https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lide-z-posumavi-uz-19.rokem-protestovali-proti-planovanemu-jadernemu-ulozisti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidé z Pošumaví už 19. rokem protestovali proti plánovanému jadernému úložišti

9.1.2022 01:06 | CHANOVICE (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Chanovice
Obyvatelé Pošumaví včera opět protestovali proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Desetikilometrový 19. ročník pochodu K uctění a zachování přírody a života vedl po pomyslném obvodu stavby, kde by mohly být od roku 2065 trvale a v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Z Chanovic vyšlo přes 350 lidí bez transparentů, řekl ČTK starosta obce Petr Klásek (Hasiči), který reprezentuje republikovou Platformu proti úložišti. Pošumavský Březový potok patří mezi čtyři zvažované lokality v ČR.
 

"Ze tří čtvrtin jsou tu lidé z oblasti, jichž se to dotýká, ale i ze Sušice, Klatov i Plzně včetně rodin s dětmi a sáňkami. Mají stále zájem, není jim to jedno, podporují trvale odmítavá stanoviska obcí všech obcí," uvedl Klásek.

Lidé hlavně vyjadřovali odpor proti tomu, že se počet obcí, na jejichž katastrech má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) provádět průzkum, loni zvětšil o čtyři na deset, nově včetně města Horažďovice. Podle Kláska je to kvůli tomu, že se připravuje rozšíření jaderných elektráren Dukovany i Temelín, a proto se diskutuje větší plocha úložiště až 500 hektarů.

"Lidé podepisovali petici proti úložišti, kterou pošleme novému ministrovi průmyslu (Jozefu Síkelovi - za STAN)," uvedl. Platforma, která od jara plánuje další společné akce, chce, aby státní instituce začaly brát obce jako partnery. Požádala ministra o setkání.

Dosud nejvíc lidí, kteří se na pochodu proti úložišti sešli, bylo 450. Průvod svedl dohromady všechny věkové skupiny od předškoláků po seniory. Účastníci jej berou jako setkání lidí, kteří se ztotožňují s odporem proti úložišti i geologickému průzkumu, který v roce 2016 zahájila SÚRAO.

Starostové nemají aktuální informace resortu průmyslu, že by průzkum pokračoval. "Ale beru to s rezervou, protože v minulosti běžela celá řada průzkumů, aniž nám to bylo sděleno," uvedl Klásek. Koncem října 2015 obce podaly žalobu na stát, že průzkumy povolil.

Účastníci pochodu získali informace o stavu příprav stavby a o postojích od starostů všech deseti obcí lokality, kteří také pochodovali. Podle nich je téma úložiště v Pošumaví stále velmi silně diskutované a odpor nepolevuje. Úložiště, kde má být odpad uložený desítky tisíc let, by podle obcí představovalo obrovská bezpečnostní rizika a následky pro krajinu a život v celém regionu. Upozornily, že nikde na světě není podobné zařízení v provozu.

Nejasnosti kolem plánované stavby úložiště brzdí podle starostů zájem o bydlení i rekreaci, tedy rozvoj vesnic. Konečné umístění úložiště má být stanoveno do roku 2025. Náklady mají přesáhnout 110 miliard Kč. "O této částce hovoří ministerstvo průmyslu už sedm let. A ještě v ní není zahrnuté aktuální výrazné zdražení stavebních materiálů a prací," uzavřel Klásek.


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

9.1.2022 05:21
problém je úplně někde jinde a to, není úložiště ale využití toho odpadu...ostatně, bude to podzemí, takže tam neuvidí takřka nic
Odpovědět

Jiří Červený

9.1.2022 07:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Když o tom nic nevíš, raději mlč. Surao to už raději stáhlo ze svých stránek, ale tady se nejedná o tu část úložiště pod zemí. Tady se jedná o to, že ta nadzemní část by sahala od Jetenovic do Maňovic a až k Pačejovu. Obrovský komplex hal. Podzemní část by zase takový problém nebyl. ČR nemá dostatek území, kde v bývalých vojenských prostorech nebydlí ani noha? A na geologii se nevymlouvej. Kdyby byla trochu vůle, ono by se řešení našlo. Jenže, co by se státní úředník namáhal, že jo?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.1.2022 07:58 Reaguje na Jiří Červený
trochu alibismu, že to není o geologii
Odpovědět

