https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lide-z-okoli-brna-se-zapojuji-do-pece-o-les-lepe-pak-chapou-praci-lesniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidé z okolí Brna se zapojují do péče o les, lépe pak chápou práci lesníků

21.8.2022 00:05 | BRNO (ČTK)
Děti i dospělí z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, sázejí stromy nebo pečují o studánky. Díky tomu si uvědomí, jak je lesnická práce náročná. Vnímají také dlouhověkost lesa, protože většina zasazených stromků svoje zakladatele přežije, uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
 

Univerzitní lesy se rozprostírají na sever od Brna až k Blansku a díky druhové pestrosti odolávají dopadům klimatické změny lépe než smrkové monokultury. Přesto v nich lesníci musí dělat zásahy, které řada lidí nechápala. Proto se lesníci rozhodli více zapojit obyvatele okolních obcí. "Ti pak chápou funkce lesa, náročnost pěstebních činností a přírody si ve výsledku více váží," řekl ředitel školního lesního podniku Tomáš Vrška.

Čím dál populárnější a vyhledávanější je program Náš pestrý les. Zapojilo se několik škol, skupina obyvatel Útěchova nebo firma se svými zaměstnanci. "Po přidělení kousku lesa o rozloze cca 0,2 hektaru si jej zájemci vyčistí od klestu, postaví si oplocenku kvůli ochraně proti zvěři. Následně proběhne většinou na podzim vlastní výsadba, v létě dalšího roku lidé odstraní buřeň ošlapáváním nebo vystřihováním," uvedla lesní pedagožka Petra Packová. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.

Na místo se lidé vrací asi sedm let, až do do takzvaného zajištění kultury, což je stav, kdy mladé stromky odrostou vlivu buřeně a zvěře. "Od té chvíle jsou lidé se svým lesem navždy spjati, neboť průměrný věk lesa 100 let přesáhne je i jejich potomky," popsala Packová.

Druhým projektem je patronát studánek a památníků takzvaného Lesnického Slavína. Hlásí se firmy, rodiny, přátelé nebo senioři, kteří si místo pamatují z dětství. Odklízejí listí a větve, sbírají odpadky. Firmy mohou upravit celý palouk, nádrž pod studánkou nebo spolufinancovat obnovu studánky tam, kde se voda kvůli suchu ztratila.

"Studánek máme několik desítek a jejich údržba je velmi náročná, proto jsme rádi za jakoukoliv pomoc," doplnila Packová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

21.8.2022 11:16
To samé by bylo dobré uskutečnit v zemědělství. Lidé by si pak potravin daleko více vážili a také by mohli pochopit práci zemědělce.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist