Lidé třídí nad očekávání, Krnov téměř zdvojnásobí počet nádob na kuchyňský odpad
Biologicky rozložitelný kuchyňský odpad se v Krnově začal třídit počátkem loňského září. Kontejnerů bylo původně 12. "Už na podzim jsme museli přidat jeden v Petrovické ulici, jelikož lidé třídili mnohem důsledněji, než jsme předpokládali. Průměrně totiž v jedné nádobě v listopadu skončilo 40 kilogramů kuchyňského odpadu," uvedla Pavla Hájková z oddělení komunálních služeb.
V prosinci vytříděného odpadu mírně ubylo, nyní se ale obsah kontejnerů vrací k listopadovým hodnotám. "Vzhledem ke zkušenostem z jiných měst jsme přitom z počátku očekávali v průměru 15 až 20 kilogramů v nádobě s postupným nárůstem na 35 kilogramů," uvedla Hájková.
Městská rada už schválila smlouvu o pokračování spolupráce s firmou Energy financial group (EFG), která se zavázala, že ceny pro letošní rok zůstanou stejné. "Do konce roku se podařilo vytřídit 7,48 tuny odpadu, který firma ve svozových nádobách převezla do svých bioplynové stanice v Rapotíně. Zde byl zpracován na surový bioplyn, jenž se následně používá pro výrobu tepla, elektřiny a biometanu," uvedla Círová.
Od září do prosince se uskutečnilo celkem 17 svozů. "Cena za výsyp jedné popelnice činí 125 korun, zpracování tuny odpadu stojí 980 korun. Celkem tak vloni radnice firmě zaplatila 40.495 korun," uvedla Hájková.
Městu se to podle ní vyplatí, protože se tak připravuje na zákonnou povinnost třídit biologicky rozložitelný gastronomický odpad plánovanou už na rok 2024. "K projektu jsme přistoupili nejen kvůli legislativním změnám, jež obcím ukládají zvýšit podíl třídění a odklonit využitelné složky ze směsného komunálního odpadu, ale také pro neustálý nárůst poplatků za uložení odpadu na skládky," uvedla Hájková.
Lidé mohou do popelnic na kuchyňský odpad dávat potraviny ve všech typech obalů kromě skla. Lze do nich vyhazovat například prošlé jogurty v kelímku, zkažený salám v obalu i prošlé konzervy.
reklama
Dále čtěte |
Po Vánocích jídlo zbyde 90 procentům Čechů, 28 procent z nich ho vyhazuje
Soutěž Czech Envi Thesis 2024 vyhrála diplomová práce o plýtvání jídlem v menze
Projekt Smart Food II má děti naučit, jak omezit plýtvání potravinamiOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Katka Pazderů
5.2.2023 08:30Jasně, dopravní náklady tam nějaké jsou, stejně jako fixní náklady na straně bioplynky, pokud ale změníme model, tedy dejte nám surovinu, my Vám za ni zaplatíme, tak rázem žádné BRKO v směšném KO nebude.
smějící se bestie
5.2.2023 08:44 Reaguje na Katka PazderůPrasečáky zlikvidovány, maso se vozí z ciziny a to 33let po sametu !
sv
5.2.2023 17:11 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
6.2.2023 10:04 Reaguje na Katka Pazderůinvestice. Obcházet ekonomiku ekologistickými dotacemi je paskvil,
který, stál ty miliardy, které nyní schází skutečné energetice
nahrazované těmito nesmysly. Svážet pár tun z celého města se
bez dotací neobejde a to se ty dotace mohou všelijak jmenovat.
Přimlouvám se raději za kompostéry a půdě pomáhat kompostem, aby
byla schopna jímat vodu. Ostatní odpady rovnou pálit ve spalovně
bez mezičlánku zvaného bioplyn, který čeká totéž. Jinak teplo
lze třeba pro skleník získávat daleko efektivněji. Kamarádovi
z instalace podlahového topení zbyly hadice, ze kterých si
skroužil velkého šneka. Na něho navezl hnůj, listí a trávu. Vodu
z hadic přivedl do radiátoru ve skleníku a byl nadšen z temperace
skleníku teplem z tlející hmoty pod plastovou plachtou. Levné,
účinné a bez dotací! Doplnit plachtu ještě odvětrávací hadicí s regulátorem, tak mohl mít i ten bioplyn.
Viktor Šedivý
8.2.2023 18:04 Reaguje na Katka PazderůTohle není ekonomika ale jen sakra drahá hra.