Jiří Červený

9.1.2022 08:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jistě i o geologii. Ale nejen o geologii. A kdyby se na Surao začalo s tímto uvažovat, už mohli mít lokalitu někde na Brdech, či Ralsku.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.1.2022 10:28 Reaguje na Jiří Červený
Myslím, že je předně třeba položit věcnou otázku: "Nemůže vyhořelé jaderné palivo zůstat ve velmi levných meziskladech u JE a v klidu tam čekat až v ČR skončí využívání jádra?". Za 100-200 let bude vyhořelé palivo mnohem méně nebezpečné a dá se očekávat, že budou i pokročilé technologie na jeho přepracování či likvidaci. Měla by na toto téma vzniknout diskusní skupina s odborníky a její výsledky by měly být předloženy politikům.

To považuji za správnou cestu: nepřehazovat si horký brambor, ale popřít nutnost jeho existence.
Odpovědět
VS

Va Shek

9.1.2022 20:50 Reaguje na Jiří Svoboda
A proč to tedy vás názor nereknete otevřeně?

Jste pro to udělat bordel a ať si to vyřeší někdo jiný. Kdo to už vás nezajímá, protože už tu nebudete.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.1.2022 06:26
Obdobně protestovala organizace "Jihočeské matky" proto stavbě jaderné elektrárny. S odstupem vidíme, jak rozumné bylo rozhodnutí jaderné elektrárny postavit. A můžeme jen litovat, že jich nemáme více.
A jaderné úložiště? S nejvyšší pravděpodobností stačí na 200 let. Za dvě století bychom totiž měli být tak daleko, že nějaký problém s radioaktivitou bude snadno řešitelný.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.1.2022 07:59 Reaguje na Richard Vacek
než jí postavíme, tak budeme umět decentralizovat jaderné zdroje
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.1.2022 08:24
Doba pokročila, mám za to, že budovat jaderné úložiště je ekonomicky nesmysl.
Spíše by se státy USA, F, RF atd. měly sdružit a v rámci mírové spolupráce hledat využití pro vedlejší produkty stávajících JE v nových technologiích.

Ale to by chtělo spolupráci a ne ubohou konfrontaci, které jsme bohužel dnes svědky.
Odpovědět
JM

Joska Malý

9.1.2022 13:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zeptejte se pana Wágnera. Problém je v tom, že není politická vůle stavět moderní typy reaktorů, tzv. množivé, resp. vůbec jadernou energetiku rozvíjet. Uzavřený palivový cyklus technicky možný je, ale pokud to chápu správně, tak se to finančně nevyplatí, neb je levnější těžit nový uran, než přepracovávat "vyhořelé" palivo. Samozřejmě pokud by se jaderná energetika rozjela ve velkém, pak by patrně situace byla jiná. Můžeme děkovat zeleným a jím poplatným politikům.
Osobně mi trhá srdce, když vidím ty plány, jak se to zalévá do sudů a betonu někde hluboko pod zem. Je to škoda. Ale mít to za humny by mi opravdu nevadilo.
Vadí mi ten iracionální strach místních obyvatel. Nemá smysl o tom s lidmi diskutovat, prostě to rozhodnout tam, kde je to technicky nejvýhodnější a postavit to. Něco se stejně bude muset ukládat - i uzavřený cyklus není bez odpadu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.1.2022 15:14 Reaguje na Joska Malý
To vyhořelé palivo může klidně zůstat v levných meziskladech u JE 100-300 let, bude stále méně aktivní a jeho hodnota bude stále stoupat.

Radioaktivní odpad má obrovskou výhodu, je stále méně nebezpečný.
Odpovědět
JM

Joska Malý

10.1.2022 12:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano. Ale i uzavřený cyklus generuje odpad vysoce radioaktivní. Jen je ho málo. Ono í když se to vysvítí, tak je to toxické protože jsou to často těžké kovy. Viz. ochuzeny uran. Ale máte pravdu. Je toho málo a dá se to dobře uskladnit.
Odpovědět
VS

Va Shek

9.1.2022 20:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to reálné?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2022 22:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkuste vysvětlit Vladimirovi Vladimiroviči, že když těch 100 tisíc vojáků, kteří se flákají na Ukrajinské hranici radši pošle dělat něco užitečného, nebude Rusko pořád v dupě a svět se s ním bude vůbec o něčem bavit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2022 09:01
Pro mě za mě protestujte, nestavějte a čekejte na zázrak. Když vidím, kam
už došly bývalé rozvojové země a my pouze diskutujeme a neděláme nic, tak
chápu i to, proč nás dohnali a předehnali. Představa o domnělé dokonalosti
je brzdou vývoje a odsoudí "dokonalé" ke stagnaci. Jaderný odpad není pouze
palivo, ale třeba i kontaminované součástky, mazací tuky atd. Ty se budou
muset nějakou dobu skladovat, byť by se palivo recyklovalo. Pokud se jeví
hlubinné úložiště jako bezpečné a výhodné, tak nechápu problém ho vyhlásit jako stavbu veřejného zájmu a stavět. Tak to bylo s přehradami, železnicí,
silnicemi atd. Stavba může kompenzovat lidem z okolí daň z nemovitostí a
naplnit obecní pokladnu. Prostě něco za něco a hlavně konečně rozhodnout.
Na to ale musí mít politici "koule" a riskovat popularitu se jim na 4 roky nevyplatí. Proto se taky už 30. let nic velkého nestaví a pouze diskutuje.
Vzhlížíme k jiným a sami si hovíme v zasmrádlém pelíšku stagnace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2022 22:23 Reaguje na Břetislav Machaček
A když vám to napíšu já, tak mě máte za vola. Nemáte lehóčko v koblize bordel??
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2022 18:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Tu nejde o žádnou koblihu, ale demokracii, která se zadrhla
v situaci, když zvítězivší zapomenou na voliče a myslí pouze
na sebe a své lobbisty. Časté střídání je sice dobré v tom, že neschopní toho nestačí mnoho zkazit, ale ani ti schopní toho nestačí zase moc udělat. Je to tak spíše parketa pro všehoschopné, kteří honem urvou co se dá a pak už pouze oblbují voliče před dalšími volbami. Tu nebude mít nikdo
odvahu rozhodnout o něčem takovém, jako byla Vltavská
kaskáda, JeDu, JeTe, ostatní elektrárny a přehrady. To
raději zadají další studie a vymyslí nové nesplnitelné podmínky. Přesunou to na jiné a ty pak kritizují, že
to do kytek poslali oni. Pouhá příprava přehrady Heřmínovy
trvá tolik let, co trvala stavba všech přehrad postavených
za socíku od projektu po napuštění. No a dostavba jednoho bloku JeDu bude trvat déle, než stavba od A do Z celé elektrárny. I ty úseky pražského metra za třicet let jsou slabým odvarem těch za předchozích let dvacet. A D1? Tu
dnes projektovat a stavět, tak jezdíme po okreskách i za dvacet let. To není pouze za posledních osm let, ale za celých let třicet a bude tomu tak i nyní. Pokud dožijeme, tak si to můžeme za čtyři roky vyříkat, jak to pokročilo dopředu. Most na Krym za dva roky, tisíce kilometrů rychlotratí v Číně za deset let a plynovod Síla Sibiře
před dokončením. Evropa už Rusko s cenou plynu vydírat přes burzu nebude, protože Čína to koupí za dohodnuté ceny bez burzovních a politických tanečků. To pošle celý "gryndýl" založený na plynových zálohách do kytek a taky většinu občanů EU do energetické chudoby. Jó kde schází rozum a nahradí ho ideologie, tak se to zhroutí co nevidět samo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 19:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy píšete rozum a/nebo ideologie, dá se taky říct budování a konzum. Nevím, jestli jedno vylučuje druhé, skoro to tak vypadá, a je to škoda. Teď konzumujeme, dokonce boříme, ale ono se začne zas někdy budovat. Jak pak bude vypadat naše konzumní společnost, to nevím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.1.2022 19:08 Reaguje na Jarka O.
Uvedu pouze malý příklad. JeDu :1974 projekt, 1985
zkušební provoz, 1987 poslední blok. Kolaudace 1989. Celkem tak 15 let od projektu přes výstavbu JeDu, rozvoden, dvou přehrad, rozvodových soustav,
železniční vlečky, silnic, k tomu třetiny bytů v Třebíči a velké množství občanského vybavení. Dnes není třeba budovat mimo jednoho bloku nic, protože už všechno stojí, rozhodnuto není a cílový termín v roce 2039 je pohádkou na minimálně 17 let. Nemám k tomu co dodat, protože to nemá význam komentovat.
U přehrada N. Heřmínovy od záměru v r.1997 není
dodnes ani kopnuto do země a to je 25. let!
Za tolik let tu byla postavena většina našich
přehrad a tepelných elektráren. Za třicet let se
postavilo co? Desetisíce vil, stovky hypermarketů,
skladovacích hal a hal montoven na zelené louce
v průmyslových zónách. To jsou ale pouze soukromé
investice a stát? Nějaké kilometry DÁL-NIC (výraz pro úsekovou výstavbu končící v poli) a žádná podobná investice jako ty elektrárny, přehrady a statisíce "králikáren", které se nyní prodávají
za miliony. O občanské vybavenosti a asfaltce do každé osady už nemá cenu psát.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.1.2022 19:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Dodám: Tehdy se stavělo a nyní to "konzumujeme" a nic zatím nestavíme pro budoucí "konzum"!
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.1.2022 09:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Ted jde spíš o menší stavby nebo opravy, nic naddimenzovaného. Ale kde bychom bez těch naddimenzovaných staveb byli, se někdy ptám. Ono jich asi stačilo. Logistická centra na polích jsou ale pro mě taky naddimenzovaná hrůza, nevidím na nich nic moc užitečného. A chce to klid, p. Macháčku, nechat tomu volný průběh:-)
Odpovědět
VS

