Filipíncům i materiálně. Využít na to chce peníze, které získává od návštěvníků, kdy z každé prodané vstupenky jdou čtyři koruny na terénní projekty a záchranu ohrožených druhů v jejich přirozeném prostředí. "Když bude letošní návštěvnická sezona úspěšná, rádi bychom z našeho fondu In situ pořídili organizaci Philippine Eagle Foundation novou moderní líheň, která i nám velmi pomohla k celé řadě významných odchovů. Díky naší dobré a dlouhodobé spolupráci s českou ambasádou na Filipínách je dokonce přislíbena pomoc při přepravě inkubátoru tak, aby bylo zajištěno hladké proclení a aby se zabránilo nevhodné manipulaci s přístrojem," dodal ředitel zoo David Nejedlo.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Karel Zvářal
23.5.2024 11:59Slovan
24.5.2024 14:35 Reaguje na Karel ZvářalTohle mi přijde jako nejdůležitější věta celého článku. Zdá se, že podmínky pro návrat špatné nebudou a že vhodného biotopu je stále dost.
Podle mě je tohle dokonalá ukázka, jak by ZOO měla fungovat. V tomhle je ta Liberecká příkladná, protože těch projektů, které podporují, je celá řada.
Karel Zvářal
24.5.2024 15:53 Reaguje na SlovanSlovan
24.5.2024 17:58 Reaguje na Karel ZvářalNo a co se týče orlosupa v ČR, tak tam se neshodneme, což pro vás nebude překvapením. Uklízeček tu máme dost a ochrana orlosupa by se měla soustředit právě na oblast Alp či horská pohoří ve Španělsku, tedy v jeho současném přirozeném areálu rozšíření. Já myslím, že naši chovatelé, kteří tam pravidelně jezdí jsou s vývojem maximálně spokojeni a nepotřebují k tomuto pocitu vypouštět orlosupa u nás. A už vidim, jak vznikají ty “lidové” teorie - “orlosup mi ukradl slepici, no fakt!” apod.
Karel Zvářal
24.5.2024 19:36 Reaguje na SlovanDával jsem kvůli kuně na stromy pro sovy budky z plastů, smáli se, že se puštík při dosednutí lekne (dunivý zvuk) a už se nevrátí... Opak je pravdou!, dávali jim přednost před prkennými. Já ale nečekám, že v těchto případech bude souhlasná veřejná odezva. Akorát za pár let se něco podobného v tichosti odzkouší, co kdyby...
Slovan
24.5.2024 20:31 Reaguje na Karel ZvářalV pořádku, ale tak tohle je o něčem trošku jiném.
Karel Zvářal
24.5.2024 20:43 Reaguje na SlovanBradáč je i v Alpách vydatně krmen/přikrmován (2x týdně), a to zejména z obav před otravami, dále dnes se léčí, takže dobytek tolik nehyne, chybí (většinou) vlci a medvědi. Takhle se jich slétne min. 15-20+. Historické údaje jsou z hor, neb dříve komíny "do nebes" neexistovaly. I sokoli hnízdili na skaliskách - a dnes nikoho ani nenapadne se podivovat "nepřirozeným" hnízdištím ve městě.
Slovan
25.5.2024 15:16 Reaguje na Karel ZvářalKdyž bude chtít, tak se k nám proletí z těch Alp.
V Alpách vydatně krmen není. Ta krmná místa jsou spíše ve Španělsku. Problémem jsou zejména místa s malým počtem divokých zvířat - to je důvod, proč v Alpách přikrmování není nutné, zvěře je dost. Ve Španělsku je to horší a zhoršil to třeba fakt, že chovatelé musí svá mrtvá zvířata odvážet do kafilerií. Proto existují výjimky na podobná krmná místa. Výhodou jistě je to, že je to výborná ekoturistická “atrakce”, získávají se tím peníze na projekt samotný a dá se sledovat početní i zdravotní stav významné části místní populace. Ale samozřejmě máte pravdu i v tom, že se na podobném místě zvíře neotráví. Nevýhodou může být to, že se zvířata zdržují v blízké oblasti a tak méně kolonizují další vhodné oblasti.
Karel Zvářal
25.5.2024 16:30 Reaguje na SlovanMimochodem, oni někteří ti vypouštění si pamatují domovské souřadnice a nelení udělat si výlet. A přestože byl připravený, teoreticky by tu kosti našel, ale bez příkrmu by asi skončil. Prostě lidský faktor (pomoc) u nich hraje velkou roli.
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/orlosup-se-z-prazske-zoo-vraci-zpatky-do-prirody.A130812_1963350_praha-zpravy_sfo
Slovan
26.5.2024 13:16 Reaguje na Karel ZvářalPro orlosupa a jiné mrchožrouty je každopádně návrat (nejenom) vlků velkou výhodou.
Karel Zvářal
26.5.2024 13:49 Reaguje na SlovanDovolím si odhadovat, že ta zatoulaná samka byla takto "odkojená" a jiný způsob získání potravy neznala. Tím víc obdivuji mláďata nekrmivých, že od prvního dne se dokáží sama uživit.
Slovan
26.5.2024 14:14 Reaguje na Karel ZvářalKaždopádně ať je to tak či onak, důležité je, aby ta ochranná opatření fungovala jak mají a ten návrat orlosupa (i supů obecně) se v Evropě podařil. Na tom se asi shodneme.
U nás však historický areál nemá, proto jeho umělé vysazení nepodporuji a soustředil bych sílu do Alp, Pyrenejí a v nejbližší době snad i na Balkán.
Karel Zvářal
26.5.2024 14:29 Reaguje na SlovanJá za to nijak nehoruji, jen bych to vyzkoušel jako experimet/ pilotní projekt (1. Krkonoše 2. tuctová krajina pod komínem). Kamzíka také vysadili a uchytil se. Jen tdubičkám to může vadit...