Lidé z Pošumaví už 19. rokem protestovali proti plánovanému jadernému úložišti
"Ze tří čtvrtin jsou tu lidé z oblasti, jichž se to dotýká, ale i ze Sušice, Klatov i Plzně včetně rodin s dětmi a sáňkami. Mají stále zájem, není jim to jedno, podporují trvale odmítavá stanoviska obcí všech obcí," uvedl Klásek.
Lidé hlavně vyjadřovali odpor proti tomu, že se počet obcí, na jejichž katastrech má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) provádět průzkum, loni zvětšil o čtyři na deset, nově včetně města Horažďovice. Podle Kláska je to kvůli tomu, že se připravuje rozšíření jaderných elektráren Dukovany i Temelín, a proto se diskutuje větší plocha úložiště až 500 hektarů.
"Lidé podepisovali petici proti úložišti, kterou pošleme novému ministrovi průmyslu (Jozefu Síkelovi - za STAN)," uvedl. Platforma, která od jara plánuje další společné akce, chce, aby státní instituce začaly brát obce jako partnery. Požádala ministra o setkání.
Dosud nejvíc lidí, kteří se na pochodu proti úložišti sešli, bylo 450. Průvod svedl dohromady všechny věkové skupiny od předškoláků po seniory. Účastníci jej berou jako setkání lidí, kteří se ztotožňují s odporem proti úložišti i geologickému průzkumu, který v roce 2016 zahájila SÚRAO.
Starostové nemají aktuální informace resortu průmyslu, že by průzkum pokračoval. "Ale beru to s rezervou, protože v minulosti běžela celá řada průzkumů, aniž nám to bylo sděleno," uvedl Klásek. Koncem října 2015 obce podaly žalobu na stát, že průzkumy povolil.
Účastníci pochodu získali informace o stavu příprav stavby a o postojích od starostů všech deseti obcí lokality, kteří také pochodovali. Podle nich je téma úložiště v Pošumaví stále velmi silně diskutované a odpor nepolevuje. Úložiště, kde má být odpad uložený desítky tisíc let, by podle obcí představovalo obrovská bezpečnostní rizika a následky pro krajinu a život v celém regionu. Upozornily, že nikde na světě není podobné zařízení v provozu.
Nejasnosti kolem plánované stavby úložiště brzdí podle starostů zájem o bydlení i rekreaci, tedy rozvoj vesnic. Konečné umístění úložiště má být stanoveno do roku 2025. Náklady mají přesáhnout 110 miliard Kč. "O této částce hovoří ministerstvo průmyslu už sedm let. A ještě v ní není zahrnuté aktuální výrazné zdražení stavebních materiálů a prací," uzavřel Klásek.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
Jaroslav Řezáč
9.1.2022 05:21Jiří Červený
9.1.2022 07:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
9.1.2022 07:58 Reaguje na Jiří ČervenýJiří Červený
9.1.2022 08:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJiří Svoboda
9.1.2022 10:28 Reaguje na Jiří ČervenýTo považuji za správnou cestu: nepřehazovat si horký brambor, ale popřít nutnost jeho existence.
Va Shek
9.1.2022 20:50 Reaguje na Jiří SvobodaJste pro to udělat bordel a ať si to vyřeší někdo jiný. Kdo to už vás nezajímá, protože už tu nebudete.
Richard Vacek
9.1.2022 06:26A jaderné úložiště? S nejvyšší pravděpodobností stačí na 200 let. Za dvě století bychom totiž měli být tak daleko, že nějaký problém s radioaktivitou bude snadno řešitelný.
Jaroslav Řezáč
9.1.2022 07:59 Reaguje na Richard VacekMiroslav Vinkler
9.1.2022 08:24Spíše by se státy USA, F, RF atd. měly sdružit a v rámci mírové spolupráce hledat využití pro vedlejší produkty stávajících JE v nových technologiích.
Ale to by chtělo spolupráci a ne ubohou konfrontaci, které jsme bohužel dnes svědky.
Joska Malý
9.1.2022 13:46 Reaguje na Miroslav VinklerOsobně mi trhá srdce, když vidím ty plány, jak se to zalévá do sudů a betonu někde hluboko pod zem. Je to škoda. Ale mít to za humny by mi opravdu nevadilo.
Vadí mi ten iracionální strach místních obyvatel. Nemá smysl o tom s lidmi diskutovat, prostě to rozhodnout tam, kde je to technicky nejvýhodnější a postavit to. Něco se stejně bude muset ukládat - i uzavřený cyklus není bez odpadu.
Jiří Svoboda
9.1.2022 15:14 Reaguje na Joska MalýRadioaktivní odpad má obrovskou výhodu, je stále méně nebezpečný.
Joska Malý
10.1.2022 12:24 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
9.1.2022 22:21 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
9.1.2022 09:01už došly bývalé rozvojové země a my pouze diskutujeme a neděláme nic, tak
chápu i to, proč nás dohnali a předehnali. Představa o domnělé dokonalosti
je brzdou vývoje a odsoudí "dokonalé" ke stagnaci. Jaderný odpad není pouze
palivo, ale třeba i kontaminované součástky, mazací tuky atd. Ty se budou
muset nějakou dobu skladovat, byť by se palivo recyklovalo. Pokud se jeví
hlubinné úložiště jako bezpečné a výhodné, tak nechápu problém ho vyhlásit jako stavbu veřejného zájmu a stavět. Tak to bylo s přehradami, železnicí,
silnicemi atd. Stavba může kompenzovat lidem z okolí daň z nemovitostí a
naplnit obecní pokladnu. Prostě něco za něco a hlavně konečně rozhodnout.
Na to ale musí mít politici "koule" a riskovat popularitu se jim na 4 roky nevyplatí. Proto se taky už 30. let nic velkého nestaví a pouze diskutuje.
Vzhlížíme k jiným a sami si hovíme v zasmrádlém pelíšku stagnace.
Pavel Hanzl
9.1.2022 22:23 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
10.1.2022 18:14 Reaguje na Pavel Hanzlv situaci, když zvítězivší zapomenou na voliče a myslí pouze
na sebe a své lobbisty. Časté střídání je sice dobré v tom, že neschopní toho nestačí mnoho zkazit, ale ani ti schopní toho nestačí zase moc udělat. Je to tak spíše parketa pro všehoschopné, kteří honem urvou co se dá a pak už pouze oblbují voliče před dalšími volbami. Tu nebude mít nikdo
odvahu rozhodnout o něčem takovém, jako byla Vltavská
kaskáda, JeDu, JeTe, ostatní elektrárny a přehrady. To
raději zadají další studie a vymyslí nové nesplnitelné podmínky. Přesunou to na jiné a ty pak kritizují, že
to do kytek poslali oni. Pouhá příprava přehrady Heřmínovy
trvá tolik let, co trvala stavba všech přehrad postavených
za socíku od projektu po napuštění. No a dostavba jednoho bloku JeDu bude trvat déle, než stavba od A do Z celé elektrárny. I ty úseky pražského metra za třicet let jsou slabým odvarem těch za předchozích let dvacet. A D1? Tu
dnes projektovat a stavět, tak jezdíme po okreskách i za dvacet let. To není pouze za posledních osm let, ale za celých let třicet a bude tomu tak i nyní. Pokud dožijeme, tak si to můžeme za čtyři roky vyříkat, jak to pokročilo dopředu. Most na Krym za dva roky, tisíce kilometrů rychlotratí v Číně za deset let a plynovod Síla Sibiře
před dokončením. Evropa už Rusko s cenou plynu vydírat přes burzu nebude, protože Čína to koupí za dohodnuté ceny bez burzovních a politických tanečků. To pošle celý "gryndýl" založený na plynových zálohách do kytek a taky většinu občanů EU do energetické chudoby. Jó kde schází rozum a nahradí ho ideologie, tak se to zhroutí co nevidět samo.
Jarka O.
10.1.2022 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.1.2022 19:08 Reaguje na Jarka O.zkušební provoz, 1987 poslední blok. Kolaudace 1989. Celkem tak 15 let od projektu přes výstavbu JeDu, rozvoden, dvou přehrad, rozvodových soustav,
železniční vlečky, silnic, k tomu třetiny bytů v Třebíči a velké množství občanského vybavení. Dnes není třeba budovat mimo jednoho bloku nic, protože už všechno stojí, rozhodnuto není a cílový termín v roce 2039 je pohádkou na minimálně 17 let. Nemám k tomu co dodat, protože to nemá význam komentovat.
U přehrada N. Heřmínovy od záměru v r.1997 není
dodnes ani kopnuto do země a to je 25. let!
Za tolik let tu byla postavena většina našich
přehrad a tepelných elektráren. Za třicet let se
postavilo co? Desetisíce vil, stovky hypermarketů,
skladovacích hal a hal montoven na zelené louce
v průmyslových zónách. To jsou ale pouze soukromé
investice a stát? Nějaké kilometry DÁL-NIC (výraz pro úsekovou výstavbu končící v poli) a žádná podobná investice jako ty elektrárny, přehrady a statisíce "králikáren", které se nyní prodávají
za miliony. O občanské vybavenosti a asfaltce do každé osady už nemá cenu psát.
Břetislav Machaček
11.1.2022 19:13 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
12.1.2022 09:38 Reaguje na Břetislav MachačekVa Shek
9.1.2022 20:58Jaderná energetika má obrovský a takřka neřešitelný problém s odpadem.
Pavel Hanzl
9.1.2022 22:27 Reaguje na Va ShekRichard Vacek
10.1.2022 08:29 Reaguje na Va ShekKdysi české hory čelily hrozbě totálnímu odlesnění, neboť dřevo bylo potřeba do skláren. Dnes mám elesů jako nikdy dříve.
Uhelné elektrárny zamořovaly široké okolí kyselými dešti a popílkem. Dnes z nich jde vodní pára a dodávají nám sádrokartón.
Vidíme, že neřešitelné problémy se celkem rychle vyřešily i když svého času nikdo nevěděl co s nimi.
Va Shek
10.1.2022 09:15 Reaguje na Richard VacekSoučasná politika jaderné energetiky je dělat, že vyhořel palivo a ostatní odpad neexistuje a max slibovat, že se jednou někde zakope a všichni zapomenou.
Celé se to nese ve stylu ať si to vyřeší někdo jiný.
Jarka O.
10.1.2022 10:29 Reaguje na Va ShekJarka O.
10.1.2022 10:36 Reaguje na Va ShekVa Shek
10.1.2022 13:05 Reaguje na Jarka O.Konečně by se ukázala opravdová cena za jadernou energii.
Jarka O.
10.1.2022 17:28 Reaguje na Va ShekVa Shek
10.1.2022 19:15 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
10.1.2022 19:45 Reaguje na Va ShekRichard Vacek
10.1.2022 11:05 Reaguje na Va ShekU radioaktivních odpadů tady máme funkční rychlé reaktory, která jsou schopny i zbylé palivo použít. Zatím na stavbu takových reaktorů není tlak, protože klasického paliva do jaderek je spousta a je levné.
Rusko nabízí u svých reaktorů zpětný odběr vyhořelého paliva k přepracování.
A samozřejmě tady máme ještě ta využití, o kterých dnes nevíme, ale která se tak jako tomu bylo i dříve, určitě objeví.
Va Shek
10.1.2022 14:54 Reaguje na Richard VacekOn byl někdy problém s tím jak se zbavit koňského trusu a nebo se nevědělo, jak zasadit strom?
Jarka O.
10.1.2022 19:59 Reaguje na Va ShekPavel Hanzl
10.1.2022 09:27 Reaguje na Richard VacekTím, že prohlásíte, že uhláky přece produkují jen vodní páru? Vy musíte mít báječný, tak jednoduchý život!!!
Jarka O.
10.1.2022 10:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.1.2022 10:57 Reaguje na Jarka O.Pro nás je maximum 300ppm pro doby meziledové, 200 pro ledové.