Loni se po celé Zemi vykácely lesy o rozloze Itálie

Les o rozloze odpovídající jednomu fotbalovému hřišti, to už je hezká řádka stromů. Přesně tolik jich mizelo v roce 2017 z povrchu země každou jednu vteřinu. Dohromady nějakých 29,4 milionů hektarů. Loňský rok se tedy může pochlubit v historii měření úbytku lesů druhým nejhorším výsledkem. Píše o tom Guardian.

Po celém světě intenzita kácení lesních porostů neklesá, je tomu vlastně přesně naopak. Na základě analýzy satelitních snímků to tvrdí organizace Global Forest Watch (GFW), která celosvětový úbytek lesů od roku 2001 mapuje. Rok 2017 přitom reprezentuje druhý nejhorší výsledek za celou dobu měření. Plocha loni vykácených lesů se rovná například rozloze celé Itálie.

Měřená ztráta lesů (globálně) se poprvé zdvojnásobila v roce 2003, a nejčernějším rokem pro deštné pralesy byl dosud rok 2008. Kontinentální trendy odlesňování ale vypráví různé příběhy. Zpomalení tempa kácení lze nyní pozorovat v Brazílii, zatímco se jihoamerickou dřevorubeckou jedničkou stala politicky nestabilní Kolumbie.

Pozitivnější situace, dá-li se to tak říct, je nyní v Indonésii. Ano, kácí se tu stále. Ale loni o 60 % méně, než v předchozích letech. Své tu udělaly požáry a důslednější státní kontrola. Dramatická je momentálně situace v Demokratické republice Kongo, kde stát jako takový moc nefunguje. Příčina úbytku lesů, respektive důvody kácení, přitom nejsou žádným tajemstvím.

„Vede kácení lesů kvůli zakládání sójových plantáží, pastvin, plantáží olejových palem,“ vyjmenovává Frances Seymour, která pro GFW data zpracovávala. „Dřevo jako komodita je až na čtvrtém místě.“ Drtivá většina kácení má přitom nelegální charakter, a je silně navázáno na korupci v postižených regionech.

Díky tomu, že Seymourová pracovala se snímky o rozlišení 30 metrů, mohla dobře rozpoznat a demystifikovat tvrzení, že za odlesněním stojí lesní požáry. „Ohně v lesích jsou spíš záležitostí severu, Ruska a Kanady. Ale prakticky veškerou ztrátu stromů v pralesích mají na svědomí lidé,“ tvrdí.

A také pro zajímavost dodává, že jen asi 15 % existujících lesů celého světa lze považovat za člověkem skutečně nedotčené. „Jsou to porosty, které existovaly ještě před vznikem lidské civilizace. Moc už jich ale nezbývá. Čtvrtina jich byla vykácena, ostatní jsou fragmentované a narušované.“

Seymourová upozorňuje na zajímavý paradox: boj proti klimatickým změnám je dnes globálně akceptovanou výzvou, ale na ochranu lesů jde přitom jen něco kolem 2 % financí spojených s otázkou klimatu. „Je to jako hasit požár domu čajovými lžičkami vody. Přitom ztráta lesů je obrovským přispěvatelem uhlíkových emisí, kácení lesů produkuje ty samé emise, jako celé USA dohromady.“

---

reklama

---