Lidem v Česku škodí hluk a znečištěné prostředí. Chybí jim také minerální látky
"Odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 procenta nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů," uvedla Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.
Pitná voda v Česku je kvalitní, mezi zeměmi EU ale patří k průměru. "Lidé se u nás nemusí bát pít vodu z kohoutku, protože jestliže se v ní někde vyskytují nějaké rizikové látky, jejich riziko je oproti jiným známým rizikům z životního prostředí relativně velmi nízké," uvedl na dotaz ČTK vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu SZÚ František Kožíšek.
SZÚ sleduje 377 různých ukazatelů, hlavním rizikem jsou podle Kožíška vedlejší produkty chemické dezinfekce vody, zejména chloru. "Provozovatelé vodovodů v mnoha zemích EU a někde už i v ČR umějí vyrobit kvalitní a zdravotně nezávadnou pitnou vodu bez chemické dezinfekce, která tyto rizikové látky neobsahuje, a navíc je po stránce pachu a chuti pro spotřebitele mnohem přijatelnější," vysvětlil.
Četnost nedodržení limitních hodnot podle něj roste se zmenšující se velikostí vodovodu. Velké vodovody zásobující více než 5000 lidí limity významných ukazatelů překročily v 0,07 procenta, v menších vodovodech 0,3 procenta. "Veřejnost by to měla vědět proto, že především její poptávka po bezchlorové vodě může změnit chování většiny provozovatelů vodovodů v ČR, aby změnili svou letitou praxi a přiblížili se moderním vodárenským trendům v EU," dodal.
Z ovzduší lidské zdraví nejvíc ovlivňují aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, zvyšuje se význam přízemního ozónu. Aerosolové částice vznikají přirozeně i lidskou činností, a z ní nejčastěji při spalování v motorech aut nebo elektrárnách, při tavení rud a kovů nebo svařování. Dále pak v cementárnách, lomech či těžbě. Polycystické aromatické uhlovodíky vznikají při spalování organické hmoty, například benzinu a nafty v dopravě nebo uhlí v elektrárnách či průmyslu.
"Dostatek minerálních látek je u většiny zdravé populace možné zajistit pestrou a vyváženou stravou. Doplňky stravy by neměly být základem jídelníčku pro doplňování chybějících nutrientů," doplnila na dotaz ČTK Svatava Bischofová z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. "V ostatních případech, například zjištěný deficit dle laboratorních hodnot či v důsledku zvýšené potřeby v nějakém životním období či z důvodu nějakého onemocnění, je vhodné se poradit s lékařem, nutričním terapeutem či lékárníkem," dodala.
Nedostatek vápníku ve stravě má podle zprávy 80 procent lidí starších 60 let, ženy a senioři také nekonzumují dostatek hořčíku. "Nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15 až 17 let," uvedla Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Polovina dětí od sedmi do deseti let nemá dost železa, stejně jako polovina žen v plodném věku.
Vápník obsahují zejména mléčné výrobky, jeho nedostatek může negativně ovlivňovat zdraví kostí, zubů, svalů a nervové soustavy. Hořčík může do stravy doplnit některé ovoce, zelenina, ořechy nebo obiloviny.
Nadměrný příjem soli a z ní sodíku může být spojen s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poškození ledvin, osteoporózy i rakoviny žaludku. "Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje," uvedla Kristýna Žejglicová, vedoucí oddělení systému monitorování centra zdraví a životního prostředí SZÚ.
Pouze čtyři procenta dětí podle SZÚ konzumují dostatek zeleniny, pět porcí o velikosti jejich pěsti denně. Většina rodičů si myslí, že dvě až tři porce denně jsou dostatečné. "Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů. Děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity," dodala.
reklama
Dále čtěte |
Na Kroměřížsku se u zajíců objevila brucelóza, která je přenosná i na člověka
Neziskové organizace testují přítomnost nebezpečných chemikálií ve výrobcích. Naposledy zkoumaly sluchátka a dudlíky
Studie: Kožní infekce přenášené morčaty způsobuje houba s toxinyOnline diskuse
Všechny komentáře (12)
Jakub Svoboda
19.9.2025 17:25Jan Šimůnek
19.9.2025 18:53Ještě by pomohla GMO zelenina, viz o mrkvi
https://www.osel.cz/3230-geneticky-modifikovana-mrkev-a-osteoporoza.html
Železo = maso a vnitřnosti, opět EU škodí omezováním chovů zvířat. Hrozí i zákaz domácích chovů drůbeže.
Hořčík (a taky draslík) jejich nedostatek je dán "vymrskáváním" půdy, opět je zde vliv EU direktiv.
Sodík je více tváří: Na jedné straně opravdu má jakési vazby na hypertenzi (ne zcela jasné a jisté). Na druhé straně v některých potravinách zajišťuje mikrobiologickou údržnost. Navíc je jodidovaná či jodičnanovaná sůl vektorem jódu a někdy v 90. letech došlo v důsledku "boje proti zlé soli" k poklesu příjmu jódu částí populace. A teď, co s tím?
Z devadesátek pamatuji, jak občany USA děsila naše voda z vodovodu tím, že z ní není cítit chlór, jak jsou zvyklí z domu, a co mají spojeno s pocitem bezpečí.
Neškodí sám chlór, ale některé organické látky ve vodě, s nimiž tvoří ne zcela zdravé sloučeniny.
Navíc staré vodovody ve velkých městech vyžadují účinnou koncentraci chlóru až ke kohoutku, protože trubky jsou staré a v nedobrém stavu. V Brně ještě nedávno (snad loni) našli, že část vodovodu kdesi v centru byla ještě z původního dřevěného potrubí. V Praze u Kulaťáku měli zase průšvih, že jim kanalizace protekla do vodovodu, psal o tom J. X Doležal, který jda pozdě večer z práce přehlídl varovnou ceduli na dveřích domu, napil se a pár dnů strávil zvracením a průjmem.
Účinek ozonizace končí kousek za vodárnou, dál už voda chráněná není.
Ovoce a zeleniny dohromady by mělo být pět porcí, máme tu výhodu, že máme brambory jako zeleninu, takže se to zvládnout dá.
pavel peregrin
21.9.2025 20:12 Reaguje na Jan Šimůnekvaber
21.9.2025 08:57Já když budu žít vedle souseda a stále hledat záminky ke sporům a hádkám, když mi šlápne na trávník ,tak mu rozšlapu celou zahradu a budu vykřikovat ,že on začal. Kdo po mně kamenem ,já po něm skálou. Tak funguje dnešní svět. K takovému světu nás vedou politici a média .
Jan Šimůnek
21.9.2025 09:46On je zde trochu jiný problém: Společnost je konfrontována s aktivisty, ne příliš intelektuálně zdatnými, kteří jsou zločinnými jednotlivci i institucemi hluboce přesvědčeni (protože jsou dlouhodobě a cíleně k tomu manipulováni) o tom, že jejich "učení" je jediná možná "pravda" a všechny, kdo jim oponují, je třeba jakýmikoli způsoby zlikvidovat.
S takto vymozkovanými jedinci domluva není možná, opakovaně jsme byli svědky toho, že ani zjevný krach toho, za co bojují, je v jejich "uhlířské víře" nezviklá. Jedinou reálnou možností se jich zbavit je stát v rukou "populistů" (jako je třeba Trump), který proti nim nasadí to, co má k dispozici: Policii, armádu apod.
Pochopitelně, to se zdaleka netýká jen ekologie.
vaber
22.9.2025 09:16 Reaguje na Jan ŠimůnekSvět dnes edmokraticky nefunguje,vládne nesmiřitelnost , neústupnost a boj ,ne diskuse . Žádná většina nerozhoduje, rozhodování dělá skupina nějakých lidí, vládců, prostřednictvím politiků,kteří jim jdou na ruku. Není to absolutistická moc, nedokáží vše ,ale většinou prosadí svoje zájmy . Aktivisti jsou bezvýznamní a nikdy by nic neprosadili bez něčí podpory.
Ano s lidmi se dá manipulovat ,nikdo nemá dostatek přesných informací , aby našel vždy správné řešení,ani největší vědci ,ani hloupý plebs, tak vítězí mediální masáž a za tou někdo vždy stojí, minimálně mediální magnáti.
Karel Valenta
21.9.2025 22:27Stavbou stovek větrníků v dosud klidných a tichých pohraničních vískách i proti vůli občanů (akcelerační zóny) to ovšem podstatně zhoršíme : https://youtu.be/ceqa6hcopVA
Hymna za Rychleby : https://www.youtube.com/watch?v=PXLxs949gz
Karel Valenta
21.9.2025 22:32 Reaguje na Karel Valentahttps://www.youtube.com/watch?v=PXLxs949gzI
Břetislav Machaček
22.9.2025 10:12si vytváříme často zcela zbytečně ať už zbytnou hlučnou dopravou, kdy při
pomalé jízdě není některé vozidla ani slyšet, ale když kolem vás prosviští,
tak je to randál jako hrom. Pan Valenta píše o větrnících rozptýlených po
krajině i tam, kde bývalo panenské ticho a prý je to v zájmu přírody, ale
ptal se někdo hmyzu, ptáků a zvířat na ten zvuk větrníků, jak se jim tam
nyní žije(spíše nežije, protože ta místa opouštějí)?! Ono i "milovníci
přírody" do ní přinášejí zbytečný hluk, což jsem zažil včera na rybách,
kdy parta rybářů "chyť a pusť" vyhrávala přes tranzistorák jako na pouti
a bzučení hlásičů záběrů nebralo konce(ryby braly jak blbé). Ve městech
se koncentruje zástavba z důvodu lépe placené práce a přitom vesnice se
vylidňují. Tam tiché ruční kosy a pasoucí se zvířata nahradily motorové
sekačky a křovinořezy. Ceny energií nutí lidi topit stále více dřívím
a tak není den, kdy není v okolí slyšet cirkulárka a nebo motorová pila.
No a stravování? Nezapomenu na doslova fanatickou kritiku našeho mléka
po revoluci a samozřejmě cena mléčných výrobků hraje taky svoji roli.
Sýry se stávají luxusní potravinou v porovnání i s masem od kterého
nás odrazují pochybní lékaři a nutriční specialisté. A to už nehovořím
o propagaci vegetariánství a vegánství na které slyší hlavně mládež
podle svých mediálních vzorů. Do toho vstupují naši "zachránci", kteří
nám nabízí potravinové vitamínové doplňky jako spásu při konzumaci
jednotvárné a druhově chudé stravy. Koukněte se na jídelníček mládeže
stravující se v provozovnách rychlého občerstvení se stále stejným
jídelníčkem. Takže já se té informaci o hluku a minerálních látkách
vůbec nedivím. V minulosti jsem 35 let každý rok absolvoval týdenní
cyklodovolenou po republice a tak mohu srovnáva, jak se vše měnilo.
Kdysi aut minimum a klidně jsme mohli jezdit v pelotonu. Později
už pouze jako husy za sebou a v hluku jsme se museli domlouvat už
pouze posunky. V kempech se dalo kdysi v klidu vyspat, ale později
bylo lépe riskovat spaní v zákazech, abychom se v klidu vyspali.
Začátek cyklostezek byl fajn, ale dnes už tou oázou klidu a bezpečí
přestávají být. Mnozí si totiž cykloturistiku pletou se závoděním
a s lovem kilometrů i pomocí elektřiny u elektrokol a koloběžek.
A stravování na cestách? Kdysi levné restaurace s obyčejnými
jídly vystřídaly restaurace s exotickými jídelními lístky za ceny,
které odradí člověka od klidného oběda, který nahradí hamburgrem
ve stoje u stánku. Některá oblíbená místa v minulosti jsme po
desetiletích navštívili znovu a zklamaně je opustili, ale vše
je o lidech a mnohé si děláme sami. Nyní mám pár oblíbených míst,
kde je klid a kde jsou ještě lidé i hospodští jako kdysi, ale
už raději nedělám nikomu a ničemu propagaci, aby to tak zůstalo.
Jan Šimůnek
22.9.2025 10:30Osteoporózu sice teoreticky může vyvolat i dlouhodobý nedostatek vitamínu D, který ukládá Ca do kostí, ale ten musí mít co ukládat. Pokud nemá vápník ze střeva, naopak ho doluje z kostí.
Pokud se týká té laktózové intolerance, tak spíš stoupá kvalita diagnostiky a podíl neevropanů (gen pro toleranci laktózy v dospělosti je sice šíleně výhodný, proto se patrně rozšířil do celé evropské populace, ale asi je příslušná mutace extrémně vzácná, nemají ji všechny mimoevropské populace, provozující chov dobytka (jakéhokoli)).
Druhou věcí je, že existuji "přirozeně nízkolaktózové" mléčné výrobky, jako dlouho zrající sýry, dobře prokysané jogurty (ale pozor, do některých jogurtů se přidávala, a možná ještě přidává, laktóza jako upravovatel chuti), a další. A existují také "uměle odlaktózované" mléčné výrobky, s čímž se dost čaruje, protože laktózu není jen možné štípnout na glukózu a galaktózu, ale je možné ji převést i na oligosacharidy prospívající lidskému trávícímu ústrojí. Asi nejdále jsou na tomto poli technologové mléka v Kanadě.
MMCH, laktózová intolarance je fakticky normální stav (alespoň tak je to nyní chápáno). V přirozené potravě se vyskytuje laktóza jen v době krmení se mateřským mlékem, takže poté je možné produkci laktázy ukončit-, zatímco nevypnutí produkce laktázy střevní sliznicí znamená pro organismus zbytečnou zátěž.
Takže my všichni, co si můžeme dát sklenici mlíka, aniž bychom po několika hodinách dostali koliku a průjem, jsme vlastně geneticky nemocní, či alespoň anomální.
Pokud se týká té vzácnosti: Prakticky všude, kde se delší dobu v minulosti vyskytovala, nebo vyskytuje, malárie, je u místní populace rozšířen thalasemický gen (mutace jednoho z genů pro syntézu hemoglobinu). Ten je výhodný v tom, že páru lidí s tímto genem zemře jen polovina dětí ("zdravé" dítě na malárii, homozygot pro tento gen na těžký rozklad krve) a dvě děti nemohou chytnout malárii, protože v jejich červených krvinkách se původce malárie nedokáže pomnožit. Ti, kdo ten gen nemají, zemřou v malarické oblasti (pokud nemají dostupnou chemoprofylaxi) všichni. I se všemi dětmi.
Tahle mutace musí být častá, a musí k ní dojít u všech lidských plemen s tím, že pokud je v jejich bydlišti malárie, jsou nositelé tohoto zmutovaného genu silně pozitivně selektováni.