Va Shek

9.1.2022 20:58
Je na čase si přiznat a přestat lhát do kapsy.
Jaderná energetika má obrovský a takřka neřešitelný problém s odpadem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2022 22:27 Reaguje na Va Shek
Má. Jenže je to pořád technický problém a s množivými reaktory by se asi výrazně snížil. A trvalé úložiště dost hluboko pod zemí může být fakt bezpečné, na těch pár let, než se uvaříme ve vlastní šťávě, to stačit bude.
Odpovědět
ig

9.1.2022 23:00 Reaguje na Va Shek
Vysoce aktivní odpad za celou životnost JE má několik tisíc tun a vejde se, s trochou básnické nadsázky, na fotbalové hřiště. To je IMHO naopak úplně ideální stav, oproti třeba tepelné elektrárně kde je odpad o čtyři řády víc a jenom prach který projde filtry do vzduchu se počítá na tisíce tun a je rozptýlený po širém okolí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.1.2022 08:29 Reaguje na Va Shek
Obdobný obrovský a takřka neřešitelný problém mělo svého času téměř všechno. Kdysi koňské povozy v městech čelily neřešitelné výzvě, kdy "odborníci" ukazovali, že koňského trusu bude tolik, že zanese velkoměsta. Dnes ve městě koblížek stěží najdeme.
Kdysi české hory čelily hrozbě totálnímu odlesnění, neboť dřevo bylo potřeba do skláren. Dnes mám elesů jako nikdy dříve.
Uhelné elektrárny zamořovaly široké okolí kyselými dešti a popílkem. Dnes z nich jde vodní pára a dodávají nám sádrokartón.
Vidíme, že neřešitelné problémy se celkem rychle vyřešily i když svého času nikdo nevěděl co s nimi.
Odpovědět
VS

Va Shek

10.1.2022 09:15 Reaguje na Richard Vacek
Opravdu chcete jaderný odpad přirovnávát ke koňskému trusu?

Současná politika jaderné energetiky je dělat, že vyhořel palivo a ostatní odpad neexistuje a max slibovat, že se jednou někde zakope a všichni zapomenou.
Celé se to nese ve stylu ať si to vyřeší někdo jiný.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 10:29 Reaguje na Va Shek
Příspěvek je nepravdivý. Rosatom prý vyhořelé palivo odebírá, zpracování odpadu by měl být požadavek tendrů. Mezisklad je řešení, ne konečné úložiště, a zapomenout nikdo nechce ani nemůže.
Odpovědět
VS

Va Shek

10.1.2022 10:34 Reaguje na Jarka O.
By měl být a nebo je?
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 10:36 Reaguje na Va Shek
Hlavně nejsou tendry, ale jinak nevím. At odpoví ti, co ví. Byl byste pak pro?
Odpovědět
VS

Va Shek

10.1.2022 13:05 Reaguje na Jarka O.
Pro to aby bylo zpracování vyhořelého paliva součástí tendru. Pro to jsem.
Konečně by se ukázala opravdová cena za jadernou energii.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.1.2022 17:09 Reaguje na Va Shek
Ano.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 17:28 Reaguje na Va Shek
Ano. Jak která firma nabízí zpracovat vyhořelé palivo. Jestliže firma recyklaci nebo odběr (co a jak s ním pak dělají, není pro financování zajímavé) nenabízí, připojí se k tendru cena za český sklad.
Odpovědět
VS

Va Shek

10.1.2022 19:15 Reaguje na Jarka O.
Tady se ale záměnuji dvě slova. Zpracovat a zakopat. Zpracovat to nedokáže nikdo. Možná ještě tak přepracovat a tím jeho množství redukovat, ale to stále není řešení jak se ho zbavit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 19:45 Reaguje na Va Shek
Ano? Zpracovat a prepracovat bych tipla na synonyma. Redukovat je nedůležité? Zakopat - tím myslíte asi hlubinné úložiště. To je údajně výmysl ekoorganizací. Nakonec i to je cesta, vrátit uran do dolů, odkud byl vytěžen, čili pod zem. Uran na zemi je nebo ho chcete vyvézt na Mars, abyste se ho zbavil? Nechápu. Radioaktivnich odpadů je více kategorií, vám vadí úplně všechny radioaktivní odpady nebo jen odpad (dnešní) z mírového využití jádra? Neměl byste se zaměřit na redukci jaderných zbraní, které produkují odporný, navíc rozptýlený odpad při zkouškách (zatím). A jak se země zbavují jaderného odpadu? VB ho prý vyhazuje do moře, Francie nevím, co dělá. Vyváží ho do Mali, kde těží uran? Jediný, o kom se vykládá veřejně, že pracuje na recyklaci,je Rusko. Doufám teda, že není samo.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.1.2022 11:05 Reaguje na Va Shek
Na příkladech z historie ukazuji, že neřešitelné problémy se v krátké době ukázaly jako řešitelnými i když to tehdy nikdo netušil.
U radioaktivních odpadů tady máme funkční rychlé reaktory, která jsou schopny i zbylé palivo použít. Zatím na stavbu takových reaktorů není tlak, protože klasického paliva do jaderek je spousta a je levné.
Rusko nabízí u svých reaktorů zpětný odběr vyhořelého paliva k přepracování.
A samozřejmě tady máme ještě ta využití, o kterých dnes nevíme, ale která se tak jako tomu bylo i dříve, určitě objeví.
Odpovědět
VS

Va Shek

10.1.2022 14:54 Reaguje na Richard Vacek
Příklady z historie?

On byl někdy problém s tím jak se zbavit koňského trusu a nebo se nevědělo, jak zasadit strom?
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 19:59 Reaguje na Va Shek
Koňský trus byl v 19. st. ve městech dost velký hygienický problém kvůli pachu a infekcím. Nevědělo se,co s ním, a vyřešily to tramvaje a el.auta, nejdřív v USA.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2022 09:27 Reaguje na Richard Vacek
A jak ráčíte vyřešit těch 50 miliard tun CO2 každoročně emitovaných do atmosféry?
Tím, že prohlásíte, že uhláky přece produkují jen vodní páru? Vy musíte mít báječný, tak jednoduchý život!!!
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 10:34 Reaguje na Pavel Hanzl
P. Vaceknapsal JEN voda? CO2 a vodní páru ráčí vyřešit růst rostlin. My řešme odpady a nefosilní paliva, jako jádro.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2022 10:57 Reaguje na Jarka O.
Žádný růst rostlin nic nevyřeší, 420ppm CO2 ve vzduchu bylo naposled před nějakými x milióny let v úplně jiném ekosystému.
Pro nás je maximum 300ppm pro doby meziledové, 200 pro ledové.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist