Maďarské fondy na ropu jsou u ledu, Polsko vyhlíží odblokování svých miliard

Ve zcela rozdílné pozici jsou před nadcházejícím mimořádným summitem Evropské unie dvě země, které řadu let spojoval spor jejich vlád s unijními institucemi o právní stát. Zatímco Maďarsko stále blokuje ostatními podporované embargo na dovoz ruské ropy a požadované peníze na ropnou infrastrukturu podle unijních činitelů patrně ještě dlouho neuvidí, polský premiér Mateusz Morawiecki se v Bruselu může dočkat odblokování mimořádných miliard pro svou zemi. Někteří diplomaté přitom soudí, že jedinou nadějí na rychlou shodu na ropném embargu je vyjít vstříc jinému maďarskému požadavku a vyjmout z něj ropu tekoucí potrubím.

Evropská komise kvůli obavám z korupce či politického vlivu na justici již více než půl roku blokuje Budapešti a Varšavě peníze z mimořádného fondu obnovy, z něhož velká většina ostatních zemí již první příspěvky dostala.

Místopředseda EK Valdis Dombrovskis však v úterý řekl, že Polsko by se mohlo schválení svých téměř 24 miliard eur (590 miliard korun) dočkat již během několika příštích dnů. Mluvčí komise ve středu uvedla, že šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová dva dny po summitu vyrazí do Polska, kde zprávu oficiálně oznámí.

Přístup obou států, které byly ve vztahu k Bruselu dlouhodobě souputníky, výrazně rozdělila ruská invaze na Ukrajinu. Polsko stojí v čele snah o co nejpřísnější sankce proti Moskvě a pomoc Kyjevu, k Rusku vstřícnější Maďarsko s odkazem na svou energetickou závislost sankce brzdí, odmítá také dodávat Ukrajině zbraně. Polsko kromě toho vyšlo komisi vstříc v otázkách nezávislosti soudců, zatímco premiér Viktor Orbán po dubnovém jasném volebním vítězství odmítá činit v otázce vlády práva jakékoli ústupky s tím, že maďarští voliči jeho politiku podporují.

Maďarsko proto svůj příděl z fondu ještě nějakou dobu neočekává. Nový maďarský ministr pro místní rozvoj a někdejší eurokomisař Tibor Navracsics dnes bruselskému webu Politico řekl, že jednání s komisí "zpomalují" a že doufá v dohodu do října či listopadu. Na fond jsou přitom navázány i peníze, kterými chce unijní exekutiva podpořit členské země v odchodu od ruských energií včetně ropy. Budapešť minulý týden vyčíslila náklady, které si vyžádá úprava maďarské ropné infrastruktury kvůli ukončení dovozu ruské ropy, na 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard korun), z čehož by z fondu mohla patrně dostat pouze zlomek, a to až po jeho schválení.

Orbán s touto situací není spokojen a podle agentury Reuters tento týden šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi předsedajícímu summitům napsal, že o embargu nechce v pondělí a úterý v Bruselu s ostatními lídry vůbec jednat. Michel nicméně ve středu uvedl, že stále vidí naději na dojednání dohody ještě před summitem.

Řada diplomatů vidí tuto možnost skepticky, několik zdrojů citovaných webem Politico však hovoří o nouzové variantě. Zákaz dovozu by se podle jiného maďarského požadavku vztáhl pouze na ropu dováženou tankery, která tvoří až tři čtvrtiny ruské ropy mířící do unijních zemí. Ekonomickým dopadům by se tak vyhnuly země napojené na ropovod Družba, tedy jak Maďarsko, tak také Slovensko či Česko. Všechny tři státy již v současném návrhu embarga dostaly od Bruselu výjimky, s nimiž se až na Budapešť spokojily.

---

reklama

---