https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/liberecka-zoo-se-zapojila-do-zachrany-nejohrozenejsiho-orla-na-svete
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Liberecká zoo se zapojila do záchrany nejohroženějšího orla na světě

23.5.2024 11:12 | LIBEREC (ČTK)
Orel opičí.
Orel opičí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Liberecká zoo se zapojila do záchrany orla opičího. Tento nejohroženější druh orla na světě se vyskytuje pouze na několika filipínských ostrovech, kde žije jen zhruba 200 až 300 párů. Dalších téměř 40 jedinců je v záchranném centru na ostrově Mindanao, dlouhodobě se je tam ale nedaří rozmnožovat. Dva z jejích pracovníků jsou nyní proto na stáži v liberecké zoo, která má s asistovanými odchovy dravců letité zkušenosti, informovala mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.
 
Zahrada v Liberci má jednu z nejbohatších kolekcí dravých ptáků v Evropě a takřka každý rok se může pochlubit nějakým chovatelským úspěchem. V minulosti například jako první na světě dokázala po umělém oplodnění odchovat orla křiklavého, jako první na světě odchovala i orla nejmenšího nebo jako první v republice supy himálajské. Úspěšná je i díky tomu, že se jí daří množit dravce za pomocí inseminace či spermatu hluboce zmraženého v tekutém dusíku.

"Tyto techniky by mohly být klíčové také v záchraně orla opičího. Kolegové sice mají zkušenosti s inseminací, ale pro vyšší efektivitu je třeba změnit několik detailů. Důležitá bude i kryopreservace spermatu, kdy se v podstatě zajistí současný genofond pro další generace," uvedl liberecký zoolog Jan Hanel. V kontaktu s Filipínci je Hanel už delší dobu a záchranné centrum na ostrově Mindanao provozované organizaci Philippine Eagle Foundation navštívil koncem minulého roku. Znovu se tam chystá v říjnu, kdy mají dravci hnízdní sezonu. "Pokusí se s úspěšným odchovem orla opičího pomoci přímo na místě," dodala Tesařová.

Pokud budou odchovy úspěšné a filipínským ochranářům se podaří vytvořit dostatečně stabilní populaci orlů opičích v záchranných centrech, plánují vypouštět odchovaná mláďata zpět do volné přírody. "Šance na záchranu tohoto největšího a nejohroženějšího orla světa je veliká. Snad se ho podaří do přírody navrátit tak, jako se podařilo díky chovům v lidské péči repatriovat orlosupy bradaté u nás v Evropě. Jejich situace byla s aktuálním stavem orlů opičí nemálo podobná," dodal Hanel. Jen z chovu v liberecké zoo bylo do hor po Evropě vypuštěno 15 mláďat orlosupů.

Liberecká zoo chce při záchraně nejohroženějšího orla pomoci Filipíncům i materiálně. Využít na to chce peníze, které získává od návštěvníků, kdy z každé prodané vstupenky jdou čtyři koruny na terénní projekty a záchranu ohrožených druhů v jejich přirozeném prostředí. "Když bude letošní návštěvnická sezona úspěšná, rádi bychom z našeho fondu In situ pořídili organizaci Philippine Eagle Foundation novou moderní líheň, která i nám velmi pomohla k celé řadě významných odchovů. Díky naší dobré a dlouhodobé spolupráci s českou ambasádou na Filipínách je dokonce přislíbena pomoc při přepravě inkubátoru tak, aby bylo zajištěno hladké proclení a aby se zabránilo nevhodné manipulaci s přístrojem," dodal ředitel zoo David Nejedlo.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2024 11:59
200-300 párů není až tak málo, pokud se to v přírodě podaří udržet. Co je špatné, že zcela chybí na některých velkých ostrovech, a to vlivem téměř totální deforestace a intenzivního zemědělství. Nic proti záchranným chovům, ale měli by spíše přitlačit na zachování posledních původních habitatů, případně vytvářet tu a tam nové. Což se určitě snadno řekne, ale mnohem hůře udělá. Ale je-li orel o. jejich národním ptákem, měli by na tom zapracovat. Jinak hrozí, že "filipínská harpyje" bude nakonec přežívat jen v zajetí.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.5.2024 14:35 Reaguje na Karel Zvářal
“Šance na záchranu tohoto největšího a nejohroženějšího orla světa je veliká.”

Tohle mi přijde jako nejdůležitější věta celého článku. Zdá se, že podmínky pro návrat špatné nebudou a že vhodného biotopu je stále dost.
Podle mě je tohle dokonalá ukázka, jak by ZOO měla fungovat. V tomhle je ta Liberecká příkladná, protože těch projektů, které podporují, je celá řada.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2024 15:53 Reaguje na Slovan
Zooparky jednoznačně podporuji, to nejsou žádná "vězení pro chudáčky zvířata" - naopak, mají se přímo královsky! Naše zahrady patří mezi nejlepší, proto také razím tezi, že Česko by si zasloužilo vypuštění bradáče u nás. A nemusí to být "původní biotop", tj. strmé skalní štíty, ale tak jako stěhováci osidlují komíny, tak pár supů v "psí boudě" na komínu si umím též představit. Rozlétaní, měsíc drženi na rozkoukání, po vypuštění krmení - a když se jim nebude líbit, tak do do Alp to nemají daleko. Prostě proč to nezkusit, mohou uklízet po vlcích a jiných predátorech. Ostatně příkrm orlů tu klavíruji stále, předejde se tak (částečně) otravám. I zde by se kostižrout uživil.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.5.2024 17:58 Reaguje na Karel Zvářal
Ono to samozřejmě ani v ZOO není dokonalé a v ideálním světě by si svou existenci asi nedokázali obhájit. Jenže v dokonalém světě ani zdaleka nežijeme a benefity zkrátka silně převažují nad negativity.
No a co se týče orlosupa v ČR, tak tam se neshodneme, což pro vás nebude překvapením. Uklízeček tu máme dost a ochrana orlosupa by se měla soustředit právě na oblast Alp či horská pohoří ve Španělsku, tedy v jeho současném přirozeném areálu rozšíření. Já myslím, že naši chovatelé, kteří tam pravidelně jezdí jsou s vývojem maximálně spokojeni a nepotřebují k tomuto pocitu vypouštět orlosupa u nás. A už vidim, jak vznikají ty “lidové” teorie - “orlosup mi ukradl slepici, no fakt!” apod.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2024 19:36 Reaguje na Slovan
Mám do konzervativce VELMI daleko, proto rád experimentuji. Když může výr hnízdit v přístavu v Helsinkách, mořák hned u rušné trati na Prahu, tak proč ne sup na vysokém komíně? Ve světě normálně krouží nad MĚSTY (jiné druhy), spolu s luňáky, a vyhlížejí nějaké poživatelné zbytky.

Dával jsem kvůli kuně na stromy pro sovy budky z plastů, smáli se, že se puštík při dosednutí lekne (dunivý zvuk) a už se nevrátí... Opak je pravdou!, dávali jim přednost před prkennými. Já ale nečekám, že v těchto případech bude souhlasná veřejná odezva. Akorát za pár let se něco podobného v tichosti odzkouší, co kdyby...
Odpovědět
Sl

Slovan

24.5.2024 20:31 Reaguje na Karel Zvářal
Netvrdím, že by to ten orlosup třeba nezvládl. Tvrdím pouze to, že by podobný projekt nedával žádný smysl.

V pořádku, ale tak tohle je o něčem trošku jiném.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2024 20:43 Reaguje na Slovan
To snad nemyslíte vážně!-) Smysl by to dávalo v tom, že by to byl začátek rozšíření areálu, jiná genetika, jiné chování, zkrátka ekologický rozvoj druhu.

Bradáč je i v Alpách vydatně krmen/přikrmován (2x týdně), a to zejména z obav před otravami, dále dnes se léčí, takže dobytek tolik nehyne, chybí (většinou) vlci a medvědi. Takhle se jich slétne min. 15-20+. Historické údaje jsou z hor, neb dříve komíny "do nebes" neexistovaly. I sokoli hnízdili na skaliskách - a dnes nikoho ani nenapadne se podivovat "nepřirozeným" hnízdištím ve městě.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.5.2024 15:16 Reaguje na Karel Zvářal
Orlosup je pro vás asi jakási ikona. Nicméně si myslím, že reitrodukce tohoto vskutku nádherného mrchožrouta se u nás nedočkáme - další místem bude Balkán. A já sem za to rád. Asi není úplně cílem dostat orlosupa na komín…

Když bude chtít, tak se k nám proletí z těch Alp.
V Alpách vydatně krmen není. Ta krmná místa jsou spíše ve Španělsku. Problémem jsou zejména místa s malým počtem divokých zvířat - to je důvod, proč v Alpách přikrmování není nutné, zvěře je dost. Ve Španělsku je to horší a zhoršil to třeba fakt, že chovatelé musí svá mrtvá zvířata odvážet do kafilerií. Proto existují výjimky na podobná krmná místa. Výhodou jistě je to, že je to výborná ekoturistická “atrakce”, získávají se tím peníze na projekt samotný a dá se sledovat početní i zdravotní stav významné části místní populace. Ale samozřejmě máte pravdu i v tom, že se na podobném místě zvíře neotráví. Nevýhodou může být to, že se zvířata zdržují v blízké oblasti a tak méně kolonizují další vhodné oblasti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2024 16:30 Reaguje na Slovan
Dobře, tak jsem si to celé vymyslel. Švýcarskou ornitoložku v její terénní stanici, povídání o programu, i to přikrmování.

Mimochodem, oni někteří ti vypouštění si pamatují domovské souřadnice a nelení udělat si výlet. A přestože byl připravený, teoreticky by tu kosti našel, ale bez příkrmu by asi skončil. Prostě lidský faktor (pomoc) u nich hraje velkou roli.

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/orlosup-se-z-prazske-zoo-vraci-zpatky-do-prirody.A130812_1963350_praha-zpravy_sfo
Odpovědět
Sl

Slovan

26.5.2024 13:16 Reaguje na Karel Zvářal
Netvrdím, že jste si to musel vymyslet, ale zřejmě se bude jednat o něco trošku jiného než jsou ta krmná místa speciálně udělaná kvůli supům (či orlosupům) jako ve Španělsku (a která slouží i jako jakási atrakce). Třeba ve Francii mohou chovatelé na udělenou výjimku své “přebytky” ponechávat na nějakém místě svého pozemku, což samozřejmě podporuje všechny masožravce v okolí. Jestli něco podobného funguje i ve Švýcarsku se mi ale nepodařilo dohledat. Dříve se tohle neřešilo, co uhynulo to se prakticky někde nechalo přírodě a hotovo. Kdyby to tak fungovalo i dnes, tak je po problémech i v tom Španělsku…
Pro orlosupa a jiné mrchožrouty je každopádně návrat (nejenom) vlků velkou výhodou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2024 13:49 Reaguje na Slovan
Pokud jsem dobře viděl, dovezl pouze kosti, na které se slétli (o.b.) "jako psi". A ta místa jsou specielně kvůli orlosupům, vozí je stejné auto, stejný člověk, oni ho vidí zdálky a už krouží nad místem.

Dovolím si odhadovat, že ta zatoulaná samka byla takto "odkojená" a jiný způsob získání potravy neznala. Tím víc obdivuji mláďata nekrmivých, že od prvního dne se dokáží sama uživit.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.5.2024 14:14 Reaguje na Karel Zvářal
No v tom Španělsku to určitě funguje i pro jiné druhy. Ale pokud máte pravdu, tak si ani teď nevybavím, zda ve Švýcarsku žijí i jiné druhy supů.
Každopádně ať je to tak či onak, důležité je, aby ta ochranná opatření fungovala jak mají a ten návrat orlosupa (i supů obecně) se v Evropě podařil. Na tom se asi shodneme.
U nás však historický areál nemá, proto jeho umělé vysazení nepodporuji a soustředil bych sílu do Alp, Pyrenejí a v nejbližší době snad i na Balkán.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2024 14:29 Reaguje na Slovan
Mě akorát těší, že jste nic nevygůglil (jako u orla b. vs. l.trubač). Aspoň na těchto příkladech snad pochopíte, proč raději trávím čas u dokumentů. V knize autor popíše něco (ze svého pohledu), ale spoustu věcí vynechá. Kdežto ve filmu mám komplexní pohled, všímám si i věcí, které nejsou součástí scénáře.

Já za to nijak nehoruji, jen bych to vyzkoušel jako experimet/ pilotní projekt (1. Krkonoše 2. tuctová krajina pod komínem). Kamzíka také vysadili a uchytil se. Jen tdubičkám to může vadit...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2024 14:35 Reaguje na Karel Zvářal
A mimochodem: kdyby v těch Albách měli dostatek potravy, určitě by do nich nevalili tolik příkrmu. Prostě rozptýlení druhu by přispělo i k lepšímu využití zdrojů, které jinak shnijí bez užitku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2024 18:34 Reaguje na Karel Zvářal
To přikrmování (co doporučuji u orlů) není nic nového. Už si nepamatuji, zda to byl Mikulov 99 nebo Harz 2000, ale tam Alvaro Camiňo (E, supi) získal první cenu za nejzajímavější příspěvek.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist